epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 5. 2017
    ID: 105900upozornění pro uživatele

    Nejvyšší soud opětovně k (nepřípustnosti) souběhu funkcí

    Českým právním prostředím v druhé polovině loňského roku otřásl zdánlivě přelomový nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016 (dále také jen jako „Nález“), ve kterém Ústavní soud podrobil tvrdé kritice dlouholetou ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se problematiky, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává činnost, která přísluší statutárnímu orgánu, ovšem v pracovněprávním vztahu (zákaz tzv. souběhu funkcí). Jak na Nález zareagoval Nejvyšší soud, to se dozvíte v našem článku, ve kterém okomentujeme jak Nález, tak nedávno zveřejněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3613/2015 ze dne 19. 1. 2017.

     
     DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
     
    Úvodem připomeňme, jaké argumenty v Nálezu využil Ústavní soud při kritice judikatury, podle které nesmí člen statutárního orgánu obchodní korporace v pracovněprávním vztahu vykonávat činnost, která přísluší statutárnímu orgánu, a podle které je pracovní smlouva (nebo jiná smlouva uzavřená v pracovněprávních vztazích) s takovou osobou na tuto činnost podle Nejvyššího soudu neplatná. Ústavní soud v Nálezu především zdůraznil, že zákaz tzv. souběhu funkcí české zákony nikdy výslovně nestanovily a tento zákaz judikatorně dotvořily až obecné soudy. Chtějí-li obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí podle Ústavního soudu pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, tím spíše jde-li o dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť takovým postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva konkrétního stěžovatele (a to zejména na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci.

    Výše nastíněné nároky na dotváření práva ustálená dosavadní judikatura obecných soudů podle Ústavního soudu nesplňovala. Judikatorní zákaz, aby člen statutárního orgánu vykonával činnost, která přísluší statutárnímu orgánu, v pracovněprávním vztahu, se opírá především o dva důvody: 1. tato činnost není upravena zákoníkem práce (pracovněprávní argumentace) a 2. výkon takové činnosti v pracovněprávním vztahu odporuje povaze obchodní korporace (obchodněprávní argumentace).

    Pracovněprávní argumentace obecných soudů a její kritika ze strany ÚS

    Ústavní soud v Nálezu vyslovil názor, že jsou-li vztahy, jejichž předmětem je výkon závislé práce, vždy podřízeny režimu zákoníku práce, tak to zároveň neznamená, že by na základě vůle stran nemohly být režimu zákoníku práce podřízeny i jiné právní vztahy, v nichž o výkon závislé práce nejde. Podle ÚS jsou ustanovení zákoníku práce, která definují závislou práci, jen relativně (resp. jednostranně) kogentní a vymezují právní vztahy, které se řídí zákoníkem práce vždy, ale nebrání ani tomu, aby si v jiných případech strany režim zákoníku práce zvolily. Pracovněprávní argumentace Nejvyššího soudu však podle Nálezu nejenže pomíjí účel právní úpravy, ale je dokonce vnitřně rozporná, když na jedné straně podle Nejvyššího soudu není (a ani na základě vůle stran nemůže) činnost člena statutárního orgánu zákoníkem práce vůbec regulována, ale na druhou stranu podle Nejvyššího soudu právě ze zákoníku práce plyne, že takové právní jednání (upravující výkon této činnosti v pracovněprávním vztahu) je neplatné. Ústavní soud tak uzavřel, že není možné přijmout úvahy, podle kterých zákoník práce způsobuje neplatnost těch právních jednání, na něž nedopadá.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Obchodněprávní argumentace proti přípustnosti souběhu funkcí pohledem ÚS

    Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně lakonicky odkazoval na „povahu“ obchodních korporací, která podle něj brání tomu, aby člen statutárního orgánu vykonával svou činnost na základě smlouvy podřízené zákoníku práce, a odkazoval rovněž na to, že nikdo nemůže činit stejné úkony současně z titulu dvou různých právních vztahů. Ústavní soud tuto stručnou argumentaci označil za naprosto nedostačující, když taková argumentace nesplňuje požadavky na řádné odůvodnění rozhodnutí. Ústavní soud v Nálezu uvedl výčet skutečností, které musí dle jeho názoru obecné soudy (chtějí-li trvat na zákazu souběhu funkcí) náležitě odůvodnit a s jakými aspekty problematiky se mají vypořádat:

    • 1. Proč si člen statutárního orgánu a korporace nemohou upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce?
    • 2. Proč, pokud může člen statutárního orgánu část svých oprávnění k obchodnímu vedení delegovat na jiné osoby (kterými mohou být i zaměstnanci korporace), není přípustné, aby tato působnost byla svěřena přímo členovi statutárního orgánu a za tím účelem s ním byla uzavřena pracovní smlouva?
    • 3. Jak se obecné soudy vypořádávají se snížením standardu a ochrany dotčených osob, když zákaz souběhu funkce jim odebírá ochranu, kterou jinak mají zaměstnanci, a to zejména ochranu před výpovědí bez uvedení důvodů a ochranu před propuštěním v ochranné době, a navíc se na ně nevztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?
    • 4. Nevede zákaz souběhu funkcí k nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, jelikož zákaz podřídit výkon funkce pracovněprávnímu režimu negativně ovlivňuje především setrvání žen ve vrcholných manažerských funkcích a tím je disproporčně zasahuje?
    V souvislosti s bodem č. 2 výše ÚS navíc uvedl, že bude dále nutné odůvodnit, v čem je z materiálního hlediska rozdíl mezi souběhem u výrobně-technického náměstka generálního ředitele a obchodního ředitele, kde obecné soudy shledaly souběh přípustný, a souběhem u generálního ředitele, kde obecné soudy shledaly souběh nepřípustným.

