pracovní právo

Může zaměstnavatel jinou výdělečnou činnost zaměstnance podmínit svým souhlasem, nebo jde o soukromou záležitost zaměstnance, do které zaměstnavateli nepřísluší zasahovat? Stručnou odpověď nabízí tento článek.

Na první pohled jsou organizační změny jako důvod pro výpověď z pracovního poměru možná nudným a dokola probíraným tématem. Praxe, a to zejména rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR týkající se organizačních změn, však rozhodně nudná není. Pro mnohé zaměstnavatele se provádění organizačních změn, s tím související rozvazování pracovních poměrů a…

Jedním z hlavních předvolebních taháků dnešních vládních stran, byl příslib, že dojde ke zjednodušení nejenom podnikatelského prostředí, ale i lidského života jako takového. Mám zde jeden tip, který by pomohl nejen všem, kteří chodí a budou chodit do práce, ale i jejich zaměstnavatelům.

I přes to, že lhůta pro transpozici Směrnice na ochranu oznamovatelů[1] uplynula již dne 17. prosince 2021 transpoziční zákon dosud nebyl Českou republikou přijat. Návrh zákona na ochranu oznamovatelů se sice již dříve Poslaneckou sněmovnou mihl, před skončením minulého volebního období se ale nestihl projednat, a tak byl „projekt whistleblowing“…

Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3858/2020 ze dne 30. 11. 2021 zabýval otázkou právních prostředků ochrany proti bossingu jako nerovného zacházení. Jedná se tak o další rozhodnutí, které rozšiřuje zatím ne příliš obsáhlou judikaturu týkající se velmi zásadního tématu šikany na pracovišti[1].

I v našich článcích jsme upozornili na rozpory panující v r. 2022 ohledně výše nezabavitelných částek a dalších parametrů potřebných pro provádění exekučních srážek ze mzdy. Na stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu je třeba ocenit vedle samotného řešení výkladových otázek především rychlost reakce na ožehavý a navýsost…

Rozhodnutí Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 143/2021 řeší zajímavý a z hlediska skutkového stavu komplikovaný (lidově řečeno velmi zašmodrchaný) případ, kdy je (ochuzeným) zaměstnavatelem žalován vedoucí pracovník vykonávající funkci statutárního orgánu státní organizace (a ne samotný obohacený), jenž neoprávněně navrhl mimořádnou odměnu pro…

V tomto článku bychom Vás rádi seznámili s různými aspekty institutu popisu pracovní činnosti a jeho významu ve vztahu zaměstnavatele se zaměstnancem, jako jednoho z nich. Jedná se totiž o téma mnohdy v praxi přehlížené.

V případě, kdy má dojít k podání výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodů normovaných § 52 písm. d) a e) zákona 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“), je velmi podstatným okamžikem celého procesu zpracování speciálního lékařského posudku. Takový lékařský posudek se vyhotovuje podle pravidel stanovených v § 41 a…

Pod touto poněkud zvláštní otázkou se skrývá příspěvek k věčnému tématu organizačních změn a jejich dopadů do pracovněprávních vztahů. V jednom ze svých letošních rozhodnutí se Nejvyšší soud[1] zabýval otázkou, jakým způsobem musí zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce skutkově vymezit důvod výpovědi z organizačních…

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1299/2021 vyjádřil k otázce, zda se zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, jemuž bylo zaměstnavatelem určeno čerpání dovolené na den, na který mu byla zaměstnavatelem v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určena směna, započítává tento den do dovolené, připadl-li na…

Mzdové nároky zaměstnanců, které jim nevyplatil a zůstal dlužen zaměstnavatel, může uspokojit za podmínek zákona 118/2000 Sb., v platném znění,[1] stát prostřednictvím poboček úřadu práce. Maximální možnou částkou pro jednoho zaměstnance je nově od 1. května 2022 170 277 Kč hrubého celkem a za kalendářní měsíc (za 1 ze zaměstnancem vybraných…

Od průmyslové revoluce k moderní době, která je stále více spojována s tvůrčími profesemi, došlo ke značnému posunu ve vnímání lidské práce. Pojem práce se v průběhu doby značně rozšířil, již se neomezuje převážně jen na „dělnické“ profese, ve kterých bylo výsledků dosahováno konstantní jednotvárnou činností. Dnešní doba je řízena tvůrčími…

Nejen vypuknutí koronavirové krize, ale také neustále rostoucí pokrok na poli informačních a komunikačních technologií a všeobecné rozšíření používání digitálních nástrojů v pracovním prostředí vede ke stále větší popularitě a využívání práce z domova. To na jednu stranu znamená zvýšení flexibility a autonomie při rozvrhování pracovní doby, na…

Na začátku tohoto roku vyhlásil pracovněprávní senát Nejvyššího soud rozsudek ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3757/2020, v němž se zabýval poněkud kuriózním sporem. Z advokáta prvotně zastupujícího zaměstnance, s nimž zaměstnavatel sporně rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením, se totiž v dané věci stal žalovaný, který v rámci své obrany v…

Až do loňského roku jsme byli víceméně zvyklí, že sazby cestovních náhrad jsou vždy vyhlašovány pravidelně s účinností k 1. lednu, ať už sazby zůstávají stejné nebo jsou změněny. A příslušná právní úprava a jí stanovené sazby vydržely po celý kalendářní rok. V poslední době však musí na zvyšování cen a inflaci[1] reagovat i právní úprava sazeb…

Vyplácení zvláštních odměn upravených vnitřním předpisem není ve světě pracovního práva žádnou novinkou. V praxi se můžeme setkat s tím, že zaměstnavatel tyto odměny prezentuje jako tzv. nenárokovou složku mzdy. Takováto prohlášení se však jeví jako nedostatečná a jim navzdory může být s odměnou zacházeno jako se složkou nárokovou. Právě povahou…

Dle § 113 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění změn a doplňků (dále také „zákoník práce“), mimo jiné platí, že mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem.

Poslední část přehledu pracovněprávní judikatury za loňský rok 2021 je věnována otázkám působení odborů u zaměstnavatele. A dále pak upozorňuje na některá další zbývající zajímavá soudní rozhodnutí z druhé poloviny roku, která však vhodně nezapadala do nedávno publikovaných tematicky laděných (omezených) částí…

Právní úprava jednorázového odškodnění zaměstnance obsažená v ust. § 271i zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce platná do 31. 12. 2020 (dále jen „ZP“) stanovovala, že tato náhrada přísluší toliko pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti. Dále pak rodičům zemřelého zaměstnance, avšak za předpokladu, že žili se zaměstnancem v…