Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda usnesením č. 69/2020 Sb. na 30 dní nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (COVID-19). Následně vláda přijala řadu krizových opatření, která způsobila mimo jiné zavření nebo omezení provozu vybraných provozoven, kanceláří a podniků. Jedná se…
Účelem tohoto článku je vymezit pracovněprávní následky související s karanténou nařízenou zaměstnancům. Součástí článku je rovněž přehled základních preventivních opatření, která mohou zaměstnavatelé za účelem předcházení riziku nákazy mezi svými zaměstnanci zavést.
Aktuálně se nacházíme v nelehké době, kdy každý z nás – zaměstnavatel, zaměstnanec či podnikatel pociťuje v různé míře dopady nového koronaviru. Je to pro všechny z nás situace, ve které se teprve učíme aktivně fungovat.
Redakce EPRAVO.CZ ve spolupráci s Mgr. Marií Janšovou, partnerkou advokátní kanceláře Legalité, si vás dovoluje pozvat ke…
V posledních dnech jsme opakovaně ze strany laické i odborné veřejnosti dotazováni na problematiku překážek v práci v důsledku faktické či právní nemožnosti „přidělování práce zaměstnancům ze strany zaměstnavatele“ v přímém či zprostředkovaném důsledku koronavirové pandemie a různých opatření s ní souvisejících. …
Řada zaměstnavatelů pociťuje velmi výrazně dopady současných preventivních opatření přijatých vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Opatření doléhají s nebývalou tvrdostí zejména na segment ubytovacích a gastronomických služeb, zejména těch úzce navázaných na turistický ruch. V prvé řadě jde samozřejmě o ty, kteří byli nuceni zcela uzavřít…
Pracovní trh se dnes potýká s nedostatkem pracovní síly. Zaměstnavatelé se tak často předhánějí ve snaze oslovit uchazeče o zaměstnání formou nejrůznějších pracovních benefitů. Stále populárnějším benefitem je pružné rozvržení pracovní doby.
Nejvyšší soud vydal dne 11. 12. 2019 rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019, v němž se vyjádřil k podmínkám, za nichž může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr současně jak okamžitým zrušením, tak výpovědí, které odůvodní stejným porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance.
I středoškoláci dnes vědí, že patrně žádné povolání v ČR není méně populární než exekutor. Prostě není.
Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. Důvěru zaměstnavatele může ztratit zaměstnanec kupříkladu právě útokem na jeho majetek. Jestliže spočívá porušení pracovní kázně zaměstnancem (porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) v útoku na majetek…
Při současné situaci na českém trhu práce, kdy se již delší dobu potýkáme s nezaměstnaností na úrovni historických minim a z toho plynoucím nedostatkem pracovních sil, není divu, že se zaměstnavatelé často uchylují k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Pro jejich zaměstnání je však třeba, aby tito cizinci disponovali potřebnými pobytovými…
V minulém článku s názvem Listiny při skončení pracovního poměru, jsme se podívali na to, jaké listiny musíte obdržet od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru, a to pro následné daňové či důchodové nároky (př. zápočtový list, výplatnice, potvrzení o zdanitelných příjmech). Zároveň jsme také rozebírali, o jaké listiny máte právo požádat při…
Příručku průběžně aktualizujeme v návaznosti na postupné zveřejňování oficiálních informací ze strany orgánů veřejné moci. Poslední update: 1. 4. 2020, 11:00 hod (části Program Ochrany zaměstnanosti Antivirus a podpora živnostníkům).
Přinášíme zaměstnavatelům aktuální seznam všech krizových opatřeních a praktická doporučení a…
Zákoník práce stanoví pro vedoucí zaměstnance v řadě oblastí speciální režim oproti ostatním, „řadovým“ zaměstnancům. Jedním ze specifik je právo zaměstnavatele v soukromé sféře odvolat vedoucího zaměstnance, pokud to s ním bylo sjednáno. Podívejme se na několik novinek, které přináší judikatura a novela zákoníku…
V titulku příspěvku, ani dále v textu nemáme na mysli někdejší „normalizační“ výpovědní důvod „ztráta důvěry“ ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb. s účinností od 1. ledna 1970),[1] ani jemu korespondující a současně zavedený důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu…
Advokát JUDr. Jan Hrnčář popsal ve svém příspěvku z 10. 1. 2020 [1] komplikace, které přináší zaměstnavateli nesprávně, chybně (v rozporu s právními předpisy a judikaturou) realizované okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem – především pak upozornil na náležitou formu právních jednání, kterých je třeba k negaci okamžitého zrušení…
Uzavřením konkurenční doložky se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zároveň zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání…
Rok 2019 byl pro pracovní právo rokem velkých, avšak v mnohém nenaplněných, očekávání. Kromě dílčí změny v podobě zrušení karenční doby od 1. července 2019 byla předmětem rozsáhlých diskusí zejména vládní novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která měla svým obsahem přizpůsobit…
„Judikatorní občasník“ pokračuje další částí přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4344/2017, zabýval otázkou, co se stane s pracovním poměrem zaměstnance v případě, že se zaměstnanec stane statutárním orgánem společnosti.
V úvodní části příspěvku jsme se věnovali základním otázkám a souvislostem výpovědi ze strany zaměstnance. Nyní se již stručněji zaměříme na specifické otázky, jako jsou případné sjednání delší výpovědní doby, než zákonem předepsaných minimálních 2 měsíců, uplatňování, naopak kratší výpovědní doba, než 2 měsíce, jestliže zaměstnanec uplatňuje…
Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve vrácení výživného na zletilé dítě, které ochuzený rodič zaplatil v době, kdy jeho vyživovací povinnost k dítěti...
Společnická dohoda není (neplyne-li z vůle společníků in concreto něco jiného) změnou společenské smlouvy (stojí „vedle“ ní). Jsou-li závazky převzaté společníky ve...
Účastníku (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak učinit i poté, co podal podle §...
V případě, kdy byla škoda způsobena zvláštní povahou provozu (§ 2927 odst. 1 občanského zákoníku), lze zcela vyloučit povinnost provozovatele dopravy k náhradě škody (újmy) z...
Obecné soudy při výkladu podústavního práva poruší zákaz svévole a tak právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,...
