epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 4. 2022
    ID: 114511upozornění pro uživatele

    Ingerence soudu do personálního substrátu statutárního orgánu kapitálových společností

    I v rámci soukromoprávních vztahů, pro které je příznačná ústřední právní zásada autonomie vůle subjektů práva, se můžeme setkat s případy, kdy v důsledku konstitutivního rozhodnutí orgánu veřejné moci dojde ke vzniku či zániku právních vztahů subjektů práva, případně ke změně jejich obsahu. Takovým případem je i zákonné oprávnění soudu za určitých okolností z důvodu veřejného zájmu zasahovat přímo do složení statutárního orgánu kapitálových společností, případně svěřit působnost tohoto orgánu jiné osobě. Právě tento typ ingerence soudu podstatně ovlivňující vnitřní poměry dotčených obchodních korporací, je předmětem tohoto článku.

    Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace soudem

    Obecné oprávnění soudu vyloučit člena statutárního orgánu obchodní korporace je upraveno v ustanovení § 63 odst. 1 zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), které pro aplikaci tohoto institutu stanovuje ve své hypotéze základní podmínky, někdy označované také jako generální klauzule. Tyto podmínky jsou vymezeny velmi široce, když je stanoveno, že: „soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace“.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Současná podoba tohoto ustanovení nahradila v důsledku novelizace ZOK s účinností k 1. lednu 2021 zdánlivě obdobné ustanovení § 65 odst. 1 ZOK v tehdejším znění, které se však kromě některých formulačních nepřesností lišilo od nynějšího znění generální klauzule i po věcné stránce. Zřejmě nejvýznamnější rozdíl novelizovaného znění oproti znění původnímu spočívá v rozšíření generální skutkové podstaty, když namísto dosavadní podmínky opakovaného a zároveň závažného porušení péče řádného hospodáře, postačuje s účinností od 1. ledna 2021 pro vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace soudem porušení povinností při výkonu funkce toliko závažné, anebo opakované, a tedy se již nevyžaduje kumulativní splnění obou kvalit porušení.

    Pomyslným druhým případem vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace soudem je skutková podstata obsažená v ustanovení § 63 odst. 2 ZOK. Tato skutková podstata představuje ve svém materiálním smyslu jakýsi typizovaný, kvalifikovaný příklad následků jednání naplňujícího podmínky předchozího případu uvedeného v ustanovení § 63 odst. 1 ZOK, neboť dle tohoto ustanovení soud vyloučí člena statutárního orgánu obchodní korporace i bez návrhu tehdy, pokud je splněno kumulativně, že:

    1. člen statutárního orgánu obchodní korporace přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace,
    2. v insolvenčním řízení již bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku takové obchodní korporace, a
    3. na návrh insolvenčního správce rozhodl insolvenční soud o povinnosti člena statutárního orgánu obchodní korporace doplnit majetek do majetkové podstaty.
    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Základní odlišnost mezi generální klauzulí a touto speciální skutkovou podstatou, která byla zmiňovanou novelou ZOK rovněž zpřesněna a pozměněna, pak spočívá v tom, že při vyrozumění o naplnění podmínek speciální skutkové podstaty insolvenčním soudem dle ustanovení § 66 odst. 3 ZOK, je povinen příslušný soud člena statutárního orgánu obchodní korporace vyloučit bez dalšího, a tedy nemá žádné diskreční oprávnění tak, jako je tomu v případě ustanovení § 63 odst. 1 ZOK.

    V obou případech může soud vyloučit člena statutárního orgánu obchodní korporace i bez návrhu, přičemž pro podání návrhu jsou aktivně legitimované osoby vymezeny jako všechny ty osoby, které mají na podání takového návrhu důležitý zájem. Takový zájem pak má bez dalšího vždy dotčená obchodní korporace, o jejímž členu statutárního orgánu se rozhoduje (viz usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, ze dne 21.02.2018), dále zpravidla její společníci, a také členové jejích jiných volených orgánů.

    Procesněprávní úprava tohoto řízení je uvedena v ustanovení § 85 písm. b) zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Účastníky jsou dle ustanovení § 6 odst. 1 ZŘS případný navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Takovými osobami jsou pak kromě člena statutárního orgánu, o jehož vyloučení se vede řízení, a dotčené obchodní korporace také všechny ostatní obchodní korporace, v nichž vylučovaný člen statutárního orgánu vykonává rovněž funkci člena statutárního orgánu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 14 Cmo 360/2015, ze dne 1.9.2016).

    Jmenování člena statutárního orgánu obchodní korporace soudem

    Obecné oprávnění soudu jmenovat člena statutárního orgánu právnické osobě je obsaženo v první větě ustanovení § 165 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), která stanoví, že: „nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání (…)“.

    Základním kritériem pro tento zásah soudu je tedy nedostatečný počet členů statutárního orgánu právnické osoby potřebný k rozhodování o jejích záležitostech a současné podání návrhu osoby osvědčivší právní zájem.

    Určení minimálního počtu členů statutárního orgánu právnické osoby potřebného k rozhodování nebude v případě individuálního statutárního orgánu činit potíže. V případě kolektivního statutárního orgánu lze pak tento minimální počet odvodit z ustanovení § 156 OZ, které stanoví, že kolektivní statutární orgán rozhoduje za účasti většiny všech svých členů. Z této úpravy tedy vyplývá, že poklesne-li počet členů kolektivního statutárního orgánu právnické osoby alespoň na polovinu či níže, je toto kritérium naplněno. Je tedy zřejmé, že předmětná způsobilost přijímat rozhodnutí nijak nesouvisí s oprávněním zastupovat právnickou osobu navenek dle § 164 odst. 2 OZ.

    Právní zájem na podání tohoto návrhu může mít a zpravidla i bude mít široký okruh osob. Vždy těmito osobami budou členové příslušné právnické osoby a zpravidla jimi také budou i členové volených orgánů právnické osoby. I další osoby vně vnitřní struktury právnické osoby však mohou mít na doplnění členů jejího statutárního orgánu právní zájem, typicky se může jednat o zaměstnance, obchodní partnery či věřitele právnické osoby.

    Nepodá-li žádná osoba návrh na doplnění členů statutárního orgánu dotčené právnické osoby, neosvědčí-li navrhovatel svůj právní zájem na podaném návrhu, či bude-li v tomto návrhu navržena osoba, která se svým jmenováním do funkce člena statutárního orgánu nesouhlasí, nebo je nezpůsobilá k výkonu funkce pro nesplnění podmínek uvedených v ustanovení § 46 odst. 1 ZOK, resp. ustanovení § 152 odst. 2 OZ (viz ustanovení § 155 odst. 1 OZ), pak se v rámci režimu platného pro právnické osoby obecně uplatní následek předvídaný v druhé větě ustanovení § 165 odst. 1 OZ, která stanoví: „ (…) jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví“.

    V režimu kapitálových obchodních společností je pak speciální úprava pro případ zániku funkce člena statutárního orgánu obsažena v ZOK, a sice pro společnosti s ručením omezeným v ustanovení § 198 ZOK a pro akciové společnosti v ustanovení § 443 odst. 1 ZOK pro dualistický, resp. v ustanovení § 460 ZOK pro monistický systém řízení.

    Tato speciální úprava stanoví povinnost příslušné kapitálové společnosti na své valné hromadě zvolit do uvolněné funkce původního člena statutárního orgánu novou osobu, a to v případě společnosti s ručením omezením ve lhůtě 1 měsíce od uvolnění funkce a v případě akciové společnosti ve lhůtě 2 měsíců od uvolnění funkce. Pokud k ustavení nového člena statutárního orgánu dle předchozí věty nedojde, pak tato speciální úprava stanoví v případě společnosti s ručením omezeným bez dalšího a v případě akciové společnosti za podmínky, že statutární orgán není schopen plnit své funkce, že na návrh osoby mající na věci právní zájem jmenuje navrženou osobu do funkce člena statutárního orgánu soud.

