Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora

Vážení čtenáři,

přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.

Přeji Vám hezký víkend

Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ

Události tohoto týdne:

Nová sněmovna zvolila vedení, vláda podala demisi
Poslanecká sněmovna se poprvé sešla po říjnových volbách a zvolila nové vedení. Předsedou Sněmovny se stal Tomio Okamura (SPD), nominovaný vznikající koalicí ANO, SPD a Motoristů, která má ve Sněmovně většinu. Bezprostředně po ustavující schůzi podala vláda premiéra Petra Fialy (ODS) demisi a začala v omezeném režimu plnit jen nezbytné úkoly. Prezident Petr Pavel zatím nejmenoval nového premiéra – pravděpodobného předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) vyzval k vyřešení jeho střetu zájmů ohledně svěřenských fondů a firem dříve, než ho pověří sestavením kabinetu.

Vláda v demisi znovu předložila rozpočet, aby zabránila provizoriu
Končící Fialova vláda 12. listopadu znovu zaslala Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026 beze změn oproti původní verzi z konce září. Cílem je umožnit nově ustavené Sněmovně projednat rozpočet a předejít rozpočtovému provizoriu od ledna, k čemuž kabinet v demisi vyzývala nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů i prezident Pavel. Návrh stále počítá se schodkem 286 miliard Kč, přičemž téměř 50 miliard tvoří dodatečné výdaje (zejména obrana a investice do jaderné elektrárny), na něž se výdajové limity nevztahují. Fialův kabinet apeluje na nastupující vládu, aby tyto výdajové priority zachovala a „neutopila“ je ve financování běžného provozu. Zástupci končící koalice zároveň deklarovali ochotu rozpočet v parlamentu podpořit, pokud ho nová většina výrazně nepřepíše.

STAN chce odložit účinnost rozvodové novely a doplnit ji o ochranu dětí
Hnutí STAN oznámilo, že navrhne Sněmovně posunout účinnost nedávno schválené novely občanského zákoníku z oblasti rodinného práva o jeden rok – z 1. ledna 2026 na 1. leden 2027. Tato „rozvodová“ novela zjednodušuje rozvodové řízení pro manžele, kteří se dohodnou na péči o děti, a ruší některé formality (například zkoumání příčin rozpadu u nesporných rozvodů). Barbora Urbanová (STAN) uvedla, že odklad je nutný, aby bylo možné do zákona doplnit úpravu vysoce konfliktních rodičovských sporů zasahujících děti – současná právní úprava podle STAN těmto dětem neposkytuje dostatečnou ochranu. STAN chce o změnách jednat s nastupující vládní koalicí. Prezident již novelu v létě podepsal a bez odkladu by začala platit od začátku 2026.

Ministryně spravedlnosti odmítá roční odklad reformy rodinného práva
Ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) reagovala na návrh posunout účinnost rodinněprávní novely o rok s tím, že takový krok považuje za nesprávný. Připomněla, že rozsáhlá novela občanského zákoníku, která má vstoupit v platnost 1. ledna 2026, přináší dlouho očekávanou modernizaci rodinného práva – zjednodušuje rozvody v případě dohod rodičů, posiluje ochranu dětí v citlivých situacích a zavádí další užitečné změny. Tyto novinky vycházejí z doporučení odborníků a mají širokou podporu napříč justicí, zdravotnictvím či sociální sférou. Decroix zdůraznila, že odklad reformy by znamenal odsunutí prospěšných opatření, na která odborná veřejnost léta čeká. Ministerstvo je podle ní připraveno jednat o dílčích úpravách (například řešení velmi konfliktních sporů rodičů), ale zastavení celé reformy by podle ministryně poškodilo děti i rodiče, jimž má novela pomoci.

