epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
13. 4. 2017
ID: 105782upozornění pro uživatele

Pozitivní orientační dechová zkouška a neplatnost výpovědi z pracovního poměru

V uplynulých dnech si významnou mediální pozornost získal případ zaměstnance ocelárny, kterému zaměstnavatel dal v červenci 2013 výpověď z pracovního poměru z důvodu pozitivní orientační dechové zkoušky k prokázání požití alkoholu, přičemž tato výpověď byla následně soudy shledána jako neplatná. Konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 vyvolalo četné reakce veřejnosti vyjadřující obavu, že Nejvyšším soudem byla fakticky uznána přípustnost vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu. Stejně tak zazněly pozitivní ohlasy, podle nichž Nejvyšší soud správně potvrdil neoprávněnost výpovědi zaměstnanci v situaci, kdy se zaměstnavatel účelovým jednáním snažil snižovat stavy zaměstnanců v době před plánovaným ukončením svého provozu.

 
 Glatzová & Co., s.r.o.
 
Dle skutkových zjištění byl zaměstnanci dvěma půl hodiny po sobě následujícími orientačními dechovými zkouškami před začátkem pracovní směny zjištěn objem alkoholu v krvi v hodnotách 0,32 g/kg a poté 0,23 g/kg. Krátce po orientačních dechových zkouškách se zaměstnanec podrobil odběru krve, z něhož mu byl zjištěn objem alkoholu v krvi ve výši 0,11 g/kg. Z tohoto důvodu dal zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro závažné porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci podle ustanovení § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů („ZP“). Zaměstnanec se však s tvrzením o tom, že žádný alkohol před začátkem směny nepožil, obrátil na soud se žalobou o určení neplatnosti výpovědi.

Okresní soud s přihlédnutím k § 106 odst. 4 písm. e) ZP, který mimo jiné stanoví povinnost zaměstnance nevstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu, shledal zjištění přítomnosti alkoholu v dechu zaměstnance nesporným, uzavřel však, že to automaticky neznamená, že zaměstnanec byl alkoholem ve smyslu citovaného ustanovení současně i ovlivněn. Vyslovil totiž názor, podle něhož „aby mohla přítomnost alkoholu v těle zaměstnance vést současně k jeho ovlivnění (jak to zakazuje uvedené ustanovení), je současně nutné, aby zjištěné množství alkoholu dosáhlo určité hladiny“. Dle lékařské zprávy, na kterou se rozsudek okresního soudu odvolává, objem alkoholu v krvi v množství od 0,31 g/kg do 0,49 g/kg svědčí o skutečnosti, že osoba sice alkohol požila, avšak je jím prakticky neovlivněna (dle zprávy je objem do 0,2 g/kg neprůkazný a do 0,3 g/kg nevýznamný). Současně rozsudek okresního soudu označuje hodnoty zjištěné dechovou zkouškou pouze za orientační a za spolehlivě zjištěnou hodnotu považuje pouze hodnotu zjištěnou z krevního vzorku. Okresní soud proto uzavřel, že ze zjištěného skutkového stavu nelze konstatovat, že zaměstnanec vstoupil na pracoviště pod vlivem alkoholické látky.

V rozhodnutí o odvolání zaměstnavatele proti rozhodnutí okresního soudu krajský soud v rámci hodnocení důkazů vycházel i z hodnot naměřených při dechových zkouškách: konkrétní hodnoty posoudil jako hodnotu na samé dolní hranici, která svědčí o tom, že dotyčný požil alkohol, ale je prakticky neovlivněn (0,32 g/kg), a nevýznamnou hodnotu blížící se neprůkazné hodnotě (0,23 g/kg). Krajský soud rovněž přihlédl k osobě zaměstnance, který u zaměstnavatele bez porušení pracovních povinností pracoval víc než 18 let. Z toho dovodil, že ze strany zaměstnance se mohlo jednat toliko o méně závažné porušení pracovních povinností, kterým nebyly splněny podmínky pro výpověď podle § 52 písm. g) ZP, a proto prvostupňový rozsudek potvrdil.

Nejvyšší soud pak v rozhodnutí o dovolání uznal za správný závěr krajského soudu, k němuž dospěl nikoliv pouze hodnocením skutečnosti, že v krvi zaměstnance se nacházel alkohol, ale i posouzením zjištěných hodnot. Rovněž konstatoval, že porušení povinnosti vyplývající z § 106 odst. 4 písm. e) nevstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu není dáno samotným požitím alkoholu, ale až jeho požitím v míře, která „má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance“.

Nejvyšší soud tedy ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 přítomnost alkoholu v krvi zaměstnance nevyhodnotil jakožto porušení povinnosti podle § 106 odst. 4 písm. e) ZP (tj. porušení povinnosti vyplývající z právního předpisu, které je výpovědním důvodem podle § 52 písm. g) ZP). Dle závěru rozhodnutí pouhá přítomnost alkoholu v krvi zaměstnance nepostačuje, když k ovlivnění, a tudíž i k porušení povinnosti v intenzitě, která může být výpovědním důvodem, je nezbytné, aby objem alkoholu v krvi dosahoval určité kvalifikované hladiny. Pro určení toho, zda takové kvalifikované hladiny bylo dosaženo, Nejvyšší soud, vycházejíc z výkladu pojmu „opilost“ ve Zhodnocení NS ČSR ze dne 27. 1. 1974, sp. zn. Cpj 37/74, formuloval test podle vlivu alkoholu v krvi zaměstnance na snížení jeho duševních funkcí a celkové pohotovosti.

