10 otázek pro ... Kristýnu Zirhut

1. Co máte na své práci nejraději?
Na advokacii mě baví možnost neustálého rozvoje. I když se věnujete konkrétní oblasti práva a zadání od klientů se mohou zdát podobná, nezřídka kdy přinášejí nové právní otázky a výzvy. Právě tato dynamika mi umožňuje se stále odborně posouvat dál, což byl jeden z důvodů, proč jsem si advokacii vybrala.

2. Největší pracovní úspěch?
Asi nepopíšu jednu konkrétní kauzu, kterou bych považovala za „největší“ úspěch. Za největší úspěch totiž považuji každou dobře odvedenou práci, která klientovi pomůže – je právně i prakticky funkční a klient je s odvedenou prací spokojený.

3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Měla jsem velké štěstí na lidi – advokáty, kteří mě na mé profesní cestě provázeli. Můj táta, Petr Vacek, mi dal pevné zázemí pro vstup do právnického světa a vždy mi byl a je oporou. U mého školitele Pavla Kropáčka jsem začínala jako studentka a pokračovala až po spolupracující advokátku – trpělivé předávání jeho zkušeností a znalostí pro mě byly klíčové v mém profesním růstu. A nemohu opomenout kolegu Patrika Nováka, jehož precizní právní myšlení mi často pomáhá podívat se na věci z jiného právního úhlu pohledu.

4. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušila?
Ano – a nejen jeden. Zákony by měly být psané srozumitelně, pro běžné lidi, nejen pro právníky. Měly by být obecné, věcné a pochopitelné, a nikoliv se snažit složitě upravovat jednotlivé individuální případy, jak tomu bohužel v dnešní době často je. Mnohé právní předpisy by si zasloužily výrazné zjednodušení, některé dokonce i úplné zrušení.

5. Kdo Vás v životě – pracovním i soukromém – nejvíce motivuje?
Největší motivací jsou pro mě mé děti – chci jim jít příkladem a vytvářet prostředí, ve kterém budou šťastné. Zároveň mě motivuje i vnitřní přesvědčení dělat věci poctivě a správně.

6. Ideální způsob relaxace?
Hudba – aktivně i pasivně. Věnuji se jí od dětství a dnes tvoří krásný protipól k mé profesi. Zatímco v práci přemýšlím pragmaticky a věcně, hudba mi umožňuje vyjadřovat emoce a sdílet je s publikem při koncertech.

7. Čím byste byla, kdybyste nebyla právníkem?
Lékařkou. Na konci studií gymnázia jsem zvažovala právě tuto cestu – medicína mě lákala svou službou lidem. Nakonec ale převážily jiné důvody, vč. těch pragmatických, jako sladění studia s rodinným životem, nebo právnické zázemí, které jsem měla doma.

8. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Je to krásné a velmi praktické povolání. Pokud vás tato cesta láká, kromě studia právních předpisů a teorie se co nejdříve zapojte do praxe. Rozvíjejte i „soft skills“ – schopnost komunikace, empatie, vyjednávání. Právní služby nejsou jen o znalosti práva, ale z velké části i o tom, jak je dokážete předat a aplikovat v konkrétních situacích.

9. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Tohle je vždycky trochu ošemetná otázka – nejlépe to asi dokážou posoudit lidé kolem mě. Pokud bych měla sama sebe charakterizovat, myslím, že mezi mé silné stránky patří poctivost, svědomitost a pracovitost. Na druhou stranu právě tahle kombinace někdy vede k tomu, že si na sebe beru víc, než je asi dobré. Učím se s tím pracovat – i to je součást neustálého procesu profesního růstu.

10. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
Určitě. Myslím, že každý z nás má chvíle nerozhodnosti – třeba při výchově dětí, kdy si klademe otázky, zda volíme správný přístup. Anebo v běžných situacích, jako je třeba výběr mezi dvěma oblíbenými jídly v dobré restauraci. Myslím, že pochybnosti k životu patří – důležité je s nimi umět pracovat.