pracovní právo

Rok 2019 byl pro pracovní právo rokem velkých, avšak v mnohém nenaplněných, očekávání. Kromě dílčí změny v podobě zrušení karenční doby od 1. července 2019 byla předmětem rozsáhlých diskusí zejména vládní novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která měla svým obsahem přizpůsobit…

„Judikatorní občasník“ pokračuje další částí přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4344/2017, zabýval otázkou, co se stane s pracovním poměrem zaměstnance v případě, že se zaměstnanec stane statutárním orgánem společnosti.

V úvodní části příspěvku jsme se věnovali základním otázkám a souvislostem výpovědi ze strany zaměstnance. Nyní se již stručněji zaměříme na specifické otázky, jako jsou případné sjednání delší výpovědní doby, než zákonem předepsaných minimálních 2 měsíců, uplatňování, naopak kratší výpovědní doba, než 2 měsíce, jestliže zaměstnanec uplatňuje…

Technologický pokrok umožnil zavádění docházkových a autentizačních systémů zaměstnanců založených na biometrických údajích (např. otiscích prstů). Zatímco před účinností obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) toto bylo v zásadě možné buď se souhlasem zaměstnance či za využití výjimek upravených v zákoně na ochranu osobních údajů…

Vrací se kolega z konference v Číně nebo z veletrhu na Taiwanu? Objevoval rýžová pole ve Vietnamu nebo skryté pláže na Filipínách? Přiveze nám z letiště čokoládu, whisky nebo koronavirus?

Málokdo z lidí však ví, že zaměstnavatel má povinnost při skončení pracovního poměru předat zaměstnanci také určité listiny, které jsou následně důležité např. pro daňové...

Pokud jde o rozvázání pracovního poměru výpovědí, pak drtivá většina článků, ať již určených profesionálům nebo laikům, pojednává o výpovědi ze strany zaměstnavatele, málokdy je samostatný článek věnován situaci, kdy výpověď dává (činí) zaměstnanec. Není divu. - Vždyť, má-li dát (uplatnit) výpověď z pracovního poměru zaměstnanec, je to tak…

Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen v případě neplatné konkurenční doložky zaměstnanci nahradit, může spočívat též v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, s nímž neuzavřel pracovní smlouvu (a nenastoupil k němu do pracovního poměru), a to i v situaci, kdy zaměstnanec neměl v úmyslu se neplatnou konkurenční doložkou řídit, a odmítl…

Vláda České republiky 16. prosince 2019 schválila návrh „velké“ novely zákoníku práce, která, mimo jiné, nově upravuje a zjednodušuje doručování dokumentů v rámci pracovněprávních vztahů. Účinnost ustanovení části návrhu zákona týkající se doručování se navrhuje k 1. červenci 2020.

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v oblasti pracovněprávních vztahů z roku 2019, tentokrát včetně rozhodnutí ze související oblasti úpravy služebněprávních vztahů (a současně s přesahem do práva občanského), které vychází z pracovněprávní judikatury – a to k…

Od 1. 1. 2020 se jako každý rok změní parametry rozhodné pro výpočet srážek ze mzdy. Základní nezabavitelná částka na osobu povinného se zvyšuje z 6 428,67 Kč na 6 608 Kč, nezabavitelná částka na další – povinným dlužníkem vyživované osoby (včetně manžela nebo manželky) z 1 607,17 Kč na 1 652 Kč a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez…

Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, označovaná též jako směrnice o whistleblowingu, má být členskými státy Evropské unie transponována do prosince roku 2021. S ohledem na předchozí neúspěšné pokusy o zavedení obecné povinnosti ke zřizování interních…

V praxi je zcela běžným jevem, že zaměstnanec, který je ve zkušební době, dovolenou zkrátka a jednoduše nečerpá. Nejenže na sebe zaměstnanec nechce zbytečně upozorňovat, ale pořád platí, že o čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel (srov. § 217 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů, dále jen jako "ZPr"), byť…

Nejvyšší soud při řešení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, když se musel vypořádat s ojedinělou úvahou odvolacího soudu relativizující porušení pracovních povinností zaměstnance, které mu vyplývaly nikoliv z právního předpisu, nýbrž ze smlouvy, potvrdil, že nesplnění povinností ze smlouvou převzatých závazků zaměstnancem…

Od 1. ledna 2020 se zvyšují s ohledem na nárůst průměrné mzdy maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v nekolidujícím…

V rozsudku spis. zn. 21 Cdo 670/2019, ze dne 5. 9. 2019, dovodil Nejvyšší soud ČR ve vztahu k výpovědnímu důvodu dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce obdobné závěry jaké dovodil dříve ve vztahu k výpovědnímu důvodu nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce ve smyslu ust. § 52 písm. f) zákoníku práce, a totiž to, že zaměstnavatel nemůže dát…

Konkurenční doložka je upravená především v § 310 Zákoníku práce v platném znění, kde je stanoveno v odstavci 1 uvedeného paragrafu „, byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s…

Nepochybně není ničím výjimečným, že vyhrocení vztahů na pracovišti či přesvědčení zaměstnavatele o fatálním pochybení zaměstnance vyústí v momentální rozhodnutí zaměstnavatele okamžitě ukončit pracovní poměr dotyčného zaměstnance, promptně stvrzené v písemné podobě, ušité však narychlo horkou jehlou.

V nedávném rozhodnutí ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 497/2019, se Nejvyšší soud zabýval intenzitou porušení pracovních povinností zaměstnance bankovní instituce jakožto předpokladem pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem