Práce z domova neboli home office je v letošním roce v souvislosti se situací spojenou se šířením koronaviru SARS-CoV-2 velmi často skloňovaným pojmem, a to nejen v médiích, v každodenní mezilidské komunikaci, ale také v odborných příspěvcích právníků a dalších odborníků na tuto problematiku. Tyto příspěvky se zaměřují na různé aspekty, které jsou…
Letošní situace ohledně pandemie COVID-19 přinesla (byť nedobrovolně) velkou popularitu práci zaměstnanců z domova. Vzhledem k překotnému vývoji situace v březnu letošního roku se ovšem práce z domova často zaváděla velmi rychle a bez řádného nastavení, natož formálního ukotvení ve smlouvách či vnitřních předpisech.
S narůstajícím počtem nakažených COVID-19 nabývá institut práce z domova opět na atraktivitě. Tuto možnost využívá stále větší množství zaměstnanců a zaměstnavatelů, ať již dobrovolně, či nedobrovolně pod tíhou okolností. V rámci tohoto článku se zaměříme na to, jaká východiska aktuální právní úprava nejen v České republice, ale i ve vybraných…
V částce č. 178 letošní Sbírky zákonů byla vyhlášena dvě Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, která potvrzují změny parametrů nemocenského pojištění pro rok 2021, které si stručně přiblížíme. Jednak jde o každoroční valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se nemocenské dávky stanovují, jež tedy přinese jejich navýšení…
Každodennímu sdělení médií, že se Česká republika nachází uprostřed tzv. druhé vlny pandemie covid-19, se v dnešní době nelze vyhnout. Vláda České republiky se snaží šíření pandemie zpomalit za pomocí zákazů, nařízení či doporučení vydávaných prostřednictvím instrumentu usnesení Vlády. Právnická, ale mnohdy také laická, veřejnost opakovaně…
Druhá vlna COVID-19 udeřila a od pondělí 5. října 2020 opět platí na území České republiky nouzový stav. Vedle všeobecných vládních restrikcí se do pracovního života zaměstnanců i zaměstnavatelů, jejichž výkon práce není výhradně omezen na prostor pracoviště zaměstnavatele, vrátil režim home office jako jedno z preventivních opatření proti šíření…
Přehled vybrané letošní pracovně-právní judikatury pokračuje svou čtvrtou částí.
Aktuální novelou zákoníku práce[1] se s účinností ode dne 30. 7. 2020 upravila stávající pravidla pro doručování nejvýznamnějších pracovněprávních písemností.[2] Osobní doručení se nově limituje na zaměstnance přítomné na pracovišti.[3] Pokud takové doručení není možné, lze zvolit některý z alternativních způsobů doručení. Pozornost nejen odborné…
Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušením pracovní povinnosti, závažným porušením pracovní povinnosti a porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem (viz § 52 písm. g) a § 55 odst. 1…
V právní literatuře se pojmem veřejná služba označuje právní postavení zaměstnanců veřejné správy, kteří vykonávají činnost úředního charakteru. Lidově řečeno jde o právní postavení úředníků. Veřejná služba je však pojmem širším. Obecně jde o činnost vykonávanou ve veřejném zájmu. Není proto náhodou, že veřejná služba je upravena v § 18 zákona č.
Dne 25. června 2020 byla Soudním dvorem Evropské unie zodpovězena velice důležitá otázka v souvislosti s vyjasněním práva na dovolenou při neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Tento rozsudek bude mít výrazný dopad nejen na právní řády a ustálenou judikaturu států, jejichž soudy podaly Soudnímu dvoru Evropské unie…
Zásadní novela zákoníku práce, která již byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 285/2020 Sb., přináší s dělenou účinností od 30. 7. 2020 a od 1. 1. 2021 řadu změn stávající právní úpravy, které v užším či širším rozsahu reagují na podněty z praxe. Kýženou větší flexibilitu pracovněprávních vztahů, jakož i možnost lepšího skloubení pracovního a…
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18. května 2020, č.j. 21 Cdo 68/2020-200 rozhodl, že v případě ukončení pracovního poměru v rámci zákonem stanovených mezí nelze v jednání zaměstnavatele, který si vybral ukončit poměr se zaměstnancem výpovědí před dohodou, a využil tak smluvní volnosti, která je ústředním principem soukromého práva, spařovat…
Poměrně nenápadné ust. čl. I bodu 6 zákona č. 285/2020 Sb., který novelizuje zákoník práce, konkrétně jeho ust. § 73 odst. 3, nadále s účinností od 30. července 2020 znemožňuje sjednávat dohody o odvolatelnosti s vedoucím zaměstnancem, který „už pod sebou nemá žádné další vedoucí zaměstnance“, neřídí tedy žádné další - jemu podřízené vedoucí…
Novela zákoníku práce č. 285/2020 Sb. přinesla k 30. 7. 2020 také dílčí změny na poli právní úpravy odvolávání a vzdávání se vedoucího pracovního místa, obsažené v § 73 a § 73a zákoníku práce. Předmětná část novely sice působí v porovnání s jinými změnami poněkud nenápadně, ovšem z hlediska fungování pracovněprávních vztahů v praxi si zaslouží…
Pracovní poměr nemusí vznikat jen standardní cestou podepsáním písemné pracovní smlouvy tak, jak s tím počítá zákoník práce. Ve spíše výjimečných případech totiž může pracovní poměr vzniknout i bez uzavření pracovní smlouvy. Tím vzniká tzv. faktický pracovní poměr – institut zákonem neupravený, který je tak v českém prostředí dotvářen hlavně…
Nejvyšší soud již dříve, a to v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, dospěl k závěru, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně čili bez souhlasu zaměstnance. V novém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2453/2019 řeší další aspekty otázky za jakých okolností může…
Agentura práce a uživatel přidělených agenturních zaměstnanců musejí zajistit, abych jejich pracovní a mzdové podmínky nebyly horší, než jsou podmínky srovnatelných kmenových zaměstnanců. Otázkou, kdo je v tomto ohledu oním srovnatelným zaměstnancem, a otázkou, kdy je nerovné zacházení s oběma kategoriemi zaměstnanců ospravedlnitelné se zabýval…
Dne 17. června 2020 byla prezidentem České republiky podepsána novela zákoníku práce č. 285/2020 Sb., která je zejména ze strany jejích předkladatelů označována za revoluční. Tato novela, která ve svém úplném znění nabyde účinnosti 1. ledna 2021, totiž komplexně upravuje některé významné pracovněprávní instituty jako například dovolenou či…
Nejvyšší soud vyložil, že ze skutečnosti, že výše odstupného poskytovaného na základě kolektivní smlouvy při rozvázání pracovního poměru (z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, ale zajisté můžeme tento závěr vztáhnout i na jiné organizační výpovědní důvody) je diferencována v závislosti na způsobu rozvázání pracovního poměru (zda…
Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení...
Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně...
V případě, že Nejvyšší soud opomíjí své vlastní závěry vyslovené dříve v totožných či obdobných věcech a arbitrárně změní svůj náhled na skutečnost, která přímo...
Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li...
Pokud se Nejvyšší soud vůbec nezabývá podáním účastníka řízení, poruší tím jeho právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6...