Nejvyšší soud prověřuje kauzu zneužití vízového systému Visapoint
Nejvyšší soud se zabývá mimořádným opravným prostředkem v kauze údajného obcházení vízového systému Visapoint. Skupina dvanácti občanů Ruska a Vietnamu v minulých letech využívala automatizované registrace a další metody, díky nimž získávali termíny na ambasádě pro žadatele o česká víza pouze ti klienti, kteří této skupině zaplatili – ostatní měli minimální šanci se k termínu dostat. Pražské soudy všechny obžalované v této věci osvobodily s tím, že nešlo o trestný čin: podle soudů skupina sice systém ministerstva zahraničí ovládla „roboticky“, ale fakticky jej nenabourala (neprolomila žádná zabezpečení), jen využila automatizaci registrací ve svůj prospěch. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová s takovým právním hodnocením nesouhlasí a podala dovolání k Nejvyššímu soudu – podle ní aktéři prokazatelně obcházeli bezpečnostní prvky systému (např. vyplňovali „captchu“ pomocí placených lidí v reálném čase) proti vůli provozovatele a tím jednali neoprávněně. Nejvyšší soud případ převzal v září a zatím nerozhodl. Pokud by osvobozující verdikt zůstal v platnosti, mohli by obžalovaní žádat odškodnění za vazbu a trestní stíhání.

Ministryně spravedlnosti jednala s vedením advokátní komory
Nově zvolené představenstvo České advokátní komory se 11. listopadu sešlo za účasti ministryně spravedlnosti v demisi Evy Decroix. Na setkání panovala vstřícná atmosféra a probírala se řada aktuálních témat týkajících se advokacie a legislativy. Předsedkyně ČAK Monika Novotná poděkovala ministryni za dosavadní spolupráci a podporu advokacie v uplynulém období. Eva Decroix zdůraznila, že se podařilo dokončit zásadní rekodifikaci trestního zákoníku a trestního řádu, a vyslovila přání, aby rozpracované projekty pokračovaly i po nástupu nové vlády. Přislíbila také prosazovat, aby Česko co nejdříve podepsalo evropskou Úmluvu o ochraně profesie advokáta, kterou řada zemí již ratifikovala – advokáti si podle ní lepší ochranu zaslouží. Diskutovalo se rovněž o bezpečnosti advokátních úschov (ministerstvo podpoří osvětu i přísnější pravidla pro advokáty) a o nedostatku peněz na odměny ex offo obhájců (ministryně souhlasí s vyčleněním těchto výdajů do samostatné rozpočtové kapitoly). Na závěr Decroix uvedla, že ačkoli brzy zamíří do poslaneckých lavic, advokacii se hodlá věnovat i nadále a udržet otevřený dialog s komorou.

Ombudsman kritizuje vyhlášku, která připravila postižené děti o lázně
Veřejný ochránce práv upozornil na problém způsobený nedávnou změnou vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o lázeňské péči. Od letošního července zdravotní pojišťovny přestaly proplácet lázeňskou léčbu některým dětem a dospělým s těžkým zdravotním postižením – konkrétně těm, kteří trpí těžkou inkontinencí moči v důsledku neurologického onemocnění (například dětské mozkové obrny). Z vyhlášky totiž vypadla výjimka, díky níž mohli tito pacienti opakovaně jezdit do lázní na účet pojišťovny. Zrušení výjimky dopadlo podle zástupce dětského ombudsmana Víta Alexandra Schorma na desítky dětí i dospělých. Schorm společně s ombudsmanem Stanislavem Křečkem podnikli kroky k nápravě – jednali s ministerstvem a podali k vyhlášce připomínky s požadavkem vrátit výjimku do předpisu. Ministerstvo po revizi souhlasilo, že výjimku alespoň částečně obnoví: pacientům s inkontinencí v důsledku některých nervových onemocnění (např. dětská obrna) bude lázeňská péče opět hrazena od začátku roku 2026. Naproti tomu pacientům s jinými diagnózami (například roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc nebo některá onemocnění ledvin a močových cest) zůstane lázeňská léčba i nadále nehrazená. Podle ombudsmana je změna vyhlášky nešťastná – rodiny postižených dětí upozorňují, že v lázních měli jejich blízcí osvědčené prostředí a personál, na které byli zvyklí, což pobyty v náhradních rehabilitačních ústavech nenahradí.

