epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Novinky v soutěžním právu
20. 8. 2020
ID: 111637upozornění pro uživatele

Zastřené zprostředkování zaměstnání a rámcová smlouva o dílo

Provádění činností na základě smlouvy o dílo může být v praxi lehce (zejména ze strany inspektorátů práce jako kontrolujících osob) zaměněn za zastřené zprostředkování zaměstnání, obecně známější možná také jako nedovolené agenturní zaměstnání. Ne vždy však musíme v některých krocích podnikatelských subjektů a priori vidět právním řádem nedovolenou činnost a snahu o zastírání faktického stavu formálně uzavřenými právními vztahy.

Jedním z typů zprostředkování zaměstnání je zaměstnání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu jako tzv. uživatele, který práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Tento typ zprostředkování zaměstnání je uveden v ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti.[1] Takovou zprostředkovatelskou činnost jsou oprávněny provádět pouze agentury práce za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti[2] na základě povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaného generálním ředitelstvím Úřadu práce.

Tzv. zastřené zprostředkování zaměstnání pak představuje činnost právnické nebo fyzické osoby spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy (výše uvedené) podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti.[3]

V souvislosti se (zastřeným) zprostředkováním zaměstnání vstupuje do hry často institut smlouvy o dílo. Typickou situací je ta, kdy mezi objednatelem a zhotovitelem dojde k uzavření rámcové smlouvy o dílo, resp. k uzavírání jednotlivých (i ústních) smluv o dílo na základě této rámcové smlouvy, jejímž obsahem je provedení činnosti nebo poskytnutí služby zhotovitelem, resp. zaměstnanci zhotovitele. Vedle této rámcové smlouvy o dílo pak mohou být paralelně uzavřeny mezi danými subjekty také další doplňující smlouvy zajišťující naplnění zamýšleného smluvního vztahu mezi stranami, jako smlouva o spoluužívání prostor nebo smlouva o nájmu technologií apod.

Základním rozlišovacím znakem mezi pronájmem pracovní síly a provedením činnosti, resp. poskytnutím služby zhotovitelem vůči objednateli, je komplexnost zajišťovaných činností. V případě poskytování služby na základě smlouvy o dílo se jedná o činnost prováděnou zhotovitelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Oproti tomu v případě pronájmu pracovní síly nemá pronajímatel pracovní síly (agentura práce) odpovědnost za výsledek práce a své pronajaté zaměstnance při výkonu práce neřídí[4] - to náleží uživateli, stejně jako ukládání zaměstnancům agentury práce pracovních úkolů, organizace a kontrola jejich práce, vytváření příznivých pracovních podmínek a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.[5]

Pro zkonstatování, že se v jednotlivém konkrétním případě jedná o plnění ze smlouvy o dílo, a nikoliv o zastřené zprostředkování zaměstnání, je tedy podstatné posouzení dvou základních kritérií, a to, že

  1. zhotovitel nepronajímá pracovní sílu, ale poskytuje službu a
  2. zhotovitel ukládá zaměstnanci pracovní úkoly, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu pracovní pomůcky atd.

Pokud se budeme zabývat obsahem pojmu dílo, rozumí se jím zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu.[6] Rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo tkví v tom, že smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí.[7]. Za kupní smlouvu se však nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti. Smlouvou o dílo tedy budou ty případy, kdy přidaná hodnota vykonávané činnosti bude vyšší než hodnota dodaného materiálu.[8]

Skutečností podstatnou pro pojednávané téma je ta, že dílo, které je chápáno jako činnost (práce), je třeba odlišovat od práce poskytované v pracovním poměru. Podle smlouvy o dílo vykonává zhotovitel činnost samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko, nepodléhaje ani soustavnému dozoru, ani řízení objednatele.[9]

Dle ustálené judikatury je pak dílem vždy určitá činnost, přičemž výsledkem této činnosti je vždy určitá nově vytvořená věc či změna věci nebo jiný hmotně zachycený výsledek činnosti.[10]

Je tedy nutné v každém jednotlivém případě (zejm. ze strany inspektorátů práce) důkladně rozlišovat rozdíl mezi pojmy „dílo“, jakožto určitá činnost a „předmět díla“, jakožto výsledek činnosti. Činnost zhotovitele může být dílem prováděným i např. dle jednotlivých ústních smluv o dílo na základě rámcové smlouvy o dílo, která stanovuje, za jakých podmínek budou jednotlivé smlouvy uzavírány. Popsaný postup uzavírání ústních smluv o dílo, a zejména jejich obsah, je plně v dispozici smluvních stran a v souladu s právním řádem ČR, kdy proti takovému postupu obecně nelze nic namítat. V rámci takového kontraktačního procesu si dokonce může objednatel vymínit právo kontrolovat technologické postupy zhotovitele, aniž by na tuto skutečnost muselo být nahlíženo jako na organizaci a kontrolu práce ve smyslu oprávnění, resp. povinnosti uživatele vůči zaměstnancům agentury práce.

