Je obecně známé, že k pracovnímu úrazu zaměstnance nemusí dojít pouze při výkonu práce, ale také například v rámci aktivit organizovaných zaměstnavatelem na tzv. teambuildingu. Zaměstnavatel však může být odpovědný za újmu na zdraví zaměstnance i v případě, kdy zaměstnanec poškození zdraví utrpí při činnosti pro zaměstnavatele, kterou konal na…
Ve Sbírce zákonů byla dne 14. 7. 2017 pod č. 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o inspekci práce a dalších právních předpisů, která přináší změny zejména v oblasti diskriminace, agenturního zaměstnávání, výdělečné činnosti a pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, náhradního plnění a zavádí také nové…
V minulém roce vydal Nejvyšší soud kontroverzní rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3712/2015) týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně nájemce. Uvedené rozhodnutí vyvolalo mezi odbornou i laickou veřejností vlnu negativních reakcí, i přesto, že se nejednalo o rozhodnutí nijak překvapivé, neboť Soudní dvůr Evropské Unie…
NS ČR formuloval na pozadí řešení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele kriteria, která má splňovat oprávněná (přípustná) kritika zaměstnavatele ze strany zaměstnance.
S účinností od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel předem sjednat za stanovených podmínek v kolektivní nebo individuální pracovní smlouvě mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Zaměstnavateli tak odpadají administrativní náklady na výpočet a poskytování příplatků za práci přesčas, což se jeví jako praktické zejména tam, kde zaměstnanci vykonávají…
Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k přípustnosti postupu dle ust. 114b, potažmo ust. § 153a odst. 3 občanského soudního řádu, tedy použití kvalifikované výzvy soudu a vydání rozsudku pro uznání ve sporu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
Zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele – to by mělo vyplývat obecně ze vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel, konkrétně je to pak zakotveno v § 301 písm. d) zákoníku práce, č. 262/2006 Sb. Otázkou však je, jak lze stanovit hranici mezi oprávněnými zájmy zaměstnavatele a jinými právy zaměstnanců a dále jaké má případně…
Dohoda o srážkách ze mzdy je jedním z důvodů, proč může zaměstnavatel srážky ze mzdy svému zaměstnanci provádět. Obecnou úpravu nalezneme v § 146 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a v § 2045 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).
Nekalá soutěž vedle demonstrativně vymezených skutkových podstat v paragrafech 2976 až 2987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (OZ), nabízí celou řadu dalších, tzv. soudcovských (nepojmenovaných) skutkových podstat. Tyto podstaty blíže rozvádějí tzv. generální klauzuli, tj. § 2975 OZ. Nelze opomenout, že kromě…
Jak mají uchazeč o zaměstnání, tedy budoucí zaměstnanec, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, a jeho zaměstnavatel správně postupovat při sjednávání dohody o práci konané mimo pracovní poměr, aby nebyl problém s úřadem práce - aby uchazeč neztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti?
V praxi se často vyskytují případy, kdy součástí pracovní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele je klauzule, která přímo zakazuje zaměstnanci, aby zveřejňoval údaje o výši a složkách své mzdy. Tato klauzule pak bývá často doplněna souvisejícími sankcemi. Je však takový požadavek zaměstnavatele v souladu se zákoníkem…
Pátou částí končí přehled loňských judikátů k zákoníku práce.
Povinnosti zaměstnance (loajalita, zákaz účastnit se jím zadávaných veřejných zakázek na straně zájemce o veřejnou zakázku) a korespondující oprávnění zaměstnanavatele (ochrana soukromí zaměstnance)
Přelomové rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vnášející více světla do ne-zcela vyjasněné problematiky GPS monitoringu zaměstnanců muselo v nedávné době projít náročným testem ve formě rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 6A 42/2013-48[1]. Jak obstálo, se dozvíte níže v tomto textu. "Přelomovost" spatřují autoři v tom, že…
Nejvyšší soud ČR se v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2345/2015, ze dne 23. 1. 2017, vyjádřil k právním otázkám předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci na odloženém dopravním prostředku použitém pro cestu do zaměstnání a zpět.
V tomto článku bych se rád rozdělil o své zkušenosti z oblasti kontroly zaměstnance se zaměřením na kamerové systémy. Článek jsem rozdělil na několik kapitol, předně je to právní úprava, a to Listina základních práv a svobod, zákoník práce a zákon na ochranu osobních údajů, dále jsem pak shrnul poznatky z několika málo dosud vydaných…
Předchozí tři části přehledu pracovněprávní judikatury za loňský rok se zabývaly judikáty k všeobecným ustanovením zákoníku práce a jeho ustanovením o pracovním poměru, zvláště pak problematikou skončení pracovního poměru, která patří mezi často řešené otázky, kdy soudy a soudci svými rozhodnutími ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli…
Nejvyšší soud ČR vydal v březnu letošního roku rozhodnutí, v němž se věnoval výkladu některých otázek spojených s okamžitým zrušením pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), tedy problematikou zrušení pracovního poměru v případech, kdy zaměstnanec zvlášť hrubým…
Zaměstnavatelé někdy postupují při propouštění zaměstnanců z pracovního poměru neuváženě, a doplácejí na to v následných sporech se zaměstnanci. Tereza Landwehrmann varovala zaměstnavatele před přílišnou kreativitou při sestavování rozvazovacích úkonů,[1] Richard W. Fetter před přepjatým formalismem a byrokracií vnitropodnikové personalistiky.[2]…
Ve třetím pokračování přehledu pracovně-právní judikatury z loňského roku se budeme ještě jednou, tedy podruhé věnovat otázkám kolem skončení pracovního poměru, řešeným na základě sporů o platnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající, jak je zodpověděl Nejvyšší soud České republiky.
Se zaměstnancem byl jeden a tentýž pracovní poměr rozvázán jednou okamžitým zrušením a dvakrát výpovědí. Je takový postup možný? Lze jej někdy doporučit?
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