Výzkum ukázal rozsah násilí z nenávisti vůči postiženým, nový zákon posílí ochranu
Nezisková organizace In IUSTITIA představila výsledky unikátního výzkumu o tzv. předsudečném násilí (násilí z nenávisti) páchaném na lidech se zdravotním postižením. Z průzkumu vyplynulo, že více než 75 % lidí s postižením zažilo během života nějakou formu násilí a u nadpoloviční většiny šlo o útok motivovaný předsudky vůči jejich postižení. Lidé s hendikepem čelí jak verbálním útokům, tak fyzickému i sexuálnímu násilí – často ze strany osob, které znají (rodina, sousedé, pečovatelé). Většina obětí takové incidenty ani nehlásí policii, protože se obává, že jim úřady neuvěří, nebo jsou závislé na pomoci útočníka. Autoři studie poukazují na nutnost systematické prevence a citlivějšího přístupu institucí k projevům nenávistného násilí. Pozitivní změnou je, že od 1. ledna 2026 nabude účinnosti novela trestního zákoníku (zákon č. 270/2025), která rozšiřuje okruh tzv. zvlášť chráněných charakteristik oběti o zdravotní postižení, věk, pohlaví, sexuální orientaci a další rysy. Motivace pachatele útoků na tyto skupiny tak bude nově trestněprávně zohledněna podobně jako dosud u rasové či náboženské nenávisti. Podle ředitelky In IUSTITIA Kláry Kalibové se díky tomu česká úprava zařadí k nejkomplexnějším v Evropě a napraví dlouhodobou nespravedlnost – oběti s postižením dosud stály mimo zvláštní ochranu. Zákonná změna je však jen prvním krokem; ke skutečné ochraně je třeba také vzdělávat policisty, sociální pracovníky či zdravotníky, zajistit dostupnou pomoc obětem a využívat tzv. indikátory předsudečnosti při vyšetřování takových činů.

První rozsudky v kauze Dozimetr: podmíněné tresty a milionové pokuty
V korupční kauze Dozimetr (úplatky a ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku) padly první pravomocné rozsudky na základě dohod o vině a trestu. Obvodní soud pro Prahu 9 6. listopadu schválil dohodu mezi obžalovaným podnikatelem Pavlem Kosem a státním zástupcem – Kos vyvázl s tříletým trestem odnětí svobody podmíněně odloženým na zkušební dobu a musí zaplatit peněžitý trest 12 milionů Kč. Soud původně odmítl první verzi dohody, v níž byla splatnost pokuty rozložena až na 15 let, což soudce označil za nepřijatelné; po úpravě (splatnost do 32 měsíců) byla dohoda odsouhlasena. Stejně dopadl i bývalý manažer IT DPP Luděk Šteffel – i on dostal tříletou podmínku a navíc pokutu 2 miliony Kč. Oba obžalovaní se přiznali a spolupracovali. Kos patřil k blízkým spolupracovníkům hlavní postavy kauzy, podnikatele Michala Redla. Už dříve byly v Dozimetru formou dohody vyřešeny postavy podnikatelů Pavla Dovhomilji a Zakarii Nemraha, kteří dostali vysoké peněžité tresty. Proces s dalšími obviněnými včetně exnáměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) pokračuje – ti odmítají vinu a případ míří k hlavnímu líčení.

Soudní dvůr EU zneplatnil část směrnice o minimálních mzdách
Soudní dvůr Evropské unie vydal 11. listopadu přelomový rozsudek týkající se směrnice EU 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách. Na základě žaloby podané Dánskem (podporovaným Švédskem) soud zrušil části směrnice, které členským státům se zákonně stanovenými minimálními mzdami nařizovaly uplatňovat při určování a aktualizaci minimální mzdy určitá kritéria a bránily případnému snižování minimálních mezd, pokud jsou valorizovány automaticky. Soud shledal, že tyto konkrétní části směrnice představovaly nepřípustný zásah do pravomocí členských států v oblasti odměňování za práci – regulovaly totiž přímo způsob stanovování mezd, což přesahuje kompetence Unie. V ostatních částech však byla směrnice Soudním dvorem potvrzena a zůstává v platnosti. Dánsko původně žádalo zrušit směrnici celou s argumentem, že EU tímto předpisem překročila své pravomoci (mzdové otázky a právo odborově se sdružovat jsou svěřeny národním státům). Soud EU dal Dánsku za pravdu pouze zčásti: potvrdil, že unijní legislativa nesmí přímo zasahovat do určování výše mezd či do svobody sdružování, ovšem většina ustanovení směrnice podle něj takový přímý zásah nepředstavuje. Nadále tedy platí například ustanovení podporující kolektivní vyjednávání o mzdách – ta soud neshledal jako nepřípustná, protože státy k ničemu konkrétnímu nenutí, pouze je motivují k podpoře kolektivního vyjednávání. Směrnice o minimálních mzdách tak z větší části zůstává v účinnosti; členské státy, včetně ČR, ji budou muset implementovat s vypuštěním zrušených pasáží.

