Pracovní úrazy jsou naneštěstí každodenní součástí běžného pracovního života, přičemž téměř každý zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, se setkal s hrozbu tzv. „spoluúčasti“, ať už ze strany svého zaměstnavatele či poměrně nahodile ze strany jeho odpovědnostního pojistitele.
V praxi dochází nezřídka k tomu, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o dovolenou na dobu kratší než jeden. Stejně tak se může stát, že zaměstnavateli by z provozních důvodů vyhovovalo zaměstnanci určit čerpání dovolené v rozsahu kratší než jedna směna. Následující text se zabývá tím, zdali je podle současné české právní úpravy možné čerpat…
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2100/2022, ze dne 24. 1. 2023, vyjádřil k otázce, jaké náležitosti má obsahovat žádost zaměstnavatele o předchozí souhlas odborové organizace k výpovědi z pracovního poměru podle § 61 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších…
V úvodní části článku krátce připomínáme obvyklou každoroční valorizaci výše pomoci zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti, jakkoliv se týká jen zaměstnanců s nejvyššími příjmy, prováděnou vždy s účinností k 1. květnu, nyní tedy od 1. 5. 2023. Ve druhé části se pak věnujeme novele zákona 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při…
V prvním dubnovém týdnu letošního roku předložila vláda ČR Poslanecké sněmovně k projednání návrh novely zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce („ZP“), která transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici 2019/1152 o transparentních a…
Již 17.12.2021 uplynula lhůta, během níž byla Česká republika povinna transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („Směrnice“), upravující problematiku whistleblowingu a ochrany oznamovatelů na unijní úrovni.
Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1775/2022 ze dne 21. 12. 2022 zabýval otázkou, zda je obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 187 starého zákoníku práce[1], dána za situace, kdy zaměstnavatel zadává zaměstnanci práci, která je pro něj riziková z důvodu špatné bezpečnostní situace v zemi, posouzením rozporu…
Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu pracovních povinností, jejíž podmínky jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“). Tato odpovědnost je však značně odlišná od běžné občanskoprávní odpovědnosti za škodu a lze ji rozdělit na…
Psychodiagnostika uchazečů se může mnohým zaměstnavatelům jevit jako ideální řešení, jak rychle a finančně úsporně nalézt optimálního kandidáta na nabízenou pozici. Nelze však opomíjet, že používání psychodiagnostických metod může významně zasahovat do práva uchazeče na ochranu soukromí. Cílem tohoto článku je nastínit základní povinnosti a možné…
Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) se zabýval otázkou, zda vyplácení dividend z titulu vlastnického práva některých zaměstnanců k akciím této investiční společnosti může pro dané zaměstnance vytvářet pobídku k podstupování nadměrných rizik, která poškozují zájmy obhospodařovaných investičních fondů, jakož i jejich investorů. SDEU tuto problematiku…
Poslední devátou část judikatorního přehledu věnujeme otázkám odměňování zaměstnanců. Na závěr se sešlo několik rozhodnutí NS k určování průměrného výdělku, k nimž jsme přidali rozhodnutí týkající se problematiky peněžité pomoci státu zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti.
Půjdeme-li bez okolků k praktickému jádru věci, pak můžeme zjednodušit, že Nejvyšší soud se aktuálně vyjádřil k otázce "účelového" založení odborové organizace - vzniklé (jen nebo převážně) za účelem ochrany jejích členů (zakladatelů a chráněných funkcionářů) před rozvázáním pracovního poměru resp. k možnosti odborové organizace odmítnout udělit…
Předposlední osmá část judikatorního přehledu za loňský rok obsahuje informace o soudních rozhodnutích k otázkám naplnění znaků závislé práce, rovného zacházení, k dokazování a k zákazu užívání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance.
Sedmá část přehledu pracovněprávní judikatury přináší rozhodnutí z 2. poloviny uplynulého kalendářního roku, které se týkají problematiky náhrady škody.
Vláda ČR na začátku dubna 2023 schválila návrh rozsáhlé a dlouho diskutované novely zákoníku práce, která se tak posunula dále v rámci legislativního procesu.
V pracovních inzerátech je v dnešní době stále více kladen důraz na flexibilitu a mobilitu zaměstnanců. Čeští zaměstnavatelé především oceňují ochotu zaměstnance dojíždět za prací. Nejen, že tím tak zaměstnanec prokazuje zvýšený zájem o dané pracovní místo, ale i zaměstnavatel profituje z možnosti vybrat si na danou pracovní pozici vhodného adepta…
Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu řeší otázku z jakého rozhodného období je nutné vycházet pro účely ust. § 339a odst. 1 a 2 zákoníku práce a dále připomíná uplatnění postupu při stanovení průměrného výdělku dle ust. § 358 zákoníku práce.
Je třeba upozornit, a učiníme tak maximálně jednoduše a srozumitelně, že při dlouhodobé překážce v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy nebo platu, nelze trvale resp. po celou dobu trvání překážky v práci, za níž náleží náhrada, vycházet z výše náhrady mzdy (platu) v době, kdy začala překážka v práci (tedy z…
Pracovněprávní přepisy vyžadují i s ohledem na ochranu zaměstnance pro založení pracovního poměru a změnu jeho obsahu zásadně písemnou formu. Jak nám ale připomíná nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, ústní dohody se zaměstnancem mohou mít za určitých podmínek stejný efekt, a to často aniž by si toho byli účastníci pracovněprávního vztahu…
Mnozí z vás se již přesvědčili, že chybovat při doručování písemnosti zaměstnanci se bohužel nevyplácí. Nezřídka se v naší praxi my i naši kolegové advokáti setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel nezvládl řádně doručit zaměstnanci písemnost (zejména výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru) a v důsledku tohoto pochybení v následné soudní…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
