Harmonizační novela zákona 65/1965 Sb., zákoník práce ve svých ustanoveních přinesla zaměstnancům možnost zvolit si dva zcela nové orgány, které mají především zajišťovat komunikaci mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, a to u toho zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace.
Skutečnost, že zaměstnankyně případně zaměstnanec trvale pečuje o dítě, je z hlediska pracovního práva velmi důležitá a projevuje se v řadě ustanovení zákona 65/1965 Sb., zákoník práce. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že významný je především fakt, že došlo ke změně postavení muže při péči o…
Okamžité zrušení pracovního poměru je jedním ze způsobů skončení pracovního poměru, které může učinit jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Vzhledem k tomu, že účinky okamžitého zrušení pracovního poměru nastávají jeho doručením druhému subjektu a neuplatňuje se žádná výpovědní doba, je tato forma skončení pracovního poměru poměrně přísně…
V souladu se zákonem 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, je odsouzenému uložena řada povinností, které je povinen plnit. Jednou ze základních povinnosti odsouzeného je i povinnost pracovat, pokud byl zařazen do práce a je k práci zdravotně způsobilý.
Manažerská smlouva je pojem, který je v současnosti často skloňován, a to zejména v souvislosti s výkonem nějaké vedoucí či řídící funkce, resp. s uzavřením pracovního vztahu na výkon těchto funkcí. Často tedy padají otázky, kdy je možné manažerskou smlouvu uzavřít, co je jejím obsahem a hlavně, kde je upravena.
S ukončením pracovního poměru spojuje zákoník práce (zákon 65/1965 Sb.) mnoho právních následků. V této souvislosti se lze často setkat se zaměňováním pojmů odstupné a odchodné. Byť oba tyto pracovněprávní instituty souvisejí s ukončením pracovního poměru, nejsou totožné a každý nastupuje v jiné situaci a plní jiné…
Vytvoření odlišných pracovních podmínek pro ženy, zvláště pro těhotné ženy a matky malých dětí patří mezi prvořadé zájmy společnosti. Jejich úpravu najdeme v § 153 a násl. zákona 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).
Pro posouzení zda vůbec a co konkrétně bylo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ohledně druhu práce (funkce) dohodnuto není významné jaké konkrétní práce (druh práce, funkci) zaměstnanec po vzniku pracovního poměru vykonával, ale podstatné je co bylo skutečně dohodnuto.
Vytvoření odlišných pracovních podmínek pro ženy, zvláště pro těhotné ženy a matky malých dětí patří mezi prvořadé zájmy společnosti. Jejich úpravu najdeme v § 153 a násl. zákona 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).
Právo na stávku, kterou za podmínek stanovených zákonem garantuje Listina základních práv a svobod České republiky ve svém článku 27, lze nahlížet z nejrůznějších úhlů a v mnoha souvislostech. Z hlediska veřejného zdravotního pojištění tímto pohledem může být otázka placení pojistného na zdravotní pojištění při…
V některých případech se jistá práva zůstavitele nestávají předmětem dědictví, ale přecházejí na jiné osoby mimo dědické řízení, a to přímo ze zákona. Pouze v situaci, kdy neexistují osoby, u kterých zákon přechod těchto práv předpokládá, mohou se tato práva a povinnosti stát předmětem dědictví. Mezi práva, která přecházejí mimo dědické řízení…
Prací přesčas rozumí zákoník práce práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se prací přesčas rozumí práce přesahující…
Již jeden rok (od 1.1.2001) je u nás v zákoníku práce výslovně stanovena možnost, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali v pracovní smlouvě vedle podstatných náležitostí i další podmínky, na kterých mají účastníci pracovně právního vztahu zájem. Konkrétně se jedná o možnost uzavření tzv. konkurenční doložky v pracovní smlouvě, kdy se…
Často lze od lidí zaslechnout, jak byli svým zaměstnavatelem „přesvědčeni“, že pro ně bude mnohem výhodnější pracovat pro něj na živnostenský list místo na pracovní smlouvu. Proč nutí někteří zaměstnavatelé své zaměstnance, aby opustili pro ně výhodnou pozici zaměstnanců a vykonávali práci jako živnostníci? Právě proto, že pracovní poměr je pro…
Zdá se až neuvěřitelnou situace, se kterou se setkalo zřejmě již mnoho zaměstnanců, situace, kdy jejich zaměstnavatel očividně překračuje svá práva vyplývající z pracovněprávního poměru, nutí zaměstnance dělat něco, co nemusí, velmi často se zaměstnavatelé snaží vynutit si od zaměstnanců jejich odpovědnost, za něco co neudělali či dokonce se…
Odborová organizace je jedním ze subjektů kolektivního pracovního práva. Jejím posláním je ochrana nejen kolektivních, ale i individuálních zájmů zaměstnanců, a to zájmů sociálních a hospodářských. Samotné právo na sdružování v odborech je považováno za jedno ze základních občanských práv a z hlediska naší právní úpravy je jeho pramenem Listina…
Pracovní cesta byla zejména v minulých letech velmi oblíbenou záležitostí, kam si poměrně často zaměstnanci jezdili spíše „vyhodit z kopýtka“ než skutečně pracovat. V posledních letech se však i přístup k pracovní cestě změnil.
§ 7 zák. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění (dále jen „ZKV“), říká, že, „ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu…
Zaměstnavatel není při své možnosti dát zaměstnanci výpověď zcela neomezený. Vedle zákonem (zákoník práce) uvedených důvodů, při kterých je možno se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, je zaměstnavatel omezen např. také při rozvazování pracovního poměru s osobami se změněnou pracovní schopností.
Zákoník práce jako základní norma upravující pracovně právní vztahy rozeznává několik druhů odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. Co se týče odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených věcech, rozlišujeme odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 176 zákoníku práce) a odpovědnost…
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby...
Povinnost popřít pohledávku má insolvenční správce tehdy, jestliže v době, kdy má dojít k popření, může (též s přihlédnutím k součinnosti dlužníka a jeho postoji k...
V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou...
Ustanovení § 2236 odst. 2 o. z. nepředstavuje „samostatnou ochranu nájemce“, ale je provázáno s § 2236 odst. 1 o. z., upravujícím právní nevýznamnost (kolaudačního) určení...
Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního...
