pracovní právo

V životě nastávají situace, typicky po skončení rodičovské dovolené, kdy zaměstnanec či zaměstnankyně z osobních důvodů nemohou nastoupit do zaměstnání, a proto požádají zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Zaměstnavatel však ne vždy zaměstnanci vyhoví. ale Zákoník práce zaměstnavateli takovou povinnost…

Rozsah odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem nemá žádný vliv na rozsah jeho povinnosti (jako třetí osoby) k náhradě vůči zdravotní pojišťovně podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V těchto dnech dochází k medializaci tématu rovného odměňování, a to díky rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. července 2020 zabýval nerovným odměňováním zaměstnanců vykonávajících stejnou práci v rozdílných…

V rámci ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele pro porušení povinností stojí často zaměstnavatel před nelehkou volbou, zda lze porušení povinností ze strany zaměstnance hodnotit „jen“ jako závažné, opravňující k rozvázání pracovního poměru výpovědí, nebo zvlášť hrubé, opravňující zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr (při…

Jednou z oblastí, která spadá do předmětu právní úpravy zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též jen „Zákon“), je zaměstnávání osob se zdravotním postižením (v textu dále též jen „OZP“), jelikož tito nepochybně představují skupinu osob, které na trhu práce potřebují specifickou pomoc za účelem usnadnění možnosti jejich pracovního…

Provádění činností na základě smlouvy o dílo může být v praxi lehce (zejména ze strany inspektorátů práce jako kontrolujících osob) zaměněn za zastřené zprostředkování zaměstnání, obecně známější možná také jako nedovolené agenturní zaměstnání. Ne vždy však musíme v některých krocích podnikatelských subjektů a priori vidět právním řádem…

Nejvyšší soud ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2866/2018, ze dne 15. 4. 2020, upozorňuje na nutnost pečlivého zkoumání, „nemechanického“ posuzování, konkrétních okolností každého případu, kdy by mělo dojít k přeměně pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou, když zdůrazňuje, že je vyloučena tam, kde by ust.

Velká novela zákoníku práce je aktuálně velmi diskutovaným tématem. Jednou z praktických novinek je i změna podmínek pro převod nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku.

V souvislosti s šířením koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 je nuceno mnoho zaměstnavatelů řešit existenční problémy. Jedním ze způsobů, jak krizi překlenout, je učinit radikální škrty, mezi něž patří propouštění zaměstnanců. V této situaci zaměstnavatelé přistupují k výpovědi z důvodu organizační změny. V tomto článku se budu zabývat…

Jak hodnotit porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec dobrovolně vykonává práci v době dočasné pracovní neschopnosti? A lze vůbec v takovém případě o porušení pracovních povinností uvažovat? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3212/2019 ze dne 25. 2. 2020.

Nejvyšší soud v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2862/2019 posuzoval, jaké právní důsledky vyvolává právní jednání, jehož strany pouze předstírají vůli takové právní jednání učinit. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou společností uzavřena pracovní smlouva se sjednaným druhem práce „referent“, jejímž účelem (jak bylo v…

Právní úpravu povinnosti zaměstnavatele odškodnit následky pracovního úrazu při činnosti zaměstnance konané pro zaměstnavatele z vlastní zaměstnancovy iniciativy ilustruje rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2034/2019, ze dne 21. 1. 2020.

Druhou částí pokračuje přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí, zásadně vrcholných soudních instancí (tentokrát znovu výhradně Nejvyššího soudu ČR), v oboru pracovního práva z letošního roku 2020 resp. jeho prvního kalendářního čtvrtletí.

Dne 7. 4. 2020 vydal Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS“) usnesení pod sp. zn. 21 Cdo 3992/2019, kterým odmítl dovolání zaměstnavatele proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl učiněn závěr o neplatnosti výpovědi zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen…

Od účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, se nad touto otázkou zamýšlela celá řada právníků. Nejvyšší soud dne 10.3.2020 vydal rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 710/2019, ve kterém nastínil řešení, kdy v situaci, kde dle zákoníku práce není na odškodnění nárok, by mohl existovat nárok na odškodnění dle občanského…

Novela zákoníku práce – zákon 285/2020 Sb. ulehčuje jak převod dovolené za kalendářní rok do dalšího následujícího kalendářního roku u téhož zaměstnavatele, tak převod dovolené mezi dvěma zaměstnavateli při změně zaměstnání v průběhu kalendářního roku.

Novela zákoníku práce zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 26.6.2020 pod 285/2020 Sb. přináší výraznou změnu právní regulace dovolené, kdy změnám mechanismu výpočtu dovolené a dovolené za kalendářní rok a její poměrné části dle nové úpravy byly věnovány předchozí příspěvky (Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní…

Příspěvek přináší přehled změn v oblasti doručování písemností dle zákoníku práce, jak zaměstnavatelem zaměstnanci, tak i naopak zaměstnance zaměstnavateli, účinných od 30. 7. 2020,[1] a především se zamýšlí nad pozměněnou, ale stále platnou povinností zaměstnavatele doručovat zaměstnanci písemnosti primárně osobně na…

Z kodexu pracovního práva – zákoníku práce – vyplývá, že zaměstnanec se může provinit proti pracovnímu právu různými způsoby různé intenzity. Proto, aby byl zrušen pracovní poměr ze strany zaměstnavatele okamžitě je přitom třeba, aby došlo u zaměstnance k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci…

Příspěvek stručně a pokud možno co nejpřístupněji shrnuje oprávnění odborů v situaci, kdy zaměstnavatel rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr resp. povinnosti, které má zaměstnavatel vůči odborům.