epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 3. 2023
    ID: 116016upozornění pro uživatele

    Několik poznámek a výpočtů ke srovnání parametrů exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023 a v předchozích letech, zejména pak ke konstrukci nezabavitelných částek

    Změna ve způsobu stanovení výše (konstrukce) nezabavitelných částek a částky, nad kterou se sráží bez omezení, účinná od 1. 1. 2023 (jak jsme ji objasnili a současně připomenuli výpočtový vzorec exekučních srážek ze mzdy: VLOŽTE, prosím, LINK NA ČLÁNEK: zatím nepublikovaný - zaslaný 8. 1. 2023: Parametry exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023: Nejen valorizace, ale i nová konstrukce nezabavitelného minima) se nesetkala vždy s pochopením. Domníváme se, že kritika je nezasloužená a valorizace je dostatečná.

     

    Pro porovnání uvádíme parametry exekučních srážek ze mzdy za rok 2022 a v roce 2023:

     

    od 1. 1. 2022 resp. od zúčtování příjmu za leden 2022 do 31. 3. 2022 resp. do zúčtování příjmu za  březen  2022

    od 1. 4. 2022 resp. od zúčtování příjmu za duben 2022 do 30. 6. 2022 resp. do zúčtování příjmu za červen 2022

    od 1. 7. 2022 resp. od zúčtování příjmu za červenec 2022

    do 30. 9. 2022 resp. do zúčtování příjmu za září 2022

    od 1. 10. 2022 resp. od zúčtování příjmu za říjen 2022

    do 31. 12. 2022 resp. do zúčtování příjmu za prosinec 2022

    od 1. 1. 2023 resp. od zúčtování příjmu za leden 2023

    Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) v Kč

    8846,25

    9138,75

    9416,25

    11 103,75

    13 638

    Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč

    2948,75

    3046,25

     

    3138,75

    3 701,25

    3409,50

    Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná, v Kč

    23 590

    24 370

    25 110

    29 610

    30 686

    Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč

    7863

    8123

    8370

    9 870

    10 228

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

     

    Ochrana povinného dlužníka stále zohledňuje nárůst cen bydlení a nákladů na živobytí         

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V uvedené tabulce můžeme pozorovat dostatečně vysoký meziroční nárůst nezabavitelných částek (a částky, nad kterou se sráží bez omezení), jakož i jejich relativní nárůst pro rok 2023 ve srovnání s  naposledy pro rok 2022 stanovenými parametry. Nepatřičně proto vyznívá (a to nikoliv výjimečná) kritika snížení koeficientů pro výpočet uvedených veličin (ze 3/4 na 2/3 součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, pokud jde o stanovení nezabavitelné částky na povinného dlužníka; z 1/3 na 1/4, pokud jde o odvození nezabavitelné částky na vyživovanou osobu z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka, a z 200 % na 150 % součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, pokud jde o stanovení částky, nad kterou se sráží bez omezení) pro údajnou asociálnost.[1]

    Jak vysoké by byly nezabavitelné čáskty při zachování stávajících koeficientů           

    Uvažme, že při zachování uvedených koeficientů (jestliže nebudeme nějak zvláště bazírovat na rozdílu používaného normativu nákladů na bydlení, tedy na rozdílu mezi dříve (do 31. 12. 2022) používaným normativem pro 1 osobu v nájemním bytě v obci s 50 000 - 99 999 obyvateli a aktuálně (nově od 1. 1. 2023) používaným normativem pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli)[2] by nezabavitelná částka na povinného činila 15 342,75 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 5114,25 Kč a částka, nad kterou se sráží bez omezení, 40 914 Kč. Mnohé pohledávky resp. větší počet pohledávek by se stal v praxi prostřednictvím srážek ze mzdy či obdobného příjmu nevymahatelným.

    Rychlý nárůst nezabavitelných částek

    V posledních letech došlo totiž k výraznému navýšení ochrany povinných dlužníků a jejich rodin. Opakovaně docházelo ke zvýšení životního minima nebo příslušného normativu nákladů na bydlení, a tak i následně nezabavitelného minima. A stejně tak, jak už jsme již naznačili, bylo v zájmu vyšší ochrany povinných dlužníků přímo se stejným záměrem měněno (novelizováno) nařízení vlády o nezabavitelných částkách. (Od 1. 6. 2019 došlo ke zdvojnásobení částky, nad kterou je zbytek čisté mzdy postižitelný bez omezení, a proto i ke zvýšení jedné nebo dvou třetin zbytku čisté mzdy, která zůstává povinnému dlužníkovi.) S ohledem na zdražování a inflaci v průběhu r. 2022 došlo pak opakovaně k (dosud nebývalému) zvýšení životního minima i normativu nákladů na bydlení. Nezabavitelné částky a částka, nad kterou se sráží bez omezení, se zvýšily hned čtyřikrát - znovu pro každé z kalendářních čtvrtletí r. 2022, jak ostatně plyne ze shora uvedené tabulky. Změnu parametrů srážek v předchozích letech (2018 - 2021) zachycuje další tabulka.

     

    2018

     

    od srážek ze mzdy za měsíc leden do srážek za měsíc prosinec

    2019

     

    od srážek ze mzdy za měsíc leden do srážek za měsíc květen včetně

    2019

     

    od srážek ze mzdy za měsíc červen do srážek za měsíc prosinec

    2020

     

    od srážek ze mzdy za měsíc leden do srážek ze mzdy za měsíc březen včetně

    2020

     

    od srážek ze mzdy za měsíc duben do srážek ze mzdy za měsíc červen včetně

    2020

     

    od srážek ze mzdy za měsíc červenec do srážek ze mzdy za měsíc prosinec

    2021

     

    od srážek ze mzdy za měsíc leden do srážek za měsíc prosinec

    Nezabavitelná částka na povinného v Kč

    6225,33

    6428,67

    6428,67

    6608

    6908

    7771,50

    7872,75

    Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč

    1556,33

    1607,17

    1607,17

    1652

    1727

    2590,50

    2624,25

    Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení v Kč

    9338

    9643

    19 286

    19 824

    20 724

    20 724

    20 994

    Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč

    3112

    3214

    6428

    6608

    6908

    6908

    6998

     

    Míra uspokojení exekučně vymáhaných pohledávek se snižuje a v poslední době výrazně         

    Dopady toho, jak narůstá částka, která zůstává dlužníkovi, a snižuje se naopak částka náležející oprávněnému věřiteli, můžeme ilustrovat na modelové situaci ženatého zaměstnance se 2 dětmi, který pobírá mzdu (modelově zjednodušíme, že po celou dobu v nezměněné výši) 26 000 Kč (čistého) měsíčně, z níž je exekučně uspokojována nepřednostní pohledávka.

    Čistá měsíční mzda v období:

    Sraženo ve prospěch věřitele

    (v Kč)

    Zůstalo dlužníkovi

    (v Kč)

    2018

    8879

    17 121

    leden - květen 2019

    8320

    17 680

    červen - prosinec 2019

    4916

    21 084

    leden - březen 2020

    4812

    21 188

    duben - červen 2020

    4637

    21 363

    červenec - prosinec 2020

    3485

    22 515

    2021

    3418

    22 582

    leden - březen 2022

    2769

    23 231

    duben - červen 2022

    2574

    23 426

    červenec - září 2022

    2389

    23 611

    říjen - prosinec 2022

    1264

    24 736

    2023

    711

    25 289

    2023 (kdyby nedošlo ke snížení koeficientů a zůstaly na předchozí úrovni)

    0

    26 000

     

    Výsledkem opakovaně zvyšované ochrany dlužníků pak je, jak uvádí příslušné údaje soudní exekutor Lukáš Jícha (bez bližšího odkazu na pramen (zdroj), avšak nejspíš zhruba odpovídají realitě), že ve třetině exekucí srážkami z důchodu a ve čtvrtině exekucí srážkami ze mzdy, v nichž v roce 2019 probíhaly srážky, nelze již dnes (rozumějme na přelomu let 2022 a 2023) provádět vůbec žádné srážky.[3] Ostatně i v naší tabulce vidíme, že kdyby nedošlo od 1. ledna 2023 ke změně v parametrech srážek ze mzdy spočívající ve snížení koeficientů (kterými jsou z životního minima jednotlivce  a příslušného normativu nákladů na bydlení odvozovány (1) nezabavitelná částka a (2) částka zbytku čisté mzdy, nad kterou se sráží bez omezení, a tím i  zprostředkovaně (3) výše části mzdy připadající na uspokojení nepřednostních pohledávek, přednostních pohledávek, nebo naopak části, která zůstává vždy dlužníkovi), tak by srážky nemohly být vůbec realizovány.

    Jistě v praxi taková situace, že srážky nelze provádět, protože nezabavitelné částky převyšují čistý příjem, u mnoha povinných dlužníků již nastala. Anebo nastane třeba zrovna v průběhu letošního roku, protože s ohledem na setrvávající nepříznivý inflační vývoj lze patrně očekávat další nárůst životního minima nebo normativu nákladů na bydlení,[4] i v r. 2023, a tím i nezabavitelných částek.[5] A v důsledku toho pak je nebo bude vyloučena realizace exekuce ve formě provádění srážek ze mzdy a obdobných příjmů, která je přitom považována za méně invazivní a přiměřený způsob exekuce v porovnání s exekucí prodejem movitých a nemovitých věcí. Pokud srážky i nadále provádět lze, pak však zase klesá částka, kterou lze srazit ve prospěch oprávněných věřitelů, a dochází tak k prodlužování doby exekuce. V důsledku toho se pak stává nemožným uspokojování dalších pohledávek (plnění dluhů), pro něž srážky ze mzdy nejsou prováděny z důvodu horšího pořadí při souběhu s dříve zahájenými exekucemi.[6]


    Richard W. Fetter
    ,
    právník specializující se na pracovní právo a související kapitoly práva občanského

     


    [1]Vybíráme  z mnoha jeden článek  s rasantními názory a křiklavým titulkem publikovaný na asi nikoliv příliš známém serveru, který však byl vybrán do přehledu nejzajímavějších článků dne 3. 1. 2023 na zřejmě nejnavštěvovanějším internetovém portálu v ČR, a to seznam.cz,: Ministerstvo spravedlnosti pomáhá věřitelům a exekutorům proti chudým – A2larm. (Ostatně jinak by se o něm autor tohoto příspěvku nedozvěděl.) Patrně se mu tak dostalo jinak nebývalé značné pozornosti.

    [2] Není pro to ostatně žádný významný důvod. Jde stále o střední hodnotu v rámci zohledňování velikosti obcí, které nadto slouží pro účely stanovení výše sociálních dávek, kdežto pro určení míry zexekuované části  příjmu na straně jedné a na straně druhé chráněné části příjmu jen zprostředkovaně.

    [3] Viz Jícha, L.: Současný způsob výpočtu srážek ze mzdy se dostal za hranu fungování, advokatnidenik.cz, 28. 12. 2022.

    [4] Ust. § 4 odst. 2 nařízení vlády 595/2006 Sb., v platném znění zní: " Pro výpočet základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, nebo pro stanovení částky, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu bez omezení, se z částky stanovené v nařízení vlády vydaném podle § 26a odst. 4 zákona o státní sociální podpoře použije pouze polovina." Toto ustanovení bylo do nařízení vlády 595/2006 Sb. doplněno s účinností od 1. 10. 2022 nařízením vlády 289/2022 Sb. za tím účelem, aby v souvislosti s navýšením normativu nákladů na bydlení nebylo zvýšení nezabavitelných částek a částky zbytku čisté mzdy, nad kterou se sráží bez omezení, s účinností od 1. října 2022 až tak dramatické, nicméně. Nedojde-li k jeho změně, bude nutno ho aplikovat při případném zvýšení částky navýšení normativních nákladů dle ust. § 26a odst. 3 a 4 zákona o státní sociální podpoře. Další zvýšení částky navýšení normativu nákladů na bydlení provedené nařízením vlády se tak započte při stanovení parametrů srážek ze mzdy toliko z poloviny.

    [5] Soudní exekutor Lukáš Jícha proto navrhuje legislativní změnu způsobu určování parametrů srážek ze mzdy: "Řešení tohoto tristního stavu je třeba hledat v takovém způsobu způsobu výpočtu nezabavitelné částky tak, aby již napříště nebyl závislý na výši životního minima a normativních nákladů na bydlení, které vláda zvyšuje ze zcela jiných důvodů, než je ochrana povinného. Za tím účelem je třeba novelizovat občanský soudní řád, kdy napříště bude výše srážky ze mzdy určena pevným procentem z příjmu povinného, přičemž je na zvážení, zda bude výše srážky lineární nebo progresivní závisle na výši příjmu povinného." Viz Jícha, L.: Současný způsob výpočtu srážek ze mzdy se dostal za hranu fungování, advokatnidenik.cz, 28. 12. 2022.

    [6] Srov. Jícha, L.: Současný způsob výpočtu srážek ze mzdy se dostal za hranu fungování, advokatnidenik.cz, 28. 12. 2022.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Richard W. Fetter
    3. 3. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.