Druh práce je jednou z nezbytných náležitostí pracovní smlouvy, která má důležitý a nenahraditelný význam pro vymezení pracovního závazku zaměstnance. Ujednání druhu práce v pracovní smlouvě je základem pro povinnost zaměstnance konat práci, která byla sjednána v pracovní smlouvě a zároveň je toto ujednání základem pro zaměstnancovo právo, aby mu…
Jednou z forem dočasných změn obsahu pracovní smlouvy je dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli podle § 38 odst. 4 zákoníku práce. Institut dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli může zaměstnavatelům pomoci překlenout dočasný problém nedostatku práce na pracovišti. Celá „transakce“ tedy stojí na dvou…
Jak jsme již v minulém článku týkajícím se jiných důležitých překážek v práci na straně zaměstnance zmínili, rozděluje teorie (Galvas, M. a kol.: Pracovní právo České republiky, MU 1997) překážky v práci na straně zaměstnavatele do tří skupin. Dnes se podrobněji podíváme na zbylé dvě skupiny překážek.
Zákoník práce obsahuje ve svých ustanoveních §§ 127 a 128 úpravu překážek v práci na straně zaměstnance, které vznikly výhradně ze závažných osobních důvodů, tzv. důležité osobní překážky v práci. Pro lepší orientaci se lze v teorii (Galvas, M. a kol.: Pracovní právo České republiky, MU 1997) setkat s rozdělením těchto překážek podle jejich…
Jednou z významných společenských funkcí práce je bezesporu její schopnost být prostředkem k začlenění osob do běžného života. Jedná se o tzv. funkci společenské integrace. Práce jako společenská integrace je zvlášť významná ve vztahu k občanům se změněnou pracovní schopností. Projevuje se tak ve zvýšené ochraně a zvláštní péči, která je osobám…
Od 1. 1. 2001 se v zákoně č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), objevuje definice institutu pracovní pohotovosti, která v individuálním pracovním právu České republiky doposud chyběla. Konkrétně se jedná o ustanovení § 83 odstavce 5 citovaného zákona: pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven…
V současné době se na člověka, který je pracovně činný v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru, valí z médií dva nesmiřitelné proudy názorů. Jednak se lze setkat s naprostým odmítáním odborů jako takových – a to ve smyslu zjednodušujících soudů založených na pouze emotivních poukazech na socialisticko-realistickou minulost (kdy odborové organizace…
S pojmem dočasná pracovní neschopnost je spojen její základní znak a to její krátkodobost. Předpokládá se, že pracovní schopnost bude u daného občana v dohledné době obnovena. Pokud by mělo jít o dlouhodobou či trvalou pracovní neschopnost, hovoří se o invaliditě. Pracovní neschopnost občana vzniká, když je uznána příslušným lékařem, jež ji…
Změny, které se udály v roce 1989 nám přinesly mnohé, co je jednoznačně vnímáno jako pozitivní. Objevily se však také jevy, které byly předchozímu společenskému systému neznámé a s kterými se lidé jen těžko smiřují. Jednou z nejcitlivějších je problematika zaměstnanosti respektive nezaměstnanosti. V dnešní společnosti se každý může svobodně…
Dárcovství krve a jiných biologických materiálů je významným úkonem v obecném zájmu a jako takovému je těmto dárcům poskytována ochrana jejich pracovně právních vztahů. Úkon dárcovství krve či jiných biologických materiálů je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, jelikož se jedná podle vyhlášky FMPSV č. 18/1991 Sb. o jiných úkonech v…
Pojem dočasné pracovní neschopnosti je důležitý především v souvislosti s nemocenským pojištěním. Dočasnou pracovní neschopnost je možno vymezit jako zpravidla krátkodobější stav poruchy zdraví, která je způsobená nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat.
Pracovní pohotovost lze definovat jako dobu, ve které sice zaměstnanec nekoná práci podle pracovní smlouvy, ale je pro případ potřeby zaměstnavatelem dosažitelný. Z uvedeného vyplývá, že se zaměstnanec při pracovní pohotovosti nemusí zdržovat v místě pracoviště, ale může být kdekoliv jinde, kde je splněna podmínka jeho dosažitelnosti (např. pomocí…
Zákoník práce věnuje poměrně hodně prostoru úpravě péče zaměstnavatele o kvalifikaci zaměstnanců a zvyšování této kvalifikace. Již samotný proces uzavírání pracovního poměru je odvislý na tom, jakou kvalifikaci uchazeč o zaměstnání zaměstnavateli nabízí. Je tedy zcela ve vlastním zájmu zaměstnance si svou kvalifikaci v průběhu života, pracovního…
Základní povinností zaměstnance je vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou a to v odpovídající kvalitě. Kvalita práce zaměstnance závisí na celé řadě faktorů jako je jeho momentální zdravotní stav, stav psychický, případné rodinné problémy apod. Jedním z významných aspektů, který kvalitu práce odváděné zaměstnancem ovlivňuje, je únava…
Zákoník práce je právní předpis ve kterém se více než kde jinde v soukromém právu projevuje funkce ochranná. Z toho pramení přístup a úprava určitých pracovněprávních institutů. Zákoník práce vychází z myšlenky, že ač je prvotní povinností zaměstnance plnění jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, je nutno připustit, že v…
Významným pracovně právním institutem, jež pomáhá zaměstnavateli ale také zaměstnanci uzavřít vhodný pracovní poměr je institut zkušební doby. Zkušební doba je tak zvláštním časovým obdobím, jež si sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem při uzavírání pracovní smlouvy, a který umožňuje oběma stranám, zjistit, do jaké míry jim dohodnutý pracovní…
Přestože platná právní úprava stanoví velmi přesně podmínky, za kterých lze zaměstnat nezletilé, je poměrně běžným jevem, když se na ulicích našich měst setkáváme s dětmi evidentně nedosahujících požadovaného věku pro nabývání práv a povinností z pracovně právních vztahů a přesto vykonávajících práci na základě pokynů „zaměstnavatele“. Jedná se…
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Zákoník práce upravuje v §§ 60a – 60c institut odstupného. Odstupné je v pracovním právu institutem poměrně novým. V českém pracovním právu se poprvé objevil ve vyhl. č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních
Důvod nepřípustnosti vydání podle § 91 odst. 1 písm. o) z. m. j. s. nezakládá sama o sobě skutečnost, že vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o...
Platí-li, že insolvenční řízení má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], pak v...
Předpokladem povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v...
I pro posouzení, zda došlo k odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny, je klíčová otázka další nepotřebnosti...
Soud České republiky, který podle § 310 odst. 1 a § 130 odst. 2 z. m. j. s. rozhoduje o započítání doby zbavení osobní svobody obviněného na území jiného státu Evropské unie do...
