pracovní právo

Základním stavebním kamenem pracovního práva je ochrana postavení zaměstnance jakožto slabší strany pracovněprávního vztahu. Jedná se o jednu ze dvou hlavních funkcí tohoto svébytného právního oboru[1], která se na našem území konstantně vyvíjí a upevňuje už od 18. století, ve kterém Josef II. vydal dvorský dekret normující nedělní klid a základní…

Zákoník práce dává zaměstnavateli několik možností, jak si smluvní vztahy k zaměstnancům nastavit flexibilněji. Jednou z nich je sjednání hned několika druhů práce v jedné pracovní smlouvě. To je výhodné zejména, pokud pracovní úkoly zaměstnance přesahují rozsah jedné pracovní pozice. Nicméně tato praxe může mít i svá úskalí, jako když zaměstnanec…

K 1. lednu 2020 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se stanoví nemocenské dávky vyplácené státem (resp. v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada příjmu vyplácená zaměstnavatelem) – jinak řečeno dochází ke zvýšení té části příjmu, která se započítává (zohledňuje) při výpočtu…

Náležitá právní prověrka neboli Due Diligence je nezbytnou součástí každé větší obchodní transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Opomíjenou součástí právní prověrky ale bývá aspekt trestněprávní. Má však vůbec smysl zabývat se v rámci Due Diligence prověrkou z hlediska trestního práva?

Poskytování firemních benefitů a dalších zpestření každodenní pracovní rutiny je v souvislosti s nedostatkem zaměstnanců na pracovním trhu aktuální otázka. Kromě těch dnes poměrně obvyklých, za které lze považovat multisport karty, občerstvení na pracovišti nebo 5 týdnů dovolené, se nabízí i nejrůznější pracovní akce jako teambuilding, společné…

„Na konec roku firma nařídila dovolenou, já už ale žádnou nemám. Co teď?“ zněl titulek článku nejmenovaného periodika, jenž se věnuje aktuální a nikoliv nepraktické otázce, kterou nyní může řešit vícero zaměstnavatelů a zajímat celou řadu zaměstnanců. Mohl by být souborem užitečných rad právníka, jaké běžně nacházíme ve sdělovacích prostředcích…

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí v oboru pracovního práva z letošního roku 2019.

Ženy, mladiství a osoby se zdravotním postižením patří do skupiny osob, kterým jsou zaručeny zvláštní podmínky při práci, které reflektují jejich specifické potřeby. Oprávnění ke zvláštním pracovním podmínkám je těmto skupinám zaměstnanců zaručeno již v samotné Listině základních práv a svobod, konkrétně v jejím čl. 29, který uvádí že „Ženy…

Práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu zanikají posledním okamžikem dne, který byl ujednán jako den skončení pracovního poměru (nikoliv po tomto dni), připomenul Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3103/2018, ze dne 25. 6. 2019, a to mělo v daném velmi zajímavém – NS řešeném – případě značně nepříznivý vliv na mzdová práva…

Institut zaměstnaneckých benefitů nepředstavuje pro české pracovní prostředí žádnou novinku. Už Tomáš Baťa poskytoval svým zaměstnancům benefity v podobě zvýhodněného bydlení, možnosti zvýšení kvalifikace nebo podpory v nemoci. V dnešní době nízké nezaměstnanosti, kdy se zaměstnavatelé snaží udržet si své zaměstnance nebo nové schopné zaměstnance…

V předchozí první části[1] jsme se na pozadí případu řešeného Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 864/2019 přesvědčili, že v praxi není vždy snadné odlišit, zda je naplněn výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebo zrušení části zaměstnavatele ve smyslu ust. § 52 písm. a) zákoníku práce. Při…

Právní úpravu dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty) nalezneme v § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Jedná se o dvoustranné pracovněprávní jednání, kterým se zakládá případná odpovědnost zaměstnance ve vztahu k tzv.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci v rámci pracovní doby a umožnit mu její výkon. Pokud zaměstnavatel přestane přidělovat zaměstnanci práci, může jej zaměstnanec vyzvat k plnění jeho povinností, není k tomu však povinen. Rovněž není povinností zaměstnance zdržovat se po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své…

I případ řešený Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 864/2019 potvrzuje, že v praxi není vždy snadné odlišit, zda je naplněn výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebo zrušení části zaměstnavatele ve smyslu ust. § 52 písm. a) zákoníku práce, a to nejen v praxi zaměstnavatelské, ale i v praxi soudní.

Nejen právnické veřejnosti by nemělo ujít překvapivé rozhodnutí nejen Ústavního soudu. - Zaměstnanec nesplňoval kvalifikační předpoklady, ani za několik let si nedoplnil vzdělání studiem, jak měl, a tak mu dal zaměstnavatel postupující striktně podle zákona výpověď, ale obecné soudy rozhodly, že výpověď neplatí, protože zaměstnanci chybělo jen…

Výběr rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky v oboru pracovního práva za r. 2019 - tedy přehled judikatury zahrnující jak judikáty v tom pravém, užším resp. nejužším smyslu, tedy rozhodnutí zodpovídajících dosud neřešené právní otázky, ale obsahující i informace o dalších soudních rozhodnutích z různých důvodů zajímavých a pro…

V naší právní praxi se setkáváme s nejrůznějšími náměty klientů – zaměstnavatelů, kteří by určitými konkrétními způsoby rádi reagovali na měnící se podmínky na trhu práce tak, aby mohli být co nejvíce úspěšní při oslovení potenciálních zaměstnanců, případně aby mohli být více úspěšní při „udržení“ zaměstnanců stávajících. Jedním z takovýchto…

Kritizovat zaměstnavatele se nemusí vyplatit. Může totiž být důvodem pro jednostranné rozvázání pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele výpovědí či v nejzávažnějších případech i okamžitým zrušením. Soudní praxe je dlouhodobě zajedno v tom, že kritika zaměstnance na adresu zaměstnavatele je vzhledem k významu svobody projevu zásadně…

V praxi jsou běžné případy, kdy podnikatelské subjekty – zhotovitelé provádějí na základě uzavřených občanskoprávních smluv o dílo přímo v obchodních prostorách příslušných objednatelů dílo spočívající v činnostech opakující se povahy, které ale daný objednatel v daných obchodních prostorách současně zajišťuje částečně i sám (svými…

I v pracovně-právních vztazích se uplatní institut započtení pohledávek. Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění však není přípustné, neboť zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu jen na základě dohody o…