Šance diskutabilní novely zákona o kolektivním vyjednávaní

Cílem předmětné novely je určitým způsobem znovu „oživit“ ustanovení § 7 zákona o kolektivním vyjednávání, a tedy nově upravit možnost rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele. Dle původního znění § 7 zákona mohlo Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele s obdobnou činností a obdobnými ekonomickými a sociálními podmínkami, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto kolektivní smlouvu uzavřela. Toto ustanovení bylo s účinností k 31. březnu 2004 zrušeno Ústavním soudem jako neústavní, přičemž byly stanoveny konkrétní podmínky zajištění souladu zákona s Ústavou ČR.

Dle navrhovaného znění novely zákona mohou strany kolektivní smlouvy vyššího stupně společně navrhnout, aby kolektivní smlouva vyššího stupně byla závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v daném ekonomickém odvětví, zaměstnávající alespoň 20 zaměstnanců. Tento postup se vztahuje na kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřené organizací zaměstnavatelů, kteří v daném odvětví zaměstnávají největší počet zaměstnanců, nebo příslušným vyšším odborovým orgánem, který v daném odvětví jedná za největší počet zaměstnanců, přičemž takové kolektivní smlouvy budou pro příslušné zaměstnavatele závazné na základě pouhého vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR.

Dle textu důvodové zprávy k novele zákona slouží tento institut především k zabránění neodůvodněné konkurenční výhodě zaměstnavatelů bránících se kolektivnímu vyjednávání nebo neposkytujících svým zaměstnancům „výhody, které jsou u obdobných zaměstnavatelů obvyklé a přiměřené, čímž si vytvářejí výhodnější cenu práce a lepší postavení na trhu na úkor svých zaměstnanců“.

S výše uvedeným názorem se však neztotožnil Senát, který v březnu tohoto roku návrh novely zákona zamítl a vrátil Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Dle názoru Senátu rozšiřuje zákon platnost kolektivních smluv i na společnosti, které se kolektivního vyjednávání vůbec nezúčastnily, což v podstatě znamená rozhodování určitých soukromoprávních subjektů o jiných bez jejich souhlasu. Poslanecká sněmovna ovšem při opětovném hlasování setrvala na původním návrhu novely a přehlasovaný návrh novely zákona předložila v květnu k podpisu prezidentovi, který se však ztotožnil s názorem Senátu a návrh zákona Poslanecké sněmovně vrátil zpět.  Zda nakonec tato kontroverzní novela bude přijata závisí na tom, zda se Poslanecké sněmovně podaří vrácený návrh znovu prosadit, a to za předpokladu, že na něm setrvá nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců.