Základní povinností zaměstnance je vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou a to v odpovídající kvalitě. Kvalita práce zaměstnance závisí na celé řadě faktorů jako je jeho momentální zdravotní stav, stav psychický, případné rodinné problémy apod. Jedním z významných aspektů, který kvalitu práce odváděné zaměstnancem ovlivňuje, je únava…
Zákoník práce je právní předpis ve kterém se více než kde jinde v soukromém právu projevuje funkce ochranná. Z toho pramení přístup a úprava určitých pracovněprávních institutů. Zákoník práce vychází z myšlenky, že ač je prvotní povinností zaměstnance plnění jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, je nutno připustit, že v…
Významným pracovně právním institutem, jež pomáhá zaměstnavateli ale také zaměstnanci uzavřít vhodný pracovní poměr je institut zkušební doby. Zkušební doba je tak zvláštním časovým obdobím, jež si sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem při uzavírání pracovní smlouvy, a který umožňuje oběma stranám, zjistit, do jaké míry jim dohodnutý pracovní…
Přestože platná právní úprava stanoví velmi přesně podmínky, za kterých lze zaměstnat nezletilé, je poměrně běžným jevem, když se na ulicích našich měst setkáváme s dětmi evidentně nedosahujících požadovaného věku pro nabývání práv a povinností z pracovně právních vztahů a přesto vykonávajících práci na základě pokynů „zaměstnavatele“. Jedná se…
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Zákoník práce upravuje v §§ 60a – 60c institut odstupného. Odstupné je v pracovním právu institutem poměrně novým. V českém pracovním právu se poprvé objevil ve vyhl. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních
Poslední ze tří vyvratitelných domněnek otcovství přichází v úvahu tehdy, jestliže muži nesvědčí žádná ze dvou předchozích domněnek. V takovém případě je úkolem soudu, aby svým výrokem rozhodl, že dítě pochází od určitého muže.Za otce dítěte se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození méně než sto osmdesát…
Za rodiče dítěte považujeme jeho matku a otce. Zrození či zplození dítěte je biologický fakt, který tvoří materiální základ pro vznik právního vztahu rodičovství. Vzhledem ke společenské důležitosti vztahu mezi rodiči a dětmi je proto namístě nastolit požadavek, aby tyto rodinné vztahy byly včas a spolehlivě určeny a…
Prvá ze tří domněnek otcovství je upravena v § 51 zákona o rodině. Tato domněnka je svým dosahem pravděpodobně nejdůležitější, protože otcovství většiny dětí narozených v naší republice je určeno na jejím základě. První domněnka vychází z předpokladu, že zploditelem dítěte narozeného za trvání manželství nebo nejpozději do tří set dnů po jeho…
Jedna ze základních zásad, na kterých stojí české trestní právo, je zásada presumpce neviny, tj. zásada, kdy každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, a to až do doby, kdy nabude právní moci rozsudek soudu, v němž byla vyslovena vina obviněného. Toto pravidlo, kdy se na obviněného hledí až do doby právní moci rozsudku…
Institut doručování písemností týkajících se pracovního poměru je upravena v § 266a zákoníku práce. Tato úprava se týká veškerých písemností zaměstnavatele, které vyplývají s pracovní smlouvy uzavřené se zaměstnancem (písemnosti týkající se vzniku a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností zaměstnance), nikoli…
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je jednou ze zvláštních skutkových podstat odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, u které se uplatňuje presumpce zavinění. Zaměstnavatel tedy nemusí prokazovat zavinění zaměstnance, které se…
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je založena na principu předpokládaného zavinění zaměstnance s možností vyvinění se zaměstnance zcela nebo zčásti, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Tato odpovědnost je založena na písemném potvrzení o svěření předmětů
Zvláštní skutkovou podstatou, která se svým způsobem vymyká z konstrukce odpovědnosti zaměstnance přijaté zákoníkem práce je odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody. Zde totiž zaměstnanec odpovídá za škodu i přesto, že ji sám svým jednáním nezavinil.
Zákoník práce ve svých §§ 172 – 185 upravuje odpovědnost zaměstnance za škodu, která je rozdělená do různých skutkových podstat. Odpovědnost zaměstnance za škodu je odpovědností subjektivní, která je založena na principu zavinění a používá nedílné důkazní břemeno, kdy zaměstnavatel je povinen prokázat všechny znaky skutkové podstaty ( subjekt…
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci je v našem pracovním právu konstruována na principu odpovědnosti objektivní s možností liberace, což znamená, že není vyžadováno zavinění ze strany odpovědného subjektu – zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že objektivní odpovědnost je pro zaměstnavatele poměrně tvrdou sankcí, dává zákoník…
Novela zákoníku práce (dále jen ZP), která vstoupila v účinnost ke dni 1. 1. 2001, přináší kromě nesporných výhod pro zaměstnance (zákaz diskriminace, právo na informace a projednání aj.) též některé výhody zaměstnavatelům. Jedním z nejdiskutovanějších nově zavedených institutů je tzv. konkurenční doložka. Stručně řečeno se v ustan. § 29 odst. 2…
Pracovní pohotovost je zvláštním institutem pracovního práva, jehož použití by mělo, vzhledem k jeho povaze, býti zcela výjimečné. Pracovní pohotovost lze vymezit jako časový úsek, který není součástí pracovní doby zaměstnance, ale ve kterém je zaměstnanec pro zaměstnavatele dosažitelný pro případ potřeby. Hlavní podmínkou pracovní pohotovosti je …
Pracovní poměr může být skončen pouze na základě některé z právních skutečností, s kterou právo takové právní účinky spojuje. Jednou z těchto právních skutečností je také jednostranný projev vůle zaměstnavatele, který je nazýván jako výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem.
K platnosti výpovědi a nastoupení zákonem předpokládaných důsledků je…
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby...
Povinnost popřít pohledávku má insolvenční správce tehdy, jestliže v době, kdy má dojít k popření, může (též s přihlédnutím k součinnosti dlužníka a jeho postoji k...
V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou...
Ustanovení § 2236 odst. 2 o. z. nepředstavuje „samostatnou ochranu nájemce“, ale je provázáno s § 2236 odst. 1 o. z., upravujícím právní nevýznamnost (kolaudačního) určení...
Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního...
