epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 2. 2024
    ID: 117648upozornění pro uživatele

    NS: PTSD v důsledku traumatické události na pracovišti může být pracovním úrazem

    V kontextu sesuvu zeminy a zavalení zaměstnance při stavbě tunelu Blanka Nejvyšší soud v nedávném rozsudku[1] řešil otázku, zda a za jakých podmínek může být posttraumatická stresová porucha (dále jen „PTSD“) svědka události považována za poškození zdraví způsobené pracovním úrazem. Nejvyšší soud dovodil, že za určitých okolností můžou být i následky traumatizující události na pracovišti pracovním úrazem, za který zaměstnavatel odpovídá.

    Skutkový stav

    V řešeném případě zaměstnanec (žalobce) pracoval na stavbě tunelu Blanka, kde došlo k sesuvu zeminy, při kterém byl zavalen jeho kolega.[2] V době závalu se zaměstnanec nenacházel přímo v tunelu, ale čekal poblíž v nákladním autě na vjezd do tunelu k odvozu zeminy. Zaměstnanec zával přímo neviděl, viděl pouze prach, který se po závalu najednou objevil ve vzduchu. Celou událost zaměstnanec vnímal jako ohrožení vlastní osoby a následně se u něj vyvinula PTSD, která nakonec vedla k tomu, že byl uznán invalidním ve třetím stupni. Na základě této události se zaměstnanec po zaměstnavateli domáhal zaplacení nároků z pracovního úrazu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Za daného stavu soud posuzoval, zda a za jakých podmínek může být PTSD samostatně považována za poškození zdraví způsobené pracovním úrazem.

     

    Reklama
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Právní úprava a posouzení Nejvyššího soudu

    Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“.[3] Nejvyšší soud připomněl, že o úrazový děj může jít i v případech, kdy působení zevních sil zdánlivě chybí. V tomto směru soud odkázal na dřívější rozhodovací praxi, podle které může jít o pracovní úraz i v případech náhlého poškození zdraví, které například nastalo při vypětí sil, velké námaze nebo za nepříznivých okolností.[4] Poškození zdraví přitom nemusí mít být pouze tělesné (např. infarkt), ale může být i psychické.[5]

    Podle Nejvyššího soudu mohou být příčinou poškození psychického zdraví zaměstnance i různé traumatizující události na pracovišti, které extrémně vybočují z běžných podmínek výkonu práce, jako je například nepřiměřeně (extrémně) tvrdá kritika ze strany nadřízeného, obdobné agresivní jednání ze strany spoluzaměstnance, těžká nehoda nebo jiné neštěstí na pracovišti. Nejde přitom jen o situace, kdy je zaměstnanec danou událostí zasažen jako přímý účastník, ale i o situace, kdy je zaměstnanec jen svědkem takové události. Podstatné je, že traumatizujícímu zážitku byl zaměstnanec vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že událost u něj vyvolala (byla způsobilá vyvolat) mimořádně intenzivní stresující zážitek, který vedl k poškození jeho psychického zdraví.

    Nejvyšší soud ovšem doplnil, že traumatizující událost může být (kvalifikovanou) příčinnou poškození psychického zdraví pouze v případě, že byl zaměstnanec jejím přímým účastníkem nebo svědkem. Vnímání vedlejších projevů události (např. zvířeného prachu) podle soudu není samo o sobě způsobilé vyvolat mimořádně intenzivní stresující zážitek a jako takové zákonné znaky pracovního úrazu nenaplňuje. V daném případě se zaměstnanec v době události nacházel mimo tunel Blanka a samotný zával tak přímo neviděl. Nejvyšší soud proto uzavřel, že v daném případě o pracovní úraz nešlo, a zaměstnanec tedy nemá nárok na odškodnění ze strany zaměstnavatele.

    Závěr

    Lze shrnout, že traumatická událost na pracovišti, která zaměstnanci způsobila poškození psychického zdraví (např. PTSD), může být pracovním úrazem podle zákoníku práce. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že aby šlo o pracovní úraz, zaměstnanec musí být především přímým účastníkem nebo svědkem události, musí být události vystaven při plnění svých pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s nimi), traumatická událost musí vyvolat mimořádně intenzivní stresující zážitek a musí extrémně vybočovat z běžných podmínek výkonu práce zaměstnance.

    Ačkoliv v daném případě zaměstnanec se žalobou neuspěl, rozhodnutí může být návodem pro budoucí případy zaměstnanců čelících psychickým problémům poté, co byli přímými svědky extrémních situací na pracovišti. Zaměstnavatelé by si měli být výše uvedených závěrů vědomi a pokud možno jakoukoliv podobnou (byť potenciálně) traumatizující situaci zdokumentovat pro případ budoucích nároků zaměstnanců. Typickými případy zaměstnanců, kterým by v praxi mohly vzniknout nároky z poškození jejich psychického zdraví, zřejmě budou svědci smrtelných a jiných vážných pracovních úrazů. V těchto případech by měli zaměstnavatelé počítat s tím, že nebudou muset řešit pouze nároky přímých poškozených z pracovních úrazů (respektive pozůstalých), ale potenciálně i nároky svědků těchto událostí.


    Mgr. Václav Bělohoubek,
    advokát


    act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.


    Truhlářská 13-15
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 537 500 – 501
    Fax:    +420 222 537 510
    e-mail:    office.prague@actlegal-rhl.com


    [1] Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022.

    [2] Pozn. z odůvodnění rozsudku vyplývá, že daný zaměstnanec zával přežil.

    [3] Vymezení pojmu pracovní úraz dnes upravuje ust. § 271k odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Nejvyšší soud vycházel z obsahově obdobného ust. § 380 zákoníku práce ve znění účinném do 31. prosince 2010.

    [4] Viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni z 30. června 1961, sp. zn. 4 Co 172/61.

    [5] Viz stanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. ledna 1975, sp. zn. Cpj 37/74.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Václav Bělohoubek (act Řanda Havel Legal)
    23. 2. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Skladování
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Společné jmění manželů
    • LEAGLEONE: (NEJEN) PRÁVNĚ SPRÁVNĚ – Střídavá péče: Boj nebo spravedlnost?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • DEAL MONITOR
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.