epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 5. 2021
    ID: 112991upozornění pro uživatele

    Příspěvky z programu na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19 a jejich některé nečekané souvislosti

    Povinné testování zaměstnanců ve firmách[1] na základě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví je již v plném proudu. Teprve od dubna pak mohou zaměstnavatelé podávat žádosti o příspěvky z programu na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19 („program“). Podmínky pro získání příspěvku však pro zaměstnavatele představují i úskalí, se kterými se musejí vypořádat.

    Za účelem alespoň částečné kompenzace nákladů na povinné testování zaměstnavateli přijala vláda usnesení,[2] kterým schválila podporu a provádění testů na onemocnění COVID-19 laickou osobou u společností podnikajících v České republice a osob samostatně výdělečně činných z prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven. Současně byla pro tento účel přijata novela[3] zákona 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších zákonů. Toto usnesení vlády ani novela zákonů však nestanovily žádné bližší podmínky pro vyplácení příspěvků. V zásadě tedy chybí úprava vyplácení příspěvků na úrovni právních předpisů, a veškerá úprava podmínek programu tak zůstala na zdravotních pojišťovnách (viz např. >>> zde.

    Čerpání příspěvků, které mohou být až ve výši 240,- Kč na zaměstnance za měsíc, není nárokové. Lze však očekávat, že při splnění stanovených podmínek budou i z důvodu veřejného zájmu zaměstnavatelům přiznávány. Z řady podmínek je ale zapotřebí upozornit na některé, které po bližším přezkoumání mohou pro zaměstnavatele představovat poměrně nepříjemné komplikace. Žadatelé o příspěvky (tj. zejména zaměstnavatelé) jsou totiž odpovědní za to, že nevykážou provedené testy za zaměstnance, kteří:

    • prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula doba jejich izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19, a od prvního pozitivního RT-PCR testu nebo POC antigenního testu neuplynulo více než 90 dní;
    • v přechozích 6 dnech absolvovali RT-PCR test nebo POC antigenní test provedený u některého z poskytovatelů zdravotních služeb;
    • jsou již očkovaní proti onemocnění COVID-19, pokud od druhé dávky (resp. od jediné, jde-li o jednodávkové očkování) uplynulo již 14 dnů, mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví a neprojevují příznaky nemoci.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V případě nedodržení podmínek programu jsou pojišťovny oprávněny příspěvek neproplatit, a eventuálně i požadovat vrácení již uhrazených finančních prostředků, a dokonce žadatele z programu vyřadit.

    Pro zaměstnavatele, kteří hodlají příspěvky z programu čerpat, pak z toho vyplývá povinnost hlídat, zda u testovaných zaměstnanců nedošlo k některé z výše uvedených skutečností. Pokud totiž některá ze skutečností nastane, pak zaměstnanec zaměstnavatelem již být testován nemusí a pokud testován je, pak zaměstnavateli nebude na toto testování poskytnut z programu příspěvek.  Má ovšem zaměstnavatel účinné prostředky, jak si tyto informace od zaměstnance vynutit? Je zaměstnanec povinen zaměstnavateli sdělovat, že se na něj vztahuje výjimka z nutnosti provedení testu na pracovišti?

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zaměstnanci mají na základě mimořádných opatření[4] zejména povinnost na výzvu zaměstnavatele podstoupit testování. Tuto povinnost nemají, pokud prokážou, že onemocnění v posledních 90 dnech prodělali anebo proti COVID-19 byli očkováni a zároveň v obou případech nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19. Mají však zaměstnanci povinnost tyto (a další) skutečnosti zaměstnavateli sdělovat, když budou ochotni podstoupit testování zajištěné zaměstnavatelem? Jednoznačná povinnost v tomto ohledu pro zaměstnance z mimořádných opatření bohužel neplyne. Z mimořádných opatření jednoznačně neplyne ani povinnost zaměstnance oznámit zaměstnavateli, že v posledních 6 dnech již absolvoval RT-PCR test nebo POC antigenní test u některého z poskytovatelů zdravotních služeb. To však může zaměstnavatelům značně komplikovat situaci.

    Vzhledem k tomu, že ani usnesení vlády ani žádné opatření tyto povinnosti výslovně neřeší, je otázkou, zda může zaměstnavatel tyto informace požadovat na základě jiného důvodu. Zaměstnavatel je omezen obecným zákazem uložit zaměstnanci jednostranně povinnosti nad rámec práv a povinností stanovených v zákoníku práce nebo kolektivní smlouvě. Při odpovědi na tuto otázku tak nezbývá než vyjít z výčtu obecných povinností zaměstnance nabízených zákoníkem práce. Povinnost zaměstnance sdělovat zaměstnavateli výše uvedené rozhodné skutečnosti by bylo možné podle mého názoru odvodit z povinnosti zaměstnance nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (§ 301 písm. d) zákoníku práce). Těmi může bezesporu být zájem zaměstnavatele na získání příspěvků z programu, přičemž za tímto účelem zaměstnavatel potřebuje znát všechny rozhodné skutečnosti, které možnost získání příspěvku z programu ovlivňují. Pokud zaměstnavatel nebude od zaměstnance znát rozhodné skutečnosti týkající se jeho očkování či absolvování testu RT-PCR nebo POC antigenního testu u některého z poskytovatelů zdravotních služeb v přechozích 6 dnech před testováním u zaměstnavatele, a test na pracovišti jim provede, nebude mu příspěvek z programu za tento test poskytnut. V krajním případě by dokonce mohl přijít i o již vyplacené příspěvky a být z programu vyřazen.

