Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta a opětovně schválila novelu zákona o kolektivním vyjednávání. Důvodem pro vypracování této nové právní úpravy byla skutečnost, že Ústavní soud svým nálezem vyhlášeným pod č. 199/2003 Sb. zrušil ustanovení § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, dnem 31. března 2004, a to z důvodů…
Jak vyplývá z § 27 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být založen volbou, jmenováním nebo zpravidla nejčastěji pracovní smlouvou.
Zajímavým legislativním procesem prochází vládní návrh novely zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, který byl v červnu minulého roku předložen Poslanecké sněmovně.
Dle ustáleného rozhodování Nejvyššího soudu mají právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy zásadně kogentní povahu, což znamená, že co není výslovně povoleno, je v pracovněprávních vztazích automaticky zakázáno.
Zákon o zaměstnanosti a možnost či nemožnost podnikatelů uzavírat smlouvy s dalšími podnikateli, zejména pak s podnikateli, nemajícími zaměstnance, je nekončící příběh, který, zdá se, vstupuje do další fáze.
Dne 16.2.2005 byl na 41. schůzi poslanecké sněmovny v třetím čtení schválen vládní návrh novely zákona o kolektivním vyjednávání, přičemž cílem tohoto schváleného návrhu zákona je rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele působící v daném odvětví (viz níže).
Smyslem tohoto článku je poukázat na jedno ustanovení autorského zákona, které se týká zaměstnaneckých děl a které bývá v praxi zaměstnavateli neprávem opomíjeno. Za zaměstnanecká díla se podle ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů („Zákon“) považují taková díla ve smyslu Zákona, která byla…
Mám dotaz ohledně hmotné odpovědnosti zaměstnanců. Dne 20.10. 2004 jste otiskli dotaz a odpověď, kde bylo uvedeno, že předmětem hmotné odpovědnosti nesmí být předměty, jež nejsou určeny k oběhu či k obratu. Lze považovat mobil nebo notebook za předměty, které nejsou určeny k oběhu či k obratu? Pokud ano, a zaměstnanec za tyto věci nebude…
Nový zákon o zaměstnanosti a nemožnost podnikatelů uzavírat smlouvy s podnikateli, kteří nemají zaměstnance – to je opět mediální téma.
S čím člověk marodí, se firma může dozvědět jen s jeho souhlasem. I když na neschopence je kolonka pro vyplnění diagnózy, lékař ji pro zaměstnavatele nevyplňuje. Pokud by to udělal, bylo by to v rozporu s vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí i se zákonem o ochraně osobních údajů. Řekla to mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana…
Právní názor, že výkon funkce statutárního orgánu, popř. jeho člena, je zvláštním vztahem podle zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“) a že funkci jednatele tedy nelze vykonávat v pracovním poměru již v českém právním prostředí zdomácněl. Jen zřídka se proto v praxi se setkáme s pracovními smlouvami, které jako druh…
Mám se svým zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě mám sjednanou měsíční mzdu za vykonanou práci ve výši XXXX Kč.
V závěru listopadu 2004 mi bylo zaměstnavatelem oznámeno, že vzhledem k vážné hospodářské situaci se rozhodl razantně snížit dosavadní mzdové náklady. Z toho důvodu mi…
Naše společnost jako zaměstnavatel vydala vnitropodnikovou organizační směrnici – pracovní řád. V pracovním řádu jsou blíže určeny takové skutečnosti jako vedoucí pracovníci, rozvrh směn, časy přestávek apod. S pracovním řádem byli seznámeni všichni zaměstnanci naší společnosti, nikdo vůči jeho obsahu nevznesl žádné námitky. Pracovní řád byl…
Před nedávnem jsme se na těchto stránkách v souvislosti s vydáním nového zákona o zaměstnanosti („zákon“) zmínili o nové úpravě agenturního zaměstnávání. Tato problematika se však týká nikoli pouze agentur práce v pravém slova smyslu, ale všech zaměstnavatelů, kteří tzv. „půjčují“ své zaměstnance. Vzhledem k možnému praktickému dopadu této úpravy…
V souvislosti s zákonem č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, a s nabytím účinnosti nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., přičemž tento nový zákon o zaměstnanosti zrušil k 1.10.2004 dosud platný zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb., došlo od 1.října tohoto roku mimo jiné v českém…
Při zaměstnávání členů statutárních orgánů (jednatelů a členů představenstva) se poměrně často chybuje v tom, že na výkon funkce člena statutárního orgánu se uzavírá pracovní smlouva, a to i souběžně se smlouvou o výkonu funkce, která je v režimu Obchodního zákoníku. Pracovní smlouva, kde jako druh práce je uvedeno jednatel či člen představenstva…
Novela zákoníku práce (zákon č. 436/2004 Sb.), jež nabyla účinnosti 1. října 2004, změnila pravidla pro převádění a proplácení dovolené na zotavenou. Při čerpání, převádění a proplácení dovolené (poskytování náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou) se nově posuzuje odlišně situace, jde-li o dovolenou v základní výměře 4 týdnů, a jinak situace…
V nedávné době bylo publikováno rozhodnutí Nejvyššího soudu, v rámci kterého Nejvyšší soud mimo jiné uzavřel, že zkušební doba nemůže být platně sjednána v jiném smluvním dokumentu, než je pracovní smlouva a že vzhledem k této skutečnosti nelze zkušební dobu sjednat se zaměstnanci, kterým vzniká pracovní poměr volbou nebo jmenováním. Tento…
Dne 1. října 2004 začal platit nový zákon o zaměstnanosti. Zákon upřesňuje a zpřísňuje postupy a podmínky při zprostředkování zaměstnání úřady práce, zejména podmínky pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Důvodem je především více motivovat uchazeče o zaměstnání, aby během doby, kdy jsou vedeni v evidenci, spolupracovali s úřadem…
Smyslem a účelem procesních předpisů není vytváření překážek pro uplatňování práva, nýbrž zprostředkování věcného (meritorního) posouzení sporu. Aplikace procesních lhůt...
Ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění účinném do 30. 9. 2025, ve slovech „, do níž se...
Rozhodování o nákladech řízení, včetně odměny zmocněnce poškozeného v adhezním řízení, je nedílnou součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny...
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
