6. 5. 2020
ID: 111112upozornění pro uživatele
Komplikovanější cesta k (nejen valorizované) peněžité pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů
K 1. 5. 2020 byla jako každý rok valorizována rozhodná částka pro určení maximální výše mzdových nároků vyplácených úřadem práce zaměstnancům namísto zaměstnavatele v platební neschopnosti, proti kterému byl podán insolvenční návrh resp. prohlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a to za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., v platném znění). Jenže současně (s časovým rozdílem několika dnů) zákon č. 191/2020 Sb. od 24. 4. 2020 znemožnil na určitou dobu věřitelům, tedy i zaměstnancům, účinné podání insolvenčního návrhu, které je jednou z podmínek pro vyplácení peněžité pomoci zaměstnancům zaměstnavatele v platební neschopnosti.
Výše pomoci
Mimořádná ochrana dlužníků ztěžuje realizaci standardní ochrany věřitelů – zaměstnanců
Ust. § 13 odst. 1 nového zákona č. 191/2020 Sb. (o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu) však určuje, že k insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 24. dubna 2020) do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. (Podle ust. § 13 odst. 2 citovaného zákona věřitele, který v uvedené době insolvenční návrh podal, insolvenční soud vyrozumí o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží, usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Tato opatření nebrání podle ust. § 13 odst. 3 zmiňovaného zákona věřiteli, aby podal po 31. 8. 2020 nový insolvenční návrh. A vedle toho se dle ust. § 12 citovaného zákona nepoužije – a to v době ode dne 24. 4. 2020 do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději však do 31. 12. 2020) § 98 odst. 1 insolvenčního zákona, který stanoví zejména, že dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. - To (nepoužití ust. § 98 odst. 1 insolvenčního zákona po stanovenou sobu) však neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.)
Takže ať již insolvenční návrh podá nebo již podal od 24. 4. 2020 do 31. 8. 2020 jakýkoliv věřitel zaměstnavatele – třeba obchodní partner, dodavatel dlužníka, nebo i samotní zaměstnanci, nebude se k němu přihlížet – bude se na něj hledět, jako by podán nebyl. To znamená, že nebude splněna podmínka pro to, aby mohli zaměstnanci uplatnit své mzdové nároky, které jim dluží zaměstnavatel, u úřadu práce, tedy nemůže se uplatnit mechanismus zákona o pomoci zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti a úřady práce nebudou moci vyplácet dlužné mzdové nároky místo zaměstnavatelů. Na základě tohoto mechanismu má zaměstnanec právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, přičemž zaměstnavatelem v platební neschopnosti se rozumí ve smyslu ust. § 3 písm. c) zákona č. 118/2000 Sb., v platném znění, zaměstnavatel, který neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to – právě - dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu. Rozhodným obdobím, z nějž si zaměstnanec vybírá 3 kalendářní měsíce, za které žádá uspokojení dlužných mzdových nároků, je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
Příklady
Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 20. 7. 2020, je resp. měla by být rozhodným rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2020 do 31. 10. 2020 (a jako maximum resp. limit peněžité pomoci by se měly již uplatnit maximální valorizované částky) – zaměstnanci by tedy mohli žádat o vyplacení dlužných mzdových nároků za jakékoliv 3 vybrané kalendářní měsíce z daného (rozhodného) období, jenže k insolvenčnímu návrhu podanému v době od 24. 4. do 31. 8. 2020 se nebude přihlížet!
Poprvé budou moci podat věřitelé účinný insolvenční návrh až 1. 9. 2020, kdy pak bude rozhodným obdobím září 2020 a 3 kalendářní měsíce předcházející a 3 kalendářní měsíce následující, tedy doba od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 (a skutečně se uplatní valorizované částky).
Naposledy mohli podat věřitelé účinný insolvenční návrh 23. 4. 2020, kdy rozhodným obdobím bude duben 2020 a 3 kalendářní měsíce předcházející a 3 kalendářní měsíce následující, tedy doba od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2020 (a budou platit dosavadní nevalorizované částky).
Dojde ke změně?
Z toho plyne, že – nedojde-li ke změně právních předpisů a vyřešení popsaného pochybení - a jistě nebylo záměrem v době, kdy jsou aktuálně přijímána nejrůznější ochranářská opatření, komplikovat zavedený mechanismus pomoci zaměstnancům, tím spíše v současné složité situaci - uspokojení (vyplacení) splatných mzdových nároků, které jim dluží insolventní zaměstnavatel, mohou relevantně žádat (aby je mohl úřad práce uspokojit), a proto kupř. sami iniciovat k tomu potřebný mechanismus zákona o ochraně zaměstnanců, jen ti zaměstnanci zaměstnavatele, proti kterému byl již podán insolvenční návrh do 23. 4. 2020 včetně, nebo bude podán až 1. 9. 2020 a později.
Terezie Nývltová Vojáčková
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
