epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
9. 4. 2020
ID: 110890upozornění pro uživatele

Může zaměstnavatel započítat jednostranně svou pohledávku na náhradu škody vůči zaměstnanci na odstupné?

Není neobvyklé, že při výkonu závislé práce nastávají situace, kdy zaměstnanec svým jednáním způsobí škodu zaměstnavateli. V takových případech, pokud byly dodrženy všechny zákonem stanovené náležitosti, vzniká zaměstnavateli nárok na náhradu vzniklé škody. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé se pokoušejí svoji pohledávku na náhradu škody jednostranně započíst vůči pohledávce zaměstnance na mzdu.

Jak však v loňském roce rozhodl Nejvyšší soud (rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 238/2019), takový postup není možný, neboť započtení obou pohledávek je možné jen na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele. V jednom ze svých nejaktuálnějších rozhodnutí Nejvyšší soud (rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3557/2019) tento závěr rozšířil, když uvedl, že zaměstnavatel nemůže jednostranně započíst svou pohledávku vůči zaměstnanci bez uzavření dohody o srážkách ani proti pohledávce zaměstnance na odstupné. 

Skutkový stav

V posuzované věci skončil pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce (tj. pro nadbytečnost). Zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru částku o 20 000 Kč nižší, než zaměstnanci náleželo. Zaměstnanec následně podal u soudu žalobu na zaplacení, přičemž zaměstnavatel přistoupil k jednostrannému započtení své pohledávky na náhradu škody vůči zaměstnanci na pohledávku zaměstnance ve výši 20 000 Kč.  

Z odůvodnění

Právo zaměstnavatele na jednostranné započtení svých pohledávek vůči pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu je obecně přípustné[1], neboť započtení se i v pracovněprávních vztazích řídí (na základě zásady subsidiarity) § 1982 odst. 1 občanského zákoníku, který takový postup výslovně umožňuje.

Možnost započtení vzájemných pohledávek v pracovněprávních vztazích potvrzuje i ustálená judikatura Nejvyššího soudu – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3330/2011: „není pochyb o tom, že závazek zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout podle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2007 rovněž započtením“.

Jde-li však o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy (srov. § 147 odst. 3 větu druhou zák. práce). Bez této dohody není zaměstnavatel oprávněn k započtení (potažmo srážce ze mzdy) přistoupit, a to i kdyby byly jinak splněny všechny ostatní předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu, zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznal a zavázal se ji nahradit.

Uvedený závěr se uplatní i ve vztahu k odstupnému. Odstupné totiž podle § 145 odst. 2 písm. d) zákoníku práce náleží mezi tzv. „jiné příjmy“ zaměstnance, na které se vztahují ustanovení o srážkách ze mzdy stejně jako na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu. Jediným rozdílem je, že při srážkách z odstupného se (na rozdíl od srážek ze mzdy) nepoužijí ustanovení § 278 a 279 odst. 1 občanského soudního řádu (srov. § 144a odst. 4 zákoníku práce), která se týkají zákazu jednostranného započtení ze strany zaměstnavatele v části mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy nebo platu v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy nebo platu.

Započítat nárok zaměstnavatele na náhradu škody vůči nároku zaměstnance na odstupné je proto možné výlučně na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a nikoliv na základě jednostranného zápočtu ze strany zaměstnavatele.

JUDr. Bc. Matěj Řičánek,
advokát

Jiří Nosek,
student


LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o.
 
Václavská 12
120 00 Praha 2
 
Tel.:       +420 222 200 700
e-mail:    office@legalite.cz
 
 

[1] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3557/2019


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


JUDr. Bc. Matěj Řičánek, Jiří Nosek (LEGALITÉ)
9. 4. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Návrh zákona na ochranu oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 6.
  • Nová úprava kratší výpovědní doby při výpovědi zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Užití chytrých zařízení v pracovněprávních vztazích a ochrana dat
  • Stravenkový paušál - vítaná novinka roku 2021
  • Nadbytečný souhlas se zpracováním osobních údajů v pracovněprávních vztazích – jak situaci vyřešit?
  • Snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy musí být adekvátní míře porušení režimu práce neschopného zaměstnance a nesmí být následováno výpovědí z téhož důvodu

Související produkty

Online kurzy

  • Novela zákona o zaměstnanosti 2017
  • Pracovní smlouva a dohody DPP a DPČ
  • Skončení pracovního poměru
Lektoři kurzů
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Vybraná nejnovější judikatura k nároku na pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním - zejména za pozdní nebo nesprávné vyúčtování nákladů a záloh na služby spojené s užíváním bytu
  • Ústavní soud stanovil kritéria pro určení výše nemajetkové újmy pozůstalých po oběti dopravní nehody
  • Návrh zákona na ochranu oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Nouzový stav není okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby již kvůli gramatickému výkladu příslušných ustanovení
  • Problematika valorizace a redukce vnosů v rámci vypořádání SJM
  • Započtení pohledávky
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Náklady řízení
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Řízení o dovolání

Za „jiné hmotněprávní posouzení“, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu,...

Započtení pohledávky

Žalovaný je oprávněn uplatnit v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, jako odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 písm. f/ o. s. ř. skutečnost, že po...

Předkupní právo

Vzhledem k absenci podrobnější úpravy výkonu věcného předkupního práva je namístě aplikovat ustanovení o smluvním překupním právu. Při zvažování realizace předkupního práva v...

Mezinárodní příslušnost soudu

V ustanoveních čl. 5 a 6 nařízení Brusel I obsažených v oddílu 2 kapitoly II tohoto nařízení je upravena příslušnost soudů na výběr daná (zvláštní příslušnost), která je pro...

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů