epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 4. 2025
    ID: 119433upozornění pro uživatele

    Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    V rámci zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se setkáváme se situacemi, v nichž se jednotlivá ustanovení mohou dostat do vzájemného konfliktu, což otevírá prostor pro právní diskuse a interpretační nejistoty. Jednou z takových neprobádaných otázek je vztah § 2050 o. z., který vylučuje náhradu škody při sjednání smluvní pokuty, a § 2898 o. z., jenž stanovuje limity ujednání o omezení povinnosti k náhradě. Řečené normy mohou v konkrétních situacích vést k nejednoznačným výkladům.

    V tomto článku danou problematiku přiblížíme a nastíníme hlavní interpretační otázky, které tato ustanovení přináší.

    Smluvní pokuta představuje významný institut plnící hned několik funkcí. Jednou z nich je funkce paušalizační, která umožňuje věřiteli reparovat újmu, která mu vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti dlužníka, aniž by musel prokazovat skutečnou výši škody. Vzhledem k této paušalizační povaze smluvní pokuty je zřejmé, že instituty smluvní pokuty a náhrady škody jsou v právním systému vzájemně úzce propojeny.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dispozitivní § 2050 o. z. stanoví, že v případě ujednání smluvní pokuty nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Jedná se tedy o výluku práva na náhradu škody ve vztahu k povinnostem již utvrzeným smluvní pokutou, přičemž nelze požadovat náhradu škody ani tehdy, byla-li způsobena úmyslným jednáním.[1]

    Výjimku z výše uvedeného pravidla představuje § 2898 o. z., který stanoví, že se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy v případech, v nichž újma byla způsobena člověku na jeho přirozených právech, úmyslně nebo z hrubé nedbalosti anebo ujednání omezuje či vylučuje právo slabší strany na náhradu jakékoliv újmy.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nedodržení zmíněného zákonného zákazu má za následek, že předmětné ujednání je považováno za zdánlivé. Na takové ujednání právo nahlíží, jako by vůbec neexistovalo (neuvažujeme ani v kategorii jeho platnosti a neplatnosti).[2]

    Tato jasně definovaná omezení smluvní volnosti v oblasti vyloučení či omezení povinnosti nahradit újmu však vyvolávají podstatnou výkladovou nejasnost. Diskutabilní zůstává, do jaké míry tato zákonná restrikce dopadá také na ujednání o smluvní pokutě, a to především s ohledem na její funkci paušalizovaného určení náhrady škody.

    Předestřená otázka vztahu § 2050 o. z. a § 2898 o. z. doposud nebyla výslovně v rozhodovací praxi soudů řešena. Neexistuje tedy judikatura, která by jednoznačně vymezovala, jaké situace spadají pod omezení odpovědnosti za nepředvídatelnou škodu dle § 2050 o. z. a jakým způsobem se má tento princip uplatňovat v kontraktačních vztazích v kontextu § 2898 o. z. Vzhledem k neexistenci přímé judikatury k tomuto tématu je interpretace těchto ustanovení založena především na výkladu odborné literatury.

     V odborné literatuře se objevuje názor, že smluvní pokuta by neměla mít limitační účinek v případě úmyslného porušení povinnosti. Občanský zákoník tuto tendenci dále posiluje, přičemž § 2898 o. z. je nutné vztahovat na všechna ujednání, jejichž cílem je v rozporu se zákonnými omezeními vyloučit nebo omezit povinnost k náhradě újmy, včetně smluvní pokuty. U smluvní pokuty je však vždy nutné posuzovat její konstrukci v širším kontextu, protože jejím hlavním účelem nemusí být snížení povinnosti k náhradě újmy, ale především zajištění splnění dlužníkovy povinnosti.[3]

    Lze se setkat s tvrzením, že pokud si smluvní strany sjednají smluvní pokutu, aniž by si současně ujednaly, že věřitel má právo na náhradu škody, může jít o limitaci povinnosti k náhradě škody ve smyslu § 2898 o. z., ke které nelze přihlížet. Nicméně vůli stran spíše odpovídá, aby mezi nimi platila sjednaná smluvní pokuta s možností domáhat se náhrady škody, která převyšuje výši sjednané pokuty. Pokud tedy dlužník se smluvní pokutou souhlasil, měla by zůstat platná, avšak bez účinku, který by vylučoval povinnost k náhradě škody. [4]

    Provázanost s § 2898 o. z. se uplatní také v souvislosti s postavením slabší strany, neboť řečené ustanovení poskytuje ochranu slabší straně jakožto zranitelnějšímu subjektu. Komentářová literatura však upozorňuje, že uvedené ustanovení nelze aplikovat bez dalšího tak, že by se slabší strana mohla v každém případě dovolat náhrady škody navzdory existenci ujednání o smluvní pokutě.  Smluvní pokuta má v zásadě za cíl posílit právní postavení věřitele tím, že mu poskytuje možnost dosažení kompenzace bez nutnosti prokazovat výši způsobené újmy a příčinnou souvislost. V tomto ohledu smluvní pokuta usnadňuje vypořádání smluvních vztahů a nemístná aplikace daného § 2898 o. z. by tak mohla poskytnuté benefity výrazně omezit.[5]

