epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
13. 5. 2021
ID: 113025upozornění pro uživatele

Startupy a právo IV: Zamyšlení nad zdaněním zaměstnaneckých opčních plánů (ESOP)

Nastavení podmínek tzv. zaměstnaneckého opčního plánu, často známého pod anglickým názvem Employee Stock Option Plan (ESOP), je komplexní disciplínou, se kterou se lze setkat jak u malých startupů, tak u velkých nadnárodních korporací.

Při nastavení podmínek ESOP je nutné myslet na řadu souvislostí od ukotvení do korporátní struktury, celkového počtu udělovaných opcí zaměstnancům či podmínek, které musí být splněny pro realizaci opcí (typicky např. minimální délka vztahu zaměstnance se společností či existence vybraných okolností jako je např. prodej společnosti), až po daňové dopady, které se mohou lišit podle struktury ESOP.

Vzorové varianty ESOP v České republice

Níže jsou představeny dva běžně užívané režimy ESOP v České republice a jejich související daňové dopady. Jedná se o vzorové zjednodušené představení obou režimů. V praxi mohou být podmínky ESOP podstatně komplexnější. Existují i jiné režimy ESOP (např. prostřednictvím družstva či prostřednictvím speciálně určené entity (tzv. SPV), která drží zaměstnanecké akcie, a další), kterými se však pro zjednodušení pro účely tohoto článku nezabývám.  

První variantou je standardní ESOP, kdy společnost nebo společníci udělí (grant) zaměstnanci opci na pořízení akcií či podílů[1] za předem dohodnutou cenu a za předem dohodnutých podmínek. Ve chvíli, kdy jsou podmínky splněny (vest), má zaměstnanec právo opci uplatnit (exercise) a akcie nabýt. V tomto případě podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmu dle ustálené praxe až moment uplatnění opce, kdy se zdanitelný příjem typicky vypočítá jako rozdíl mezi tržní cenou akcií a cenou, za kterou akcie zaměstnanec získal (což může být i bezúplatně, zejména u startupů). Z takového příjmu ze závislé činnosti se kromě samotné daně zaplatí také odvody na sociální a zdravotní pojištění. Následně podléhají zdanění dle § 10 zákona o dani z příjmu také kapitálové výnosy při prodeji akcií při tzv. exitu, kdy se zdanitelný příjem vypočítá opět podobným způsobem jako rozdíl mezi skutečnou prodejní cenou a tržní cenou při uplatnění opce. Zdanění však kapitálové výnosy nepodléhají, pokud je splněný tzv. časový test[2]. V této variantě se zaměstnanec stane akcionářem či společníkem společnosti se všemi souvislostmi, nejen daňovými.  

Reklama
Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2022
Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2022
20.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Druhou variantou je tzv. virtuální ESOP neboli VSOP. Žádné akcie se při uplatnění (exercise) opcí nepřevádějí, závazky jsou ryze smluvního charakteru. Virtuální ESOP je struktura smluv, které stanoví výpočet odměny držitele virtuálních opcí, resp. virtuálních akcií za splnění určitých podmínek. Pokud jsou podmínky splněny (typicky se jedná o tzv. exit event, kdy se prodá celá společnost nebo její velká část), získá účastník virtuálního ESOP nárok na odměnu. V takovém případě podléhá dani až příjem z vyplacené odměny, který se daní jako odměna ze závislé činnosti (tj. mzda) a musí se kromě daně z příjmu zaplatit také odvody jako z hrubé mzdy, pokud zaměstnanec nabývá akcie společnosti, která je zároveň v roli zaměstnavatele. Naopak, odvody na sociální a zdravotní pojištění se hradit nemusí v případě, kdy odměnu zaměstnanci vyplácí např. mateřská společnost, akcionáři, společníci či jiný subjekt, který není v roli zaměstnavatele.  

