epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    11. 7. 2022
    ID: 114946upozornění pro uživatele

    Instalace kamerové atrapy na pracovišti ze strany zaměstnavatele

    Nepříliš častou, avšak v praxi ne zcela ojedinělou situací, kdy zaměstnavatel na svém pracovišti nainstaloval atrapy kamer, které měly vyvolat dojem funkčního kamerového sledovacího systému, se dle veřejně dostupných informací zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů.[1]

    Instalace kamerových atrap

    I když se jednání zaměstnavatele, který namísto „skutečného“ kamerového sledovacího systému na pracoviště umístí pouze atrapy kamer, které nejsou funkční a nic nesledují, může na první pohled jevit jako ne zcela pochopitelné, při bližším pohledu lze (s jistou dávkou nadhledu) motivaci zaměstnavatele k takovému kroku pochopit.

    Zaměstnavatel, který k umístění nefunkčních kamerových atrap na pracoviště přistoupí, s nevětší pravděpodobností hodlá „dát svým zaměstnancům (a dalším osobám) na srozuměnou“, že jejich aktivity na pracovišti jsou monitorovány a tudíž mohou být předmětem následné důkladnější kontroly (což by zřejmě mělo „monitorované“ osoby motivovat k řádnému plnění pracovních povinností), avšak bez nutnosti vynaložit finanční prostředky na instalaci „skutečného“ kamerového sledovacího systému a bez nutnosti splnění požadavků příslušných právních předpisů.

    Ačkoliv takové jednání není možné považovat za lege artis (viz dále), nelze než souhlasit, že požadavky kladené na zaměstnavatele v souvislosti s pořízením a instalací kamerového sledovacího systému nejsou zanedbatelné a motivace zaměstnavatele k umístění pouhých atrap kamer tak může být o to větší.

    Reklama
    Digitální služby (online - živé vysílání) - 6.6.2023
    Digitální služby (online - živé vysílání) - 6.6.2023
    6.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Je však nutné zdůraznit, že takové jednání zaměstnavatele v žádném případě nemůže splňovat požadavky příslušných právních předpisů a jako takové by tedy nemělo být žádným zaměstnavatelem realizováno.

    Povinnosti provozovatele kamerového systému

    Vzhledem ke skutečnosti, že instalací kamerového sledovacího systému v drtivé většině případů dochází ke zpracovávání osobních údajů a určitému zásahu do soukromí monitorovaných osob, je nutné, aby každý provozovatel takového systému plnil požadavky na něj kladené zejména v GDPR[2] a v pracovně-právním prostředí rovněž v zákoníku práce.[3]

    Mezi nejtypičtější povinnosti (aniž by byl uváděn kompletní výčet) patří vypracování analýzy týkající se posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (tzv. DPIA) ve smyslu čl. 35 GDPR[4], splnění informační povinnosti ve vztahu ke sledovaným osobám ve smyslu čl. 13 a 14 GDPR, zajištění výkonu práv sledovaných osob jako subjektů údajů, přijetí odpovídajících technicko-organizačních opatření atd., a v neposlední řadě rovněž povinnost zaměstnavatele bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele nenarušovat soukromí zaměstnanců.[5]

    Posouzení ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů

    V diskutovaném případě instalace kamerových atrap ze strany zaměstnavatele přitom Úřad pro ochranu osobních údajů uvedl, že „Atrapou kamerového systému není možné sbírat osobní údaje zaměstnanců, a proto nejde o porušení GDPR. Ovšem z pohledu zákoníku práce už to může být hodnoceno jako vytváření nepřiměřeného tlaku ze strany zaměstnavatele na zaměstnance. Jinými slovy, pokud zaměstnavatel nainstalujete atrapy kamer, neznamená to, že za to nemůže být postižen. Orgánem příslušným k projednání porušení zákona v takovém případě nebude Úřad pro ochranu osobních údajů, ale příslušný Inspektorát práce.“.[6]

    Úřad pro ochranu osobních údajů tedy vyhodnotil předmětné jednání zaměstnavatele tím způsobem, že prostřednictvím kamerových atrap není vůbec možné sledování zaměstnanců provádět a z daného důvodu tak ani zpracovávat jejich osobní údaje. Proto Úřad pro ochranu osobních údajů nepovažuje takové jednání zaměstnavatele za odporující GDPR, avšak současně nevylučuje odpovědnost zaměstnavatele za porušení jeho povinností dle zákoníku práce.

    Jelikož Úřad pro ochranu osobních údajů nezveřejnil podrobnosti posuzovaného případu, zůstává otázkou, zdali by se Úřad pro ochranu osobních údajů ke stejnému závěru přiklonil i v případě, že by zaměstnavatel nejen nainstalovat atrapy kamer, ale např. by na „monitorované“ prostory umístil i typické informační cedule, svým zaměstnancům by předal informace o tom, že jejich pracoviště je monitorováno kamerovým systémem (se všemi dalšími náležitostmi ve smyslu GDPR), vytvořil by další technickou dokumentaci ke kamerovému systému apod.

    Jakkoliv se takové jednání zaměstnavatele jeví jako nepravděpodobné, nelze jednoznačně vyloučit, že v této závažnější intenzitě, kdy by došlo k záměrnému, sofistikovanému (a snad až absurdnímu) uvádění zaměstnanců v omyl ohledně jejich sledování kamerovým systémem, by Úřad pro ochranu osobních údajů chování zaměstnavatele vyhodnotil jako odporující pravidlům GDPR.

    Úřad pro ochranu osobních údajů však dané jednání vyhodnotil tak, že by mohlo porušovat pracovněprávní předpisy a věc proto předal k prošetření příslušnému inspektorátu práce, který pochybení zaměstnavatele potvrdil a konstatoval, že „zaměstnavatel instalací atrapy technologických prvků kamerového systému porušil zákoník práce (§ 302, písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., konkrétně povinnost „vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci“)“.[7]

    Ačkoliv by se na straně zaměstnavatele snad jako případnější jevilo porušení povinnosti dle § 316 odst. 2 zákoníku práce[8], je přesto zřejmé, že příslušný inspektorát práce v jednání zaměstnavatele jednoznačně spatřil porušení jeho povinností na úseku pracovně právních předpisů.

    Závěr

    Nezbývá než uzavřít, že zaměstnavatelům v žádném případě nelze doporučit, aby přistoupili k instalaci kamerových atrap, které mají ke sledování zaměstnanců sloužit pouze „na oko“, jelikož i když zaměstnavatel takovým jednáním nemusí nutně porušit pravidla GDPR, velmi pravděpodobně na jeho straně dojde k porušení pracovně právních předpisů s rizikem možných sankcí v podobě pokut.

    Jestliže už tedy zaměstnavatel hodlá vynaložit prostředky a úsilí k umístění kamerových atrap na svém pracovišti, může být z pohledu zaměstnavatele výhodnější přistoupit k umístění „skutečného“ kamerového sledovacího systému či k zavedení jiných mechanismů kontroly zaměstnanců a ochrany svého majetku v souladu s příslušnými právními předpisy.


    Mgr. Martin Winter,
    advokát

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno

    tel.: +420 222 544 201
    e-mail: office@dolezalpartners.com

     

    [1] Viz >>>zde.

    [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 z 27.04.2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

    [3] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

    [4] Ať už se závěrem, že posouzení vlivu není třeba provádět či ve formě zpracování samotného posouzení.

    [5] Viz § 316 odst. 2 zákoníku práce.

    [6] Viz >>> zde.

    [7] Tamtéž.

    [8] Bez znalostí konkrétních okolností daného případu lze však o konkrétní právní normě pouze spekulovat.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Martin Winter (Doležal & Partners)
    11. 7. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Odměňování zaměstnanců investiční společnosti
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Dovolená a příplatky nově v dohodách
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 7.
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
    • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
    • Skončení pracovního poměru
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • 10 otázek pro ... Martina Strnada
    • JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. – advokát, děkan FP ZČU v Plzni, bývalý předseda ČAK a emeritní ústavní soudce - vítěz kategorie OBČANSKÁ A LIDSKÁ PRÁVA A PRÁVO ÚSTAVNÍ - Právník roku 2022
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?
    • Důvodná včasná omluva z prvního jednání aneb jak se vyhnout vydání rozsudku pro zmeškání

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

    Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt...

    Procesní nástupnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro vyloučení aplikace ustanovení § 405 odst. 1 obch. zák. je nutné splnit podmínku existence rozhodnutí „ve věci samé“, jež je zároveň exekučním titulem, popřípadě zamítavým...

    Ručení (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnil-li věřitel nároky vůči dlužníku a ručiteli jednou žalobou, nemůže být procesní postavení dlužníka a ručitele odlišné oproti tomu, kdyby byl žalován každý zvlášť; ze...

    Úrok z prodlení (exkluzivně pro předplatitele)

    Zvláštní úprava § 183k odst. 3 věty druhé obch. zák., jež váže počátek běhu promlčecí doby na právní moc rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.