V tomto směru není diskutované rozhodnutí úplně průlomové, neboť otázku snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti Nejvyšší soud již řešil např. v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2475/99. V předchozí rozhodovací praxi se však v obdobných případech při posuzování platnosti výpovědi posuzuje zejména, zda intenzita porušení povinnosti naplňuje výpovědní důvod, resp. důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, s přihlédnutím k osobě zaměstnance nebo povaze provozu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 689/2006, sp. zn. 21 Cdo 1751/2012 nebo sp. zn. 21 Cdo 1406/2008), případně průkaznost dechové zkoušky (nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 7/96). Zejména v rozhodnutích sp. zn. 21 Cdo 689/2006 a sp. zn. 21 Cdo 1751/2012 by přitom existoval prostor zabývat se i otázkou vlivu zjištěného alkoholu na zaměstnance, neboť v obou případech se jednalo o zaměstnance pod vlivem tzv. zbytkového alkoholu, tj. poměrně nízkých hladin zjištěného alkoholu s klesající tendencí.

Závěr

Diskutovaným rozhodnutím se Nejvyšší soud poměrně významně postavil na stranu zaměstnance, když v posuzovaném případě nesporně vyšlo najevo, že zaměstnanec měl v době nástupu na směnu v krvi alkohol. Určitou míru porušení právních povinností, byť svou intenzitou nedostačující k založení výpovědního důvodu podle § 52 písm. g) ZP, ostatně Nejvyšší soud ani nevylučuje. Na druhou stranu obavy o zavedení tolerance alkoholu na pracovišti nejsou opodstatněné. Zjištěný objem alkoholu v krvi zaměstnance se pohyboval pouze velmi mírně nad hodnotou, kterou lékařská zpráva označila za tzv. „fyziologickou hladinu“, a rovněž je potřeba zdůraznit, že obě orientační dechové zkoušky byly provedeny před začátkem směny zaměstnance. Navíc Nejvyšší soud dále své závěry relativizuje odkazem na jiné skutečnosti, jež je při posuzování jednotlivých případů potřeba brát v úvahu.

Rozhodnutí však nepochybně může sloužit jako vodítko i pro jiné zaměstnavatele, jak postupovat v obdobných případech porušení právních povinností ze strany zaměstnanců. Z dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je zřejmá nezbytnost přihlížet k funkci, kterou zaměstnanec zastává, k charakteru provozu, kde své zaměstnání vykonává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení právních předpisů, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení právních předpisů pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 však potvrzuje, že je nutné zvažovat i otázku faktického vlivu naměřeného alkoholu na zaměstnance.

Ačkoliv Nejvyšší soud neuvádí úplně přesně, při jaké hladině alkoholu v krvi se jedná o porušení povinnosti v intenzitě zakládající výpovědní důvod, vymezuje řadu důležitých skutečností. Po zvážení těchto skutečností a s přihlédnutím ke skutkovému stavu rozhodnutí a v kontextu i s předchozí rozhodovací praxí lze lépe vyhodnotit, zda je vhodné obdobnou situaci řešit výpovědí, nebo zda má zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnanci zvolit jiný postup. Ocitne-li se zaměstnavatel v podobné situaci, v každém případě doporučujeme obrátit se na zkušené odborné poradce.


Mgr. Ing. Matej Auxt,
advokátní koncipient


Glatzová & Co., s.r.o.  

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1
 
Tel.:    +420 224 401 440
Fax:    +420 224 248 701
e-mail:    office@glatzova.com


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Ing. Matej Auxt (Glatzová & Co.)
13. 4. 2017
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 6.
  • Nová úprava kratší výpovědní doby při výpovědi zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Užití chytrých zařízení v pracovněprávních vztazích a ochrana dat
  • Stravenkový paušál - vítaná novinka roku 2021
  • Nadbytečný souhlas se zpracováním osobních údajů v pracovněprávních vztazích – jak situaci vyřešit?
  • Snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy musí být adekvátní míře porušení režimu práce neschopného zaměstnance a nesmí být následováno výpovědí z téhož důvodu
  • Zdánlivé (ústní) skončení pracovního poměru

Související produkty

Online kurzy

  • Novela zákona o zaměstnanosti 2017
  • Pracovní smlouva a dohody DPP a DPČ
  • Skončení pracovního poměru
Lektoři kurzů
Mgr. Marie Janšová
Mgr. Marie Janšová
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Nataša Randlová
JUDr. Nataša Randlová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Na co se zaměřoval úřad pro ochranu osobních údajů při své kontrolní činnosti v roce 2020?
  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Povinnost zdržet se určitého jednání prostřednictvím třetích osob ve světle recentní judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Ústavním soudcem pouze jednou. Opakování mandátu narušuje víru v nezávislost
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Telička do Vídně, možnost uzavření kapitoly životní prostředí
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů