Rok 2018 byl zjevně mimořádný, pokud jde o řešení dosud nejasných otázek kolem poúrazových rent – náhrad za ztrátu na výdělku. Připomeňme proto významnou novelu zákoníku práce a dva judikáty Nejvyššího soudu a zvláště ten nejnovější.
Zákoník práce (dále zák.práce) umožňuje zaměstnavatelům, aby si ve vlastních předpisech, které mohou vydávat, upravovali ve vztahu k zaměstnancům vzájemná práva, povinnosti a nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů. Tím se uplatňuje zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Vnitřním předpisem zaměstnavatel jednostranně upravuje práva a…
Již při náboru nového zaměstnance dochází ke zpracování jeho osobních údajů ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatelům a jejich personalistům však tato fáze často činí nemalé problémy, neboť nezřídka nevědí, jak uchazeče řádně informovat o zpracování jeho osobních údajů, které osobní údaje lze zpracovávat a které už nikoliv, a po jak dlouho dobu…
Když z firmy odchází zaměstnanec, který v ní během své praxe získal cenné obchodní informace, snaží se někteří zaměstnavatelé zabránit jejich zneužití uzavřením konkurenční doložky. Pokud však touto doložkou chtějí výhradně chránit své citlivé informace, nemusí pro ně vždy být tím správným nástrojem.
Odborných článků, které popisují různá úskalí zkušební doby, bylo již napsáno nepřeberné množství. K těm nejdůležitějším poznatkům pak rozhodně patří, že:
Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, tím spíše tak nesmí vůči zaměstnanci postupovat v případě, že zaměstnanec zákonným uplatněním svého práva (například podáním žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru)…
Trend plošného zavádění a vymáhání minimálních mezd v členských státech EU navzdory hlasité kritice a pochybnostech o souladu takových zákonů s evropským právem rozhodně není na ústupu. Tyto právní úpravy mají rovněž nemalý dopad na řadu českých zaměstnavatelů, byť se pracovněprávní vztahy českých zaměstnavatelů a zaměstnanců řídí českým právem. V…
Nedávno jsem se setkal s dotazem kterak se má správně (tedy v souladu s českým a evropským právem) naložit s materiály od uchazečů, kteří neuspěli v pracovním pohovoru např. do městské společnosti? Mnohdy jde o relativně schopné lidi, které by zaměstnavatelé rádi oslovili třeba v budoucnosti, až se uvolní jiné vhodné pracovní místo. Mohou si dnes…
Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Zásadně vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách zahraničního stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do…
Na pozadí sporu o (ne)platnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil (pohyblivou) část mzdy do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, řešil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5984/2017, ze dne 15. 8. 2018, otázku, za jakých podmínek může zaměstnavatel snížit, případně zcela nevyplatit…
Nedávno jsem se setkal s dotazem, známá popisovala situaci, že její manžel je tzv. neuvolněným obecním zastupitelem, což jej (resp. rodinu) samozřejmě neuživí, pobírá zde relativně nízkou finanční odměnu, zdaleka nedosahující ani výše minimální mzdy. Proto je nucen si hledat plnohodnotné zaměstnání, aby (spolu)uživil…
Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, ze dne 30. 5. 2018, významném pro zaměstnavatelskou praxi, vyložil, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance; tato sazba však musí být stanovena (určena) ještě před vysláním…
Ústavní soud se vyjádřil k otázce, zda lze nedostatky v zaměstnancově práci přičítat jeho nadřízeným vedoucím pracovníkům, jinak řečeno, zda má soud při vymezení relativně neurčité hypotézy výpovědního důvodu pro závažné porušování pracovní kázně, při němž hodnotí míru porušení pracovní kázně a jeho důsledky pro zaměstnavatele, přihlížet i k tomu…
Odbory jsou sdružením zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy. Odborová organizace je pak právnická osoba, která vzniká nezávisle na státu a jejíž počet není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele.
Již zrušený obchodní zákoník více než 20 let upravoval povinnou účast zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností. Rekodifikace soukromého práva účinná od 1. ledna 2014 tuto úpravu nepřevzala a podle převládajícího výkladu zákona o obchodních korporacích, který obchodní zákoník nahradil, nikdo jiný než valná hromada nemohl po roce 2014…
Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, ze dne 14. 8. 2018, řešil otázku, zda lze zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec vyhrožuje zaměstnavateli podáním žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru a tím, že mu…
V situaci, kdy dojde ze strany zaměstnavatele k porušení zásady rovného zacházení, tedy k diskriminaci zaměstnance, má zaměstnanec několik možností postupu, jak se účelně nežádoucímu jednání zaměstnavatele bránit. Velmi často se oběti diskriminace z řad zaměstnanců rozhodnou raději ze zaměstnání odejít s pocitem křivdy nebo bezmoci, než aby…
Čtvrtým dílem pokračuje průběžně publikovaný přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí – Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v oboru pracovního práva z letošního roku 2018.
V tzv. konkurenční doložce se zaměstnanec zavazuje nevykonávat po určitou dobu po skončení pracovního poměru činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, popř. činnost, která by k zaměstnavateli měla soutěžní povahu. Výměnou za tento závazek je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, kterým mu kompenzuje…
K 1. lednu 2019 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se nemocenské dávky (resp. v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada příjmu) stanoví, a rovněž ke zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...
Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je...
Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže...
