epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 4. 2012
    ID: 82181upozornění pro uživatele

    Nová úprava preventivní péče - Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání

    Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti nový zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby (dříve závodní preventivní péče) a posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o zaměstnání. Prováděcí právní předpis, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, zatím schválen nebyl.

     

    HOLEC, ZUSKA & Partneři

    Úkolem zákona je zejména nahradit stávající překonanou právní úpravu provedenou zákonem 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a směrnici Ministerstva zdravotnictví 49/1967 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Podle přechodných ustanovení zákona lze pracovnělékařské služby poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy nejdéle do 1. 4. 2013 lze postupovat jak podle staré, tak i nové právní úpravy), a to i v případech nově uzavíraných pracovněprávních vztahů. Tím ale není dotčena povinnost zaměstnavatele hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby podle zákona o specifických zdravotních službách již od 1. 4. 2012. S ohledem na sporný výklad citovaného přechodného ustanovení zákona, kdy zákon systematicky odděluje úpravu pracovnělékařských služeb a úpravu posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání, vydalo Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí společné stanovisko, ve kterém vyjádřilo názor, že přechodné období se má aplikovat rovněž na posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání[1].
     
    Zákon o specifických zdravotních službách jednak definuje pojem pracovnělékařské služby (tedy uvádí výčet preventivních zdravotních služeb)[2], jednak stanovuje celou řadu nových povinností jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance. Mezi nově stanovené povinnosti patří zejména povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby na základě písemné smlouvy, povinnost zaměstnavatele vybavit zaměstnance při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, povinnost odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádá, dále pak povinnost poskytovatele pracovnělékařských služeb vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, nebo povinnost osob ucházejících se o zaměstnání podrobit se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu vstupní lékařské prohlídce.

    Za základní novou povinnost zaměstnavatele tak lze jistě považovat povinnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy. Tam, kde se ale na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první zákona o ochraně veřejného zdraví, se umožňuje, aby na základě písemné žádosti vykonávali pracovnělékařské prohlídky, tedy prohlídku vstupní a prohlídky periodické, registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o práci (tedy i lékaři dle svobodné volby).
     
    Výslovně je pak zakotveno právo zaměstnavatele vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Toto právo zaměstnavatele ale v žádném případě nelze zaměňovat s možností přezkoumávat pracovní neschopnost vystavenou zaměstnanci jeho ošetřujícím lékařem. V případě pracovní neschopnosti zaměstnance má totiž zaměstnavatel povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci[3] a tedy po tuto dobu nemůže ani z podstaty věci nutit zaměstnance k absolvování mimořádné pracovnělékařské prohlídky. V souladu s čl. 12 vyhl. MZV 145/1988 Sb. pak platí, že „Dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.“ S ohledem na uvedené je třeba posečkat s nařízením lékařské prohlídky až po ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance. Bez ohledu na to lékař pracovnělékařské služby nemá v kompetenci rušit či měnit pracovní neschopnost vystavenou ošetřujícím lékařem zaměstnance.
     
    Další novinkou je stanovení fikce, podle které pokud se osoba ucházející se o zaměstnání nepodrobí vstupní lékařské prohlídce (posouzení její zdravotní způsobilosti k práci), ze zákona se považuje za zdravotně nezpůsobilou. Povinnost podrobit se vstupní lékařské prohlídce má každá osoba ucházející se o zaměstnání u zaměstnavatele, tedy rovněž osoba, se kterou je uzavírána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti)[4]. Takto široce stanová povinnost podrobit se vstupní lékařské prohlídce ovšem v řadě případů ztrácí svůj smysl. Povinnost podrobit se vstupní lékařské prohlídce totiž bude mít i ten uchazeč o zaměstnání/zaměstnanec, který má na základě dohody o provedení práce například vykonat jen dvouhodinovou přednášku. V některých případech může ztrácet smysl povinnost podrobit se vstupní lékařské prohlídce i tehdy, pokud zaměstnanec, který již pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru (a absolvoval již jednu vstupní lékařskou prohlídku), hodlá paralelně s týmž zaměstnavatelem uzavřít dohodu o provedení práce na jinou okrajovou či jednorázovou činnost.
     