Europarlament schválil cíl snížit emise o 90 % do roku 2040
Evropská unie směřuje k dalšímu zpřísnění klimatických závazků. Evropský parlament ve čtvrtek 13. listopadu výraznou většinou hlasů (379 pro) schválil nový střednědobý klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti referenčnímu roku 1990. Tento ambiciózní cíl navazuje na dosavadní plán dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a odpovídá kompromisu, na němž se dříve shodly i členské státy EU. Konečná podoba cíle bude zakotvena změnou unijního klimatického zákona, která musí být dojednána mezi Parlamentem a Radou EU. Poslanci zároveň odsouhlasili, že až 5 procentních bodů z oné 90% redukce by mohlo být dosaženo tzv. offsety – započítáním pohlcování uhlíku či snižování emisí mimo EU (například výsadbou lesů nebo investicemi do čistých technologií v rozvojových zemích). Prakticky to znamená, že členské státy a firmy by si malou část svých emisí mohly „vykompenzovat“ podporou environmentálních projektů jinde, zbytek musí ušetřit doma. Čeští europoslanci většinou hlasovali pro, opatření podpořili například Luděk Niedermayer (TOP 09) či Markéta Gregorová (Piráti), kteří shodně zdůraznili, že jasný milník pro rok 2040 dodá jistotu investorům a pomůže udržet konkurenceschopnost i energetickou bezpečnost EU.

Čech Petr Klement povede evropský úřad proti podvodům OLAF
Do prestižní mezinárodní funkce byl jmenován český zástupce justice. Kolegium Evropské komise 4. listopadu schválilo jmenování státního zástupce Petra Klementa generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Klement dosud působil jako evropský prokurátor v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a má bohaté zkušenosti s přeshraničním stíháním finanční kriminality – dříve vedl odbor závažné hospodářské trestné činnosti na Nejvyšším státním zastupitelství a podílel se i na misi EULEX v Kosovu. V čele OLAF vystřídá Fina Villeho Itälä, který skončil po sedmi letech ve funkci. Úřad OLAF vyšetřuje podvody a korupci poškozující finanční zájmy EU a spolupracuje při tom s členskými státy. Jmenování Petra Klementa do jeho čela je vnímáno jako úspěch a prestiž pro české státní zastupitelství i pro Českou republiku jako celek – zdůraznila to mimo jiné nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, podle níž jde o uznání Klementových odborných kvalit a zkušeností. Klement se ujme funkce po završení výběrového řízení a jeho úkolem bude dál posilovat ochranu evropského rozpočtu před podvody.

Vyšlo na epravo.cz:

Současný trend mikrodomů a mobilních domů z pohledu financování a oceňování
Minimalismus se v posledních letech promítá nejen do životního stylu, ale i do samotného prostoru, ve kterém žijeme. V reakci na rostoucí ceny nemovitostí, omezenou dostupnost bydlení i narůstající zájem o ekologii se v českém prostředí začíná prosazovat trend mikrodomů a mobilních staveb. Tyto drobné, často modulární a prefabrikované objekty…

Přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci subrogačního regresu výstavce finanční záruky
Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 NSČR 62/2023 zásadně změnil pohled na subrogaci u finančních záruk. Potvrdil, že výstavce – zejména banky či NRB – může po plnění z akcesorické i neakcesorické záruky vstoupit do práv původního věřitele, včetně jeho zajištění, pokud prokáže úhradu skutečného dluhu dlužníka. Rozhodnutí má zásadní dopady na bankovní…

Výkladové obtíže § 66 odst. 1 ZOK
Ustanovení § 66 ZOK představuje důležitý nástroj ochrany věřitelů, avšak jeho textace vykazuje řadu nejasností. Diskusi vyvolává především propojení písmen a) a b) pomocí spojky „, a“, která otevírá otázku, zda jde o podmínky formulované kumulativně či na sobě zcela nezávisle. Možné výkladove najasnosti přitom zásadně ovlivňuje i skutečnost, zda…

