epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 4. 2021
    ID: 112850upozornění pro uživatele

    Očkování zaměstnanců proti onemocnění COVID-19

    Chvíle, kdy bude každý moci běžně získat očkování proti onemocnění COVID-19, není možná tak daleko. V současné době je však velmi nepravděpodobné, že by očkování proti onemocnění COVID-19 bylo stanoveno jako povinné. Na druhou stranu jsou výhody očkování zřetelné a velkou měrou se projevují i v pracovním životě. Mimo zdravotního hlediska jsou zde mnohé praktické výhody – tak například očkovaný zaměstnanec se nemusí podrobovat povinnému testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 pro přítomnost na pracovišti, nehrozí u něj ani nařízení karantény při tzv. úzkém kontaktu s pozitivně testovanou osobou a v dalších případech.

    Zásadní praktickou výhodu pro očkování přinese také tzv. covid pas, na jehož základě by mělo být významně usnadněno cestování do zahraničí a zpět mimo jiné s absolvovaným očkováním. Spousta zaměstnavatelů si tedy klade logickou otázku – můžeme očkování po zaměstnancích požadovat?

    Povinnost očkovat se vyplývající přímo z právního předpisu

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Zaměstnanec je dle § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku povinen se podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy. Očkování proti onemocnění COVID-19 není v současnosti právním předpisem stanoveno jako povinné, a to například ani pro pracovníky ve zdravotnictví nebo jiné profese, které jsou z hlediska nákazy tímto onemocněním více ohroženy. Požadovat po zaměstnancích očkování na tomto základě tedy není možné.

    Očkování jako požadavek pro výkon práce

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V úvahu připadá stanovení absolvovaného očkování proti onemocnění COVID-19 jako tzv. požadavku pro výkon práce. Každý zaměstnavatel je totiž oprávněn požadavky pro výkon práce stanovit a v případě potřeby je také jednostranně změnit. Dojde-li zaměstnavatel k tomu, že očkování zaměstnanců je nezbytné, jeví se jako logické stanovit jej jako jeden z požadavků pro výkon práce.

    Zaměstnavatel ovšem nemůže při stanovení požadavků pro výkon práce postupovat libovolně, neboť jím stanovené požadavky musí být z hlediska výkonu práce oprávněné a povahou pracovních činností (objektivně vzato) ospravedlnitelné.[1] Případná změna požadavků pak bude oprávněná zejména, pokud se ukáže, že prostřednictvím dosud vymezených požadavků není možné dosahovat odpovídajících pracovních výsledků, nebo je-li to nutné pro další působení zaměstnavatele či jeho podnikatelskou činnost.

    Pokud by se zaměstnavatel rozhodl stanovit očkování jako požadavek pro výkon práce, pro stávající zaměstnance by jeho absence následně představovala důvod pro výpověď dle § 52 písm. f) zákoníku práce (včetně možnosti převést zaměstnance na jinou práci dle § 41 odst. 2 písm. a) zákoníku práce). U nově přijímaných zaměstnanců by se jednalo o jedno z kritérií výběru a zaměstnavatel by jednoduše preferoval ty uchazeče, kteří očkování mají.

    Na základě výše nastíněné argumentace tedy lze tvrdit, že zaměstnavatel očkování jako požadavek pro výkon práce stanovit může. Takový požadavek bude ale potřeba velmi dobře zvážit, aby mohl být považován za oprávněný a ospravedlnitelný. Zaměstnavatel bude tedy muset vzít v úvahu všechna pro a proti. Postupovat tímto způsobem bude možné spíše ve specifických případech. Stanovení požadavku očkování si lze představit například u pracovních pozic, které vyžadují častý osobní kontakt s lidmi, či u pozic, jejichž pracovní náplní je časté cestování nebo jsou z hlediska přenosu nákazy jinak rizikové a zároveň při jejich výkonu nebude dost dobře možné přijmout jiná účinná a ekonomicky přijatelná opatření.

    Zákaz diskriminace

    Kromě výše uvedených pravidel při stanovení požadavků pro výkon práce (a nejen při nich), je zaměstnavatel povinen dbát na zákaz diskriminace zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání. Již nyní je zřejmé, že i ve chvíli, kde bude vakcína proti onemocnění COVID-19 dostupná každému, část osob ji z různých důvodů odmítne. Tyto důvody mohou být jednak objektivní (např. zdravotní stav) nebo samozřejmě subjektivní.

    Zejména u osob, které by očkování nemohly absolvovat kvůli svému zdravotnímu stavu, diskriminace reálně v úvahu připadá. Minimálně u těchto osob se tedy zaměstnavatel vystavuje riziku, že při stanovení požadavku na absolvované očkování k diskriminaci takového zaměstnance či uchazeče o zaměstnání dojde. U osob, které očkování odmítnou výhradně ze svého přesvědčení, je situace odlišná. Zde se domnívám, že o diskriminaci zpravidla nepůjde. Nebude tak naplněn žádný ze zakázaných diskriminačních znaků uvedených v § 16 odst. 2 zákoníku práce (byť je tento výčet demonstrativní, lze jej v zásadě považovat za taxativní[2]).

    Pozitivní motivace

    Dle průzkumů provedených mezi zaměstnavateli většina po svých zaměstnancích očkování požadovat nebude. Namísto toho budou své zaměstnance raději pozitivně motivovat k tomu, aby očkování dobrovolně podstoupili. Jelikož je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a nejspíš to tak i zůstane, nepřipadá jako způsob pozitivní motivace v úvahu uhrazení nákladů na něj. Zaměstnavatelé ovšem mohou zaměstnancům například poskytnout zvláštní volno, poskytnout jim finanční prostředky nebo třeba body do různých benefit systémů.

    Domnívám se nicméně, že i v takových případech je třeba vzít zákaz diskriminace v potaz. Minimálně zaměstnanci, kterým v očkování brání objektivní důvody, budou nepřiznáním benefitu zjevně znevýhodněni. I na to je třeba při nastavení systému myslet.

    Závěr

    Závěrem lze konstatovat, že ve velmi specifických případech bude zaměstnavatel moci stanovit absolvované očkování proti onemocnění COVID-19 jako požadavek pro výkon práce. Bude se jednat zejména o takové pracovní pozice, které jsou z hlediska přenosu nákazy rizikové a zároveň při jejich výkonu nebude dost dobře možné přijmout jiná účinná a ekonomicky přijatelná opatření. Očkování, bude-li i nadále hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nepředstavuje pro zaměstnavatele náklad. Zároveň ale znamená zásadní úsporu při hrazení případných povinných testů, náhrad mezd při karanténě nebo nemoci takového zaměstnance a při řešení celé řady dalších nepříjemností souvisejících s výpadkem pracovní síly. Očkování možná v některých případech bude představovat jedinou možnost, jak určitou činnost udržet a řádně ji vykonávat. Nutnou podmínkou pro předchozí úvahu je však široká a reálná dostupnost vakcín pro každého.


    Mgr. Ing. Ondřej Šudoma
    ,
    advokát



    Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8
     
    Tel.:    +420 255 706 500
    Fax:    +420 255 706 550
    e-mail:    praha@eversheds-sutherland.cz

     

    [1] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3641/2012 ze dne 25. 6. 2013.

    [2] K tomu viz např. BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 76.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ing. Ondřej Šudoma (Eversheds Sutherland)
    19. 4. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.