Žadatel má podle ust. § 8b odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, právo požadovat informace o platech zaměstnanců veřejné správy. To ovšem neplatí absolutně. Informace o platech či odměnách zaměstnanců jsou osobními údaji a tím pádem podléhají ochraně. Při splnění jakých podmínek lze tedy tyto údaje poskytnout a kdy je…
Zákon povinnost k poskytnutí odstupného ve výši (nejméně) dvanáctinásobku průměrného výdělku váže na ukončení pracovního poměru formou výpovědi podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce anebo formou dohody z týchž důvodů. Zaměstnanci, se kterým byl ze strany zaměstnavatele zrušen pracovní poměr ve zkušební době z důvodů, pro které by bylo nutno…
Do čtvrtého pokračování našeho občasně vycházejícího seriálu jsme vybrali rozhodnutí Nejvyššího soudu z první poloviny letošního roku týkající se otázek zdravotní (ne)způsobilosti zaměstnance k práci a nároků vyplývajících z neplatného rozvázání pracovního poměru.
Zkušební doba je standardní součástí pracovních smluv. Smyslem ujednání o zkušební době je zejména posouzení schopností nového zaměstnance s ohledem na další pokračování v pracovním poměru. I zkušební doba je přitom předmětem častého rozhodování Nejvyššího soudu ČR. V tomto článku se zaměříme na judikaturu využitelnou pro…
Mnozí se již jistě na pracovišti setkali s kolegou či kolegyní, kteří zrovna „nezapadali do kolektivu“ a svým chováním vyvolávali konfliktní situace. Nevhodnost takového chování může mít různou intenzitu. Jakmile ale zaměstnanec začne vyvolávat pravidelné konflikty, započne nejeden zaměstnavatel uvažovat o ukončení jeho pracovního…
Na pozadí sporu o to, zda má odborová organizace právo působit u zaměstnavatele (když v soudně řešeném případě, přičemž rozhodnutí NS o něm přiblížíme, nově vzniklá odborová organizace oznámila zaměstnavateli, že u něj působí (má právo působit) a zaměstnavatel se domáhal žalobou určení, že odborová organizace u něj nepůsobí), řešil Nejvyšší soud…
Novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 248/2021 Sb., přinesla s účinností od 1. 7. 2021 do českého právního řádu institut příspěvku v době částečné práce neboli tzv. kurzarbeit.
Nejvyšší soud ČR určil, že zaměstnance při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud jde o zjišťování průměrného výdělku, zvýhodňující ust. § 357 odst. 2 zákoníku práce není ani analogicky aplikovatelné pro stanovení odstupného podle ust. § 67 odst. 2 věty prvé zákoníku práce, tedy je-li rozvazován pracovní poměr z důvodu dle ust. § 52 písm. d)…
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 90/2021, ze dne 8. 4. 2021, řeší otázku významu rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pro posouzení porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, ke kterému došlo téhož dne, avšak před tím, než bylo o…
Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce poskytování náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru, není-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilý konat dále dosavadní práci, a to i s přihlédnutím k možnostem převedení na jinou práci.
Dne 01.07.2021 nabyly účinnosti vybrané části zákona č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále také jako „Novela“) a prostřednictvím kterých bylo mimo jiné novelizováno, resp. zcela zrušeno a nahrazeno nevyhovující původní ustanovení § 115 zákona č. č.
Společnosti s ručením omezeným se prakticky každodenně potýkají s otázkou, zda mohou s jednatelem uzavřít jak pracovní smlouvu, tak smlouvu o výkonu funkce. Cílem tohoto článku je podat přehled o tom, jakou základní otázku si musí společnost posoudit, aby její jednání bylo v souladu s účinnou právní úpravou.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) upravuje v části osmé překážky v práci, které pak dále rozděluje na překážky na straně zaměstnance (hlava I osmé části, ustanovení § 191 – 206 ZP) a překážky na straně zaměstnavatele (hlava III osmé části ustanovení § 207 – 210 ZP). Překážky na straně zaměstnance nejsou pro…
Parlament schválil novelu zákona o zaměstnanosti,[1] kterou se zavádí nová forma příspěvku od státu pro zaměstnavatele v době částečné práce (tzv. kurzarbeit). Stát by měl v režimu kurzarbeit, kdy zaměstnanec nevykonává práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, přispívat zaměstnavateli na mzdu a odvody za tu část týdenní pracovní…
Tento článek si klade za cíl nastínit zákonné hranice ochrany zaměstnankyně, jež čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou, a to se zaměřením na případy, kdy zaměstnankyně pro jiného zaměstnavatele prokazatelně vykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnána v základním pracovněprávním vztahu…
Třetí pokračování přehledu pracovněprávní judikatury upozorňuje na významná rozhodnutí Nejvyššího soudu a jedno rozhodnutí Ústavního soudu, které neguje či přinejmenším významně mění dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu k dané otázce.
Vydávání lékařských posudků patří mezi nejdůležitější součásti pracovnělékařských služeb. Lékařské posudky mají nezastupitelnou roli v případě posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci a jejich zdravotního stavu. Zároveň slouží jako podklad pro určitá právní jednání dle zákoníku práce. Ačkoliv je vyhotovení lékařského posudku, který…
Takzvaný whistleblowing lze definovat tak, že jde o situaci, kdy se na pracovišti děje něco nekalého, ať již kvůli osobním pochybením, korupci, neznalosti nebo nezodpovědnosti, a oznamovatel, který je typicky současným nebo bývalým zaměstnancem, který na pracovišti působil, na tyto nekalé praktiky upozornit.
Ještě začátkem loňského roku byl home-office spíše vítaným benefitem pro situace, kdy zaměstnanec z osobních důvodů nemohl odejít do práce jako obvykle. Důvodem mohlo být hlídání dětí, návštěva řemeslníka nebo lehká nemoc, kvůli které si zaměstnanec nechtěl brát nemocenskou. Pandemie onemocnění COVID-19 však pohled na práci z domova zásadně…
Novela exekučního řádu si klade za cíl především pomoci dlužníkům z dluhové pasti. To však zákonitě přináší i změnu zažitých pravidel, nová práva a povinnosti, která se týkají jak věřitelů, tak zaměstnavatelů.
Zvláštní způsob doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci stanovený v § 334 zák. práce dopadá na všechny případy odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bez...
Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale...
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