    Uplatnění § 2898 o. z. na ujednání o smluvní pokutě stejným způsobem jako na situace, kdy pozice věřitele smluvní pokutou posílena není, by pak vedlo k ignorování její role jako paušalizované náhrady škody, což by odporovalo jasné formulací § 2050 o. z. V rozporu s vůlí smluvních stran a zněním § 2050 o. z. by tak byla přiznána jak smluvní pokuta, tak i náhrada škody. Ustanovení § 2898 o. z. by proto mělo být používáno a aplikováno obezřetně a pouze v těch případech, kdy je zřejmé, že byla sjednána nepřiměřeně nízká smluvní pokuta, přičemž jejím primárním účelem bylo obejít zákazy stanovené tímto ustanovením. Taková nepřiměřeně nízká smluvní pokuta, jež neslouží k ochraně věřitele, ale spíše k omezení nebo vyloučení jeho práva na náhradu škody, může být považována za neplatnou z důvodu rozporu s dobrými mravy, a to i tehdy, pokud by formálně nebyly porušeny zákazy uvedené v § 2898 o. z.[6]

    Odborná literatura dále otevírá otázku, zda lze aplikovat vyloučení náhrady škody dle § 2050 o. z. i v případě vzniku škody způsobené hrubou nedbalostí nebo úmyslně, což vede k úvahám o vztahu mezi smluvní pokutou, náhradou škody a odpovědností dlužníka za úmyslné nebo hrubě nedbalé jednání. Vyloučení náhrady škody podle § 2050 o. z. by se nemělo vztahovat na situace, kdy je smluvní povinnost porušena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, zejména z důvodu, že smluvní pokuta primárně utvrzuje splnění povinnosti, a tedy se nepředpokládá, že by měla chránit dlužníka před odpovědností za jeho úmyslné nebo hrubě nedbalé jednání. Předestřená interpretace je ovšem v rozporu s doslovným výkladem zákona, který v případě sjednání smluvní pokuty náhradu škody věřiteli výslovně nepřiznává. Z toho důvodu vyvstává otázka, zda může být vůle stran, která nebyla výslovně projevena ve smlouvě, dostatečným argumentem k prolomení jasné dikce zákona.[7]

    V případě aplikovatelnosti § 2898 o. z. lze poukázat také na skutečnost, že v tomto případě nedochází k vyloučení náhrady škody ujednáním stran, ale přímo ze zákona. Nicméně toto zákonné ustanovení nastupuje pouze na základě předchozího ujednání smluvních stran o smluvní pokutě, což vytváří interpretační problém, který dosud nebyl soudně řešen. Pokud by soudy dospěly k závěru, že § 2898 o. z. dopadá i na zmíněnou situaci, znamenalo by to prolomení absolutního vyloučení náhrady škody podle § 2050 o. z. v případě úmyslného nebo hrubě nedbalého jednání dlužníka.[8]

    V této souvislosti by se mohla nabízet i aplikace § 8 o. z., který stanoví, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Pokud by totiž dlužník vědomě porušil smlouvu s tím, že smluvní pokuta je pro něj ekonomicky výhodnější než splnění závazku, šlo by o zneužití právní normy. V takovém případě by mohlo být soudem dovozováno, že dlužník nemůže využít ochranu poskytovanou § 2050 o. z., jelikož jeho jednání představuje zneužití práva.

    Závěrem lze shrnout, že vzájemný vztah § 2050 a § 2898 o. z. představuje interpretační výzvu, která dosud nenašla jednoznačné řešení v judikatuře. Přikláníme se k názoru, že § 2898 o. z. se neuplatní bez dalšího, naopak by měl být aplikován s náležitou obezřetností a pouze v případech, v nichž je patrné, že smluvní pokuta byla sjednána nepřiměřeně nízko s cílem obejít zákonnou úpravu. Je přitom třeba vždy posuzovat smysl a účel smluvní pokuty v konkrétním smluvním vztahu.[9] Klíčové je zejména zjistit, zda skutečně plní svou funkci, nebo zda je využita jako nástroj k nepřípustnému omezení odpovědnosti dlužníka.

     


    Mgr. Veronika Ondruchová
    ,
    advokátka
     


    Michaela Borovková
    ,
    paralegal

    BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Rubešova 162/8
    120 00 Praha 2

    Tel.:     +420 224 247 215
    e-mail:    info@akbrodec.cz
     

    [1] BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2050 [Smluvní pokuta a náhrada škody]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3.

    [2] BEZOUŠKA, Petr. § 2898 [Limity ujednání o omezení povinnosti k náhradě újmy]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1506, marg. č. 7.

    [3] BEZOUŠKA, § 2898, marg. č. 23-26.

    [4] MELZER, Filip. Otazníky kolem vzdání se práva na náhradu škody. Bulletin advokacie, 2018, č. 5, s. 17-24.

    [5] BŘÍZA, HORÁK, § 2050, marg. č. 3.

    [6] BŘÍZA, HORÁK, § 2050, marg. č. 3.

    [7] BÁNYAIOVÁ, Alena. In: Prodlení s plněním peněžitého dluhu a jeho následky. Právo prakticky. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, s. 162

    [8] BÁNYAIOVÁ, Prodlení s plněním peněžitého dluhu a jeho následky, s. 163.

    [9] srov. především rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022.

     
     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Veronika Ondruchová, Michaela Borovková (BRODEC & PARTNERS)
    29. 4. 2025

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.