epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 6. 2010
    ID: 63161upozornění pro uživatele

    Systém flexicurity po česku – drobný postřeh z praxe

    Pojem „flexicurity“ je zvlášť v době hospodářské krize politickým zaklínadlem, které používají snad všechny politické strany. Odhlížím nyní od toho, že tento pojem, využívá ve svých politických materiálech také Evropská Unie[1], která se snaží členské státy nasměrovat k implementaci tohoto systému do národních právních úprav, a zaměřím se na podmínky českého pracovního trhu.

     
    Mnoho lidí stále volá po větší flexibilitě pracovního práva v České republice. Upozorňují na skutečnost, že chce-li zaměstnavatel zaměstnance vyhodit, jsou s tím pro zaměstnavatele spojeny náklady odpovídající pěti mzdám či platům zaměstnance[2]. Takové náklady jsou považovány za neúnosné a značně ztěžující možnost zaměstnavatele pružně reagovat na aktuální situaci na trhu. Flexicurity má tento problém údajně vyřešit, neboť jejím základním principem je důraz na flexibilní pracovněprávní vztahy. To je samozřejmě pravda, nýbrž pouze částečná. Flexicurity v sobě zahrnuje nejen prvek flexibility pracovněprávních vztahů pro zaměstnavatele, ale také prvek jistoty (security) pro zaměstnance. Tato jistota spočívá zejména v co nejmenším snížení životní úrovně zaměstnance při ztrátě zaměstnání, a to štědrou podporou v nezaměstnanosti a dalších prvcích sociálního zabezpečení, a dále v aktivní pomoci při hledání nového zaměstnání – aktivní politikou zaměstnanosti. Okřídlená definice flexicurity říká, že se jedná o přechod ze systému chránícího pracovní místo zaměstnance, na systém chránící jeho zaměstnanost či zaměstnatelnost.

    Není však účelem tohoto krátkého příspěvku rozebírat složité vyvážení systému flexicurity. Rád bych se zde zaměřil na jinou věc. Flexicurity, ať se nám to líbí nebo ne, nutně znamená provázání pracovního práva se systémem práva sociálního zabezpečení. Systém podpory v nezaměstnanosti chápeme pro tyto účely též jako součást systému sociálního zabezpečení. Provázání veřejnoprávního sociálního zabezpečení a soukromoprávní úpravy zákoníku práce však můžeme nelézt již dnes.

    V zákoně 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění, konkrétně v § 39 odst. 2 písm. a) tohoto zákona je stanoveno, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. Účel tohoto ustanovení je zřejmý – zabránit zneužívání podpory v nezaměstnanosti těm zaměstnancům, kteří o práci přišli v důsledku svého porušení pracovněprávních povinností.

    Zákonodárce ovšem v tomto případě nedomyslel, že systém mohou zneužívat nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé. K tomu totiž v praxi dochází bohužel poměrně často. Zaměstnavatel se totiž v případě, že chce se zaměstnancem ukončit pracovní poměr, takřka vždy snaží eliminovat své náklady. Proto se mnoho zaměstnavatelů snaží neukončovat pracovní poměr výpovědí, nýbrž dohodou, s níž zákoník práce nespojuje automatické právo na odstupné. V praxi je pak zaměstnanci často nabídnuta dohoda, dle které pracovní poměr končí ihned a bez nároku na odstupné. V případě, že zaměstnanec odmítne takovouto dohodu podepsat, postupuje zaměstnavatel často způsobem, kterým zneužívá výše zmíněné ustanovení zákona o zaměstnanosti a na zaměstnance apeluje, aby dohodu podepsal, jinak že s ním rozváže pracovní poměr právě z „kázeňských“ důvodů. Zaměstnanec pak stojí před rozhodnutím, které obvykle má udělat ihned, a rozhoduje se tak mezi tím, zda přijmout dohodu bez odstupného, ale s nárokem na podporu, nebo riskovat, že zaměstnavatel naplní svoji hrozbu a ukončí pracovní poměr jednostranně podle § 52 písm. g) nebo § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z tzv. kázeňských důvodů. V takovém případě by zaměstnanec neobdržel ani odstupné, ani podporu v nezaměstnanosti.

    Samozřejmě, že zaměstnanec má v případě zneužití ustanovení o ukončení pracovního poměru z kázeňských důvodů zaměstnavatelem, právo napadnout případnou výpověď či okamžité zrušení žalobou na určení neplatnosti dle ustanovení § 72 zákoníku práce. Ovšem zde narážíme na problematiku vymahatelnosti práva a na fakt, že soudní řízení v České republice trvá nepřiměřeně dlouho. Zaměstnanec může takovou žalobou docílit dalšího zaměstnávání v pracovním poměru. Nicméně rozhodnutí soudu může nabýt právní moci třeba až za rok či dva od takového zneužívajícího právního úkonu zaměstnavatele. Na dalším zaměstnávání pak už obvykle zaměstnanec stejně nemá zájem pro ztrátu důvěry k zaměstnavateli a narušení vzájemných vztahů.

    Po dobu soudního řízení nemá zaměstnanec žádný zdroj příjmů, neboť nepobírá ani náhradu mzdy, ani podporu v nezaměstnanosti. Není se tedy čemu divit, že mnoho zaměstnanců podlehne tlaku zaměstnavatele, raději se vzdá svého práva na odstupné a dohodu o ukončení pracovního poměru se zaměstnavatelem podepíše. Účel zákona tak zůstává v takovém případě nenaplněn.

    Je tedy třeba nezapomínat na to, že i zdánlivě jednoduché a logické ustanovení zákona o zaměstnanosti může být v praxi zneužito a že může prostřednictvím tohoto veřejnoprávního předpisu docházet k nabourávání soukromoprávních pracovněprávních vztahů. V případě zavádění systému flexicurity do české právní úpravy je tedy třeba dbát na vyvažování oněch dvou základních stavebních kamenů, tedy flexibility a jistoty. Bez tohoto vyvážení bude docházet ke zneužívání práva tak, jako tomu v praxi nyní často dochází. Bez tohoto vyvážení se nejedná o systém flexicurity.


    Mgr. Tomáš Palla

    Mgr. Tomáš Palla
    poradce SOS - Sdružení obrany spotřebitelů, o.s.


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Viz například „Zelená kniha o modernizaci pracovního práva“ (2006), nebo zpráva EK s názvem „Směrem ke společným principům flexicurity“ (2007) atp.
    [2] Při využití nejčastějšího výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy nadbytečnosti z organizačních důvodů


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Palla
    22. 6. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.