Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021

Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Zásadně vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách zahraničního stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do zahraničí. Je tomu tak i pro rok 2021, kdy dochází k nárůstu sazeb u 17 zemí.

V pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného v celých měnových jednotkách příslušné cizí měny, a to na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a s využitím statistických údajů mezinárodních institucí. V mimořádném termínu Ministerstvo financí případně upraví případně výši základní sazby zahraničního stravného, jakmile se ceny a kurz stanovené cizí měny od poslední úpravy zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Právě pro rok 2021 můžeme vidět, že ne všechny návrhy (eufemisticky řečeno "značně na věci zainteresovaného resortu") - zastupitelských úřadů a Ministerstva zahraničí Ministerstvo financí přijme za své...

Sazby zahraničního stravného stanovené pro rok 2021 určuje vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb., která k 1. lednu 2021 ruší a nahrazuje vyhlášku č. 310/2019 Sb., jež stanoví sazby pro rok 2020.

Mění se (zvyšují se) přitom sazby při cestách do těchto zemí, a to následovně:

	r. 2020	r. 2021
Afghánistán	40 EUR	45 EUR
Albánie	35 EUR	40 EUR
Bulharsko	35 EUR	40 EUR
Čad	45 EUR	50 EUR
Filipíny	35 EUR	40 EUR
Indonésie	35 EUR	40 EUR
Kamerun	45 EUR	50 EUR
Kuba	50 EUR	55 EUR
Niger	45 EUR	50 EUR
Nigérie	45 EUR	50 EUR
Rovníková Guinea	45 EUR	50 EUR
Senegal	45 EUR	50 EUR
Slovinsko	35 EUR	40 EUR
Svatý Tomáš a Princův ostrov	35 EUR	40 EUR
Švédsko	50 EUR	55 EUR
Tchaj – wan	40 EUR	45 EUR
Turkmenistán	40 EUR	45 EUR

Reklama

AI Agenti od A do Z – Váš digitální právní tým (online - živé vysílání) - 23.4.2026

23.4.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Uvažovalo se resp. byly navrhovány i změny u těchto zemí: ostrovní státy Austrálie a Oceánie,[1] Lucembursko, Nový Zéland, Saúdská Arábie, ale nedošlo k nim.

Kompletní tabulka platných a pro rok pro rok 2021 aktuálních sazeb je obsažena v příloze č. 1 k vyhlášce č. 510/2020 Sb., publikované v částce č. 209 Sbírky zákonů ročníku 2020: sb0209-2020.pdf .[2]

Podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce sjedná-li zaměstnavatel nebo určí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, musí tato základní sazba činit v celých měnových jednotkách, s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování, nejméně 75 % a u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby nejméně 50 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem (vyhláškou MF). Pokud zaměstnavatel možnosti snížit stravné až o 25 % resp. 50 % nevyužije, musí stravné určit z výše základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláškou MF) .Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Umožňuje-li ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce, aby zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal základní sazbu zahraničního stravného, anebo aby tuto sazbu jednostranně určil, rozumí se tím, že k tomuto sjednání či určení dojde s vědomím zaměstnance předtím, než zahraniční pracovní cestu nastoupí, vyložil Nejvyšší soud ČR. Tak, jako není rozumného důvodu vycházet z toho, že účastníci budou jednat o základní sazbě zahraničního stravného až poté, co cesta proběhne, bylo by stejně v rozporu s informační povinností zaměstnavatele, aby zaměstnanec byl v průběhu cesty v nejistotě, za jakých podmínek pracovní cestu koná. To platí nejen v případě, určí-li zaměstnavatel základní sazbu zahraničního stravného individuálně pro jednotlivého zaměstnance, ale i v případě, je-li tato sazba určena obecně vnitřním předpisem. Pro zaměstnance se přitom vnitřní předpis stává závazným nejdříve ode dne, kdy s ním byl řádně seznámen, určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2453/2019, ze dne 19. 5. 2020.

Stravné podle počtu hodin trvání pracovní cesty přísluší zahraniční stravné ve výši:

základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin.
2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin.
1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu.
Zahraniční stravné se neposkytuje, pokud doba strávená mimo území ČR činí méně než 1 hodinu.

Krácení stravného za bezplatně poskytnuté jídlo

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Adolf Maulwurf

[1]Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Fidži, Guam, Kiribati, Kokosové ostrovy, Marshallovy ostrovy, Midwayské ostrovy, Mikronesie, Nauru, Niue, Nová Kaledonie, Norfolk, Palau, Papua Nová Guinea, Pitcairnův ostrov, Šalamounovy ostrovy, Společenství Severních Marian, Tahiti, Tokelau, Tonga, Tuvalu, Vanuatu, Velikonoční ostrov, Východní Timor, Ostrov Wake, Walis a Futuna, Západní Samoa.

[2]Pakliže by snad čtenáře zajímal průběh legislativního procesu, a to porovnání toho, co bylo navrhováno a co bylo nakonec schváleno, ostatně už jsme naznačili, že u 4 zemí navrhované zvýšení sazeb přijato nebylo, tak zde uvádíme tabulku převzatou z knihovny vládní legislativy.