V následujícím článku se zaměřením na zařazení zaměstnanců do platových tříd u zaměstnavatelů, jež jsou: a) Česká republika, b) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů, c) státní fond, d) územní…
Mzdové otázky jsou v podnikatelské sféře (která postupuje podle zákona 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů) ponechány smluvnímu ujednání účastníků pracovně-právních vztahů. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje…
Výčet povinností zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, sociálním a zdravotním pojišťovnám či vůči finančním úřadům je častou otázkou mnoha diskuzí a článků a lze říci, že jde alespoň v základních bodech o všeobecně známé téma. Povinnosti zaměstnavatelů se však neomezují pouze na výše zmíněné subjekty, ale velká část povinností zaměstnavatelů je…
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. Zkrácená délka pracovní doby je stanovena u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích …
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci na jeho požádání posudek o pracovní činnosti a při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně.
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Pro potřeby zákona o zaměstnanosti (dále jen zákon) mají cizinci stejné právní postavení jako občané České republiky. Výjimkou je však situace, kdy cizinec chce na území České republiky vykonávat zaměstnaní. Podle zákona mohou cizinci na území České republiky zaměstnání vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a…
V rámci volného pohybu pracovníků v zemích Evroské unie má velký význam tzv. systém EURES, který funguje na principu jakési veřejné „zprostředkovatelny práce“ (obdoba úřadu práce na komunitární úrovni) a zároveň informuje občany EU o možnostech jejich pracovního uplatnění v kterékoli členské zemi. Jedná se o složitou síť lidí (euro-managerů a…
Současný zákoník práce obsahuje právní pojmy odstupné a odchodné, které se často v běžné řeči zaměňují a dochází tak k jejich nesprávnému splynutí. Ač se oba tyto právní instituty váží na pracovní poměr resp. na jeho skončení, je jejich funkce odlišná a aplikují se na zcela jiné případy.
Zákoník práce stanoví ve svém ustanovení§ 133a povinnost zaměstnavatele poskytovat bezplatně svým zaměstnancům tzv. ochranné nápoje, v tomtéž ustanovení však vzápětí dodává, že tato povinnost se vztahuje pouze na některé zaměstnavatele. Povinnost bezplatně poskytovat nápoje svým zaměstnancům se tedy vztahuje zejména na pracoviště se zaměstnanci, u…
Jednou z nejdůležitějších povinností každého zaměstnavatele je povinnost zajišťovat svým zaměstnancům vhodné a příznivé pracovní prostředí a dodržovat tak pravidla ochrany a bezpečnosti při práci. V rámci dodržování těchto pravidel musí zaměstnavatel dbát také o zdraví a pohodu zaměstnanců pracujících s počítačem. Tato povinnost vychází z obecných…
K povinnostem zaměstnavatele v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří také povinnost vybavit pracoviště odpovídajícími pomocnými zařízeními. Nařízení vlády 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanoví, že pomocným zařízením se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na…
Nařízení vlády 178/2001 Sb. („nařízení“), kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci stanovuje povinnost pro zaměstnavatele vybavit pracoviště sanitárními zařízeními (tedy šatnami, umývárnami, sprchami a záchody) a pomocnými zařízeními (kterými se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních…
Víte o tom, že některá ustanovení a postupy pří uzavírání pracovní smlouvy se zaměstnancem mohou způsobit její neplatnost? Například smlouva se stává neplatnou, jestliže k podpisu nedojde nejpozději v první den pracovního poměru či je uzavírána se zaměstnancem, jemuž pracovní poměr vzniká jmenováním. Kompletní seznam rad a tipů naleznete v…
Stejně jako problematika splatnosti mzdy i výplata mzdy je v právních předpisech upravena velmi podrobně. Podle zákoníku práce se mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích, kterými jsou platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou.
Dovolená za kalendářní rok je jedním z druhů dovolené na zotavenou, a to jejím druhem základním. Jako nejdelší doba odpočinku je jejím hlavním účelem nabídnout zaměstnanci čas k tomu, aby dostatečně zregeneroval své psychické s fyzické síly, a aby po skončení dovolené byl schopen dostát svým povinnostem vyplývajícím pro něho z pracovněprávního…
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
