epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Novinky v soutěžním právu
24. 8. 2020
ID: 111640upozornění pro uživatele

Souběžné rozvázání pracovního poměru více způsoby

V rámci ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele pro porušení povinností stojí často zaměstnavatel před nelehkou volbou, zda lze porušení povinností ze strany zaměstnance hodnotit „jen“ jako závažné, opravňující k rozvázání pracovního poměru výpovědí, nebo zvlášť hrubé, opravňující zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr (při splnění podmínky, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával po výpovědní dobu).

Možným řešením výše uvedeného problému pak může být okamžitě zrušit pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení povinností a současně pro stejné jednání se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr také výpovědí. Pokud by soud shledal neplatným okamžité zrušení, měl by zaměstnavatel ustát alespoň platnost výpovědi, pouze by doplatil náhradu mzdy za dobu od předání (neplatného) okamžitého zrušení do uplynutí dvouměsíční výpovědní doby. Bude ovšem takový postup souladný s právními předpisy a obstojí v případě soudního sporu?

Nejvyšší soud se touto otázkou zabýval již ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1161/2013 ze dne 2.2.2015. V této věci zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušil pracovní poměr a „pokud by soud rozhodl", že nejsou splněny podmínky pro skončení pracovního poměru tímto způsobem, dal zaměstnanci ze stejných skutkových důvodů výpověď (obojí pak bylo obsaženo v jediném dokumentu).

V případě takové výslovné podmíněnosti souběžné výpovědi Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že "důsledkem je, že se tím mají odložit účinky, které jsou s doručením výpovědi spojeny, jako je počátek běhu výpovědní doby, která podle ustanovení § 51 odst. 2 zák. práce začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Vzhledem k tomu zůstává nejisté, zda na základě takové výpovědi vůbec skončí pracovní poměr, i když výpověď již byla doručena (§ 51 odst. 1 zák. práce), od čehož se jinak odvíjí lhůta k uplatnění neplatnosti výpovědi podle ustanovení § 72 zák. práce. Protože od uvedených ustanovení kogentní povahy se nelze odchýlit (srov. též § 363 zák. práce), z uvedeného vyplývá, že výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem."

Nejvyšší soud tedy dovodil, že výpověď, která je učiněna pod podmínkou, je jednoznačně neplatná. V návaznosti na výše uvedený rozsudek se tedy jevilo možným postupovat tak, že okamžité zrušení pracovního poměru a souběžná výpověď z pracovního poměru by byly učiněny na samostatných listinách a v jejich textu nebyly uvedeny žádné podmínky, což by mělo požadavkům právních předpisů zcela vyhovět.

Přesně tímto způsobem pak postupoval zaměstnavatel ve sporu, který Nejvyšší soud posuzoval ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3541/2019 ze dne 12.11.2019. Zaměstnanci dopisem oznámil okamžité zrušení pracovního poměru a současně mu separátním dopisem oznámil také výpověď z pracovního poměru pro stejné jednání, jako bylo uvedeno v okamžitém zrušení. Soud prvního stupně i odvolací soud žalobu zaměstnance na neplatnost obou výše uvedených rozvázání pracovního poměru zamítly s tím, že neměly žádnou výtku ke skutečnosti, že obě rozvázání pracovního poměru byla odůvodněna shodným jednáním. Jelikož došly soudy k závěru, že dané jednání dosáhlo závažnosti zvlášť hrubého porušení povinností, považovaly oba způsoby rozvázání pracovního poměru za odůvodněná a tedy platná.

Nejvyšší soud sice dovolání zaměstnance zamítl a potvrdil tak rozsudky soudů nižších stupňů, ovšem s poněkud odlišným odůvodněním. Zatímco se Nejvyšší soud plně ztotožnil se soudy nižších stupňů ohledně platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, při hodnocení platnosti výpovědi uvedl, že "výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem (jednáním). I když tyto závěry dovolací soud učinil na základě skutkového stavu, kdy okamžité zrušení i výpověď byly obsaženy na jedné listině, v níž bylo výslovně uvedeno, že výpověď je zaměstnanci dávána pro případ, „pokud by soud rozhodl“, že okamžité zrušení nesplňuje zákonem stanovené podmínky, lze je vztáhnout i na nyní posuzovanou věc, neboť skutečná vůle zaměstnavatele byla v obou případech totožná (tj. ukončit se zaměstnancem pracovní poměr okamžitě, a teprve tehdy, kdyby okamžité zrušení bylo neplatné, dát zaměstnanci výpověď."

Nejvyšší soud tedy naznačuje, že výpověď z pracovního poměru by mohla být považována za podmíněnou i v případě, že v jejím textu žádná podmínka výslovně uvedena není, ale podmíněnost vyplývá ze samotných okolností jednání, tedy právě i ze skutečnosti, že s výpovědí bylo současně dáno okamžité zrušení pracovního poměru pro totožné jednání.

