Tento článek částečně navazuje na článek Základní aspekty trestněprávní odpovědnosti, ve kterém byly rozebrány předpoklady, za kterých se pracovní úraz může dostat do trestněprávní roviny, nejtypičtější případy spáchání trestného činu v souvislosti s pracovními úrazy a určení, která osoba či osoby mohou být pachateli trestného činu v souvislosti s…
Zásada rovného zacházení na sebe v pracovním právu bere vícero podob, jednou z nichž je nepochybně spravedlivé a rovné odměňování zaměstnanců vyjádřené mj. v čl. 28 Listiny základních práv a svobod či jako základní zásada pracovněprávních vztahů v § 1a zákoníku práce. Nově vzniknuvší otázku týkající se tohoto tématu řešil v nedávné době Nejvyšší…
Kdy nemusí stačit pouze podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru dle zákoníku práce a je nutné výslovně se dovolat relativní neplatnosti dohody o ukončení pracovního poměru? A lze hmotněprávní námitku neplatnosti právního jednání uplatnit v rámci žaloby, jakožto procesního podání? To jsou otázky, kterými se zabýval Ústavní soud ve…
S ohledem na inflaci a nárůst cen, tedy navýšení životních nákladů, došlo ke zvýšení tzv. úrazových rent - náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (t.j. pro samotné na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání poškozené zaměstnance), jakož i náhrady nákladů na výživu pozůstalých - a to…
Zaměstnavatel má právo, resp. v některých případech zákonnou povinnost, klást určité požadavky na práci, kterou pro něj zaměstnanec vykonává. V praxi ovšem může nastat situace, kdy zaměstnanec tyto požadavky vyplývající z jeho pracovního závazku, přestane splňovat. Článek si klade za cíl pojednat o zákonem aprobovaných možnostech, které zákon…
Zájem ukrajinských občanů o zaměstnání, kteří přicházejí do České republiky v důsledku ruské válečné agrese, neopadá a dále se vyvíjí i právní úprava a regulace souvisejících otázek. V tomto článku Vám přinášíme přehled, jak je možné pro ukrajinské občany získat zaměstnání.
Nepříliš častou, avšak v praxi ne zcela ojedinělou situací, kdy zaměstnavatel na svém pracovišti nainstaloval atrapy kamer, které měly vyvolat dojem funkčního kamerového sledovacího systému, se dle veřejně dostupných informací zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů.[1]
Kvůli dlouhodobě napjaté situaci na trhu práce, kde zejména v některých oborech a regionech poptávka výrazně převyšuje nabídku, volí podnikatelé různé alternativní cesty, jak uspokojit potřebu lidské práce. Jednou z možností je outsourcovat některé činnosti (např. úklid, ostrahu nebo třeba IT služby). Zpravidla je ani nenapadne, že dohoda o…
Zákon č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ukládá povinným osobám povinnost poskytnout žadateli, mimo jiné, i základní osobní údaje o osobách, jímž poskytl veřejné prostředky. Za povinnou osobu přitom nejsou považovány jen státní orgány a územní samosprávné celky, ale i jejich orgány a veřejné…
Může zaměstnavatel jinou výdělečnou činnost zaměstnance podmínit svým souhlasem, nebo jde o soukromou záležitost zaměstnance, do které zaměstnavateli nepřísluší zasahovat? Stručnou odpověď nabízí tento článek.
Na první pohled jsou organizační změny jako důvod pro výpověď z pracovního poměru možná nudným a dokola probíraným tématem. Praxe, a to zejména rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR týkající se organizačních změn, však rozhodně nudná není. Pro mnohé zaměstnavatele se provádění organizačních změn, s tím související rozvazování pracovních poměrů a…
Jedním z hlavních předvolebních taháků dnešních vládních stran, byl příslib, že dojde ke zjednodušení nejenom podnikatelského prostředí, ale i lidského života jako takového. Mám zde jeden tip, který by pomohl nejen všem, kteří chodí a budou chodit do práce, ale i jejich zaměstnavatelům.
I přes to, že lhůta pro transpozici Směrnice na ochranu oznamovatelů[1] uplynula již dne 17. prosince 2021 transpoziční zákon dosud nebyl Českou republikou přijat. Návrh zákona na ochranu oznamovatelů se sice již dříve Poslaneckou sněmovnou mihl, před skončením minulého volebního období se ale nestihl projednat, a tak byl „projekt whistleblowing“…
Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3858/2020 ze dne 30. 11. 2021 zabýval otázkou právních prostředků ochrany proti bossingu jako nerovného zacházení. Jedná se tak o další rozhodnutí, které rozšiřuje zatím ne příliš obsáhlou judikaturu týkající se velmi zásadního tématu šikany na pracovišti[1].
I v našich článcích jsme upozornili na rozpory panující v r. 2022 ohledně výše nezabavitelných částek a dalších parametrů potřebných pro provádění exekučních srážek ze mzdy. Na stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu je třeba ocenit vedle samotného řešení výkladových otázek především rychlost reakce na ožehavý a navýsost…
Rozhodnutí Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 143/2021 řeší zajímavý a z hlediska skutkového stavu komplikovaný (lidově řečeno velmi zašmodrchaný) případ, kdy je (ochuzeným) zaměstnavatelem žalován vedoucí pracovník vykonávající funkci statutárního orgánu státní organizace (a ne samotný obohacený), jenž neoprávněně navrhl mimořádnou odměnu pro…
V tomto článku bychom Vás rádi seznámili s různými aspekty institutu popisu pracovní činnosti a jeho významu ve vztahu zaměstnavatele se zaměstnancem, jako jednoho z nich. Jedná se totiž o téma mnohdy v praxi přehlížené.
V případě, kdy má dojít k podání výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodů normovaných § 52 písm. d) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“), je velmi podstatným okamžikem celého procesu zpracování speciálního lékařského posudku. Takový lékařský posudek se vyhotovuje podle pravidel stanovených v § 41 a…
Pod touto poněkud zvláštní otázkou se skrývá příspěvek k věčnému tématu organizačních změn a jejich dopadů do pracovněprávních vztahů. V jednom ze svých letošních rozhodnutí se Nejvyšší soud[1] zabýval otázkou, jakým způsobem musí zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce skutkově vymezit důvod výpovědi z organizačních…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1299/2021 vyjádřil k otázce, zda se zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, jemuž bylo zaměstnavatelem určeno čerpání dovolené na den, na který mu byla zaměstnavatelem v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určena směna, započítává tento den do dovolené, připadl-li na…
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
V otázkách primárně politických Ústavní soud vychází ze zásady zdrženlivosti. Tu je nutné vztáhnout i na případ rozdělování výnosů některých daní do rozpočtů územně...
Došlo-li v průběhu odvolacího řízení v řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného k uplynutí doby jednoho roku dle § 59 odst. 2 o. z. (počítané ode dne...
