Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit žalobou u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Po marném uplynutí lhůty veškeré nároky propadají a již nelze…
Lékař může ukončit pracovní neschopnost občana nejen s ohledem na zlepšený zdravotní stav, ale také ze sankčních důvodů, a to tehdy, jestliže se pojištěnec bez vážného důvodu nedostaví k lékařskému ošetření v den, který lékař určil.
Skončení pracovního poměru musí provázet nejen finační, ale i administrativní, vypořádání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel vydává povinně zaměstnanci potvrzení o zaměstnání – tzv. zápočtový list a na jeho žádost také posudek o pracovní činnosti (pracovní posudek). Zápočtový list se tedy vystavuje automaticky, bez jakéhokoliv…
Pokud nejsou stanovena přesná firemní pravidla týkající se užívání internetu a zasílání e-mailů v průběhu i mimo pracovní dobu, nejde pouze o možný problém poklesu efektivity práce zaměstnanců trávících podstatnou část pracovní doby soukromými aktivitami, ale společnost riskuje také ztrátu dobrého jména, případně i vznik právní odpovědnosti. Je v…
České pracovní právo se zaměřuje především na úpravu „klasických“ pracovních vztahů založených na principu nadřízenosti a podřízenosti, zvláštní aspekty manažerské práce neupravuje. Smluvní strany si však nezávisle na tomto faktu sjednávají tzv. manažerské smlouvy i přesto, že tento smluvní typ české pracovní právo nezná. Pojem manažerské smlouvy…
Obecně však platí, že skončení pracovního poměru může nastat jen na základě takové právní skutečnosti, s jejíž existencí spojuje zákoník práce skončení pracovního poměru. Podmínky pro skončení pracovního poměru jsou regulovány kogentními ustanoveními zákoníku práce a není možné je měnit individuálními pracovními smlouvami. Tyto podmínky tedy ani…
Problematika ukončování pracovních poměrů nemůže být vyčerpána pouze charakteristikou jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru, ani přehledem povinností zaměstnavatele vzniknuvších mu v této souvislosti. Oba předcházející články s tematikou skončení pracovního poměru se zabývaly jednotlivými aspekty ukončování pouze hlavního pracovního…
V předcházejícím příspěvku jsme si představili jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru uzavřeného podle českého pracovního práva. Vedle specifik jednotlivých způsobů ukončování pracovních poměrů a jejich důsledků pro obě zainteresované strany, je neméně důležité zmínit alespoň stručnou charakteristiku povinností zaměstnavatele vztahujících…
Ačkoli délka pracovní doby není základní ani nezbytnou náležitostí pracovních smluv, je vhodnější, aby byla určena již tam. Délka pracovní doby může činit nejvýše 40 hodin týdně, strany se však mohou dohodnout na době kratší. V případě zaměstnanců, kteří pracují v náročnějších pracovních podmínkách, je délka pracovní doby snížena. Zaměstnanci…
Pracovní smlouva je jednou z nejvýznamnějších pracovněprávních skutečností, neboť na jejím základě vzniká pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem. Zákon 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) stanoví následující tři podstatné náležitosti, bez jejichž existence pracovní smlouva vůbec nemůže…
Omezení možnosti prodlužování pracovního poměru na dobu určitou na dobu nejvýše dvou let od vzniku pracovního poměru a stanovení dalších omezení pro uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, nová definice sexuálního obtěžování či konkurenční doložky – to vše obsahuje návrh novely Zákoníku práce vypracovaný Vládou ČR. Návrh novely v současné době…
I když je pro mnohé normy zákoníku práce typické, že neobsahují sankce za jejich nesplnění či porušení, ale plní funkce spíše pořádkového charakteru (jedná se např. o ustanovení § 164 odst. 2 zákoníku práce, které vyžaduje, aby zaměstnavatel informoval rodiče mladistvého zaměstnance, že hodlá s tímto zaměstnance ukončit pracovní poměr aj.)…
Zaměstnavatelé jsou oprávněni stanovit časový rozvrh dovolených svých zaměstnanců za předpokladu dodržení určitých základních pravidel (např. požadavek 14 denní oznamovací lhůty, přidělení dovolené do dvoutýdenních úseků, není-li sjednáno jinak atd.). Zaměstnavatel by měl určovat čerpání dovolené tak, aby si mohl zaměstnanec vybrat dovolenou v…
Sexuální obtěžování spadá do kategorie chování snižujícího lidskou důstojnost. Zákoník práce definuje sexuální obtěžování jako nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon…
Listinou s výjimkou případů, kdy jsou taková práva a svobody udělena pouze českým občanům. Listina dále stanoví, že tam, kde platné právo používá termínu „občan“, má tento termín zahrnovat všechny osoby do té míry, do jaké se právní předpis týká základních práv a svobod zaručených Listinou všem osobám bez ohledu na národnost (státní…
Pokud čistá mzda, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, je rovna nebo nižší než 6150 Kč (150 % částky životního minima jednotlivce), zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z této částky lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6150 Kč…
České právo rozeznává podle různých kritérií několik druhů pracovních poměrů. Podle vztahu určité závislosti rozlišuje pracovní právo pracovní poměr hlavní a pracovní poměr vedlejší. Vedlejší pracovní poměr může být sjednán pouze za doby trvání hlavního pracovního poměru (tedy pracovního poměru sjednaného na stanovenou týdenní pracovní dobu) a na…
Do čisté mzdy se pro účely srážek započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, mzdové příplatky, čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u stejného zaměstnavatele vedle svého hlavního pracovního poměru. Nezapočítávají se do ní však částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména…
Pravidla stanovená pro srážky ze mzdy se použijí i na srážky z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrad ucházejícího výdělku, náhrad poskytovaných za výkon společenských funkcí a z hmotného…
Okamžité zrušení pracovního poměru je institut upravený zákoníkem práce, který je výjimečným způsobem okamžitého rozvázání pracovního poměru a může jím za stanovených podmínek ukončit pracovní poměr jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Úkolem tohoto článku je upozornit zejména zaměstnavatele na možná úskalí užití institutu okamžitého zrušení…
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby...
Povinnost popřít pohledávku má insolvenční správce tehdy, jestliže v době, kdy má dojít k popření, může (též s přihlédnutím k součinnosti dlužníka a jeho postoji k...
V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou...
Ustanovení § 2236 odst. 2 o. z. nepředstavuje „samostatnou ochranu nájemce“, ale je provázáno s § 2236 odst. 1 o. z., upravujícím právní nevýznamnost (kolaudačního) určení...
Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního...