Naopak okamžité zrušení pracovního poměru Nejvyšší soud k námitce zaměstnance za podmíněné nepovažoval, když konstatuje, že zaměstnancem "dovozovanou „vzájemnou podmíněnost“ obou právních jednání z něj však dovodit nelze (takovému výkladu nic nenasvědčuje)."

Jelikož okamžité zrušení bylo bezpochyby platné, dovodil Nejvyšší soud, že platností výpovědi (která by v dané situaci již neměla žádné právní účinky) se již nelze zabývat pro nedostatek právního zájmu na straně zaměstnance. Proto, i přes výše uvedené výhrady, rozsudky nižších soudů ponechal beze změny.

Podle našeho názoru se i s ohledem na výše uvedené odůvodnění ze strany Nejvyššího soudu zvyšuje riziko, že souběžná výpověď daná pro totožné jednání jako okamžité zrušení pracovního poměru bude v případě neplatnosti okamžitého zrušení (pokud by soud dovodil, že porušení povinnosti zaměstnance nedosahuje zvlášť hrubé, ale jen závažné intenzity) také neplatná pro její podmíněnost. To by pak samozřejmě zcela popíralo důvod, pro který zaměstnavatel tuto souběžnou výpověď dává (jednoduše řečeno, souběžně předaná výpověď by pak byla k ničemu).

Lze tak doporučit, aby v případech, kdy si zaměstnavatel není zcela jistý, zda jsou naplněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru, přistoupil raději pouze k výpovědi pro závažné porušení povinností, než riskoval případnou neplatnost okamžitého zrušení, při které se mu zaměstnanec vrátí zpět a ještě mu bude muset doplatit náhradu mzdy za celou dobu soudního řízení. Zvýšené náklady spojené s rozvázáním pracovního poměru výpovědí (o mzdu za výpovědní dobu) jsou ve srovnání s náklady spojenými s neplatným propuštěním minimální.

Samozřejmě ve všech případech lze doporučit, aby se zaměstnavatel pokusil o uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, a to i pokud si je jistý důvody pro jednostranné ukončení. Platnost dohody lze totiž zpochybnit jen z velice omezených důvodů a případů, kdy zaměstnanec v případě dohody žalobu podá, je naprosté minimum. Naopak výpověď či okamžité zrušení lze zpochybnit z mnoha i formálních důvodů (např. pochybení při doručování) a samotný soudní spor je i při úspěšném výsledku pro zaměstnavatele časově náročný a finančně nákladný.

JUDr. Jaroslav Škubal
JUDr. Jaroslav Škubal
,
partner

Mgr. Daniel Vejsada
Mgr. Daniel Vejsada
,
advokát

logo_PRK

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
 
Jáchymova 2
110 00 Praha 1
 
Tel.:    +420 221 430 111
Fax:    +420 224 235 450
e-mail:    prague@prkpartners.com


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


JUDr. Jaroslav Škubal, Mgr. Daniel Vejsada (PRK Partners)
24. 8. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Vnitřní předpis - zákon zaměstnavatele (firmy)
  • Návrh zákona na ochranu oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 6.
  • Nová úprava kratší výpovědní doby při výpovědi zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Užití chytrých zařízení v pracovněprávních vztazích a ochrana dat
  • Stravenkový paušál - vítaná novinka roku 2021
  • Nadbytečný souhlas se zpracováním osobních údajů v pracovněprávních vztazích – jak situaci vyřešit?

Související produkty

Online kurzy

  • Novela zákona o zaměstnanosti 2017
  • Pracovní smlouva a dohody DPP a DPČ
  • Skončení pracovního poměru
Lektoři kurzů
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Náhrada za újmu na zdraví po pádu na neudržovaném chodníku
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Vnitřní předpis - zákon zaměstnavatele (firmy)
  • MZ se brání výtkám ombudsmana, citlivé údaje zveřejňovat nesmí
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • MZ se brání výtkám ombudsmana, citlivé údaje zveřejňovat nesmí
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Náklady řízení
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Společnost s ručením omezeným ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zastavení exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

Vyjádření (stanovisko) správního orgánu (silničního správního úřadu), který vydal exekuční titul, že povinnost uložená exekučním titulem byla splněna, není pro exekuční soud...

Místní příslušnost soudu

Ve sporu o zadostiučinění za zásah do cti, vážnosti a důstojnosti zasláním nepravdivých informací elektronickou poštou je podle § 87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v...

Odpovědnost státu za škodu (exkluzivně pro předplatitele)

I pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody platí ustanovení § 154 o. s. ř., které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. To znamená, že...

Spolek (exkluzivně pro předplatitele)

Za zájem hodný právní ochrany ve smyslu § 258 o. z. naopak nelze bez dalšího považovat např. pouze obecně vymezený společenský (veřejný) zájem na tom, aby rozhodnutí orgánu spolku...

Vodní zákon (exkluzivně pro předplatitele)

Ustanovení § 50 písm. c) vodního zákona je ve vztahu k § 59a vodního zákona normou speciální.

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů