Jaké změny přináší od roku 2026 novela rodinného práva v oblasti právní úpravy rozvodu manželství?

Jedny z nejpodstatnějších změn se týkají především právní úpravy rozvodu manželství, a proto je novela neformálně označována jako „rozvodová novela“. V textu dále proto budou představeny změny v oblasti hmotněprávní a procesněprávní úpravy rozvodu.

Změny hmotněprávní úpravy rozvodu

Zákonodárce v důvodové zprávě uvádí, že „[s]távající právní úprava rozvodu manželství a řízení o rozvodu obsahuje některé prvky, které jsou z hlediska aplikační praxe i právní teorie hodnoceny jako překonané. Tyto prvky komplikují a prodlužují proces rozvodu manželům, u nichž je rozvod nevyhnutelným řešením jejich situace. Nelze se přitom domnívat, že by na zachování těchto prvků v obecné rovině existoval veřejný zájem či zájem na ochraně některého z manželů.“[1]

Současná právní úprava rozlišuje mezi dvěma typy rozvodů, a sice rozvodem, při němž soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství (tzv. sporný rozvod ve smyslu § 756 OZ), a zjednodušeným rozvodem na základě dohody manželů (tzv. nesporný rozvod ve smyslu § 757 OZ).

Při sporném rozvodu soud před účinností novely zjišťoval splnění tzv. kvalifikovaného rozvratu manželství, který představoval jediný rozvodový důvod. Tento pojem implikuje skutečnost, že manželství je zapotřebí rozvést z důvodu, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a tedy manželství nadále neplní svůj účel. Proto nepřichází nadále v úvahu předpokládat, že manželské společenství bude obnoveno.[2] Napříště však není v souladu s ustanovením § 756 OZ po novele soud povinen tyto příčiny rozvratu manželství zjišťovat. To platí za předpokladu, že druhý manžel, který návrh na rozvod manželství nepodal, tvrdil existenci důvodu pro zamítnutí podle § 755 odst. 2 písm. b) OZ[3].

Reklama

Novinky ze stavební a správní judikatury za rok 2025 (online - živé vysílání) - 24.2.2026

24.2.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Zákonodárce se k výše uvedeným změnám rozhodl uchýlit především z důvodu, že samotný rozvrat manželství s ohledem na změny v hodnotovém vývoji společnosti nemá již takovou právní relevanci
[s výjimkou tvrdostní klauzule dle § 755 odst. 1 písm. b) OZ].[4] Zároveň je patrná snaha klást důraz na skutečnost, že rozvod je institut soukromého práva ovládaný zásadou autonomie vůle.

V případě nesporného rozvodu se shora specifikovaný kvalifikovaný rozvrat nezjišťoval a soud manželství rozvedl toliko na základě dohody manželů, která kumulativně splňovala náležitosti dle § 757 OZ.

Novela zavádí novou explicitní rubriku ustanovení § 757 OZ nesoucí název „Smluvený rozvod manželství“, čímž významově zpřesňuje dosavadní označení „nesporný rozvod“, který však doposud nepředstavoval legislativní pojem, jelikož se v textu OZ nevyskytoval. Ke změně pojmových principů, na kterých tento typ rozvodu spočívá, však v zásadním smyslu nedochází.

Drobná změna se dotýká také úpravy tvrdostní klauzule dle § 755 odst. 2 písm. a) OZ, podle které nemůže být manželství rozvedeno, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého nikoliv plně svéprávného dítěte manželů. Zájem dítěte na trvání manželství soud doposud povinně zjišťoval od kolizního opatrovníka dítěte soudně jmenovaného pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Uvedená povinnost soudu bude napříště podmíněna splněním podmínky, že zájem dítěte na trvání manželství bude soud zjišťovat obligatorně tehdy, bude-li to potřebné. Touto změnou je zákonodárcem reagováno především na spojení rozvodového řízení a řízení o úpravě poměrů nezletilých po dobu po rozvodu, jak bude podrobněji uvedeno níže.

Zároveň odpadá povinnost manželů prokazovat splnění podmínky absence soužití po dobu delší než šest měsíců [srov. § 757 odst. 1 písm. a) OZ před novelou]. Dle důvodové zprávy soudy splnění této podmínky věcně nezkoumají a požadavek na jejím setrvávání neodpovídá mezinárodním trendům.[5]

Změny procesněprávní úpravy rozvodu

Právní úprava rozvodu manželství dostála zásadních změn i v oblasti jeho procesních aspektů. Je patrné, že účelem je především přispět k výraznému zjednodušení rozvodového řízení.

Zcela zásadní změnou je spojení doposud samostatných řízení o rozvod manželství s řízením, v němž má být rozhodnuto o úpravě poměrů nezletilého po dobu po rozvodu (srov. nový § 398a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „ZŘS“). Právě uvedené však platí s výhradou, že takové spojení bude vhodné. V opačném případě může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení (§ 398a odst. 1 věta druhá ZŘS).

Spojení je nutno chápat tak, že rozvodové řízení se spojuje s řízením o úpravě poměrů nezletilého dítěte, a nikoliv naopak. To vyplývá i ze změn pravidel určování místní příslušnosti soudu, pokud mají manželé společné dítě, dle ustanovení § 383 odst. 2 ZŘS, podle něhož jsou ke spojenému řízení příslušné soudy, jež by při existenci oddělených řízení jinak byly soudy příslušnými k vedení řízení o úpravě poměrů k dítěti. V případě spojeného řízení proto místně příslušnými budou dle § 383 odst. 2 ZŘS ve spojení s § 467 ZŘS obecné soudy nezletilého dítěte.

Rozšiřuje se dále výčet podmínek v § 389 ZŘS, za jejichž splnění sice jednání ve věci konáno bude, avšak nemusí proběhnout výslech účastníků. To platí za podmínky, že z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků řízení vyplývá souhlas s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství, přičemž soud o jejich pravosti nemá pochybnosti. Jinak řečeno, výslech účastníků nebude důvodný v rozsahu skutečností, na kterých bude mezi manželi panovat shoda.

Další důležité změny se dotýkají povinnosti manželů účastnit se jednání, jejichž přítomnost za splnění zákonných podmínek nebude vždy nutná. Jednání není třeba nařizovat, pokud se rodiče dohodnou o úpravě poměrů dítěte na jiném soudním jednání (§ 398a odst. 2 ZŘS).

V neposlední řadě, v návaznosti na výše uvedené, nebude přípustné podat v tomto typu řízení odvolání pouze, jestliže soud rozhodl o rozvodu manželství na základě souhlasu manželů (§ 395 ZŘS). Změna se dotkla i výše soudních poplatků za návrh na zahájení řízení, jejichž výše v případě smluveného rozvodu činí 2 000 Kč a v ostatních případech 5 000 Kč.

Závěr

Výše popsané změny lze zcela jistě kvitovat. Je nutné ocenit především snahu zákonodárce zjednodušit a zefektivnit řízení, a to i s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení, které se pozitivně promítají ve spojení řízení o rozvod manželství a řízení o úpravě poměrů nezletilých po dobu po rozvodu. Rovněž se do popředí dostává úmysl zákonodárce opustit dosavadní koncept řízení o rozvod manželství, které mohlo mít i svoji spornou povahu. Novela dále podporuje spíše preventivní přístup ve smyslu redukce konfliktů v rozvodových řízeních a reaguje na společenskou hodnotovou proměnu v nahlížení rozvod jako takový, stejně jako na dobu následující po rozvodu.

Mgr. Matěj Baloun,
advokátní koncipient