Mnozí se již jistě na pracovišti setkali s kolegou či kolegyní, kteří zrovna „nezapadali do kolektivu“ a svým chováním vyvolávali konfliktní situace. Nevhodnost takového chování může mít různou intenzitu. Jakmile ale zaměstnanec začne vyvolávat pravidelné konflikty, započne nejeden zaměstnavatel uvažovat o ukončení jeho pracovního…
Na pozadí sporu o to, zda má odborová organizace právo působit u zaměstnavatele (když v soudně řešeném případě, přičemž rozhodnutí NS o něm přiblížíme, nově vzniklá odborová organizace oznámila zaměstnavateli, že u něj působí (má právo působit) a zaměstnavatel se domáhal žalobou určení, že odborová organizace u něj nepůsobí), řešil Nejvyšší soud…
Novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem 248/2021 Sb., přinesla s účinností od 1. 7. 2021 do českého právního řádu institut příspěvku v době částečné práce neboli tzv. kurzarbeit.
Nejvyšší soud ČR určil, že zaměstnance při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud jde o zjišťování průměrného výdělku, zvýhodňující ust. § 357 odst. 2 zákoníku práce není ani analogicky aplikovatelné pro stanovení odstupného podle ust. § 67 odst. 2 věty prvé zákoníku práce, tedy je-li rozvazován pracovní poměr z důvodu dle ust. § 52 písm. d)…
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 90/2021, ze dne 8. 4. 2021, řeší otázku významu rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pro posouzení porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, ke kterému došlo téhož dne, avšak před tím, než bylo o…
Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce poskytování náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru, není-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilý konat dále dosavadní práci, a to i s přihlédnutím k možnostem převedení na jinou práci.
Dne 01.07.2021 nabyly účinnosti vybrané části zákona 248/2021 Sb., kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále také jako „Novela“) a prostřednictvím kterých bylo mimo jiné novelizováno, resp. zcela zrušeno a nahrazeno nevyhovující původní ustanovení § 115 zákona č. č.
Společnosti s ručením omezeným se prakticky každodenně potýkají s otázkou, zda mohou s jednatelem uzavřít jak pracovní smlouvu, tak smlouvu o výkonu funkce. Cílem tohoto článku je podat přehled o tom, jakou základní otázku si musí společnost posoudit, aby její jednání bylo v souladu s účinnou právní úpravou.
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) upravuje v části osmé překážky v práci, které pak dále rozděluje na překážky na straně zaměstnance (hlava I osmé části, ustanovení § 191 – 206 ZP) a překážky na straně zaměstnavatele (hlava III osmé části ustanovení § 207 – 210 ZP). Překážky na straně zaměstnance nejsou pro…
Parlament schválil novelu zákona o zaměstnanosti,[1] kterou se zavádí nová forma příspěvku od státu pro zaměstnavatele v době částečné práce (tzv. kurzarbeit). Stát by měl v režimu kurzarbeit, kdy zaměstnanec nevykonává práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, přispívat zaměstnavateli na mzdu a odvody za tu část týdenní pracovní…
Tento článek si klade za cíl nastínit zákonné hranice ochrany zaměstnankyně, jež čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou, a to se zaměřením na případy, kdy zaměstnankyně pro jiného zaměstnavatele prokazatelně vykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnána v základním pracovněprávním vztahu…
Třetí pokračování přehledu pracovněprávní judikatury upozorňuje na významná rozhodnutí Nejvyššího soudu a jedno rozhodnutí Ústavního soudu, které neguje či přinejmenším významně mění dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu k dané otázce.
Vydávání lékařských posudků patří mezi nejdůležitější součásti pracovnělékařských služeb. Lékařské posudky mají nezastupitelnou roli v případě posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci a jejich zdravotního stavu. Zároveň slouží jako podklad pro určitá právní jednání dle zákoníku práce. Ačkoliv je vyhotovení lékařského posudku, který…
Takzvaný whistleblowing lze definovat tak, že jde o situaci, kdy se na pracovišti děje něco nekalého, ať již kvůli osobním pochybením, korupci, neznalosti nebo nezodpovědnosti, a oznamovatel, který je typicky současným nebo bývalým zaměstnancem, který na pracovišti působil, na tyto nekalé praktiky upozornit.
Ještě začátkem loňského roku byl home-office spíše vítaným benefitem pro situace, kdy zaměstnanec z osobních důvodů nemohl odejít do práce jako obvykle. Důvodem mohlo být hlídání dětí, návštěva řemeslníka nebo lehká nemoc, kvůli které si zaměstnanec nechtěl brát nemocenskou. Pandemie onemocnění COVID-19 však pohled na práci z domova zásadně…
Novela exekučního řádu si klade za cíl především pomoci dlužníkům z dluhové pasti. To však zákonitě přináší i změnu zažitých pravidel, nová práva a povinnosti, která se týkají jak věřitelů, tak zaměstnavatelů.
Ve druhém letošním pokračování přehledu pracovněprávní judikatury přinášíme (i) rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky - Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (ze začátku letošního roku 2021) s přesahem z pracovního práva v daných souvislostech do dalších právních odvětví - občanského práva, správního práva a práva…
Pravidla pro čerpání dovolené upravuje zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění („Zákoník práce“). Odborná veřejnost, zaměstnanci i zaměstnavatelé v poslední době řešili spíše nová pravidla pro výpočet dovolené, možnost jejího převádění či nejasnosti kolem nařizování dovolené.
Dne 3. 6. 2021 vydal Soudní dvůr Evropské unie vskutku přelomový rozsudek[1]. Věnoval se v něm otázce dodržování zásady stejné odměny mužů a žen za „stejnou práci“ i za „rovnocennou práci“ a přímému účinku primárního práva Evropské unie v kontextu možnosti dovolávat se naplňování této zásady přímo ve sporu mezi jednotlivci v rámci vnitrostátních…
Právní úprava dovolené v zákoníku práce doznala v důsledku změn provedených jeho novelou - zákonem 285/2020 Sb. s účinností od 1. ledna 2021 značných změn. Věcně nezměněna však zůstává úprava procedury dle ust. § 218 odst. 4 (dříve odst. 3) zákoníku práce, kdy si může zaměstnanec sám určit čerpání (termín) dovolené, jestliže mu jej zavčasu…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
