epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 3. 2023
    ID: 116122upozornění pro uživatele

    Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce

    Připravovaná rozsáhlejší novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) přináší významné změny na poli právní úpravy vztahů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Jednou z nejdiskutovanějších připravovaných změn v této oblasti je právo na dovolenou, které má nově náležet vedle zaměstnanců v pracovním poměru i zaměstnancům pracujícím pro zaměstnavatele na základě DPP či DPČ.

    Navrhovaná úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je z uvedeného důvodu kritizována zaměstnavateli. Ti se domnívají, že v kombinaci s navrhovanou novou povinností zaměstnavatelů rozvrhovat pracovní dobu se stanou dané druhy pracovněprávních vztahů v praxi méně užívanými.Tento článek shrnuje, jak se promítne nové právo zaměstnanců konajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr do těchto pracovněprávních vztahů.

    Současná právní úprava

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Současná právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr na základě § 77 odst. 2 písm. f) zákoníku práce vylučuje aplikaci právní úpravy dovolené pro tento druh základních pracovněprávních vztahů. Zaměstnanci konající práci na základě DPP či DPČ tak právo na dovolenou oproti zaměstnancům v pracovním poměru nemají. Zaměstnavatel však může i nyní právo na dovolenou “dohodářům” přiznat, a to formou vzájemné dohody či ve vnitřním předpisu. V praxi se však k tomuto dobrovolnému kroku zaměstnavatelé uchylují velmi zřídka.

     

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Navrhovaná změna právní úpravy

    Dle návrhu novely zákoníku práce ve znění zveřejněném na webovém portálu Úřadu vlády České republiky dne 30. 1. 2023[1] (dále jen „návrh novely“) se má přístup k dovolené u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr koncepčně změnit. Nově nemá § 77 odst. 2 zákoníku práce v taxativním výčtu vylučovat aplikaci právní úpravy dovolené, která tak má nově náležet i “dohodářům”. Návrh novely přitom počítá s dělenou účinností změn dopadající na právní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy účinnost “aktivace” práva na dovolenou je navržena k 1. 1. 2024. Z důvodové zprávy návrhu novely přitom plyne, že se má právní úprava dovolené vymezená v § 211 - § 223 zákoníku práce  v plném rozsahu vztahovat i na vztahy z DPP a DPČ, kdy: “není žádný důvod pro zvláštní právní úpravu oproti již zavedenému standardu u zaměstnanců v pracovním poměru, neboť zcela specifická úprava dovolené u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by zbytečně zatěžovala její adresáty, především zaměstnavatele.”[2]

    S ohledem na uvedenou citaci důvodové zprávy a skutečnost, že návrh novely u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nestanoví, že by se právní úprava dovolené měla uplatnit pouze částečně, se dle navrhovatelů mají zákonná pravidla ohledně dovolené aplikovat totožně jak na pracovní poměry, tak i pracovněprávní vztahy založené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel tak bude v případě schválení návrhu novely muset nově takovým zaměstnancům, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru, mj. určit čerpání dovolené podle písemného rozvrhu či oznámit dobu čerpání dovolené zaměstnancům alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak[3]. Na tyto pracovněprávní vztahy se rovněž budou aplikovat pravidla pro převádění nevyčerpané části dovolené do následujícího kalendářního roku[4] (za předpokladu, že DDP nebo DPČ nebude uzavřena výhradně do konce daného kalendářního roku). V případě skončení vztahu z DPP nebo DPČ má také “dohodářům” náležet právo na náhradu odměny z dohody za nevyčerpanou část dovolené.

    Výpočet dovolené

    Právo na dovolenou má zaměstnancům pracujícím na základě DPP nebo DPČ náležet za stejných podmínek jako v případě zaměstnanců konajícím práci v pracovním poměru, kdy zásadními veličinami pro účely kalkulace dovolené budou i v těchto případech výměra dovolené, týdenní pracovní doba a počet celých odpracovaných týdenních dob. Výměra dovolené by dle návrhu novely i v případě “dohodářů” pracujících v podnikatelské sféře měla reflektovat minimální zákonnou výměru dovolené v rozsahu 4 týdnů[5] s možností odchýlení ve prospěch zaměstnance. V tomto ohledu se může jevit za rizikové pro zaměstnavatele postupovat odlišně při poskytování dovolené nad rámec zákonné výměry výhradně pro zaměstnance v pracovním poměru.

    S ohledem na možné obtíže při určování délky týdenní pracovní doby zaměstnanců pracujících na základě dohod návrh novely pro účely výpočtu práva na dovolenou počítá se zavedením § 77 dost. 5, podle něhož: “u zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.” Pro všechny zaměstnance pracující na základě DPP nebo DPČ je tedy počítáno se zavedením fiktivní délky týdenní pracovní doby, která má být pro všechny “dohodáře” stejně dlouhá, a to bez ohledu na to, jak si strany délku pracovní doby upravily v dohodě.

    Aby zaměstnanci konajícímu práci na základě DPP nebo DPČ vzniklo právo na dovolenou, budou muset být v případě schválení návrhu novely dle § 213 dost. 3 zákoníku práce v příslušném kalendářním roce kumulativně splněny následující dvě podmínky, a to:

    1. nepřetržité trvání vztahu založeného DPP nebo DPČ po dobu alespoň 4 týdnů (tj. 28 kalendářních dnů), a
    2. odpracování alespoň 4násobku týdenní pracovní doby zaměstnancem, tzn. alespoň 80 hodin při aplikace fiktivní délky pracovní doby v rozsahu 20 hodin.

    Shodně jako v případě pracovních poměrů má zaměstnanci na DPP nebo DPČ náležet za každý odpracovaný násobek týdenní pracovní doby (20 hodin) dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené (která musí činit nejméně 4 týdny). Výše uvedené si ukážeme na následujícím příkladu:

    Příklad 1

    Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na základě DPP od 1.6.2024 do 31.8.2024 a odpracoval u něj 250 hodin. Zaměstnavatel neposkytuje dovolenou nad rámec minimální zákonné výměry dovolené, a tak výměra dovolené zaměstnance činí 4 týdny. S ohledem na skutečnost, že pracovněprávní vztah trval alespoň 4 týdny a zaměstnanec současně odpracoval více než 80 hodin, vznikne zaměstnanci právo na dovolenou.

    Pro účely kalkulace dovolené je nutné zjistit počet celých odpracovaných týdenních pracovních dob, a to na základě podílu počtu odpracovaných hodin a zákonem stanovené týdenní pracovní doby: 250:20 = 12,5, tj. zaměstnanec odpracoval 12 celých násobků týdenní pracovní doby. Zaměstnanci tak vzniklo právo na dovolenou v rozsahu 12/52 ze součinu zákonem stanovené týdenní pracovní doby a výměry dovolené (20 hodin x 4 = 80 hodin), kdy 12/52 z 80 hodin odpovídá 18,46 hodinám, což po zaokrouhlení nahoru[6] činí 19 hodin dovolené.

    Příklad 2

    Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na základě DPP přes letní prázdniny od 1.7.2024 do 31.8.2024 a odpracoval u něj za tuto dobu 75 hodin. Tomuto zaměstnanci právo na dovolenou nevznikne, protože u zaměstnavatele neodpracoval alespoň 80 hodin.  

    Závěr

    Návrh novely jednoznačně přináší ve vztahu ke změně právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zavedení práva “dohodářů” na dovolenou nejen administrativní, ale i finanční zatížení všech zaměstnavatelů, kteří tento relativně flexibilní druh pracovněprávního vztahu při své činnosti užívají. Praxe ukáže, zda nové povinnosti zaměstnavatelů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr povedou k tomu, že se dané druhy pracovněprávních vztahů stanou v praxi méně užívanými.

    Mgr. Pavel Svoboda,
    advokát

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno

    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mai
    l: office@dolezalpartners.com


    [1] Návrh zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony PID: KORNCJ7DN4N6. Zveřejněno 30. 1. 2023. Dostupné >>> zde.

    [2] Viz Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, PID: KORNCJ7DN4N6, zvláštní část, k novelizačním bodům 21., 25 a 26, k vypuštění písm. f). Dostupné >>> zde.

    [3] § 217 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    [4] § 218 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    [5] § 212 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    [6] § 216 odst. 5 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Pavel Svoboda (Doležal & Partners)
    29. 3. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Insolvence
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.