Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům za vykonanou práci mzdu. V podniku, kde nic není, však ani zaměstnanec nebere… Neuspokojené mzdové nároky může uplatnit u úřadu práce zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, anebo tento pracovně-právní vztah ukončil v době šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu a u zaměstnavatele již nepracuje.

             Zákon (č. 118/2000 Sb.) o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele umožňuje při déletrvající insolventnosti podniku uspokojit mzdové nároky pracovníků ze státních prostředků. Zaměstnanec může na úřadu práce s úspěchem požadovat nejen mzdu (plat), a to včetně příplatků za přesčasy, práci v noci, ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, ale i odstupné a náhradu mzdy (např. za dobu překážek v práci), které náležejí z pracovního poměru, nebo odměnu (či její náhradu) vyplývající z dohody o pracovní činnosti. Jiné než mzdové nároky (např. na náhradu škody,  cestovní náhrady) se podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele neposkytují.

Zákon se ovšem nevztahuje  na zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jsou právnickou  osobou zřízenou  zákonem, za  předpokladu, že  stát  převzal její dluhy nebo se za ně zaručil; územním samosprávným celkem; anebo právnickou osobou  se sídlem v  zahraničí nebo fyzickou  osobou   s bydlištěm  v zahraničí,  jsou-li jeho zaměstnanci vysláni k výkonu práce do České republiky.

            Zaměstnavatel se ocitá v platební neschopnosti, jestliže jsou zároveň splněny dvě podmínky:

• neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců (anebo je uspokojil jen částečně),
• byl na něj podán návrh na prohlášení konkurzu u příslušného soudu.

            O mzdové nároky se může zaměstnanec přihlásit  nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informaci o podání návrhu na konkurz (resp. o  možnosti uplatňovat mzdové nároky). Jestliže však v uvedené tříměsíční lhůtě soud konkurz zamítne, řízení zastaví nebo konkurz zruší, pak je možno nároky uplatňovat pouze do dne, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit maximálně za dobu tří měsíců v posledních šesti měsících, jež předcházely měsíci, kdy byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Nemusí se přitom jednat jen o poslední tři měsíce, ani měsíce na sebe bezprostředně navazující – pracovník si zvolí měsíce spojené s nejvyššími pohledávkami. Příklad: Návrh na prohlášení konkurzu byl podán 16. dubna. Znamená to, že lhůta se počítá zpětně od 1. dubna, takže zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky za období od 1. října předchozího roku do 31. března letošního roku. Z tohoto období pak lze zvolit libovolné tři měsíce – např. mzdové nároky za prosinec, leden a březen.

Aby se zabránilo spekulativnímu chování zaměstnanců a zaměstnavatelů, dovoluje zákon uplatnit mzdové nároky v období tří let vůči jednomu a témuž zaměstnavateli pouze jednou.

Pomoc státu jednomu zaměstnanci za jeden měsíc je limitována rozhodnou částkou odvíjející se od výše průměrné mzdy v národním hospodářství za uplynulý rok jako její jedenapůlnásobek. Rozhodnou částku vyhlašuje ve Sbírce zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí vždy s účinností od 1. května na dobu dvanácti kalendářních měsíců. Celková výše vyplacených mzdových nároků za jeden kalendářní měsíc (byl-li podán konkurzní návrh do 30. dubna 2004) může činit maximálně 23.561 Kč, tedy celkem (za tři měsíce) nejvýše 70.683 Kč. Byl-li nebo bude-li konkursní návrh podán v období od 1. května 2004 do 30. dubna 2005, pak státní pomoc může činit za jeden kalendářní měsíc  25.375,50 Kč, tedy celkem za tři měsíce 76.126,50 Kč. Tyto částky jsou před zdaněním a srážkami na pojistné na sociální (tj. nemocenské a důchodové) zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění.

            Zaměstnanec písemně požádá o uspokojení svých nároků u kteréhokoliv úřadu práce, který ji postoupí úřadu místně příslušnému. V žádosti uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo bydliště, výšku uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu, za kterou peníze požaduje, způsob jejich výplaty, případně účet u peněžního ústavu, na kterou mají být peníze převedeny, a  svou zdravotní pojišťovnu. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými lze prokázat výši uplatňovaných nároků (např. mzdový výměr). Existenci pracovně-právního vztahu v období šesti kalendářních měsíců před podáním konkurzního návrhu doloží např. pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti nebo potvrzením o zaměstnání atp.

Dlužné mzdové nároky ověří úřad u zaměstnavatele (resp. správce konkurzní podstaty). Pokud se údaje shodují, sdělí úřad práce do deseti dnů od tohoto zjištění zaměstnanci termín výplaty. Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných nároků za jeden měsíc s výkazem předloženým úřadu zaměstnavatelem nebo správcem, úřad rozhodne o přiznání mzdového nároku za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši nároku prokázat, přizná úřad mzdový nárok toliko ve výši minimální mzdy. Nesouhlasí-li doba, za kterou jsou požadovány mzdové nároky, s údaji uvedenými zaměstnavatelem nebo správcem, poskytne úřad mzdu pouze za dobu, jež je nesporná. Mzdové nároky, které úřad práce neuspokojil v požadované výši, anebo nepřiznal pracovníkovi vůbec, může zaměstnanec dále uplatnit spolu s jinými peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v konkurzním řízení.

Pracovní nároky zaměstnanců mají v konkursním řízení přednostní postavení. Pracovními nároky jsou (za podmínky, že vznikly za poslední 3 roky před prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu):

• mzdové (platové) nároky úpadcových  zaměstnanců a jejich odměna  za pracovní pohotovost,
• odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

a dále jimi jsou (za podmínky, že vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen) zejména:

• nároky úpadcových zaměstnanců na  náhradu mzdy za dovolenou, za  svátek a při překážkách v práci,
• odstupné   úpadcových  zaměstnanců   poskytované  při  skončení  pracovního poměru,
• nároky  na  náhradu  mzdy  při  neplatném  rozvázání pracovního  poměru,
• náhrady cestovních, stěhovacích a  jiných výdajů, které vznikly  úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,
• náhrady  příslušející  úpadcovým   zaměstnancům  za  opotřebení  vlastního  nářadí,  zařízení  a  předmětů  potřebných pro výkon   práce,
• splátky  náhrad  za  ztrátu  na  výdělku  po  skončení pracovní  neschopnosti   nebo   při   uznání   invalidity  nebo  částečné   invalidity a nároky na náhradu nákladů  na   výživu   pozůstalých,   jde-li   o   náklady   poskytované  v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Zvýšená ochrana zaměstnanců úpadce, který je v konkursu, oproti ostatním věřitelům spočívá zejména v tom, že vypočtené pracovní nároky lze uspokojit kdykoliv v průběhu konkursního řízení. Jiné pohledávky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení soudu.

Vypočtené pracovní nároky jsou také upřednostněny při uspokojení podle rozvrhového usnesení soudu. V rozvrhu se uspokojují nejdříve pohledávky za konkursní podstatou a pracovní nároky a teprve potom pohledávky ostatní.

Autor je právník.