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Reakce Nejvyššího soudu

    Jak jsme naznačili již v úvodu, tak na Nález zareagoval Nejvyšší soud ve svém nedávno zveřejněném rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3613/2015 (dále jen „Rozsudek“). Čtenáře pravděpodobně nepřekvapí, že Nejvyšší soud na nepřípustnosti souběhu funkcí setrval a naopak se pustil do věcné polemiky s právními názory vyslovenými v Nálezu. Není však bez zajímavosti, že z výše nastíněných 4 otázek, kterými se soudy podle názoru ÚS měly zabývat, se Nejvyšší soud věnoval jen prvním dvěma a zcela ignoroval otázku třetí a čtvrtou ohledně snížení ochrany vedoucích pracovníků a možné diskriminace na základě pohlaví (což však vhledem k odlišné povaze Nejvyššího soudu v porovnání s ÚS, jakožto ochráncem ústavnosti, je vlastně pochopitelné).

    Nejvyšší soud zcela odmítl právní názor Ústavního soudu, podle kterého si lze zvolit režim zákoníku práce i pro případy, na které zákoník práce povinně nedopadá. Podle Rozsudku platí, že nejsou-li právní vztahy, v nichž nejde o výkon závislé práce, předmětem úpravy obsažené v zákoníku práce, tak to znamená, že se nemohou podrobit režimu zákoníku práce ani na základě vůle stran. Nejvyšší soud je tedy toho názoru, že úpravu zákoníku práce nelze nabízet k volnému užití každému, komu se jeho režim líbí, a že zákoník práce jako samostatný kodex svojí úpravou a svými zásadami de facto zakazuje, aby jeho režim byl vztahován – pouze na základě vůle stran – na jiné vztahy, než jaké vznikají při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ní. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že ochrana svobodného, autonomního projevu vůle smluvních stran nemůže být zástěrkou toho, aby činila legálním protiprávní konání subjektů soukromého práva.

    Nejvyšší soud v Rozsudku dále argumentuje jednak a) povahou statutárního orgánu, který při výkonu své funkce nenaplňuje znaky, jimiž zákoník práce charakterizuje vztahy pracovněprávní (když statutární orgán stojí na vrcholu hierarchie právnické osoby a je oprávněn ke všem jednáním jménem právnické osoby), a tím, že b) při sjednání pracovní smlouvy (resp. při podřízení smlouvy o výkonu funkce zákoníku práce) se nikdy nejedná o skutečnou vůli právnické osoby, ale spíše o vůli statutárního orgánu. Podle Nejvyššího soudu i v případě, že zaměstnavatele zastoupí při uzavření smlouvy s členem statutárního orgánu i jiná fyzická osoba než statutární orgán, tu nejsou de facto dvě odlišné strany, které uzavírají smlouvu, ale jde o předem určené právní jednání „ve shodě“, při němž nikdo plnohodnotně nezastupuje obchodní společnost.

    A co bude dál?

    Podle našeho názoru vznikající názorový rozkol mezi Ústavním soudem a Nejvyšším soudem není vydáním Rozsudku zažehnán a lze tak očekávat další kolo judikatorní výměny právních názorů.

    Proti Rozsudku již byla podána ústavní stížnost, není však bez zajímavosti, že věc připadla jinému senátu (III. ÚS) Ústavního soudu, než který vydal Nález (I. ÚS).

    Je tedy otázkou, zda bude argumentace Nejvyššího soudu v Rozsudku shledána jako dostatečná (a nelze přitom vyloučit, že jinému senátu v budoucnu dostatečná nepřijde), nebo zda Ústavní soud Rozsudek zruší. Nelze přitom vyloučit ani variantu, že třetí senát Ústavního soudu sice nové argumentaci Nejvyššího soudu nepřitaká, ale zároveň dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru prvního senátu vysloveného v Nálezu. V takovém případě by došlo k předložení otázky k posouzení plénu Ústavního soudu. Z nedávné rozhodovací praxe Ústavního soudu lze přitom vysledovat, že právě senát I. ÚS, a především soudkyně zpravodajka Nálezu, patří k progresivní části Ústavního soudu. Bylo by tak zajímavé sledovat, zda názor vyslovený v Nálezu obstojí i při rozhodování pléna.

    Závěr a doporučení

    V návaznosti na to, že ani ve světle Nálezu nedošlo ke změně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nelze než doporučit, aby byly smlouvy o výkonu funkce – nedojde-li v budoucnu k judikatorní změně – sjednávány podle zákona o obchodních korporacích a nebyly podřizovány režimu zákoníku práce.

    Chtějí-li si smluvní strany sjednat ve smlouvě o výkonu funkce ustanovení obdobná ustanovením zákoníku práce, nelze jim v tom však bránit, což aproboval i Nejvyšší soud. Strany ale musí mít vždy na paměti, že za současného stavu judikatury takovou smlouvou nebude založen pracovněprávní vztah, který by se řídil zákoníkem práce. Tímto způsobem je možné sjednat např. to, že statutárnímu orgánu náleží dovolená, náhrady při překážkách v práci, odškodnění při poškození na zdraví apod. Takto sjednaných plnění se však strany mohou domáhat vždy jen na základě jejich smlouvy.


    Mgr. David Urbanec

    Mgr. David Urbanec
    ,
    advokát a partner

    Mgr. Aleš Hradil

    JUDr. Aleš Hradil
    ,
    advokátní koncipient


    DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Archa
    Na Poříčí 1046/24
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 221 774 000
    Fax:    +420 221 774 555
    e-mail:    office@dunovska.cz


    [x] Aktualizace textu - 19.5.2017

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. David Urbanec, JUDr. Aleš Hradil (DUNOVSKÁ & PARTNERS)
    16. 5. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak na konkurenční doložku
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.