pracovní právo

Exekuční příkaz postihující mzdu nebo jiný obdobný příjem povinného může být vydán jen vůči skutečnému plátci takového příjmu, a nikoliv vůči někomu, kdo se plátcem teprve potenciálně může stát. Změní-li se však po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce…

Zaměstnanci už zase mohou podávat relevantní insolvenční návrh proti zaměstnavateli, který jim nevyplácí mzdy, aby je mohli dostat od úřadu práce.

Přinášíme poslední závěrečnou část přehledu nejzajímavějších a pro praxi nejpřínosnějších soudních rozhodnutí z oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.

Rozhodli jste se skončit pracovní poměr zaměstnance a zjistili jste, že nemáte z objektivních důvodů zájem na trvání sjednané konkurenční doložky, například proto, že zaměstnanec nepřišel do kontaktu s citlivými informacemi? V takovém případě je nezbytné posoudit sjednanou konkurenční doložku zaměstnance a možnost odstoupení od…

Tento článek se zabývá problematikou výdělečné činnosti jako OSVČ v případě občanů třetích zemí[1] (dále jen „cizinci“). Tyto osoby, nejčastěji držitelé zaměstnaneckých karet, často řeší otázku, zdali mohou vedle výkonu závislé práce jako zaměstnanec, rovněž podnikat jako OSVČ (například výuka cizího jazyka jako přivýdělek). Odpověď na tuto otázku…

Jednou z povinností stanovenou zaměstnanci zákonem č. 262/2006 Sb., Zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) je povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště. Pakliže si tak například zaměstnanec v době přestávky na oběd dá v restauraci k obědu jedno…

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele podle zákoníku práce je platit za vykonanou práci zaměstnanci mzdu či plat. Pakliže se ovšem zaměstnavatel dostane do špatné finanční situace, výplata se může stát problémem. Pro situace, kdy bylo na zaměstnavatele vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční…

Jakákoliv forma iniciativy zaměstnanců je ze strany zaměstnavatelů zpravidla velmi vítána a oceňována. Neplatí to však ve všech oblastech, zejména pokud jde o oblast náhrady újmy na zdraví způsobené pracovním úrazem.

V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 přijala vláda řadu krizových opatření, která mají bezprostřední dopad na zaměstnávání cizinců a jejich výkon práce na území České republiky.

Současná pandemie nového typu koronaviru vyvolává řadu právních otázek. Jednou z těch poměrně aktuálních je, zda vzniká zaměstnanci nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy na zdraví, nakazí-li se tímto onemocněním na svém pracovišti. Naléhavou je tato otázka zejména pro zaměstnance v tzv. první linii, tedy pro zdravotníky, hasiče, pokladní v…

V současné situaci, kdy se tuzemský trh práce potýká stále s nízkou mírou nezaměstnanosti[1], může být pro zaměstnavatele obtížné sehnat potřebnou pracovní sílu, a proto jsou často nuceni ji hledat v zahraničí. Mezi základní právní předpisy dopadající na problematiku zaměstnávání cizinců na území ČR patří zejména zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu…

K 1. 5. 2020 byla jako každý rok valorizována rozhodná částka pro určení maximální výše mzdových nároků vyplácených úřadem práce zaměstnancům namísto zaměstnavatele v platební neschopnosti, proti kterému byl podán insolvenční návrh resp. prohlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a to za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců při…

Prodlužuje se doba použitelnosti (tedy dvouměsíční lhůta resp. doba dle ust. § 61 odst. 3 zákoníku práce pro uplatnění) souhlasu odborů s rozvázáním pracovního poměru s členem jejího jednajícího orgánu kupř. o jeho dočasnou pracovní neschopnost?

Za současné situace se řada firem potýká s problémy, jak nahradit zaměstnance, kteří čerpají tzv. ošetřovné. Aktuální je to zejména u rodičů, kteří se musí starat o své potomky z důvodu uzavřených škol a školek, ale ošetřovné se nevztahuje jen na tyto případy. V poslední době bylo v souvislosti s pandemií koronaviru a vyhlášením nouzového stavu v…

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.

Nejvyšší soud ČR se v loňském roce 2019 zabýval nejprve řešením otázky přípustnosti započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění a posléze vůči pohledávce zaměstnance na odstupné.

Ačkoliv nejsem zastánce šíření poplašných zpráv a paniky napříč společností, rád bych poskytl právní pohled na některé otázky, které mohou nastat v právních vztazích přímo či nepřímo nastat v důsledku epidemie označované jako COVID-19.[1] Řeč bude zejména o vztazích pracovněprávních.

Není neobvyklé, že při výkonu závislé práce nastávají situace, kdy zaměstnanec svým jednáním způsobí škodu zaměstnavateli. V takových případech, pokud byly dodrženy všechny zákonem stanovené náležitosti, vzniká zaměstnavateli nárok na náhradu vzniklé škody. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé se pokoušejí svoji pohledávku na náhradu škody…

Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda usnesením č. 69/2020 Sb. na 30 dní nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (COVID-19). Následně vláda přijala řadu krizových opatření, která způsobila mimo jiné zavření nebo omezení provozu vybraných provozoven, kanceláří a podniků. Jedná se…

Účelem tohoto článku je vymezit pracovněprávní následky související s karanténou nařízenou zaměstnancům. Součástí článku je rovněž přehled základních preventivních opatření, která mohou zaměstnavatelé za účelem předcházení riziku nákazy mezi svými zaměstnanci zavést.