Jestliže zaměstnanec ve sjednané nebo zaměstnavatelem určené pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jinou zákonnou překážkou, jedná se o…
Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce (zaměstnancem) vykonávána, je (jsou) ve smyslu ust. § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce jednou ze třech podstatných (povinných) náležitostí, které musí (resp. má každá) pracovní smlouva obsahovat - které v ní musejí (mají) být ujednány (specifikovány). Ujednání o místu výkonu práce v pracovní…
Jak při přijímání nových zaměstnanců, tak i při plánování změn u zaměstnanců stávajících, je nezbytné respektovat zákonná pravidla a limity v oblasti odměňování zaměstnanců.
Nedávno jsem se setkal se zajímavým dotazem, zda může nadřízený (šéf) sdělit ostatním pracovníkům ve firmě konkrétní výši mzdy některého člověka ostatním zaměstnancům. Šlo o situaci, kdy si šéf chtěl postěžovat na konkrétního pracovníka v rovině – jak málo práce odvádí za takovou mzdu (jejíž výši v této souvislosti sdělil ostatním pracovníkům) a…
Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní směny již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Pozdní příchody do zaměstnání popř. předčasné odchody z něj jsou relativně častým prohřeškem zaměstnanců, zvláště pak pracujících v nevýrobní sféře, proti jim stanoveným povinnostem, ať už u zaměstnavatelů státní a veřejné správy…
Na úvod je třeba zdůraznit, že je to právě zaměstnavatel, kdo stanovuje požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon práce. Takovéto požadavky totiž zohledňují konkrétní podmínky u konkrétního zaměstnavatele a jeho představy o tom, jaké nároky mají být kladeny na zaměstnance, který konkrétní druh práce (funkci) vykonává. Vždy však…
Po dvou letech účinnosti zákona o nemocenském pojištění MPSV vyhodnotilo jeho uplatňování v praxi a připravilo novelu, která by měla řešit jeho problematické body a vést k úsporám. Návrh zákona je momentálně v připomínkovém řízení, jeho účinnost se plánuje na 1. 1. 2012. Dotýká se prakticky všech částí zákona o nemocenském pojištění a obsahuje jak…
Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.[1], [2] Zaměstnavatel proto také odpovídá zaměstnanci, a to v plné výši, za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě…
Zjevnému porušování pracovněprávních předpisů na pracovišti se lze bránit poměrně snadno a s úspěchem, ať už – zřejmě spíše v těch jednodušších případech - s pomocí odborů, působí-li u zaměstnavatele, nebo státních orgánů – inspekce práce či soudní cestou. O poznání těžší je obrana v případě tzv. mobbingu a bossingu. Výrazy z anglického jazyka -…
K prodloužení zákoníkem práce stanovené dvouměsíční nebo smluvně případně dohodnuté delší výpovědní doby[1] z pracovního poměru, a tedy i k prodloužení délky trvání pracovního poměru, může ve smyslu ust. § 63 zákoníku práce[2] dojít i při hromadném propouštění z důvodů organizačních změn.[3]
Zákoník práce, taxativně vyjmenovává případy, kdy je zaměstnavatel oprávněn / povinen jednostranně provádět zaměstnanci srážky ze mzdy. Jedná se zejména o následující případy:
a) úhrada povinných plateb zaměstnance (záloha na daň z příjmu fyzických osob, povinné pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti),
b) nevyúčtovaná záloha na…
Dne 1. května 2011 otevřou Německo a Rakousko po sedmiletém přechodném období své pracovní trhy pracovním silám z osmi zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko), které v roce 2004 přistoupily do EU. To znamená, že občané těchto zemí mohou začít pracovat v Německu a Rakousku, aniž by si museli…
Zákaz výpovědi v ochranné době podle ust. § 53 zákoníku práce se ve smyslu ust. § 54 písm. b) zákoníku práce nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (tj. byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok…
Dne 25. 2. 2011 byl ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí představen k připomínkovému řízení návrh zákona, kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“). Tato novela je předkládána jako součást celého balíku zákonů, kterými má odstartovat tzv. Sociální…
Byla-li dána výpověď z pracovního poměru, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. [1] Výpovědní doba je v zákoníku práce jednotně stanovena jako dvouměsíční,[2] ačkoliv je dána možnost smluvního sjednání výpovědí doby delší (dva měsíce jsou tedy zákonem předepsaným minimem); její délka však musí být stejná pro zaměstnavatele i…
O neplatné rozvázání pracovního poměru se jedná v případech, kdy zaměstnavatel nebo zaměstnanec učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, jenž nemá všechny náležitosti předepsané právními předpisy (zákoníkem práce a občanským zákoníkem) nebo při kterém nebyly splněny podmínky stanovené právními předpisy pro platnost tohoto úkonu.
Při odměňování práce přesčas[1] je třeba rozlišit, jestli jde o zaměstnance privátního – podnikatelského sektoru, kteří dostávají za vykonanou práci v pracovním poměru mzdu, anebo o zaměstnance státní a veřejné správy a služeb (rozpočtové sféry), tedy pracovníky zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce; tito zaměstnavatelé…
Při skončení pracovního poměru a též při skončení dohody o pracovní činnosti (resp. pracovněprávního vztahu vykonávaného na jejím základě) je zaměstnavatel povinen, a to automaticky, bez jakékoliv žádosti zaměstnance, vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi tzv. zápočtový list) a uvést v něm (dle ust. § 313 odst. 1 zákoníku…
Jako reakce na nález Ústavního soudu z roku 2008, který zrušil některá ustanovení zákoníku práce a v návaznosti na Programové prohlášení vlády připravilo MPSV věcnou novelu zákoníku práce. Návrh novely odešel 4. března 2011 do vnějšího připomínkového řízení, jeho účinnost se plánuje na 1. 1. 2012. Přehled nejdůležitějších praktických změn (tedy s…
Občas zaměstnavatel potřebuje, aby zaměstnanci pracovali v některých dnech nebo obdobích více (déle), než je dáno rozvržením týdenní pracovní doby. Takovou situaci může zaměstnavatel v podnikatelské sféře řešit uplatněním konta pracovní doby (konto pracovní doby zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb – specifikovaní v ust. § 109 odst. 3…
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...
Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je...
Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže...
