Jsou polská víza branou na český trh práce?

Cizinci ze zemí mimo EU (dále jen „cizinci“) musí pro výkon práce na území ČR splňovat podmínky stanovené zejména zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „pobytový zákon“) a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“). Současně je však nutné na jejich postavení aplikovat příslušné komunitární předpisy. Tím pro nás nejzajímavějším je rozhodně čl. 21 odst. 1 a 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 (tzv. Schengenská prováděcí úmluva), dle níž platí, že: „Cizinci, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu vydaného některým členským státem, se mohou na základě tohoto povolení a platného cestovního dokladu volně pohybovat po dobu nejvýše tří měsíců během jakéhokoli šestiměsíčního období na území ostatních členských států...“ Citované ustanovení má v českém právním řádu odraz v ust. § 17 odst. b) pobytového zákona přímo odkazujícího na Schengenskou prováděcí úmluvu a stanovícího, že: „Cizinec může pobývat na území přechodně na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství“. Má-li tedy cizinec ve svém platném cestovním dokladu tzv. Schengenské krátkodobé vízum vydané jinou členskou zemí EU, je bez dalšího oprávněn po dobu nejvýše tří měsíců během jakéhokoliv šestiměsíčního období pobývat na území České republiky. Je však současně oprávněn vykonávat zde práci?

Prácechtiví cizinci přicházející do ČR disponují stále častěji polským krátkodobým vízem s vyznačeným účelem vydání „05“ (Cel wydania 05). Dle § 2 odst. 5 polského Rozporządzenie ministra spraw wewnętrznych z dnia 5 maja 2014 r. w sprawie wiz dla cudzoziemców (Nařízení ministra vnitra ze dne 5. května 2014 o vízech pro cizince) je takovéto vízum vydáváno za účelem výkonu práce cizincem v období nepřesahujícím šest měsíců v příštích dvanácti měsících, na základě osvědčení o úmyslu jej zaměstnat registrované na okresním úřadu práce. Budoucí polský zaměstnavatel tedy pro vydání víza pouze sdělí (registruje) záměr zaměstnat cizince na příslušném úřadu práce. Okruh prací, které mohou být předmětem zaměstnávání cizince, či lokalita, v níž má být práce vykonávána, přitom není nijak omezena. Proto jsou tito cizinci oprávněni vykonávat práci pro svého polského zaměstnavatele i mimo území Polska. V České republice jim pak tuto činnost umožňuje ustanovení § 98 písm. k) ZoZ které stanoví, že cizinec, který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, nepotřebuje na území České republiky povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu či modrou kartu. Komentářová literatura přitom k tomuto ustanovení ZoZ uvádí, že: „V praxi nejčastějšími případy budou pravděpodobně ty, kdy firma/zaměstnavatel z jiného členského státu EU koná na našem území určité činnosti, při nichž jsou účastni zaměstnanci-cizinci ze třetích států, kteří získali v tomto „jiném členském státě EU“ oprávnění pracovat [písm. k).“[1]

Poskytuje-li tedy zaměstnavatel se sídlem v Polsku (či jiném státě EU) služby na území ČR, může na základě výše uvedeného zákonného ustanovení vyslat k plnění úkolů při poskytování těchto služeb své zaměstnance – cizince bez toho, aby k výkonu práce pro svého zahraničního zaměstnavatele tito cizinci potřebovali české povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou či modrou kartu. Postačí tedy, mají-li povolení k výkonu práce v zemi sídla svého zaměstnavatele. Takovýto výklad ZoZ přitom v minulosti aprobovalo také Ministerstvo práce a sociálních věcí.[2]

Z výše uvedeného se tedy podává, že je zcela v souladu s českým právním řádem, když společnost se sídlem v Polsku poskytující například úklidové či strážní služby vyšle své pracovníky pocházející ze země mimo EU, aby v období nepřesahujícím tři měsíce během jakéhokoliv šestiměsíčního období zajišťovali poskytování těchto služeb na území České republiky. Lze tedy uzavřít, že cizinci ze zemí mimo EU, kteří disponují toliko vízy s oprávněním k práci vydanými jinou členskou zemí EU, mohou v České republice za určitých okolností legálně pracovat i bez českého povolení k zaměstnání, zaměstnanecké či modré karty.




JUDr. Jan Šimeček,
advokát v Brně a Velké Bíteši


e-mail:    advokat@judrjansimecek.cz

___________________________________
[1] Komentář ASPI, cit. stav ke dni 11. 3. 2017
[2] Právní rádce [online], publ. 4.8.2016, cit. 13. 3. 2017, zdroj<<<zde

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz