18. 9. 2017
ID: 106383upozornění pro uživatele
Stanovení podpory v nezaměstnanosti nikoliv z výdělku, ale průměrné mzdy v národním hospodářství
V případě, že uchazeč o zaměstnání splní podmínku předchozí doby důchodového pojištění (12 měsíců v posledních 2 letech) započtením náhradní doby nebo nemůže svůj příjem doložit, stanoví se mu podpora v nezaměstnanosti jen v minimální částce určené z průměrné mzdy v národním hospodářství.
Standardní procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí podle ust. § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku (zaměstnance) nebo vyměřovacího základu (na důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné) z poslední činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí snížená procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Výše sociální dávky se tedy odvíjí od dosaženého výdělku. Podle ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se však podpora v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
Výdělek nelze osvědčit
Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (ust. § 51 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti) může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (t.j. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).[1]
V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění) by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě jednalo o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.
Výdělek nelze určit
Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči zaměstnanci své povinnosti, tak jeho průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracoval, ale byl u něj zaměstnán. Pokud nelze u zaměstnance stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. U zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek uchazeč o zaměstnání není schopen doložit z důvodů na straně zaměstnavatele, jak bylo uvedeno výše.
Nemožnost určit vyměřovací základ (ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti) naopak může nastat v situaci kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby). Např. zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2016) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2017) a činnost ukončí k 31. 7. (2017). Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2017) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. 1. 8. (2017) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2018) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2017). Jelikož v předchozím roce (2016) samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.[2]
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3780 Kč.
Richard W. Fetter
__________________________________________
[1] Zaměstnanec však musí být schopen prokázat, že mu nárok na podporu v zaměstnanosti vůbec vznikl, tedy odpracování potřebné doby, např. pracovní smlouvou a následným právním úkonem, na jehož základě byl rozvázán pracovní poměr. I bez potřebného potvrzení o výši průměrného výdělku však zřejmě lze výši výdělku doložit např. výplatními lístky, tedy písemnými doklady ve smyslu ust. § 142 odst. 5, které je povinen vydávat zaměstnavatel zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy, avšak praxe úřadu práce v takové důkazní nouzi zaměstnance mi není známa.
[2] Srovnej Stádník, J., Kieler, P.: Podpora v nezaměstnanosti a průměrná mzda v národním hospodářství, Práce a mzda č. 11/2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
- splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
- bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, neboReklama
- nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Výdělek nelze osvědčit
Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (ust. § 51 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti) může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (t.j. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).[1]
V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění) by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě jednalo o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.
Výdělek nelze určit
Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči zaměstnanci své povinnosti, tak jeho průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracoval, ale byl u něj zaměstnán. Pokud nelze u zaměstnance stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. U zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek uchazeč o zaměstnání není schopen doložit z důvodů na straně zaměstnavatele, jak bylo uvedeno výše.
Nemožnost určit vyměřovací základ (ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti) naopak může nastat v situaci kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby). Např. zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2016) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2017) a činnost ukončí k 31. 7. (2017). Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2017) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. 1. 8. (2017) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2018) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2017). Jelikož v předchozím roce (2016) samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.[2]
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3780 Kč.
Richard W. Fetter
__________________________________________
[1] Zaměstnanec však musí být schopen prokázat, že mu nárok na podporu v zaměstnanosti vůbec vznikl, tedy odpracování potřebné doby, např. pracovní smlouvou a následným právním úkonem, na jehož základě byl rozvázán pracovní poměr. I bez potřebného potvrzení o výši průměrného výdělku však zřejmě lze výši výdělku doložit např. výplatními lístky, tedy písemnými doklady ve smyslu ust. § 142 odst. 5, které je povinen vydávat zaměstnavatel zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy, avšak praxe úřadu práce v takové důkazní nouzi zaměstnance mi není známa.
[2] Srovnej Stádník, J., Kieler, P.: Podpora v nezaměstnanosti a průměrná mzda v národním hospodářství, Práce a mzda č. 11/2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