Rámcová smlouva o dílo a na ni navazující smlouvy o dílo, ať už uzavřené v jakékoliv formě, tedy nemusí být a priori pouze formálně uzavřeným právním vztahem ve smyslu zastřeného zprostředkování zaměstnání, když svou funkci mohou plnit přesně tak, jak je v nich stanoveno pro potřeby smluvních stran a jsou v souladu s právním řádem ČR.

Konečně, jak již bylo judikováno, snaha o minimalizaci nákladů a maximalizaci zisku, realizovaná tím, že podnikatel zajišťuje specifické činnosti pomocí smluv o dílo uzavřených s reálně ekonomicky samostatnými, i když z hlediska objemu tržeb a vlastního kapitálu nepoměrně slabšími zhotoviteli, je racionálním, nikoho nepoškozujícím, a tedy i právem dovoleným vzorcem chování a slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů.[11]

Mgr. Lucie Drozdová
 

Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
 
Sokolská třída 60
120 00  Praha 2
 
Tel.:       +420 224 941 946
Fax:       +420 224 941 940
e-mail:    advokati@akbsn.eu
 
 


[1] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZ“)

[2] § 58 – 66 ZZ

[3] § 5 písm. g) ZZ

[4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 2 Ads 173/2014

[5] § 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

[6] § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“)

[7] § 2056 OZ

[8] Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014), 1. vydání, 2014, s. 1040 – 1042

[9] tamtéž

[10] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3904/2009

[11] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. 2 Afs 173/2005

 


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Lucie Drozdová (Brož & Sokol & Novák)
20. 8. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Vnitřní předpis - zákon zaměstnavatele (firmy)
  • Návrh zákona na ochranu oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 6.
  • Nová úprava kratší výpovědní doby při výpovědi zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Užití chytrých zařízení v pracovněprávních vztazích a ochrana dat
  • Stravenkový paušál - vítaná novinka roku 2021
  • Nadbytečný souhlas se zpracováním osobních údajů v pracovněprávních vztazích – jak situaci vyřešit?

Související produkty

Online kurzy

  • Novela zákona o zaměstnanosti 2017
  • Pracovní smlouva a dohody DPP a DPČ
  • Skončení pracovního poměru
Lektoři kurzů
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Vnitřní předpis - zákon zaměstnavatele (firmy)
  • Náhrada za újmu na zdraví po pádu na neudržovaném chodníku
  • Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh realizace výstavby 1. díl – soukromoprávní smlouvy o dílo
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Vybrané problémy spojené s otázkou náhrady za promeškaný čas obhájce a zmocněnce v trestním řízení
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • MZ se brání výtkám ombudsmana, citlivé údaje zveřejňovat nesmí
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Náklady řízení
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Společnost s ručením omezeným ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zastavení exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

Vyjádření (stanovisko) správního orgánu (silničního správního úřadu), který vydal exekuční titul, že povinnost uložená exekučním titulem byla splněna, není pro exekuční soud...

Místní příslušnost soudu

Ve sporu o zadostiučinění za zásah do cti, vážnosti a důstojnosti zasláním nepravdivých informací elektronickou poštou je podle § 87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v...

Odpovědnost státu za škodu (exkluzivně pro předplatitele)

I pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody platí ustanovení § 154 o. s. ř., které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. To znamená, že...

Spolek (exkluzivně pro předplatitele)

Za zájem hodný právní ochrany ve smyslu § 258 o. z. naopak nelze bez dalšího považovat např. pouze obecně vymezený společenský (veřejný) zájem na tom, aby rozhodnutí orgánu spolku...

Vodní zákon (exkluzivně pro předplatitele)

Ustanovení § 50 písm. c) vodního zákona je ve vztahu k § 59a vodního zákona normou speciální.

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů