Výraz „pracovní posudek“ by snad mohl dosud mnohým zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům, starších ročníků, připomenout kádrové posudky z dob dávno minulých... Pracovní posudek je však standardním, i když nepovinným, personálním (pracovněprávním) dokladem.
Od 1. 1. 2012 dojde k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy a obdobných příjmů,[1] což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese a z nich vyplývajících…
V předešlém článku byly popsány změny ZP[1] v ustanovení týkajících se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V následujících řádcích bude navázáno na předchozí článek.
Nejrozsáhlejší novela zákoníku práce („ZP“) od nabytí jeho účinnosti v r. 2007 obsahující přes 300 změnových bodů se sice ještě účinnou nestala, nicméně již nyní jsou některé z bodů této novely předmětem bouřlivých diskusí i kritiky v rámci (nejen odborné) veřejnosti. Tento článek se věnuje nové úpravě neplatnosti právních úkonů, která je…
Nejvyšší soud České republiky vydal dne 20. 9. 2011 dlouho očekávaný rozsudek ve věci právní otázky předpokladů odstoupení od konkurenční doložky.
Cílem tohoto příspěvku je upozornit čtenáře na nejdůležitější změny zákoníku práce (ZP nebo kde u § není uvedeno jinak, jedná se o ZP), které přinese vládní návrh novely zákoníku práce, tedy pokud bude tato novela schválena, což je vzhledem k aktuálnímu rozložení sil v parlamentu ČR pravděpodobné. Nejedná se o komentář či detailní rozbor změn, jde…
Vzetí zaměstnance do vazby samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním (skutkem), jímž porušil povinnost vyplývající…
Dne 2. 9. 2011 byl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve třetím čtení schválen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Dne 19. 9. 2011 byl návrh zákona předložen Senátu ČR, který ho tedy má povinnost projednat do 19. 10.
Pracovní právo je pro personalisty a HR manažery denním chlebem. 1. ledna 2012 nastane účinnost novely zákoníku práce a nejen právníci se musí připravit na rozsáhlou změnu. Kancelář Randl Partners proto pro své klienty připravila „HR Exchange Meeting“ na téma: Novela zákoníku práce – pro a proti.
Nejvyšší soud vydal dne 14. července 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1779/2010, v němž vyslovil názor, že neuvedení důvodu, pro který byla mezi stranami uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, nemůže být příčinou neplatnosti této dohody ani v případech, kdy o jeho uvedení zaměstnanec sám požádal. Neplatnost již uzavřené dohody nemůže založit…
Poslední dobou se čím dál častěji objevují případy, kdy zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, poté, co obdrží náhradu škody za způsobený pracovní úraz od zaměstnavatele, resp. od příslušné pojišťovny, podá proti svému zaměstnavateli žalobu z titulu porušení práva na ochranu osobnosti – práva na zdraví v důsledku téhož pracovního úrazu.
Tímto článkem navazujeme na články pana Thomase Britze, advokáta/Rechtsanwalt ze dne 05.08.2011 a ze dne 18.08.2011, zabývající se řešením této problematiky v Německu.
Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1633/2009, ze dne 3. 11. 2010 plyne, že i neplatnost rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o práci konané mimo pracovní poměr) může účastník pracovně-právního vztahu uplatnit (napadnout) u soudu (žalobou) ve smyslu § 72 zákoníku práce, tedy…
Nejvyšší soud vydal dne 16. června 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 920/2010, v němž prohlásil za neplatnou výpověď, kterou zaměstnavatel ukončil pracovní poměr některých svých zaměstnanců z důvodu nadbytečnosti vzniklé v důsledku přijetí rozhodnutí o organizační změně. Nejvyšší soud v dané situaci shledal, že rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení…
V prvním dílu tohoto článku, publikovaném dne 05.08.2011 jsme otevřeli otázku „švarcsystému“ a jeho vymezení a chápání ve smyslu neměckých předpisů. Zmínili jsme rovněž otázku řízení o zjištění statusu, které zpravidla končí jasným písemným určením, zda ve skutečnosti jde o nezávislou nebo závislou práci (zaměstnání). Toto určení nabývá právní…
Ústavní soud České republiky vydal dne 12. 5. 2011 rozsudek sp. zn. III. ÚS 3616/10 ve kterém potvrdil současnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky týkající se rozsahu možného vymezení místa výkonu práce v pracovněprávních vztazích. Ta dovoluje sjednat místo výkonu práce jako konkrétní pracoviště, ale i mnohem šířeji – např. obec, kraj či…
Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti. Pokud tedy zaměstnanec doloží zaměstnavateli potvrzení svého ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti, nemůže zaměstnavatel nepřítomnost takového zaměstnance posoudit jako neomluvenou absenci. Zaměstnavatel v současné době…
Podle ust. § 260 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006), tedy zrušeného zákoníku práce, nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. Podle ust. § 260 odst. 2 uvedeného zákona ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající…
Ke krácení dovolené dochází z důvodu nepřítomnosti zaměstnance v práci, a to nejen absence neomluvené (toto téma již bylo předmětem samostatného výkladu),[1] ale i z důvodu absence omluvené.
Nejvyšší soud České republiky svým rozsudkem ze dne 12. 10. 2010 významně přispěl ke správné a jednoznačné interpretaci a aplikaci ust. § 56 písm. b) a ustanovení souvisejících zákoníku práce v praxi. Podle ust. § 56 písm. b) zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo…
Důvod nepřípustnosti vydání podle § 91 odst. 1 písm. o) z. m. j. s. nezakládá sama o sobě skutečnost, že vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o...
Platí-li, že insolvenční řízení má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], pak v...
Předpokladem povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v...
I pro posouzení, zda došlo k odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny, je klíčová otázka další nepotřebnosti...
Soud České republiky, který podle § 310 odst. 1 a § 130 odst. 2 z. m. j. s. rozhoduje o započítání doby zbavení osobní svobody obviněného na území jiného státu Evropské unie do...
