Často lze od lidí zaslechnout, jak byli svým zaměstnavatelem „přesvědčeni“, že pro ně bude mnohem výhodnější pracovat pro něj na živnostenský list místo na pracovní smlouvu. Proč nutí někteří zaměstnavatelé své zaměstnance, aby opustili pro ně výhodnou pozici zaměstnanců a vykonávali práci jako živnostníci? Právě proto, že pracovní poměr je pro…
Zdá se až neuvěřitelnou situace, se kterou se setkalo zřejmě již mnoho zaměstnanců, situace, kdy jejich zaměstnavatel očividně překračuje svá práva vyplývající z pracovněprávního poměru, nutí zaměstnance dělat něco, co nemusí, velmi často se zaměstnavatelé snaží vynutit si od zaměstnanců jejich odpovědnost, za něco co neudělali či dokonce se…
Odborová organizace je jedním ze subjektů kolektivního pracovního práva. Jejím posláním je ochrana nejen kolektivních, ale i individuálních zájmů zaměstnanců, a to zájmů sociálních a hospodářských. Samotné právo na sdružování v odborech je považováno za jedno ze základních občanských práv a z hlediska naší právní úpravy je jeho pramenem Listina…
Pracovní cesta byla zejména v minulých letech velmi oblíbenou záležitostí, kam si poměrně často zaměstnanci jezdili spíše „vyhodit z kopýtka“ než skutečně pracovat. V posledních letech se však i přístup k pracovní cestě změnil.
§ 7 zák. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění (dále jen „ZKV“), říká, že, „ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu…
Zaměstnavatel není při své možnosti dát zaměstnanci výpověď zcela neomezený. Vedle zákonem (zákoník práce) uvedených důvodů, při kterých je možno se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, je zaměstnavatel omezen např. také při rozvazování pracovního poměru s osobami se změněnou pracovní schopností.
Zákoník práce jako základní norma upravující pracovně právní vztahy rozeznává několik druhů odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. Co se týče odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených věcech, rozlišujeme odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 176 zákoníku práce) a odpovědnost…
Zákoník práce jako základní norma upravující pracovně právní vztahy rozeznává několik druhů odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu. Co se týče odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených věcech, rozlišujeme odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 176 zákoníku práce) a odpovědnost…
Letošní průběh zimy možná některým z vás znemožnil se vůbec dostat do zaměstnání. Sněhová kalamita nebo naopak povodně můžou způsobit, že ne vlastním zaviněním se zaměstnanec nemůže dopravit do zaměstnání, a to zejména v důsledku zpoždění hromadných dopravních prostředků. Protože zima ještě nekončí zaměříme se dnes na právní úpravu tzv. důležitých…
V případě, že dojde na pracovišti k pracovnímu úrazu anebo smrtelnému pracovnímu úrazu stanovuje zákoník práce zaměstnavateli mimo jiné i tzv. evidenční povinnost. Zakotvení evidenční povinnosti pro pracovní úrazy je důležité zejména z důvodu prevence rizika a předcházení pracovních úrazů a nemocí z povolání.
V následujícím článku se zaměřením na zařazení zaměstnanců do platových tříd u zaměstnavatelů, jež jsou: a) Česká republika, b) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů, c) státní fond, d) územní…
Mzdové otázky jsou v podnikatelské sféře (která postupuje podle zákona 1/1992 Sb., o mzdě, ve znění pozdějších předpisů) ponechány smluvnímu ujednání účastníků pracovně-právních vztahů. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje…
Výčet povinností zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, sociálním a zdravotním pojišťovnám či vůči finančním úřadům je častou otázkou mnoha diskuzí a článků a lze říci, že jde alespoň v základních bodech o všeobecně známé téma. Povinnosti zaměstnavatelů se však neomezují pouze na výše zmíněné subjekty, ale velká část povinností zaměstnavatelů je…
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. Zkrácená délka pracovní doby je stanovena u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích …
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci na jeho požádání posudek o pracovní činnosti a při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.
Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně.
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
