Za mladistvého považuje zákoník práce zaměstnance ve věku od 15 do 18 let. Vzhledem k tomu, že zákonodárce si uvědomuje specifičnost této skupiny zaměstnanců, zejména z hlediska jejich možné psychické i biologické nezralosti, obsahuje zákoník práce zvláštní oddíl, jež upravuje pracovní podmínky mladistvých. Tato úprava se v určitých aspektech…
Nejvýznamnější povinností zaměstnance, která pro něj z pracovní smlouvy vyplývá, je konat sjednanou práci, a to co nejkvalitněji a v požadovaném rozsahu. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro který zaměstnanec vůbec vstupuje do pracovního poměru, je odměna za práci, využívá této skutečnosti zaměstnavatel k tomu, aby zaměstnance stimuloval k…
Vedlejší pracovní poměr a vedlejší činnost jsou pojmy, které není možno zaměňovat, protože jejich význam je zcela odlišný. Vedlejší pracovní poměr, jak již z jeho názvu vyplývá, má charakter doplňkového pracovního vztahu. Vedlejší pracovní poměr tak lze popsat jako pracovní poměr, jež si sjedná zaměstnanec, který již je zaměstnán v pracovním…
V naší společnosti není neobvyklé, že pracující není subjektem pouze jednoho pracovního poměru, ale že ve stejném čase je, ať už z jakéhokoli důvodu, zároveň subjektem pracovního poměru jiného. Takovéto pracovní poměry, tedy poměry, které existují vedle sebe, se označují jako souběžné <A id=3 target=_blank…
Druh práce je jednou z nezbytných náležitostí pracovní smlouvy, která má důležitý a nenahraditelný význam pro vymezení pracovního závazku zaměstnance. Ujednání druhu práce v pracovní smlouvě je základem pro povinnost zaměstnance konat práci, která byla sjednána v pracovní smlouvě a zároveň je toto ujednání základem pro zaměstnancovo právo, aby mu…
Jednou z forem dočasných změn obsahu pracovní smlouvy je dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli podle § 38 odst. 4 zákoníku práce. Institut dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli může zaměstnavatelům pomoci překlenout dočasný problém nedostatku práce na pracovišti. Celá „transakce“ tedy stojí na dvou…
Jak jsme již v minulém článku týkajícím se jiných důležitých překážek v práci na straně zaměstnance zmínili, rozděluje teorie (Galvas, M. a kol.: Pracovní právo České republiky, MU 1997) překážky v práci na straně zaměstnavatele do tří skupin. Dnes se podrobněji podíváme na zbylé dvě skupiny překážek.
Zákoník práce obsahuje ve svých ustanoveních §§ 127 a 128 úpravu překážek v práci na straně zaměstnance, které vznikly výhradně ze závažných osobních důvodů, tzv. důležité osobní překážky v práci. Pro lepší orientaci se lze v teorii (Galvas, M. a kol.: Pracovní právo České republiky, MU 1997) setkat s rozdělením těchto překážek podle jejich…
Jednou z významných společenských funkcí práce je bezesporu její schopnost být prostředkem k začlenění osob do běžného života. Jedná se o tzv. funkci společenské integrace. Práce jako společenská integrace je zvlášť významná ve vztahu k občanům se změněnou pracovní schopností. Projevuje se tak ve zvýšené ochraně a zvláštní péči, která je osobám…
Od 1. 1. 2001 se v zákoně 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), objevuje definice institutu pracovní pohotovosti, která v individuálním pracovním právu České republiky doposud chyběla. Konkrétně se jedná o ustanovení § 83 odstavce 5 citovaného zákona: pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven…
V současné době se na člověka, který je pracovně činný v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru, valí z médií dva nesmiřitelné proudy názorů. Jednak se lze setkat s naprostým odmítáním odborů jako takových – a to ve smyslu zjednodušujících soudů založených na pouze emotivních poukazech na socialisticko-realistickou minulost (kdy odborové organizace…
S pojmem dočasná pracovní neschopnost je spojen její základní znak a to její krátkodobost. Předpokládá se, že pracovní schopnost bude u daného občana v dohledné době obnovena. Pokud by mělo jít o dlouhodobou či trvalou pracovní neschopnost, hovoří se o invaliditě. Pracovní neschopnost občana vzniká, když je uznána příslušným lékařem, jež ji…
Změny, které se udály v roce 1989 nám přinesly mnohé, co je jednoznačně vnímáno jako pozitivní. Objevily se však také jevy, které byly předchozímu společenskému systému neznámé a s kterými se lidé jen těžko smiřují. Jednou z nejcitlivějších je problematika zaměstnanosti respektive nezaměstnanosti. V dnešní společnosti se každý může svobodně…
Dárcovství krve a jiných biologických materiálů je významným úkonem v obecném zájmu a jako takovému je těmto dárcům poskytována ochrana jejich pracovně právních vztahů. Úkon dárcovství krve či jiných biologických materiálů je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, jelikož se jedná podle vyhlášky FMPSV č. 18/1991 Sb. o jiných úkonech v…
Pojem dočasné pracovní neschopnosti je důležitý především v souvislosti s nemocenským pojištěním. Dočasnou pracovní neschopnost je možno vymezit jako zpravidla krátkodobější stav poruchy zdraví, která je způsobená nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat.
Pracovní pohotovost lze definovat jako dobu, ve které sice zaměstnanec nekoná práci podle pracovní smlouvy, ale je pro případ potřeby zaměstnavatelem dosažitelný. Z uvedeného vyplývá, že se zaměstnanec při pracovní pohotovosti nemusí zdržovat v místě pracoviště, ale může být kdekoliv jinde, kde je splněna podmínka jeho dosažitelnosti (např. pomocí…
Zákoník práce věnuje poměrně hodně prostoru úpravě péče zaměstnavatele o kvalifikaci zaměstnanců a zvyšování této kvalifikace. Již samotný proces uzavírání pracovního poměru je odvislý na tom, jakou kvalifikaci uchazeč o zaměstnání zaměstnavateli nabízí. Je tedy zcela ve vlastním zájmu zaměstnance si svou kvalifikaci v průběhu života, pracovního…
Základní povinností zaměstnance je vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou a to v odpovídající kvalitě. Kvalita práce zaměstnance závisí na celé řadě faktorů jako je jeho momentální zdravotní stav, stav psychický, případné rodinné problémy apod. Jedním z významných aspektů, který kvalitu práce odváděné zaměstnancem ovlivňuje, je únava…
Zákoník práce je právní předpis ve kterém se více než kde jinde v soukromém právu projevuje funkce ochranná. Z toho pramení přístup a úprava určitých pracovněprávních institutů. Zákoník práce vychází z myšlenky, že ač je prvotní povinností zaměstnance plnění jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, je nutno připustit, že v…
Významným pracovně právním institutem, jež pomáhá zaměstnavateli ale také zaměstnanci uzavřít vhodný pracovní poměr je institut zkušební doby. Zkušební doba je tak zvláštním časovým obdobím, jež si sjednává zaměstnavatel se zaměstnancem při uzavírání pracovní smlouvy, a který umožňuje oběma stranám, zjistit, do jaké míry jim dohodnutý pracovní…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o...
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu...
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu...
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu...
