pracovní právo

Dne 1. ledna 2006 vstupují v účinnost nové právní předpisy, upravující mimo jiné oblast pracovněprávní, oblast zaměstnanosti, oblast sociální a oblast důchodového a nemocenského pojištění. A nyní podrobněji:

„Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.“

Zákoník práce sexuální obtěžování definuje v § 1 odst. 9 jako „jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na…

Co se rozumí pracovní cestou a za jakých podmínek na ni může být zaměstnanec vyslán? Kdy má takto vyslaný zaměstnanec právo na poskytnutí cestovních náhrad?

Podstatu promlčení je třeba spatřovat v tom, že pokud se určité právo po zákonem stanovenou dobu (promlčecí dobu) nevykoná nebo se v průběhu promlčecí doby neuplatní u soudu či u příslušného orgánu, nemůže být již po jejím uplynutí věřiteli přiznáno.

Hodlá-li podnikatel při svém podnikání využívat další osoby, je při jejich výběru a angažmá nějak omezen?

Zaměstnanci obchodních řetězců nemají vůči zákazníkům žádná práva nad rámec práv, která má vůči druhému občanovi jakýkoliv jiný občan.

Nejvyšší správní soud zrušil v únoru tohoto roku rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu proti rozhodnutí finančního úřadu týkajícího se doměření daně ze závislé činnosti. Jednalo se o rozhodnutí, kdy finanční úřad doměřil daň z titulu zastřeného pracovněprávního vztahu (použití tzv. Švarc…

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dokončilo práce na návrhu zákona o sociálních službách a 8. července 2005 jej odeslalo vládě. Pokud novou právní normu schválí kabinet, Parlament ČR a podepíše prezident, nabude účinnosti 1. ledna 2007. Návrh zákona o sociálních službách je jedním z prioritních legislativních úkolů, které si vláda…

Poslanecká sněmovna rozhodla, že návrh zákona o nemocenském pojištění půjde do druhého čtení. Pokud Parlament novou právní úpravu schválí a podepíše prezident, začne platit od 1. července 2006.

Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta a opětovně schválila novelu zákona o kolektivním vyjednávání. Důvodem pro vypracování této nové právní úpravy byla skutečnost, že Ústavní soud svým nálezem vyhlášeným pod 199/2003 Sb. zrušil ustanovení § 7 zákona 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, dnem 31. března 2004, a to z důvodů…

Jak vyplývá z § 27 zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být založen volbou, jmenováním nebo zpravidla nejčastěji pracovní smlouvou.

Zajímavým legislativním procesem prochází vládní návrh novely zákona 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, který byl v červnu minulého roku předložen Poslanecké sněmovně.

Dle ustáleného rozhodování Nejvyššího soudu mají právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy zásadně kogentní povahu, což znamená, že co není výslovně povoleno, je v pracovněprávních vztazích automaticky zakázáno.

Zákon o zaměstnanosti a možnost či nemožnost podnikatelů uzavírat smlouvy s dalšími podnikateli, zejména pak s podnikateli, nemajícími zaměstnance, je nekončící příběh, který, zdá se, vstupuje do další fáze.

Dne 16.2.2005 byl na 41. schůzi poslanecké sněmovny v třetím čtení schválen vládní návrh novely zákona o kolektivním vyjednávání, přičemž cílem tohoto schváleného návrhu zákona je rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele působící v daném odvětví (viz níže).

Smyslem tohoto článku je poukázat na jedno ustanovení autorského zákona, které se týká zaměstnaneckých děl a které bývá v praxi zaměstnavateli neprávem opomíjeno. Za zaměstnanecká díla se podle ustanovení § 58 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů („Zákon“) považují taková díla ve smyslu Zákona, která byla…

Mám dotaz ohledně hmotné odpovědnosti zaměstnanců. Dne 20.10. 2004 jste otiskli dotaz a odpověď, kde bylo uvedeno, že předmětem hmotné odpovědnosti nesmí být předměty, jež nejsou určeny k oběhu či k obratu. Lze považovat mobil nebo notebook za předměty, které nejsou určeny k oběhu či k obratu? Pokud ano, a zaměstnanec za tyto věci nebude…

Nový zákon o zaměstnanosti a nemožnost podnikatelů uzavírat smlouvy s podnikateli, kteří nemají zaměstnance – to je opět mediální téma.

S čím člověk marodí, se firma může dozvědět jen s jeho souhlasem. I když na neschopence je kolonka pro vyplnění diagnózy, lékař ji pro zaměstnavatele nevyplňuje. Pokud by to udělal, bylo by to v rozporu s vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí i se zákonem o ochraně osobních údajů. Řekla to mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana…