13. 2. 2018
ID: 106984upozornění pro uživatele
Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy – Exekuční uspokojení pohledávek podle pořadí a poměrné uspokojení pohledávek v r. 2018 - 3. díl
Proti některým dlužníkům je nařízeno i vícero exekucí srážkami ze mzdy, s nimiž si musí umět zaměstnavatel poradit, a prosto bude jistě užitečné přiblížit i problematiku realizace složitějších exekucí, při souběhu více pohledávek, ačkoliv v praxi se vyskytují ještě mnohem komplikovanější případy než ty, na kterých ilustrujeme změny v oblasti srážek ze mzdy pro rok 2018, tedy zvýšení nezabavitelného (nepostižitelného minima) a dalších parametrů pro srážky.[1]
Pořadí pohledávek
Pořadí srážek ze mzdy je upraveno v ust. § 149 zákoníku práce. (Srážky ze mzdy smějí být podle ust. § 148 odst. 2 zákoníku práce provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v o. s. ř.; těmito podmínkami se řídí u pohledávek, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí, pořadí jednotlivých pohledávek.) Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 o. s. ř., kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se podle ust. § 280 odst. 1 o.s.ř. jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní podle ust. § 280 odst. 2 o.s.ř. bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:
Zaměstnanci, který je podruhé ženatý, aniž by ve druhém manželství zplodil potomka, a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).
Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč na osobu povinného a 1556,33 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7782 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 738 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč (přičemž zbudou 2 Kč). Zbývá 3400 Kč (12 738 – 9338), které lze srazit bez omezení.
Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2388 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3400 Kč). A z té zbude ještě 1012 Kč (3400 – 2388).
Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3400 Kč, čili 1012 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.)
Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3112 + 2388), na přednostní daňovou pohledávku 4124 Kč (3112 + 1012), celkově tedy 9624 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2).
Příklad poměrného uspokojení pohledávek:
Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3112 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01945; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1750,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1361,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1361,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1750,50 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.
Na výživné tak bude sraženo (stejně jako v předchozím případě) 5500 Kč (3112 + 2388), na daňový dluh 2762,50 Kč (1750,50 + 1012) a na soukromoprávní dluh 1361,50 Kč. Zaměstnanci bude (stejně jako v předchozím případě) vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2).
Richard W. Fetter,
autor je právníkem specializujícím se na občanské a pracovní právo
____________________________________
[*] Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy – Nové (vyšší) nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) pro rok 2018 - 1.díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[**] Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy – Výpočtový vzorec a postup při exekuční srážkách ze mzdy v r. 2018 - 2. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pořadí srážek ze mzdy je upraveno v ust. § 149 zákoníku práce. (Srážky ze mzdy smějí být podle ust. § 148 odst. 2 zákoníku práce provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v o. s. ř.; těmito podmínkami se řídí u pohledávek, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí, pořadí jednotlivých pohledávek.) Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 o. s. ř., kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se podle ust. § 280 odst. 1 o.s.ř. jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní podle ust. § 280 odst. 2 o.s.ř. bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:
Zaměstnanci, který je podruhé ženatý, aniž by ve druhém manželství zplodil potomka, a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).
Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč na osobu povinného a 1556,33 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7782 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 738 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč (přičemž zbudou 2 Kč). Zbývá 3400 Kč (12 738 – 9338), které lze srazit bez omezení.
Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2388 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3400 Kč). A z té zbude ještě 1012 Kč (3400 – 2388).
Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3400 Kč, čili 1012 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.)
Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3112 + 2388), na přednostní daňovou pohledávku 4124 Kč (3112 + 1012), celkově tedy 9624 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2).
Příklad poměrného uspokojení pohledávek:
Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3112 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01945; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1750,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1361,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1361,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1750,50 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.
Na výživné tak bude sraženo (stejně jako v předchozím případě) 5500 Kč (3112 + 2388), na daňový dluh 2762,50 Kč (1750,50 + 1012) a na soukromoprávní dluh 1361,50 Kč. Zaměstnanci bude (stejně jako v předchozím případě) vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2).
Richard W. Fetter,
autor je právníkem specializujícím se na občanské a pracovní právo
____________________________________
[*] Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy – Nové (vyšší) nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) pro rok 2018 - 1.díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[**] Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy – Výpočtový vzorec a postup při exekuční srážkách ze mzdy v r. 2018 - 2. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