Použití cenového minima při hodnocení nabídek ve veřejné zakázce
Zhodnocení nabídek s využitím kritéria ceny prochází v posledních letech jistým vývojem. Aktuálně se například můžeme setkat s modelem hodnocení, kdy zadavatel stanoví cenové horní či dolní limity kritéria nabídkové ceny. Tento článek rozebírá především recentní rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), který se k použití…

Zkušební doba „po novu“ a její dopady do praxe
Dne 01.06.2025 vstoupila v účinnost tzv. „flexinovela“ zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jež přinesla řadu dlouho očekávaných změn v oblasti pracovního práva. Jedním ze zásadních počinů této novely je významná změna právní úpravy zkušební doby. Zkušební doba je nástroj sloužící k tomu…

Opustit firmu s dluhy není dobrý nápad aneb ručení jednatelů za dluhy SRO při neodvracení hrozícího úpadku
Vrchní soud v Olomouci se v rozsudku sp. zn. 8 Cmo 55/2025 ze dne 20. 8. 2025 zabýval případem založení ručení tehdejších jednatelů dle § 68 z. o. k. za závazky společnosti provozující hostinskou činnost vůči žalobci (bývalému pronajímateli), které mají základ ve smlouvě o nájmu nebytových prostor, jež byla uzavřena a jejíž účinnost skončila v…

Lze žalovat nezletilé dítě za pomluvu?
Omluva za pomluvu nezletilou osobou, která si vymyslela, že ji žalobce znásilnil, byla výsledkem rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 70 Co 142/2024-369 ze dne 4. 6. 2025. Soud uložil žalované dvanáctileté školačce omluvit se dopisem následujícího znění: „Vážený pane, omlouvám se Vám, že jsem lhala, když jsem veřejně tvrdila, že jste mne…

Compliance produktu – nový směr firemní compliance
V poslední době roste zájem o specificky zaměřenou oblast firemní compliance (Corporate Compliance), která je označována jako compliance produktu anebo také jako produktová compliance (Product Compliance). Základním rysem compliance produktu je přitom ta skutečnost, že se plně soustřeďuje na to, co je pro každou obchodní korporaci zcela klíčové, a…

Evidence skutečných majitelů ve světle aktuální judikatury
Nejvyšší soud ČR zveřejnil v poslední době dvě důležitá rozhodnutí v oblasti právní úpravy evidence skutečných majitelů, a to sp. zn. 27 Cdo 1368/2024 ze dne 25. 8. 2025 a sp. zn. 27 Cdo 1548/2024 ze dne 26. 8. 2025 a otevřel tak novou kapitolu výkladu zákona 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o…

„Co je svéprávnost ?“ – „když je člověk sám sebou“
(Z vyšetření posuzovaného znalkyní na Klinice psychiatrie Fakultní nemocnice v Olomouci dne 21.10.2022 v 11.32 hod). Nález Ústavního soudu sp.zn. II ÚS 934/2016 ze dne 13.12.2016 shrnuje historii ústavní judikatury ve věci omezování svéprávnosti (dříve omezování způsobilosti k právním úkonům) . Mimo jiné uvádí, „V odůvodnění rozhodnutí o…

Legitimace drobných podnikatelů v rámci hromadných žalob
Dne 1. července 2024 nabyl účinnost zákon 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním (dále jen "ZHOŘ").

10 otázek pro ... Kristýnu Zirhut
Kristýna Zirhut je seniorní advokátkou v pražské kanceláři Eversheds Sutherland. Dlouhodobě se specializuje na právo nemovitostí. Poskytuje komplexní právní poradenství klientům z oblasti developmentu, od akvizic, přes spory plynoucí ze vztahů v developmentu, stavebně-právní aspekty developmentu či spolupráce developera s obcí. Dlouhodobě se…

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 2
V první části článku jsme se věnovali dvěma rozhodnutím Úřadu, která přezkoumávala spornou zadávací podmínku spočívající v požadavku na dodávku: „Vaku pro odběr plazmy 1000 ml“...

Zdroj: EPRAVO.CZ