pracovní právo

Ústavní soud („ÚS“) dne 12. 3. 2008 po více než roce projednávání, částečně vyhověl návrhu skupiny poslanců ve věci zrušení některých ustanovení zákoníku práce. Tato ustanovení Ústavní soud zrušil dnem, kdy bude nález ÚS Pl ÚS 82/06 publikován ve Sbírce zákonů.

U nás ve společnosti je zaměstnán zaměstnanec, který má problémy s docházkou do zaměstnání. Téměř s pravidelností přichází na své pracoviště s deseti až patnácti minutovým zpožděním. Takovéto porušování docházky trvá již několik měsíců. Několikrát jsme dotyčného zaměstnance upozorňovali, že porušuje své pracovní povinnosti, nicméně jsme…

Jedním z problematických bodů nového zákoníku práce, který se nepodařilo bohužel vyřešit ani jeho technickou novelou, která vstoupila v účinnost k 1. lednu 2008, je ustanovení § 364 odst. 3. Toto relativně nenápadné přechodné ustanovení má nicméně významné praktické důsledky.

Evropský soudní dvůr ("ESD") vydal v prosinci dvě důležitá rozhodnutí týkající se práv odborů v souvislosti s volným pohybem služeb a svobodou usazování . Z hlediska českých zaměstnavatelů se jeví zajímavější rozsudek ESD C-341/05 Laval un Partneri z 18.12 2007, který se týká vysílání zaměstnanců v rámci EU a výklad ESD je zde…

Senát ČR dne 6.12. 2007 schválil další – v pořadí už čtvrtou – novelu zákoníku práce ("Novela"), známou pod pojmem „technická“. V případě, že tento vyjde do konce roku ve Sbírce zákonů, budeme se jím řídit již od ledna 2008. Od Novely nelze očekávat převratné koncepční změny, přesto jsou to ale změny, na které mnozí z nás čekají, a které nám v…

Práce fyzických osob ve věku do 15ti let nebo starších 15ti let do skončení povinné školní docházky je obecně zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

Obdobně jako úpravy pracovních podmínek žen, také zpřísněná úprava pracovních podmínek mladistvých zaměstnanců respektuje biologické a společenské zvláštnosti této skupiny zaměstnanců.

Nový zákoník práce (zákon 261/2006 Sb.) upravuje v § 62 až § 64 zvláštní postup při hromadném propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn. Tato ustanovení mají kogentní povahu a odchýlit se od nich lze pouze ve prospěch zaměstnanců.

Na program 21. schůze Poslanecké sněmovny bylo zařazeno prvé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Novela předpokládá celkem 120 změn současné právní úpravy.

V souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z participace zaměstnanců pro statutární nebo jiné obdobné vedoucí orgány evropské společnosti a jejich práva vlivu na složení orgánů evropské společnosti je na místě se problematiky zapojení zaměstnanců do záležitostí evropské společnosti okrajově dotknout.

Jak vyplývá z ustanovení § 366 a násl. zákoníku práce (zákon 262/2006 Sb.), zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel dále odpovídá zaměstnanci i za škodu vzniklou nemocí z povolání a to v případě, že zaměstnanec před…

Od 1. ledna je účinný zcela nový zákoník práce. Jste zaměstnavatelem nebo vedoucím zaměstnancem? Co se pro vás změnilo novou právní úpravou? Co byste měli určitě vědět, pokud se chcete vyhnout problémům se Státním úřadem inspekce práce?

Úvodem lze říci, že „nový“ zákoník práce, tedy zákon 262/2006 Sb., obsahuje srozumitelnější úpravu pružné pracovní doby než jeho předchůdce (tedy než zákoník práce z roku 1965 platný ještě v minulém roce).

Na kolik hodin maximálně se může dle nového zákoníku práce uzavřít dohoda o provedení práce? Existují nějaká další omezení ve vztahu k uzavření dohody o provedení práce opakovaně se stejným zaměstnancem?

Je jenom logické, že smrtí zaměstnance pracovní poměr zaniká. Tato skutečnost ostatně plyne i z ustanovení § 48 odst. 4 zákoníku práce (zákon 262/2006 Sb.). To ale bez dalšího neznamená, že ve stejný okamžik zanikají i veškerá práva a povinnosti, které obě strany pracovního poměru dosud vázaly.

Konto pracovní doby představuje zcela nový institut, který má na úseku pracovní doby umožnit zaměstnavatelům provozujícím podnikatelskou činnost relativně pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na počtu jejich zakázek, resp. celkového odbytu jejich produkce.

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly…

Je možné dát zaměstnanci výpověď, pokud opakovaně podává neuspokojivé pracovní výsledky?

Jedním z institutů pracovního práva, který doznal v důsledku přijetí nového zákoníku práce (tj. zákona 262/2006 Sb.) významných změn, je pracovní pohotovost. Tento článek si proto klade za úkol zrekapitulovat stávající úpravu pracovní pohotovosti účinnou od 1. ledna tohoto roku.

Okamžité zrušení pracovního poměru je i za účinnosti nového zákoníku práce (tj. zákona 262/2006 Sb.) jedním ze způsobů, jak může zaměstnavatel (ale i zaměstnanec) skončit pracovní poměr. Zaměstnavatel se nemůže uchýlit k okamžitému zrušení pracovního poměru kdykoliv, kdy tak uzná za vhodné. Okamžitě zrušit pracovní poměr lze totiž pouze…