Co se stane od 1.1.2007 s pracovníky naší společnosti, jejichž pracovní poměr vznikl jmenováním ?
Dosavadní znění zákoníku práce vymezuje v § 27 odst.5 vedoucí funkce, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, nikoli „klasickou“ pracovní smlouvou. Je tomu tak u vedoucích zaměstnanců, jimž je podřízen další vedoucí zaměstnanec a kteří se v rámci organizační struktury (systemizace) pracovních míst v organizaci nacházejí v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (jednatele, představenstva apod.) nebo o stupeň níže, tj. v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízenému statutárnímu orgánu.
Postavení těchto jmenovaných vedoucích zaměstnanců je poněkud odlišné od ostatních zaměstnanců, a to zejména pokud jde o možnost skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (společnosti). Zatímco u „klasických“ zaměstnanců s pracovní smlouvou lze s takovým pracovníkem jednostranně rozvázat pracovní poměr výpovědí toliko z tzv. kvalifikovaných výpovědních důvodů (důvody taxativně vymezené v zákoníku práce), u jmenovaných vedoucích pracovníků možno pracovníka jednostranně odvolat z funkce (a to i bez uvedení důvodu) a poté, není-li pro něho jiná vhodná práce nebo takovou zaměstnanec odmítne, je možno tomuto pracovníkovi dát výpověď pro nadbytečnost, aniž by mu vznikl nárok na vyplacení odstupného.
Vzhledem k tomu, že tato koncepce ze zákona jmenovaných pracovníků nemá v evropské legislativě oporu, přistupuje nový zákoník práce s účinností od 1.1.2007 k zásadní změně v této oblasti. Pracovní poměr vzniklý jmenováním se nadále zachovává pouze u některých vybraných funkcí v nepodnikatelské sféře (např. ředitelé státních podniků, vedoucí příspěvkových organizací, ředitelé školských právnických osob apod. – viz § 33 odst.3 ZP). V podnikatelské sféře se koncepce pracovního poměru vzniklého jmenováním ruší a od 1.1.2007 se pracovní poměry založené dosud jmenováním považují za pracovní poměry založené pracovní smlouvou. To ve svém důsledku znamená, že po 1.1.2007 nebude možno bez dalšího takového vedoucího pracovníka odvolat z funkce, jako tomu bylo dosud, ledaže zaměstnavatel a pracovník využijí nového ustanovení § 73 odst.2 ZP, který umožňuje takový postup s pracovníkem výslovně sjednat.
Napříště tedy bude možné, aby zaměstnavatel s vedoucím pracovníkem (tento pojem zůstává obsahově zachován – tedy jde opět o vedoucího pracovníka v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo o stupeň níže) sjednal možnost jeho odvolání z funkce s tím, že takové ujednání musí být vždy provázáno s ujednáním o možnosti pracovníka se takového vedoucího místa (funkce) vzdát. V případě takovéhoto smluvního ujednání bude režim skončení pracovního poměru s pracovníkem obdobný, jako tomu bylo dosud.
JUDr. Karel Zuska
AK HOLEC, ZUSKA & Partneři
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
