Možné důsledky nové právní úpravy pracovnělékařských služeb pro praxi

Zkoumanou právní úpravu představuje zejména zákon o specifických zdravotních službách, z. č. 373/2011 Sb. v aktuálním znění (dále jen „zákon“), který byl novelizován zákonem č. 47/2013 Sb., právní úprava pracovnělékařských služeb byla dále doplněna zákonem předvídanou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, vyhláška č. 79/2013 Sb. (dále jen „vyhláška“). Přestože oproti stávající úpravě došlo k odstranění její dosavadní roztříštěnosti, lze s ohledem na odbornou diskuzi předpokládat, že ani zvolený způsob právní úpravy nezůstane bez aplikačních obtíží, s ohledem na jeho komplikovanost a nejednoznačnost některých pojmů. Tento článek si bere za cíl stručně představit novou právní úpravu pracovnělékařských prohlídek a upozornit na některá úskalí nové právní úpravy při její aplikační praxi.

Pracovnělékařskými službami se rozumí ve smyslu § 53 zákona:

pracovnělékařské prohlídky;
poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci, školení v poskytování první pomoci; a
pravidelný dohled na pracovištích.

Oproti dřívější úpravě upravuje zákon a vyhláška pět kategorií lékařských prohlídek:

1. Vstupní lékařské prohlídky

hradí uchazeč o zaměstnání (není-li dohodnuto jinak, či nestanoví-li tak zákon), pokud zaměstnavatel uchazeče přijme, náklady na vstupní prohlídku mu nahradí;
není vyžadována u dohod konaných mimo pracovní poměr, s výjimkou prací rizikových, či v případě pochybností o zdravotní způsobilosti uchazeče (novela z. č. 47/2013 Sb.);
se nevztahují na právní vztahy statutárních orgánů a jejich členů, nejde o pracovněprávní vztahy;
zákonná fikce zdravotní nezpůsobilosti (§ 59 odst. 2 zákona).

2. Periodické lékařské prohlídky

pro pracovní poměr jsou nařizovány dle zákonných ustanovení, periodicita prohlídek je dána s ohledem na kategorizaci vykonávaných prací, dále s ohledem na věk zaměstnance;
pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se tyto prohlídky neprovádějí, to neplatí, je-li o práci prováděnou opakovaně a tato doba přesáhne lhůtu pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje. Opakované práce je nutno vykládat extenzivně, nejen jako bezprostředně na sebe navazující práce;[1]
jsou odlišné od prohlídek osob pracujících v noci nařizovaných na základě zákoníku práce.

3. Mimořádné lékařské prohlídky

provádí se při podezření na změnu zdravotní způsobilosti.

4. Výstupní lékařské prohlídky

se primárně provádí ve smyslu ust. § 13 odst. 1 vyhlášky pouze na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví zákon;
v důsledku znění výše uvedeného ustanovení se budou výstupní lékařské prohlídky v praxi vyskytovat pravděpodobně pouze výjimečně.

5. Následné lékařské prohlídky

provádí se po skončení rizikové práce;
zaměstnavatel vyšle zaměstnance žádostí o provedení prohlídky, a to i když v té době pracovního poměr skončil.

Na závěr si dovolím ještě několik poznámek týkajících se sankcí za nedodržení výše uvedených zákonných podmínek. Chybějící lékařský posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance nemá sice vliv na platnost pracovní smlouvy, avšak nese s sebou riziko uložení pokuty až do výše 2.000.000 Kč za správní delikt ve smyslu ust. §§ 92-93 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, podle ustanovení § 25 zákona o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb. by bylo možno uložit pokutu až do výše 300.000 Kč. Zaměstnavatelé by proto měli důsledně dbát na dodržování výše stanovených podmínek.

Eva Kratochvílová,
právní asistentka

Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o.

Purkyňova 2
110 00 Praha 1

Tel.: +420 273 134 550
e-mail: info@samak.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Viz k tomu blíže: JUDr. Šubrt Bořivoj, JUDr. Bukovjan Petr, Vyhláška o pracovnělékařských službách – poznámky, problémy a souvislosti, In Práce & mzda 5/2013, nakladatelství Wolters Kluwer ČR a. s.

Eva Kratochvílová ( Švehlík & Mikuláš advokáti )

28. 6. 2013