pracovní právo

Pokračujeme letošní šestou částí v přehledu (výběru) nejnovější pracovně-právní judikatury.

Úvodem je třeba definovat, o jakých pozicích tento příspěvek pojednává. Jedná se totiž o specifickou skupinu vedoucích zaměstnanců zaměstnavatelů soukromé sféry, a to takových, kteří jsou v přímé řídící působnosti:

Je nutno rozlišovat mezi 1. okamžikem přijetí rozhodnutí o organizační změně, 2. okamžikem, k němuž nastává účinnost přijaté organizační změny, a 3. okamžikem, kdy je dosaženo cíle, k němuž organizační změna směřuje.

"Vyhlášková" cena za 1 litr automobilového benzinu 95 oktanů se s účinností od 19. října 2021 zvyšuje na 33,80 Kč.

Přinášíme letošní pátou část přehledu resp. výběru z pracovně-právní judikatury.

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (dále jen „přechod“) se neuskutečňuje jen podle zákoníku práce (dále zák. práce). Problematiku upravuje řada zvláštních právních předpisů, zejména v otázkách koupě a pachtu závodu.

Zákoník práce upravuje několik způsobů, jakými lze pracovní poměr skončit. Způsob skončení pracovního poměru (jakož i důvod skončení pracovního poměru) nemá vliv pouze na případnou existenci sporných nároků mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale rovněž i na výši podpory v nezaměstnanosti, kterou bude zaměstnanec po omezenou dobu trvání jeho…

Již více než rok a půl se celý svět potýká s pandemií onemocnění Covid-19. Ačkoliv se její šíření dosud nepodařilo zastavit, uplynul již dostatek času pro vyvození určitých právních důsledků. Jedním z nich by s ohledem na níže uvedené mohlo být zařazení onemocnění Covid-19 na seznam nemocí z povolání.

Mnohé společnosti, bez ohledu na dosavadní absenci komplexní právní úpravy ochrany oznamovatelů[1], již mají v rámci compliance procesů dlouhou dobu zavedeny kanály, kterými mohou nejen jejich zaměstnanci oznamovat případné podezření na protiprávní jednání v rámci společnosti.

S účinností od 1. července 2021 došlo k novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále ZOZ), která po relativně komplikovaném legislativním procesu zavádí podporu zaměstnanosti formou takzvaného příspěvku v době částečné práce (dále PDČP). Již v září 2020 byl předložen ze strany Ministerstva práce a sociálních věci její první návrh, který…

Podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Souhlas zaměstnavatele však může být učiněn nejen jednostranným prohlášením zaměstnavatele, ale může být též součástí…

Pozbyde-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen převést jej na práci jinou. Zákon v této souvislosti rovněž ukládá zaměstnavateli povinnost předem se zaměstnancem projednat jak důvod převedení na jinou práci, tak dobu, po kterou má převedení trvat. Co si však počít…

Konkurenční doložka představuje jeden z nástrojů ochrany zaměstnavatele před potenciálním únikem informací ke konkurenci prostřednictvím jeho (pak již bývalých) zaměstnanců a může tak být, pokud je správně a citlivě sjednána, účinným nástrojem ochrany podnikatelského know-how zaměstnavatele.

Žadatel má podle ust. § 8b odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, právo požadovat informace o platech zaměstnanců veřejné správy. To ovšem neplatí absolutně. Informace o platech či odměnách zaměstnanců jsou osobními údaji a tím pádem podléhají ochraně. Při splnění jakých podmínek lze tedy tyto údaje poskytnout a kdy je…

Zákon povinnost k poskytnutí odstupného ve výši (nejméně) dvanáctinásobku průměrného výdělku váže na ukončení pracovního poměru formou výpovědi podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce anebo formou dohody z týchž důvodů. Zaměstnanci, se kterým byl ze strany zaměstnavatele zrušen pracovní poměr ve zkušební době z důvodů, pro které by bylo nutno…

Do čtvrtého pokračování našeho občasně vycházejícího seriálu jsme vybrali rozhodnutí Nejvyššího soudu z první poloviny letošního roku týkající se otázek zdravotní (ne)způsobilosti zaměstnance k práci a nároků vyplývajících z neplatného rozvázání pracovního poměru.

Zkušební doba je standardní součástí pracovních smluv. Smyslem ujednání o zkušební době je zejména posouzení schopností nového zaměstnance s ohledem na další pokračování v pracovním poměru. I zkušební doba je přitom předmětem častého rozhodování Nejvyššího soudu ČR. V tomto článku se zaměříme na judikaturu využitelnou pro…

Mnozí se již jistě na pracovišti setkali s kolegou či kolegyní, kteří zrovna „nezapadali do kolektivu“ a svým chováním vyvolávali konfliktní situace. Nevhodnost takového chování může mít různou intenzitu. Jakmile ale zaměstnanec začne vyvolávat pravidelné konflikty, započne nejeden zaměstnavatel uvažovat o ukončení jeho pracovního…

Na pozadí sporu o to, zda má odborová organizace právo působit u zaměstnavatele (když v soudně řešeném případě, přičemž rozhodnutí NS o něm přiblížíme, nově vzniklá odborová organizace oznámila zaměstnavateli, že u něj působí (má právo působit) a zaměstnavatel se domáhal žalobou určení, že odborová organizace u něj nepůsobí), řešil Nejvyšší soud…

Novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 248/2021 Sb., přinesla s účinností od 1. 7. 2021 do českého právního řádu institut příspěvku v době částečné práce neboli tzv. kurzarbeit.