    Výrazným odchýlením od obecné úpravy obsažené v OZ je pak následek stanovený pro případ nepodání návrhu na jmenování osoby do funkce člena statutárního orgánu osobou mající na věci právní zájem, když na rozdíl od důsledku v podobě jmenování opatrovníka stanoveného OZ, umožňuje ustanovení ZOK soudu v takovém případě i bez návrhu kapitálovou společnost zrušit a nařídit její likvidaci.

    Vztah obecného a speciálního následku byl pak předmětem výkladu Nejvyššího soudu (dále jen „NS“), který uvedl, že zrušení obchodní korporace s následnou likvidací by mělo připadat v úvahu jen tehdy, nelze-li řádného obnovení činnosti obchodní korporace dosáhnout ustanovením hmotněprávního opatrovníka (viz usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, ze dne 20.4.2016; usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 396/2016, ze dne 13.7.2016).

    Procesněprávní úprava tohoto řízení je opět uvedena v ZŘS, konkrétně jde o nesporné řízení o některých otázkách právnických osob dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) ZŘS. Účastníky jsou pak tak, jako v případě řízení o vyloučení, případný navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.

    Jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci soudem

    Obecná úprava tohoto postupu je obsažena v ustanovení § 486 a násl. OZ, přičemž uvozující generální klauzule obsahující alternativní podmínky pro jmenování opatrovníka soudem jsou upraveny již v ustanovení § 486 odst. 1 OZ, kde je stanoveno, že: „soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva“.

    Zákonná úprava pak sama ve dvou speciálních případech přímo předpokládá naplnění podmínek generální klauzule, když toto krajní řešení explicitně sama stanoví v případě již výše zmíněného a odpovídajícím způsobem neřešeného nedostatečného počtu členů statutárního orgánu potřebného k rozhodování dle ustanovení § 165 odst. 1 OZ, a dále rovněž pro případ střetu zájmů člena statutárního orgánu právnické osoby a samotné právnické osoby za současné neexistence jiného člena orgánu schopného ohroženou právnickou osobu zastupovat dle ustanovení § 165 odst. 2 OZ.

    Opatrovníkem právnické osoby může být jakákoliv osoba, která může být členem statutárního orgánu, a tedy se i zde uplatní podmínky uvedené v ustanovení § 46 odst. 1 ZOK, resp. ustanovení § 152 odst. 2 OZ. Pokud by jmenovaný opatrovník přestal splňovat tyto podmínky v průběhu výkonu své funkce, pak je soud povinen jej odvolat, přičemž jsou-li stále naplněny podmínky generální klauzule, jmenuje právnické osobě opatrovníka nového.

    Konstitutivní rozhodnutí soudu o jmenování, resp. odvolání opatrovníka právnické osobě může být vydáno (a při splnění podmínek musí být vydáno) i bez návrhu, a to v řízení dle ustanovení § 85 písm. e) ZŘS, přičemž na rozdíl od výše uvedených řízení bylo Vrchním soudem judikováno, že členové dotčené právnické osoby (pokud nepodali návrh na jmenování opatrovníka) nejsou účastníky tohoto řízení (viz usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 411/2015, ze dne 23.10.2015).

    Závěr

    Závěrem lze konstatovat, že k výše uvedeným případům ingerence by soudy měly přistupovat s patřičnou obezřetností a po uplatnění principu proporcionality na dotčená konkurující práva. Uvedené platí zvláště v případě vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace pro opakované či závažné porušení povinností při výkonu funkce, resp. v případě jmenování hmotněprávního opatrovníka, neboť tyto zásahy veřejné moci mohou mít ve svém důsledku nevratný vliv na vnitřní uspořádání a činnost dotčené obchodní korporace.


    Filip Hainz

     

     

    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

     

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Filip Hainz (Weinhold Legal)
    1. 4. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.