epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 1. 2010
    ID: 59829upozornění pro uživatele

    Průměrná mzda za rok 2009 a praktické dopady jejího vyhlášení, včetně zaměstnávání osob zdravotně postižených

    Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo 23. prosince 2009 již tradičně svým sdělením 466/2009 Sb. výši průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku. Podle tohoto sdělení činí průměrná mzda za 1. až 3. kvartál roku 2009 částku 22 896 Kč. Oproti roku 2008 tak došlo k jejímu mírnému snížení, průměrná mzda za tento předloňský rok totiž dosáhla částky 22 942 Kč.

    RANDL PARTNERS

    Průměrná mzda stanovená sdělením MPSV se důležitá pro výpočet některých dávek, příspěvků a odvodů dle zákona o zaměstnanosti.


    Dávky pro uchazeče o zaměstnávání

    Podle průměrné mzdy se kalkuluje především maximální výše podpory v nezaměstnanosti - § 50 odst. 6 zákona o zaměstnanosti ji limituje 0,58násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství. Podpora v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání, kteří žádost o ni podají v roce 2010, činí nejvýše 13 280 Kč (v roce 2009 to bylo 13 307 Kč). Další dávkou, jejíž maximální výše vychází z průměrné mzdy v předchozím kalendářním roce, je podpora při rekvalifikaci - limitována 0,65násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství.  Uchazeč o zaměstnání, který nastoupí na rekvalifikaci v roce 2010, tak od úřadu práce obdrží podporu při rekvalifikaci nejvýše 14 883 Kč (v roce 2009 to bylo 14 913 Kč).


    Příspěvky zaměstnavatelům na speciální pracovní místa

    Dále se průměrná mzda v národním hospodářství používá pro stanovení maximální výše příspěvku poskytovaného úřady práce zaměstnavatelům na zřízení a provoz chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny či zřízení společensky účelného pracovního místa. Chráněné pracovní místo definuje § 75 zákona o zaměstnanosti jako pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli dle skutečně vynaložených nákladů, maximálně však ve výši 8násobku průměrné mzdy, tj. v roce 2010 až 183 168 Kč. Vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením, tedy invalidní ve třetím stupni dle nové legislativy, je podporováno vyšší částkou - až 12násobkem průměrné mzdy, tj. až 274 752 Kč. Při vytvoření 10 a více chráněných pracovních míst v rámci jedné dohody s úřadem práce může být tento příspěvek ještě vyšší - 10násobek průměrné mzdy, respektive 14násobek u osob s těžším zdravotním postižením.

    Kromě příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout zaměstnavateli také příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Roční výše tohoto příspěvku nesmí přesáhnout 3násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. až 68 688 Kč. O oba typy příspěvků si může požádat i sama osoba se zdravotním postižením, pokud se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

    Chráněná pracovní dílna je dle § 76 zákona o zaměstnanosti pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Maximální výše příspěvku na zřízení chráněné pracovní dílny je limitována stejnými částkami jako u příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa.

    Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny je ovšem vyšší než u chráněného pracovního místa - činí ročně až 4násobek průměrné mzdy, tj. maximálně 91 584 Kč, o osoby zdravotně znevýhodněné nebo invalidní v prvním a druhém stupni. U osoby invalidní ve třetím stupni je roční výše příspěvku limitována 6násobkem průměrné mzdy, tj. nejvýše 137 376 Kč.

    Společensky účelná pracovní místa vymezuje zákon o zaměstnanosti v § 113. Rozumí se jimi pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedná se především o pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, osoby do 25 let bez kvalifikace, dále pak ženy vracející se z mateřské či rodičovské dovolené, osoby starší 50 let věku či osoby uvedené v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců. Maximální výše příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa se liší podle míry nezaměstnanosti v okrese, kde je práce vykonávána, ve vztahu k celorepublikové míře nezaměstnanosti. Činí 4násobek, respektive 6násobek průměrné mzdy. Limit příspěvku se o dvojnásobek průměrné mzdy zvyšuje, pokud zaměstnavatel zřídí 10 a více společensky účelných pracovních míst najednou.


    Odvody za zaměstnávání zdravotně postižených osob

    Nejpraktičtější dopad pro zaměstnavatele má výše průměrné mzdy při výpočtu odvodů do státního rozpočtu, kterými zaměstnavatelé nahrazují povinný podíl zaměstnávaných osob se zdravotním postižením. Zaměstnávat zdravotně postižené osoby musí na základě § 81 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru v rozsahu jedné zdravotně postižené osoby na 25 zaměstnanců (vypočítává se pomocí průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců dle vyhlášky 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti).

    Pokud zaměstnavatel nezaměstná dostatečný počet osob se zdravotním postižením nebo neodebírá výrobky nebo služby od stanovených dodavatelů (především zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, chráněné pracovní dílny provozované občanským sdružením, osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými), musí za každého chybějícího zaměstnance se zdravotním postižením odvést do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Za rok 2009 bude výše odvodu za každého chybějícího zdravotně postiženého zaměstnance 57 240 Kč.

    Zaměstnavatelé jsou také povinni každý rok podat Oznámení o plnění povinného podílu OZP, kde uvedou, jakým způsobem svou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením plní. Formulář oznámení je ke stažení na internetovém portálu MPSV:

    http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/oznamenioplneni

    Nejzazší termín pro odevzdání oznámení příslušnému úřadu práce a úhradu odvodu na jeho účet je 15. února 2010.


    JUDr. Nataša Randlová

    JUDr. Nataša Randlová,
    advokát, partner

    Barbora Suchá

    Barbora Suchá,
    právní asistent

    Randl Partners
    advokátní kancelář

    City Tower
    Hvězdova 1716/2b
    140 78 Praha 4

    Tel: + 420 222 755 311       
    Fax: + 420 239 017 574
    E-mail: office@randls.com

    logo - male
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Nataša Randlová, Barbora Suchá ( Randl Partners )
    19. 1. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.