    Zákonem stanovená fikce o zdravotní nezpůsobilosti osoby, která se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, může v praxi zaměstnavateli přinést řadu problémů, na které ale zákon nedává odpověď. Co dělat, když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, vyšle zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku a ten se na vstupní lékařskou prohlídku prostě nedostaví – tedy podle fikce je zdravotně nezpůsobilý? Jaké má zaměstnavatel v takovém případě možnosti? A má takového zaměstnance při takovémto vědomí vůbec racionální smysl přihlašovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a všeobecně činit úkony spojené na straně zaměstnavatele se vznikem pracovního poměru? Předně by zaměstnavatel neměl nic opomenout hned na počátku; zaměstnavatel by tak v prvé řadě měl na toto riziko pamatovat již při sjednávání pracovní smlouvy, tedy v pracovní smlouvě výslovně sjednat možnost zaměstnavatele odstoupit od smlouvy před nástupem zaměstnance do práce z důvodu neabsolvování vstupní lékařské prohlídky, a vyžádat od lékaře lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ještě před nástupem zaměstnance do práce. Samozřejmě, přichází-li to s ohledem na druh práce v úvahu, pak je optimální vše řešit ještě před podpisem pracovní smlouvy, resp. některé ze smluv o pracích konaných mimo pracovní poměr.  Rovněž by bylo mohlo být žádoucím v pracovní smlouvě podmínit vznik pracovního poměru kladným výsledkem vstupní lékařské prohlídky. Pokud ale zaměstnanec skutečně nastoupí ve sjednaný den do práce (a je připraven k výkonu práce), nemá zaměstnavatel již možnost od pracovní smlouvy odstoupit, leda pracovní poměr zrušit ve zkušební lhůtě, byla-li zkušební doba platně sjednána. Zaměstnavatel však současně nesmí ani umožnit takovému zaměstnanci výkon práce (ani přeložit zaměstnance na jinou práci, protože zaměstnanec je prostě nezpůsobilý pro výkon jakékoli práce u zaměstnavatele). Zdravotní nezpůsobilost zaměstnance by v takovém případě tedy zřejmě bylo nutno považovat za překážku v práci na straně zaměstnance, kterou zaměstnavatel nemá povinnost omluvit. Podle našeho názoru by v takovém případě, kdyby z jakéhokoliv důvodu nebylo možné využít jednodušší proceduru zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě, zaměstnavatel mohl patrně postupovat obdobně jako v případě neomluvené absence (pro porušení povinnosti konat práci) a v souladu s judikaturou soudů ČR po pěti dnech pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit.
     
    Jako pravidlo platí, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání (osoba ucházející se o zaměstnání tedy hradí lékařskou prohlídku absolvovanou před uzavřením pracovní smlouvy/dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah (zaměstnavatel tedy hradí lékařskou prohlídku absolvovanou zaměstnancem v době mezi uzavřením pracovní smlouvy/dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a vznikem vlastního pracovního poměru/obdobného vztahu – tj. před sjednaným dnem nástupu do práce). Osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem mohou na úhradě dohodnout jinak. Vyloučit nelze ani dohodu o proplacení nákladů za vstupní prohlídku zaměstnanci během určité doby po jejím úspěšném absolvování. Lze očekávat, že ze strany zaměstnanců však nebude příliš velká ochota investovat do prohlídky ze svého, zejména za situace, kdy nemají jistotu uzavření pracovního poměru/dohody. I tehdy, pokud prohlídku sice zaplatí zaměstnanec sám, lze ale očekávat, že náklady, které uchazeč o zaměstnání takto vynaložil, bude chtít promítnout do výše své odměny/mzdy. To se pak může projevit zejména ve výši požadované odměny z dohody o provedení práce sjednané na výkon jednorázové činnosti.
     
    Závěrem uvádíme, že vzhledem k důvodné kritice právní úpravy zejména v části vstupních prohlídek osob pracujících na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr a vzhledem k nedořešené úpravě právních důsledků fikce zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, nelze vyloučit, že předmětná právní úprava bude ještě v období před skončením tzv. přechodného období novelizována.
     

    Anna Bartůňková,
    advokátka

    Pavel Holec,
    partner a advokát


    HOLEC, ZUSKA & Partneři 
    Advokáti

    Palác Anděl
    Radlická 1c/3185
    150 00 Praha 5

    Tel.: +420 296 325 235
    Fax: +420 296 325 240
    e-mail: recepce@holec-advokati.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Dostupné na www >>> zde.
    [2] Zákon definuje pracovnělékařské služby jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.
    [3] Viz ust. § 191 zák. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
    [4] Podle ust. § 103 odst. 1 zák. 262/2006 Sb., zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec (tedy i osoba vykonávající práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Anna Bartůňková, Pavel Holec ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )
    24. 4. 2012
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele
    • NS: I po přechodu zaměstnanců platí povinnost zajistit rovné zacházení
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 7.
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 6.
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2024 - část 5.
    • Vztah náhrady škody a bezdůvodného obohacení v pracovněprávních vztazích
    • Valorizace průměrného výdělku při náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
    • Doručování do datové schránky v pracovněprávních vztazích

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Náklady řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • LEAGLEONE: Digitální plná moc
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.