Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2018

Jde o právní úpravu provedenou Vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

Termíny valorizací

V pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou

• mění sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel stanovenou v ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce,
  

• mění stravné stanovené v ust. § 163 odst. 1 zákoníku práce (pro privátní, podnikatelský sektor) a ust. § 176 odst. 1 zákoníku práce (pro zaměstnavatele uvedené v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy pro rozpočtový sektor státní a veřejné správy a služeb),

• stanoví průměrnou cenu pohonných hmot,
  

a to podle údajů Českého statistického úřadu o cenách vozidel, o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování a o cenách pohonných hmot.

V mimořádném termínu Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví vyhláškou sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné nebo průměrnou cenu pohonných hmot, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu některá z cen ode dne účinnosti poslední úpravy obsažené ve vyhlášce zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.

Minimální standardy stravného pro privátní sektor

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci soukromého sektoru stravné nejméně ve výši:

• 78 Kč (dosud do 31. 12. 2017 to bylo 72 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

• 119 Kč (dosud to bylo 109 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

• 186 Kč (dosud to bylo 171 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
  

Zaměstnavatel ze soukromého sektoru tedy může poskytovat stravné i v libovolně vyšší úrovni, než je předepsaná minimální výše stravného, nesmí však vyplácet stravné nižší, než je minimální úroveň stravného.

Intervaly stravného pro veřejný sektor

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci zaměstnavatele rozpočtového sektoru specifikovaného v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce ve výši:

• 78 Kč až 93 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dosud to bylo 72 Kč až 86 Kč),

• 119 Kč až 143 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dosud to bylo109 Kč až 132 Kč),

• 186 Kč až 223 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dosud to bylo 171 Kč až 205 Kč).

Zaměstnavatel rozpočtového sektoru vždy poskytuje stravné ve výši, která musí odpovídat předepsanému rozpětí (intervalu), stravné nemůže být nižší, než jeho minimální předepsaná částka, ale ani vyšší než jeho předepsaná maximální částka.

Základní sazby za používání silničních motorových vozidel

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně:

• u jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč (hodnota se tedy oproti r. 2017 nemění),

• u osobních silničních motorových vozidel 4,00 Kč (namísto dosavadních 3,90 Kč).

Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší podle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce nejméně o 15 %. Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší dle ust. § 157 odst. 5 zákoníku práce zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené pro osobní silniční motorová vozidla, tedy ve výši 8,00 Kč za 1 km jízdy.

Průměrná cena pohonných hmot

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí:

• 30,50 Kč (dosud do 31. 12. 2017 29,50 Kč) u benzinu automobilového 95 oktanů,

• 32,80 Kč (dosud 32,50 Kč) u benzinu automobilového 98 oktanů,

• 29,80 Kč (dosud 28,60 Kč) u motorové nafty.

Stravné se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru (ust. § 189 odst. 3 zákoníku práce).

Cena pohonných hmot stanovená vyhláškou je pouze podpůrná. Zaměstnanec může požadovat proplacení pohonných hmot v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou (zejména časová, tedy nákup v přiměřené době před pracovní cestou nebo během ní). Pokud zaměstnanec tankoval vícekrát, může cenu dokládat více nákupními doklady, cena pro účely vyplacení cestovní náhrady se pak vypočítá aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Jestliže však zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou právě vyhláškou. Tento postup stanoví § 158 odst. 3 zákoníku práce. Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel podle ust. § 158 odst. 2 zákoníku práce násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Spotřeba pohonných hmot bude ve smyslu ust. § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených ve velkém technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže tyto údaje technický průkaz vozidla neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců. Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství. Není-li však tento údaj (pro kombinovaný provoz) v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu.


Adolf Maulwurf



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz