Několik poznámek a výpočtů ke srovnání parametrů exekučních srážek ze mzdy od 1. ledna 2023 a v předchozích letech, zejména pak ke konstrukci nezabavitelných částek

Pro porovnání uvádíme parametry exekučních srážek ze mzdy za rok 2022 a v roce 2023:

	Reklama Nemáte ještě registraci na epravo.cz? Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi. REGISTROVAT ZDE od 1. 1. 2022 resp. od zúčtování příjmu za leden 2022 do 31. 3. 2022 resp. do zúčtování příjmu za  březen  2022	od 1. 4. 2022 resp. od zúčtování příjmu za duben 2022 do 30. 6. 2022 resp. do zúčtování příjmu za červen 2022	od 1. 7. 2022 resp. od zúčtování příjmu za červenec 2022 do 30. 9. 2022 resp. do zúčtování příjmu za září 2022	od 1. 10. 2022 resp. od zúčtování příjmu za říjen 2022 do 31. 12. 2022 resp. do zúčtování příjmu za prosinec 2022	od 1. 1. 2023 resp. od zúčtování příjmu za leden 2023
Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) v Kč	8846,25	9138,75	9416,25	11 103,75	13 638
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč	2948,75	3046,25	3138,75	3 701,25	3409,50
Reklama Veřejné zakázky pro mírně pokročilé – 1. díl: Nastavení zadávacích podmínek a kvalifikačních požadavků (online - živé vysílání) - 16.9.2026 16.9.2026 09:003 975 Kč s DPH 3 285 Kč bez DPH Koupit Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná, v Kč	23 590	24 370	25 110	29 610	30 686
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč	7863	8123	8370	9 870	10 228

Ochrana povinného dlužníka stále zohledňuje nárůst cen bydlení a nákladů na živobytí         

V uvedené tabulce můžeme pozorovat dostatečně vysoký meziroční nárůst nezabavitelných částek (a částky, nad kterou se sráží bez omezení), jakož i jejich relativní nárůst pro rok 2023 ve srovnání s  naposledy pro rok 2022 stanovenými parametry. Nepatřičně proto vyznívá (a to nikoliv výjimečná) kritika snížení koeficientů pro výpočet uvedených veličin (ze 3/4 na 2/3 součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, pokud jde o stanovení nezabavitelné částky na povinného dlužníka; z 1/3 na 1/4, pokud jde o odvození nezabavitelné částky na vyživovanou osobu z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka, a z 200 % na 150 % součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, pokud jde o stanovení částky, nad kterou se sráží bez omezení) pro údajnou asociálnost.[1]

Jak vysoké by byly nezabavitelné čáskty při zachování stávajících koeficientů           

Uvažme, že při zachování uvedených koeficientů (jestliže nebudeme nějak zvláště bazírovat na rozdílu používaného normativu nákladů na bydlení, tedy na rozdílu mezi dříve (do 31. 12. 2022) používaným normativem pro 1 osobu v nájemním bytě v obci s 50 000 - 99 999 obyvateli a aktuálně (nově od 1. 1. 2023) používaným normativem pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli)[2] by nezabavitelná částka na povinného činila 15 342,75 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 5114,25 Kč a částka, nad kterou se sráží bez omezení, 40 914 Kč. Mnohé pohledávky resp. větší počet pohledávek by se stal v praxi prostřednictvím srážek ze mzdy či obdobného příjmu nevymahatelným.

Rychlý nárůst nezabavitelných částek

V posledních letech došlo totiž k výraznému navýšení ochrany povinných dlužníků a jejich rodin. Opakovaně docházelo ke zvýšení životního minima nebo příslušného normativu nákladů na bydlení, a tak i následně nezabavitelného minima. A stejně tak, jak už jsme již naznačili, bylo v zájmu vyšší ochrany povinných dlužníků přímo se stejným záměrem měněno (novelizováno) nařízení vlády o nezabavitelných částkách. (Od 1. 6. 2019 došlo ke zdvojnásobení částky, nad kterou je zbytek čisté mzdy postižitelný bez omezení, a proto i ke zvýšení jedné nebo dvou třetin zbytku čisté mzdy, která zůstává povinnému dlužníkovi.) S ohledem na zdražování a inflaci v průběhu r. 2022 došlo pak opakovaně k (dosud nebývalému) zvýšení životního minima i normativu nákladů na bydlení. Nezabavitelné částky a částka, nad kterou se sráží bez omezení, se zvýšily hned čtyřikrát - znovu pro každé z kalendářních čtvrtletí r. 2022, jak ostatně plyne ze shora uvedené tabulky. Změnu parametrů srážek v předchozích letech (2018 - 2021) zachycuje další tabulka.

Míra uspokojení exekučně vymáhaných pohledávek se snižuje a v poslední době výrazně         

Dopady toho, jak narůstá částka, která zůstává dlužníkovi, a snižuje se naopak částka náležející oprávněnému věřiteli, můžeme ilustrovat na modelové situaci ženatého zaměstnance se 2 dětmi, který pobírá mzdu (modelově zjednodušíme, že po celou dobu v nezměněné výši) 26 000 Kč (čistého) měsíčně, z níž je exekučně uspokojována nepřednostní pohledávka.

Výsledkem opakovaně zvyšované ochrany dlužníků pak je, jak uvádí příslušné údaje soudní exekutor Lukáš Jícha (bez bližšího odkazu na pramen (zdroj), avšak nejspíš zhruba odpovídají realitě), že ve třetině exekucí srážkami z důchodu a ve čtvrtině exekucí srážkami ze mzdy, v nichž v roce 2019 probíhaly srážky, nelze již dnes (rozumějme na přelomu let 2022 a 2023) provádět vůbec žádné srážky.[3] Ostatně i v naší tabulce vidíme, že kdyby nedošlo od 1. ledna 2023 ke změně v parametrech srážek ze mzdy spočívající ve snížení koeficientů (kterými jsou z životního minima jednotlivce  a příslušného normativu nákladů na bydlení odvozovány (1) nezabavitelná částka a (2) částka zbytku čisté mzdy, nad kterou se sráží bez omezení, a tím i  zprostředkovaně (3) výše části mzdy připadající na uspokojení nepřednostních pohledávek, přednostních pohledávek, nebo naopak části, která zůstává vždy dlužníkovi), tak by srážky nemohly být vůbec realizovány.

Jistě v praxi taková situace, že srážky nelze provádět, protože nezabavitelné částky převyšují čistý příjem, u mnoha povinných dlužníků již nastala. Anebo nastane třeba zrovna v průběhu letošního roku, protože s ohledem na setrvávající nepříznivý inflační vývoj lze patrně očekávat další nárůst životního minima nebo normativu nákladů na bydlení,[4] i v r. 2023, a tím i nezabavitelných částek.[5] A v důsledku toho pak je nebo bude vyloučena realizace exekuce ve formě provádění srážek ze mzdy a obdobných příjmů, která je přitom považována za méně invazivní a přiměřený způsob exekuce v porovnání s exekucí prodejem movitých a nemovitých věcí. Pokud srážky i nadále provádět lze, pak však zase klesá částka, kterou lze srazit ve prospěch oprávněných věřitelů, a dochází tak k prodlužování doby exekuce. V důsledku toho se pak stává nemožným uspokojování dalších pohledávek (plnění dluhů), pro něž srážky ze mzdy nejsou prováděny z důvodu horšího pořadí při souběhu s dříve zahájenými exekucemi.[6]

Richard W. Fetter,
právník specializující se na pracovní právo a související kapitoly práva občanského