V předcházejícím příspěvku jsme si představili jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru uzavřeného podle českého pracovního práva. Vedle specifik jednotlivých způsobů ukončování pracovních poměrů a jejich důsledků pro obě zainteresované strany, je neméně důležité zmínit alespoň stručnou charakteristiku povinností zaměstnavatele vztahujících…
Ačkoli délka pracovní doby není základní ani nezbytnou náležitostí pracovních smluv, je vhodnější, aby byla určena již tam. Délka pracovní doby může činit nejvýše 40 hodin týdně, strany se však mohou dohodnout na době kratší. V případě zaměstnanců, kteří pracují v náročnějších pracovních podmínkách, je délka pracovní doby snížena. Zaměstnanci…
Pracovní smlouva je jednou z nejvýznamnějších pracovněprávních skutečností, neboť na jejím základě vzniká pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) stanoví následující tři podstatné náležitosti, bez jejichž existence pracovní smlouva vůbec nemůže…
Omezení možnosti prodlužování pracovního poměru na dobu určitou na dobu nejvýše dvou let od vzniku pracovního poměru a stanovení dalších omezení pro uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, nová definice sexuálního obtěžování či konkurenční doložky – to vše obsahuje návrh novely Zákoníku práce vypracovaný Vládou ČR. Návrh novely v současné době…
I když je pro mnohé normy zákoníku práce typické, že neobsahují sankce za jejich nesplnění či porušení, ale plní funkce spíše pořádkového charakteru (jedná se např. o ustanovení § 164 odst. 2 zákoníku práce, které vyžaduje, aby zaměstnavatel informoval rodiče mladistvého zaměstnance, že hodlá s tímto zaměstnance ukončit pracovní poměr aj.)…
Zaměstnavatelé jsou oprávněni stanovit časový rozvrh dovolených svých zaměstnanců za předpokladu dodržení určitých základních pravidel (např. požadavek 14 denní oznamovací lhůty, přidělení dovolené do dvoutýdenních úseků, není-li sjednáno jinak atd.). Zaměstnavatel by měl určovat čerpání dovolené tak, aby si mohl zaměstnanec vybrat dovolenou v…
Sexuální obtěžování spadá do kategorie chování snižujícího lidskou důstojnost. Zákoník práce definuje sexuální obtěžování jako nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon…
Listinou s výjimkou případů, kdy jsou taková práva a svobody udělena pouze českým občanům. Listina dále stanoví, že tam, kde platné právo používá termínu „občan“, má tento termín zahrnovat všechny osoby do té míry, do jaké se právní předpis týká základních práv a svobod zaručených Listinou všem osobám bez ohledu na národnost (státní…
Pokud čistá mzda, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, je rovna nebo nižší než 6150 Kč (150 % částky životního minima jednotlivce), zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z této částky lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6150 Kč…
České právo rozeznává podle různých kritérií několik druhů pracovních poměrů. Podle vztahu určité závislosti rozlišuje pracovní právo pracovní poměr hlavní a pracovní poměr vedlejší. Vedlejší pracovní poměr může být sjednán pouze za doby trvání hlavního pracovního poměru (tedy pracovního poměru sjednaného na stanovenou týdenní pracovní dobu) a na…
Do čisté mzdy se pro účely srážek započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, mzdové příplatky, čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u stejného zaměstnavatele vedle svého hlavního pracovního poměru. Nezapočítávají se do ní však částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména…
Pravidla stanovená pro srážky ze mzdy se použijí i na srážky z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrad ucházejícího výdělku, náhrad poskytovaných za výkon společenských funkcí a z hmotného…
Okamžité zrušení pracovního poměru je institut upravený zákoníkem práce, který je výjimečným způsobem okamžitého rozvázání pracovního poměru a může jím za stanovených podmínek ukončit pracovní poměr jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Úkolem tohoto článku je upozornit zejména zaměstnavatele na možná úskalí užití institutu okamžitého zrušení…
Velice důležitým pracovně - právním dokumentem každého obecního úřadu (městského úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu) je bezpochyby pracovní řád. Pokud bychom hledali legální vyjádření toho, čím pracovní řád z právního hlediska vlastně je, nalezl by pozorný čtenář právních norem odpověď v ustanovení § 82/ odst. 2 zákoníku…
Povodně – téma skloňované letošní léto asi nejvíce. V minulých dnech zasáhly podstatnou část naší republiky ničivé povodně, které braly nejen majetek, ale mnohdy i zdraví a životy lidí. Po prvotním šoku, strachu a následných odklízecích pracích, které potrvají ještě dlouhé týdny, začnou vyvstávat i obyčejnější otázky než ty…
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je jedním z typů plnění poskytovaným zaměstnanci v rámci náhrady za ztrátu na výdělku jako následek odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
České pracovní právo je ovládáno zásadou zákazu diskriminace. Je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům.
Povinnost poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání náhradu za ztrátu na výdělku, ukládá zaměstnavateli zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve svém ustanovení § 193.
Lidské zdraví není bezporuchové a ať chceme nebo ne, občas nám stav našeho zdraví nedovolí, abychom vykonávali obvyklou práci, navštěvovali zaměstnání či chodili do školy. Není však možné, abychom sami konstatovali takovou nemožnost a do zaměstnání či do školy se nedostavili.
Pracovní úraz či nemoc z povolání je jistě nepříjemnou skutečností, a to bezesporu pro obě strany, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Pokud byla u zaměstnance zjištěna nemoc z povolání nebo utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen mu v rozsahu, ve kterém odpovídá, poskytnout mimo jiné také náhradu za bolest a ztížení společenského…
Důvod nepřípustnosti vydání podle § 91 odst. 1 písm. o) z. m. j. s. nezakládá sama o sobě skutečnost, že vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o...
Platí-li, že insolvenční řízení má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], pak v...
Předpokladem povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v...
I pro posouzení, zda došlo k odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny, je klíčová otázka další nepotřebnosti...
Soud České republiky, který podle § 310 odst. 1 a § 130 odst. 2 z. m. j. s. rozhoduje o započítání doby zbavení osobní svobody obviněného na území jiného státu Evropské unie do...