    Při hledání odpovědi na otázku, zda je zaměstnanec povinen uvedené skutečnosti zaměstnavateli sdělovat, je také možné vyjít i ze znění mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví o povinném testování zaměstnanců,[5] která stanoví, že zaměstnavatel smí umožnit osobní přítomnost zaměstnance na pracovišti pouze pokud podstoupil v posledních 7 dnech RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2, POC antigenní test na přítomnost antigenu viru SARSCoV-2 nebo na pracovišti zaměstnavatele preventivní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím testu poskytnutého mu zaměstnavatelem, a jeho výsledek je negativní, případně pokud je u něj splněna jiná výjimka[6]. Nejenže by tedy zaměstnanec jednal v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, když by zamlčel informaci o svém podstoupeném testu v posledních 7 dnech a dalších případných výjimkách, a zaměstnavatel by tak žádal o příspěvek na samotestování neoprávněně a musel čelit s tím spojeným následkům, ale současně by se s přihlédnutím ke skutečnosti, že zaměstnavateli vznikají s testováním další náklady, takové jeho jednání jevilo jako v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,  když by zaměstnavatel musel zaměstnance testovat nadbytečně, jen aby splnil povinnost uloženou mu mimořádným opatřením.

    Jsem si vědoma, že existují i opačné argumenty ve prospěch neexistence povinnosti zaměstnance uvedené skutečnosti zaměstnavateli sdělovat, a to i ty opírající se o argument, že vyžadování těchto informací zaměstnavatelem by mohlo být zásahem do soukromí zaměstnance. Přestože povinnost zaměstnance sdělovat zaměstnavateli informace o svém očkování na COVID-19, prodělaném onemocnění COVID-19 či absolvovaných testech není jednoznačně stanovena, a jedná se o otázku, na níž existují rozporné názory, domnívám se, že lze tuto povinnost zaměstnanců ze zákonných ustanovení dovodit. Věřím, že většina zaměstnanců pochopí zájem a potřebu zaměstnavatele na znalost těchto informací a nebudou je zaměstnavateli, který je o tyto informace požádá, zamlčovat a v případném čestném prohlášení uvedou správné informace. Zaměstnavatelé by pak měli své zaměstnance informovat o důvodech pro vyžadování těchto informací i o možných důsledcích. Zapomenout pak nesmí i na plnění všech dalších povinností týkajících se ochrany osobních údajů zaměstnanci, protože i tyto informace mezi ně patří.

    Závěrem by pak měl především zaznít apel, aby při přípravě mimořádných opatření, která zasahují do práv a povinností zaměstnavatelů i zaměstnanců, byly zvažovány všechny důsledky a důsledně byly definovány povinnosti jednotlivých subjektů. Je pozitivní, že zaměstnavatelé mohou žádat z programu o příspěvek na úhradu testů, nicméně není v pořádku, když kvůli nejednoznačně upraveným povinnostem vznikají pochybnosti ohledně jejich oprávnění získávat od svých zaměstnanců takové informace, které mají přímý vliv na možnost získání těchto příspěvků.

    Mgr. Lucie Kučerová,
    advokátní koncipientka


    LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o.
     
    Václavská 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:    +420 222 200 700
    e-mail:    office@legalite.cz

     

    [1] Tento článek se týká pouze povinného testování zaměstnanců ve firmách, nikoliv povinného testování ve školách, sociálních zařízeních apod., pro které je povinnost testovat upravena jinými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví.

    [2] Usnesení vlády České republiky ze dne 24. února 2021 č. 191 k podpoře provádění testů na onemocnění COVID-19 laickou osobou u společností podnikajících v České republice a osob samostatně výdělečně činných z prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven

    [3] Zákon 161/2021 Sb., kterým se mění zákon 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

    [4] Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. března 2021, č.j. MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření ze dne 15. března 2021, č.j. MZDR 47828/2020-22/MIN/KAN a mimořádného opatření ze dne 22. 3. 2021, č. j. MZDR 47828/2020-26/MIN/KAN

    [5] Op. cit. 3.

    [6] Dle čl. VI. Mimořádného opatření ze dne 1. března 2021, č.j. MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN ve znění pozdějších mimořádných opatření zaměstnanec není povinen podstoupit testování, pokud a) proděl laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u něj doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19, a od prvního pozitivního RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní, anebo b) má vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, a nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lucie Kučerová (LEGALITÉ)
    4. 5. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Insolvence
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.