Úskalí obou variant

Mezi nevýhody standardního ESOP popsaného v prvním případě patří např. skutečnost, že zaměstnanec musí odvést daně už ve chvíli uplatnění opcí (exercise), kdy je ovšem v situaci, kdy ještě neobdržel žádné peníze a hodnota akcií se může zejména v startupovém prostředí velmi rychle změnit. Zpravidla bývá převoditelnost takto získaných akcií omezená, tudíž zaměstnanec ani není schopen takové aktivum převést na likviditu. Zároveň první varianta vyvolává potřebu komplexní a nákladné administrativy, jelikož je potřeba připravit se na situaci, kdy se akcionářem či společníkem (typicky se specifickým typem akcií) mohou stát desítky až stovky zaměstnanců, kteří splní podmínky ESOP. V českém právním prostředí je takový počet akcionářů poměrně nestandardní a zakládá úroveň komplexity, kterou společnost nemusí být z různých důvodů připravena akceptovat.

Virtuální ESOP je z pohledu komplexity akcionářských vztahů podstatně jednodušší, ale nevýhodou je vyšší zdanění účastníků ESOP i společnosti.

Postavení držitele virtuálních akcií v porovnání s akcionářem a rozdíl v zdanění

Předmětem tohoto textu je zamyšlení nad tím, zda výše uvedené daňové konsekvence jsou správné z pohledu účelu a smyslu ESOP, zejména pak virtuálního ESOP. Smyslem ESOP je připodobnění role zaměstnance k roli společníka tím, že zaměstnancům udělí právo participovat na výkonu (typicky ve formě zisku) či hodnotě (typicky ve formě ceny při akvizici) společnosti. Stejně jako akcionář je i účastník ESOP vystaven riziku, že společnost nebude úspěšná, v kterémžto případě nezíská ani jeden z nich žádné finanční plnění. Na rozdíl od akcionáře sice zaměstnanec nenese riziko ztráty, avšak v případě akciových společností či společností s ručením omezením je toto riziko typicky nulové i pro akcionáře a společníky, kteří splatí své vklady na základním kapitálu.

Samozřejmě nelze stavět rovnítko mezi akcionáře a účastníky virtuálního ESOP, jelikož s postavením akcionáře jsou spojena další práva a povinností (např. hlasování na valné hromadě a mnohá další). Typicky postavení majoritního akcionáře bude zcela odlišné od postavení účastníka virtuálního ESOP. Mohou však existovat také situace, kdy bude postavení minoritních akcionářů velmi podobné postavení účastníků ESOP. Pokud srovnáme např. postavení minoritního akcionáře (např. s podílem odpovídajícím 1 % na základním kapitálu, který má akcie bez hlasovacího práva či s velmi omezeným hlasovacím právem) a zaměstnance, který participuje na VSOP a který splnil podmínky pro nabytí virtuálních akcií (jejichž hodnota odpovídá také 1 % na základním kapitálu), rozdíl mezi těmito osobami nebude v praxi zásadní. Obě budou mít podle podmínek stanov či ESOP nárok na finanční odměnu v případě, že se společnost prodá.[3] Pokud však minoritní akcionář splní časový test, nemusí z prodeje svých akcií zaplatit žádnou daň, zatímco držitel virtuálních akcií bude muset uhradit daň z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Aby se mohl držitel virtuálních akcí dostat z daňového pohledu do srovnatelné situace minoritního akcionáře, musela by společnost změnit své stanovy, teoreticky by se musely vydat akcie se zvláštními právy[4], musel by se zdanit příjem v moment uplatnění akcií (exercise), což jsou vše kroky, se kterými jsou spojeny značné náklady jak časové, tak finanční.

Může se časový test uplatnit také na jiné cenné papíry než na akcie?

Pomineme-li teoretickou změnu legislativy,[5] o které se zatím však v České republice zatím moc nemluví, budou daňové režimy v obou případech zásadně odlišné.

Pokud bychom zůstali v prostředí stávajícího právního rámce, lze uvažovat o připodobnění daňových režimů prostřednictvím ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) zákona o dani z příjmu, který výše zmíněný časový test pro osvobození od daně z příjmů vztahuje na úplatný převod cenného papíru, nikoliv výslovně pouze na úplatný převod akcií.

Cenným papírem se dle ustanovení § 514 občanského zákoníku myslí „listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.“ Tato definice je velmi široká a je otázkou, zda by teoreticky cenným papírem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) zákona o dani z příjmu nemohla být i opce na vydání akcií či jiné právo vtělené do listiny udělené zaměstnancům v souvislosti s opčním plánem. Pokud by byly opce vydány jako cenné papíry a následně by byly předmětem prodeje tyto cenné papíry (např. zpět společnosti či akcionářům), nikoliv akcie samotné, uplatní se na ně časový test a osvobození od daně?

