pracovní právo

V předchozí první části[1] jsme se na pozadí případu řešeného Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 864/2019 přesvědčili, že v praxi není vždy snadné odlišit, zda je naplněn výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebo zrušení části zaměstnavatele ve smyslu ust. § 52 písm. a) zákoníku práce. Při…

Právní úpravu dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty) nalezneme v § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Jedná se o dvoustranné pracovněprávní jednání, kterým se zakládá případná odpovědnost zaměstnance ve vztahu k tzv.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci v rámci pracovní doby a umožnit mu její výkon. Pokud zaměstnavatel přestane přidělovat zaměstnanci práci, může jej zaměstnanec vyzvat k plnění jeho povinností, není k tomu však povinen. Rovněž není povinností zaměstnance zdržovat se po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své…

I případ řešený Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 864/2019 potvrzuje, že v praxi není vždy snadné odlišit, zda je naplněn výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebo zrušení části zaměstnavatele ve smyslu ust. § 52 písm. a) zákoníku práce, a to nejen v praxi zaměstnavatelské, ale i v praxi soudní.

Nejen právnické veřejnosti by nemělo ujít překvapivé rozhodnutí nejen Ústavního soudu. - Zaměstnanec nesplňoval kvalifikační předpoklady, ani za několik let si nedoplnil vzdělání studiem, jak měl, a tak mu dal zaměstnavatel postupující striktně podle zákona výpověď, ale obecné soudy rozhodly, že výpověď neplatí, protože zaměstnanci chybělo jen…

Výběr rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky v oboru pracovního práva za r. 2019 - tedy přehled judikatury zahrnující jak judikáty v tom pravém, užším resp. nejužším smyslu, tedy rozhodnutí zodpovídajících dosud neřešené právní otázky, ale obsahující i informace o dalších soudních rozhodnutích z různých důvodů zajímavých a pro…

V naší právní praxi se setkáváme s nejrůznějšími náměty klientů – zaměstnavatelů, kteří by určitými konkrétními způsoby rádi reagovali na měnící se podmínky na trhu práce tak, aby mohli být co nejvíce úspěšní při oslovení potenciálních zaměstnanců, případně aby mohli být více úspěšní při „udržení“ zaměstnanců stávajících. Jedním z takovýchto…

Kritizovat zaměstnavatele se nemusí vyplatit. Může totiž být důvodem pro jednostranné rozvázání pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele výpovědí či v nejzávažnějších případech i okamžitým zrušením. Soudní praxe je dlouhodobě zajedno v tom, že kritika zaměstnance na adresu zaměstnavatele je vzhledem k významu svobody projevu zásadně…

V praxi jsou běžné případy, kdy podnikatelské subjekty – zhotovitelé provádějí na základě uzavřených občanskoprávních smluv o dílo přímo v obchodních prostorách příslušných objednatelů dílo spočívající v činnostech opakující se povahy, které ale daný objednatel v daných obchodních prostorách současně zajišťuje částečně i sám (svými…

I v pracovně-právních vztazích se uplatní institut započtení pohledávek. Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění však není přípustné, neboť zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu jen na základě dohody o…

Pokud se podnikatel rozhodne užívat na pracovišti robota, neměl by se tento podnikatel na používání robota na pracovišti dívat pouze z pohledu případné ekonomické výhodnosti. Podnikatele by měly zajímat i právní aspekty jeho počínání, zejména pak jakému režimu bude podléhat odpovědnost, jestliže při kooperaci zaměstnance s robotem či při…

Nová směrnice o vysílání pracovníků

Volný pohyb služeb jako základní zásada vnitřního trhu Evropské Unie s sebou přinesla nutnost koordinace podmínek, za kterých mohou společnosti v jednom členském státě za účelem poskytování služeb vysílat své zaměstnance na území jiného členského státu. Tyto regulační snahy vyústily nejdříve v přijetí…

Nejvyšší soud ČR znovu v jiných skutkových souvislostech upozornil na zádrhel stanovený pro zaměstnavatele v ust. § 334 odst. 2 zákoníku práce, a to pravidlo zákoníku práce komplikující doručování resp. volbu formy doručení písemností ohledně vzniku, změn a skončení zaměstnání zaměstnavatelem zaměstnanci. [1] Nyní, když zodpovídal otázku, jaké…

Většina zaměstnavatelů si je zřejmě vědoma povinnosti zajistit zaměstnanci lékařskou prohlídku před nástupem do pracovního poměru, v jakých dalších případech ale musí být vstupní lékařská prohlídka provedena a jaké další druhy pracovnělékařských prohlídek existují? A končí tím výčet povinností zaměstnavatele s ohledem na pracovnělékařské…

Přehled judikatury - výběr nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí - z pracovního práva za r. 2019 pokračuje svou třetí částí.

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2/2019, ze dne 28. 3. 2019, vyslovil k rozsahu povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci věcnou škodu, která mu vznikla v důsledku pracovního úrazu, když vyložil, že zaměstnanec má nárok nejen na úhradu nákladů na pořízení, ale i na náhradu nákladů na opravy zvláštního ovládání spojených s jím…

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy [§ 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce]. Pokud zaměstnavatel tuto svou povinnost z důvodu na své straně neplní, jedná se o překážky v práci na straně zaměstnavatele (srov. § 207 a násl. zákoníku práce). Ze zkušenosti autora toho příspěvku…

Důvody dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance a role lékařského posudku

Podle nařízení EU č. 2016/679 o ochraně osobních údajů (GDPR) se biometrickými údaji rozumí osobní údaje týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňují nebo potvrzují její jedinečnou identifikaci. Nejvíce se v praxi používají otisky prstů nebo dlaně, zobrazení obličeje, snímky oční rohovky…

Také v soukromém sektoru se zaměstnavatelé mohou s vedoucím zaměstnancem dohodnout na možnosti jeho odvolání z pracovního místa. Zaměstnavatelé však o této možnosti mnohdy nevědí. Uzavření takovéto dohody přitom může mít zásadní vliv na povinnost k výplatě odstupného vedoucímu zaměstnanci, jemuž je dána výpověď poté, co je z pracovního místa…