Článek je zaměřen na uplatnění konta pracovní doby v situaci, kdy počet stálých mezd zaměstnance za vyrovnávací období přesáhne výslednou částku dosažené mzdy. Zákoník práce v takovémto případě neukládá zaměstnanci povinnost vrátit rozdíl ve vyplacené mzdě zaměstnavateli a zaměstnavatel není oprávněn vyplacení takového rozdílu po zaměstnanci…
Skončení pracovního poměru znamená současně i zánik většiny práv a povinností tvořících jeho obsah (např. osobní výkon práce zaměstnance na pracovišti, řízení a organizování výkonu práce apod.). Některá práva a povinnosti se skončením pracovního poměru nezanikají a existují i nadále (například práva a povinnosti týkající se mzdových nároků za…
Whistleblowing představuje jeden z nástrojů ochrany veřejného zájmu s cílem odhalování a prevence protiprávního jednání ve veřejné správě i obchodních korporacích. Pojem whistleblowing pochází z anglického „to blow the whistle“, tj. zapískat na píšťalku neboli v přeneseném smyslu upozornit, že se nehraje podle…
Pozice vedoucího zaměstnance nese určitá specifika, která se promítají mj. do výpovědi zaměstnance ve vedoucí pozici. Předmětem tohoto příspěvku je poukázat na taková specifika, a to zároveň s přihlédnutím k soudní rozhodovací praxi upravující břemeno tvrzení a břemeno důkazní zaměstnavatele v soudním sporu o neplatnost výpovědi z pracovního…
Nový zákon o ochraně oznamovatelů zavádí zákaz tzv. odvetných opatření jako jeden z projevů ochrany oznamovatelů (whistleblowerů) a dalších s nimi spojených osob. Pokud bude oznamovatel nebo taková jiná osoba odvetnému opatření vystavena, vystavují se povinné osoby riziku veřejnoprávní sankce. Kromě toho se dotčená osoba může domáhat civilních…
Podmínkou přiznání náhrady mzdy (platu) z titulu neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce) je též skutečnost, že zaměstnanec je připraven, ochoten a schopen konat práci podle pracovní smlouvy. To nemůže splnit zaměstnanec, pakliže došlo k poškození jeho zdraví v důsledku pracovního…
Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů („zákon o ochraně oznamovatelů“) a současně také zákon č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Přijetím uvedených předpisů Česká republika konečně dostála své povinnosti implementovat Whistleblowingovou…
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), reguluje v ustanoveních § 334 až § 337 speciální postup při doručování vymezených písemností ze strany zaměstnavatele do vlastních rukou zaměstnance a ze strany zaměstnance zaměstnavateli. Připravovaná vládní novela zákoníku práce a některých dalších…
Každý má právo požádat organizaci, která zpracovává či zpracovávala jeho osobní údaje, o detailní informace k tomuto zpracování. Pokud o to subjekt údajů požádá, správce je povinen poskytnout mu i kopii zpracovávaných osobních údajů.
Že by měl zaměstnanec na nemocenské dodržovat režim, který mu stanovil jeho ošetřující lékař, není žádnou novinkou. Zákon v tomto ohledu pamatuje na situace, kdy zaměstnanci režim nedodržují, v praxi ale nejsou výjimečné ani případy, kdy se zaměstnanec ještě za trvání své pracovní neschopnosti vrátí k výkonu práce. Čerstvý rozsudek Nejvyššího…
Ochrana know-how, výrobních postupů, strategických plánů nebo jiných cenných informací představuje pro každého zaměstnavatele klíčovou oblast, kterou musí bedlivě střežit, aby jeho business zůstal nadále konkurenceschopný i po odchodu jeho klíčových zaměstnanců. Nezřídka však odchod těchto zaměstnanců, zvláště v technologických oblastech či…
Nejvyšší soud ČR vyložil za jakých podmínek je (nově) přípustné smluvní prodloužení výpovědní doby čili sjednání dohody o prodloužení výpovědní doby z pracovního poměru i v situaci, kdy již počala výpovědní doba běžet.
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2397/2020 ze dne 28. 1. 2022 zabýval otázkou, která ze stran sporu o zaplacení odchodného nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem na poskytnutí takového plnění dohodli.
Od 1. července 2023 se mění vyhlášková cena motorové nafty pro účely stanovení náhrady, k jejímuž vyplacení je dle zákoníku práce povinován zaměstnavatel zaměstnanci, který provedl nákup pohonné hmoty pro jízdu "dieslem" na pracovní cestu. Je to druhá změna vyhlášky č. 467/2022 Sb. stanovící výši cestovních náhrad pro rok 2023. Znovu se týká…
Ačkoliv v EU i v ČR již dlouhou dobu platí principy rovného odměňování za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty a zákaz diskriminace (nejen) z důvodu pohlaví, v odměňování žen a mužů stále panují značné rozdíly. Podle údajů Eurostatu činil v roce 2021 v EU rozdíl v odměňování žen a mužů 12,7 %, v Česku byl „gender pay gap“ dokonce 15 %.[1]…
Pracovní poměr může dle zákoníku práce skončit hned několika způsoby, my se však dnes zaměříme na situace, kdy zaměstnanec či zaměstnavatel obdrží od druhé té strany výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době, a to konkrétně na situaci, kdy se daná strana důvodně domnívá, že rozvázání pracovního…
Jakékoliv změně právní úpravy tzv. úrazových rent (čili náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (nebo při uznání invalidity)[1] přiznávaných ve smyslu ust. § 271b zákoníku práce, a to v důsledku poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), byť jde třeba jen o pouhou, a to přinejmenším každoroční, valorizaci…
Pracovní úrazy jsou naneštěstí každodenní součástí běžného pracovního života, přičemž téměř každý zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, se setkal s hrozbu tzv. „spoluúčasti“, ať už ze strany svého zaměstnavatele či poměrně nahodile ze strany jeho odpovědnostního pojistitele.
V praxi dochází nezřídka k tomu, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o dovolenou na dobu kratší než jeden. Stejně tak se může stát, že zaměstnavateli by z provozních důvodů vyhovovalo zaměstnanci určit čerpání dovolené v rozsahu kratší než jedna směna. Následující text se zabývá tím, zdali je podle současné české právní úpravy možné čerpat…
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2100/2022, ze dne 24. 1. 2023, vyjádřil k otázce, jaké náležitosti má obsahovat žádost zaměstnavatele o předchozí souhlas odborové organizace k výpovědi z pracovního poměru podle § 61 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších…
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