Pokud by postavení účastníka ESOP bylo srovnatelné s postavením minoritních akcionářů, a cena za opci – cenný papír, by nebyla považována za odměnu ze závislé činnosti, myslím, že lze uvažovat o připodobnění těchto osob také v daňové rovině. Je však nutné doplnit, že k této oblasti neexistuje podrobná judikatura a zároveň se zde prolínají daňové a právní aspekty, které je nutné vzít v potaz při posouzení konkrétní společnosti a konkrétních podmínek ESOP. Dle mého názoru je ovšem na místě k uvedenému tématu otevřít diskusi, jelikož využitelnost ESOP je v České republice na vzestupu a daňové otázky vždy patří mezi ty nejvíce diskutované.


Štefan Kráľ
 

 




PIERSTONE s.r.o., advokátní kancelář

Perlová 371/5
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 224 234 958

 

[1] Opční plány mohou existovat jak v akciových společnostech, společnostech s ručením omezeným či jiných obchodních korporacích. Pro zjednodušení však dále v textu referuji jen k „akciím“ či „akcionářům“, ale závěry se uplatní také na „obchodní podíly“ či „společníky“, pokud není výslovně uvedeno jinak.

[2] Dle § 4 odst. 1 písm. s) zákona o dani z příjmu od daně osvobozený prodej podílu v obchodní korporaci, přesáhne-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let. Dle § 4 odst. 1 písm. x) je od daně z příjmu osvobozený převod cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let.

[3] V tomto zamyšlení se nezabývám zdaněním dividend, ale podmínky ESOP mohou pro účastníky ESOP stanovit nejen odměnu při prodeji, ale také odměnu podobající se podílům na zisku.

[4] Viz § 276 zákona o obchodních korporacích.

[5] Srovnej např. iniciativu Evropské komise Startup Europe k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Štefan Kráľ (PIERSTONE)
13. 5. 2021
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2022
  • Investiční arbitráže v roce 2021: Rekordní rok
  • Jaké úkony (ne)smí správce daně provádět v rámci vyhledávací činnosti?
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2022.
  • Zadluženost je třeba řešit co nejrychleji, shodli se experti v debatě Neduhy dluhů
  • Několik aktuálních postřehů ohledně nařízení o crowdfundingu
  • Emise dluhopisů: s prospektem a bez prospektu

Související produkty

Online kurzy

  • Právní úprava dovolené od 1. 1. 2021
  • Pracovní smlouva a její náležitosti
  • Zahraniční trendy pracovněprávních vztahů u franchizových konceptů
  • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
  • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
Lektoři kurzů
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
Ing. Martina Šotníková
Ing. Martina Šotníková
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
Ing. Roman Burnus
Ing. Roman Burnus
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Kurzy lektora
Ing.  Klára Sauerová
Ing. Klára Sauerová
Kurzy lektora
Ing. Miroslav Skopec
Ing. Miroslav Skopec
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • DEAL MONITOR
  • Právními inovátory roku se stali experti z Vodafone, Akademie věd, RWS i advokáti z Rowan Legal a Eldison
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Pohledávka
  • Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
  • K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu
  • Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Náklady řízení

Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního...

Pohledávka

Samotný výsledek přezkumného řízení ohledně téže pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníkova spoludlužníka (její úspěšné popření) v insolvenčních ani...

Náhrada škody

Cena nových přepravních obalů je skutečnou škodou na odcizených, zčásti opotřebených obalech, které jsou využívány v uzavřeném systému více dodavateli k přepravě výrobků...

Doručování

Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti i přes její vadné (v rozporu se zákonem učiněné) doručení, může být z povahy věci naplněna pouze v případě,...

Diskriminace (exkluzivně pro předplatitele)

Služby určené veřejnosti v sobě zahrnují nejen služby dostupné (nabízené) veřejnosti jako je přístup ke zboží a službám typu péče o tělo (např. kadeřnictví, pedikúra), o...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.