epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 2. 2002
    ID: 15846upozornění pro uživatele

    Rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně

    § 7 zák. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění (dále jen „ZKV“), říká, že, „ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu uzavřela.“


    § 7 zák. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění (dále jen „ZKV“), říká, že, „ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu uzavřela.“ Již na první pohled je zřejmé, že zde dochází k prolomení důležité zásady soukromého práva „pacta dant leges contrahentibus“ (volně přeloženo: smlouva může upravovat vzájemné strany pouze mezi zúčastněnými stranami). Celá věc však má daleko širší dosah a souvislosti, které tkví v sociální a politické citlivosti kolektivních pracovních vztahů jako takových. Nejprve si ovšem stručně připomeňme, co vlastně pojem „kolektivní smlouva vyššího stupně“ vlastně znamená.

    Kolektivní smlouva je svým právním charakterem dvoustranným právním úkonem uzavřeným smluvními stranami, přičemž současně mívá povahu normativního aktu, jenž se řadí mezi prameny práva (tzv. normativní smlouvy). Nutno ovšem vědět, že z obsahového hlediska mají kolektivní smlouvy část normativní (jde o pramen práva, neboť příslušná ustanovení zakládají nároky jednotlivých, individuálně neurčených zaměstnanců – omezení jejich počtu je dáno pouze velikostí organizace, v níž je kolektivní smlouvy uzavírána, popř. u kolektivních smluv vyššího stupně okruhem zaměstnavatelských subjektů, který daná smlouva zavazuje) a část obligační (zde se zakládají závazky pouze smluvních stran, o pramen práva se tedy nejedná). U obligačního obsahu kolektivních smluv se výše zmíněná zásada soukromého práva uplatňuje vždy a za všech okolností, avšak k jejímu narušení dochází právě u obsahových součástí normativní povahy (viz dále). Kolektivní smlouva vyššího stupně se uzavírá pro větší počet zaměstnavatelů (na rozdíl od podnikové kol. smlouvy), v praxi zejména pro jednotlivá hospodářská odvětví či obory. Uzavírají je organizace (svazy) zaměstnavatelů s příslušnými vyššími orgány odborových organizací (odborových svazů). Za normálních okolností se tyto smlouvy vztahují toliko na zaměstnavatele, kteří jsou členy příslušné organizace (svazu) zaměstnavatelů a byla pro ně tato smlouva uzavřena.

    Mezi nejdůležitější obsahové části kolektivních smluv (nyní se budeme věnovat kolektivním smlouvám jako pramenu práva, tedy jejich normativním ustanovením) patří jednak pracovněprávní nároky a pracovní podmínky zaměstnanců, a jednak mzdové (platové) podmínky. Na počátku všech snah o „liberalizaci“ pracovního práva, které probíhaly po celá 90. léta a se střídavými úspěchy probíhají dosud, byla myšlenka, že pracovněprávní předpisy by neměly být kasuistické a měly by stanovovat pouze základní rámec úpravy příslušných institutů. Ve zbytku by měla být ponechána rozsáhlá autonomie vůli sociálních partnerů (úžeji: stran kolektivních smluv). Zjednodušeně řečeno měl být zákoník práce a předpisy související deregulován a velmi podstatná část pracovních, mzdových aj. podmínek a nároků zaměstnanců se měla dočkat svého konkrétního obsahového naplnění prostřednictvím svobodně uzavíraných kolektivních smluv podnikových, popř. vyššího stupně (ZKV a předpisy související přesně určují postup při konkurenci či kolizi obou druhů kolektivních smluv). Vzhledem k úloze, kterou by kolektivní smlouvy vyššího stupně měly plnit zejména jako prameny práva při stanovení jednotných standardů pracovních a mzdových podmínek pro příbuzné podniky, umožňuje ZKV rozšířit závaznost takové kolektivní smlouvy. Ust. § 7 odst. 2 ZKV však přesně vymezuje podmínky, za kterých je rozšíření závaznosti přípustné: musí se jednat o zaměstnavatele s (1.) obdobnou činností, (2.) s obdobnými ekonomickými a sociálními podmínkami, (3.) kteří mají sídlo na území ČR, a zároveň (4.) pro které již není závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně.

    Jak již bylo naznačeno, skutečnost je v oblasti legislativy, ale i v praxi uzavírání kolektivních smluv poněkud jiná. Předně: zákonodárce postupně zvyšuje (resp. znovuzavádí) přílišný státní dirigismus v oblasti pracovněprávních vztahů – dokladem toho budiž novely zákoníku práce na konci 90. let, a především novely účinné k počátku roku 2001, takže „prázdného prostoru“, který by sociální partneři měli na základě smluvní svobody zaplnit zejména prostřednictvím kolektivních smluv, ubývá, respektive nepřibývá. A dále: v praxi kolektivního vyjednávání, především při uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně, existuje zásadní komplikace v podobě absence kompetentních subjektů či nejasné kompetence k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně na straně zaměstnavatelských svazů. Mnozí zaměstnavatelé odmítají kolektivně vyjednávat vůbec, a proto do žádných nadpodnikových zaměstnavatelských svazů raději nevstupují, anebo z nich vystoupí, aby se vyhnuli plnění závazků z přijatých kolektivních smluv vyššího stupně.

    Jako pojistka pro případ, že by zaměstnavatelé dosažené výsledky kolektivního vyjednávání (tj. konkrétní obsah kolektivní smlouvy vyššího stupně) masově ignorovali, přichází na řadu právě institut rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně. Nejedná se ovšem o řešení šťastné a ústavněprávně bezproblémové (především proto, že práva a povinnosti určené konsensem dvou stran jsou vnucována subjektům od smluvních stran odlišným, a to samozřejmě proti jejich vůli), nýbrž podle mého názoru krajní a nouzové. ZKV by proto měl pro jeho použití stanovit přísnější podmínky. Za prvé: zákonodárce by měl výslovně vázat vydání příslušné vyhlášky ministerstva např. na situaci, kdy je v daném hospodářském odvětví či oboru objektivně a ve větším rozsahu znemožněno kolektivní vyjednávání a sjednávání kolektivních smluv, a je ve veřejném zájmu, aby v tomto odvětví či oboru platily pro pracovníky v zásadě shodné standardy pracovních a mzdových podmínek. Za druhé: zmíněná objektivně daná kvalifikovaná situace by měla být autoritativně konstatována – v úvahu by přicházel konsensus sociálních partnerů a zástupců vlády na úrovni tripartity. Za třetí: u kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost má být rozšířena, by měl být pečlivě posouzen její soulad s platnými pracovněprávními předpisy, přičemž ZKV by stanovil závazný postup při odstranění nedostatků, a to opět za součinnosti sociálních partnerů. A konečně za čtvrté: musí být předem jasný a nepochybný okruh organizací, na něž se bude rozšíření vztahovat a návrh na rozšíření závaznosti musí být s tou kterou organizací předem projednán.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jaroslav Červenka
    27. 2. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.