K otázce zániku mandátů členů zastupitelstev obcí před komunálními volbami v roce 2026
V souvislosti s letošními volbami do zastupitelstev obcí se objevil názor, podle něhož mandáty stávajících členů zastupitelstev obcí zaniknou již dne 24. září 2026, tedy přesně čtyři roky po ukončení hlasování v komunálních volbách v roce 2022. Z tohoto závěru je následně dovozováno, že od 25. září 2026 až do zvolení nových zastupitelů nebudou obecní zastupitelstva existovat, nebudou moci platně přijímat usnesení, řadovým členům zastupitelstev nebude náležet odměna a pověření členové zastupitelstev nebudou moci přijímat prohlášení o uzavření manželství. Tento výklad publikovali Roman Kyral a Jaroslav Verner na portálu Česká justice v článku s příznačným mezititulkem „Čtyři roky znamenají čtyři roky“. [1]
Autor článku, advokát JUDr. Václav Chmelík, polemizuje s názorem, podle něhož mandáty členů zastupitelstev obcí zanikají dne 24. září 2026, tedy čtyři roky po posledních komunálních volbách, a zastává názor, že mandáty trvají až do dne voleb, tedy do 9. října 2026. Svůj závěr opírá o výslovné znění § 55 odst. 2 písm. e) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, který zánik mandátu výslovně váže na den následujících voleb, přičemž toto ustanove... více
Ačkoliv lze souhlasit s tím, že nová ústavní úprava pevného termínu komunálních voleb vyvolává otázku, která si zaslouží pozornost, s uvedeným závěrem se neztotožňuji. Mandáty stávajících členů zastupitelstev obcí podle mého názoru zaniknou až dnem letošních komunálních voleb, tedy dne 9. října 2026. Nejde přitom pouze o prakticky pohodlnější řešení. Tento závěr vyplývá především ze znění volebních zákonů, z konstrukce nové ústavní úpravy a rovněž z okolností jejího přijetí.
Jádrem sporu je vztah mezi čtyřletým volebním obdobím podle čl. 102 odst. 2 Ústavy a zákonným pravidlem, podle něhož mandát člena zastupitelstva obce zaniká dnem následujících voleb. Následující výklad nejprve rozebírá účinnou zákonnou úpravu, poté její ústavní souvislosti a nakonec praktické důsledky pro fungování obcí v roce 2026.
Rozhodující otázkou tedy je, zda má být po novele čl. 102 odst. 2 Ústavy zákonné pravidlo o zániku mandátu dnem voleb nadále použito, nebo zda je nutné je pro rok 2026 považovat za neaplikovatelné, protože by vedlo k překročení čtyřletého volebního období.
Ústavní zákon č. 87/2024 Sb. změnil s účinností od 1. ledna 2026 čl. 102 odst. 2 Ústavy České republiky tak, že podle jeho současného znění „volební období zastupitelstev je čtyřleté. Volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.“ Současně bylo stanoveno, že se toto nové znění poprvé použije ve volbách vyhlášených po nabytí účinnosti ústavního zákona. [2] Prezident republiky následně vyhlásil volby do zastupitelstev obcí na pátek 9. a sobotu 10. října 2026. [3]
Tím však právní úprava okamžiku zániku mandátů nekončí. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, přičemž ke zvolení dochází ukončením hlasování. Podle § 55 odst. 2 písm. e) téhož zákona mandát člena zastupitelstva obce zaniká „dnem voleb do zastupitelstva obce“. [4] Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, přitom v § 2 odst. 4 výslovně stanoví, že dnem voleb se podle tohoto zákona a podle příslušných volebních zákonů rozumí první den voleb na území České republiky, není-li stanoveno jinak.[5] V letošním roce je tedy dnem voleb pátek 9. října 2026; otázku přesného okamžiku zániku mandátu v průběhu tohoto dne je však třeba odlišit od určení samotného kalendářního dne.
Nejde proto dle mého názoru o situaci, se kterou by právní řád nepočítal a ve které by bylo nutné okamžik zániku mandátu teprve dovozovat z obecné formulace Ústavy. Zákon stanoví okamžik zániku mandátu výslovně. Má-li být přijat závěr, že všechny mandáty navzdory § 55 odst. 2 písm. e) zaniknou již dne 24. září 2026, je nutné učinit další krok a dovodit, že toto zákonné ustanovení nelze v roce 2026 použít, neboť by jeho aplikace byla v rozporu s čl. 102 odst. 2 Ústavy. Spor tedy není o to, zda zákon na zánik mandátů pamatuje. Pamatuje. Sporné může být nanejvýš to, zda jím stanovený okamžik obstojí ve světle ústavního pořádku.
Za významné považuji, že ustanovení § 55 odst. 2 písm. e) nelze považovat ani za jakýsi pozapomenutý pozůstatek dřívější právní úpravy, který zákonodárce při zavádění pevného termínu voleb opomněl. Zákon č. 89/2024 Sb., přijatý jako součást stejné reformy volebního práva, do § 55 zákona o volbách do zastupitelstev obcí přímo zasáhl. Upravoval mimo jiné jednotlivé důvody zániku mandátu a dosavadní pravidlo, podle něhož mandát zaniká dnem voleb do zastupitelstva obce, zachoval; v důsledku vložení nové úpravy vzdání se mandátu se pouze přesunulo z písmene d) do dnešního písmene e). [6] Je tedy obtížné podle mého názoru vycházet z představy, že zákonodárce při stejné volební reformě stanovil na ústavní úrovni pevný termín voleb, současně novelizoval ustanovení upravující zánik mandátu a přehlédl právě pravidlo, které váže jeho zánik na den následujících voleb.
Navíc zákonná konstrukce váže zánik dosavadních mandátů a vznik mandátů nových na odlišné právní skutečnosti. Pro účely § 55 odst. 2 písm. e) je dnem voleb podle § 2 odst. 4 zákona o správě voleb první den voleb, zatímco ke zvolení nových členů zastupitelstva dochází podle § 55 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí až ukončením hlasování. Z tohoto rozdílu nelze samo o sobě dovodit řešení sporné ústavní otázky; ukazuje však, že zákon automaticky neztotožňuje zánik dosavadních mandátů a vznik mandátů nových s jediným okamžikem.
Při posuzování celé otázky je nutné rozlišovat mezi volebním obdobím zastupitelstva a mandátem konkrétního člena. Čl. 102 odst. 2 Ústavy nestanoví, že každý člen zastupitelstva je volen na čtyři roky; stanoví, že čtyřleté je volební období zastupitelstev. Rozdíl je patrný již na náhradnících: nastoupí-li náhradník například ve třetím roce volebního období, nezačíná mu nové čtyřleté období. Stejně tak může mandát jednotlivého zastupitele rezignací, úmrtím nebo ztrátou volitelnosti zaniknout dříve, aniž by tím skončilo volební období zastupitelstva. Toto rozlišení samo ještě neřeší, zda může individuální mandát přetrvat po okamžiku vyloženém jako konec volebního období. Ukazuje však, že přesný okamžik zániku individuálního mandátu nelze bez dalšího vyčíst z čl. 102 odst. 2, který tento zánik přímo neupravuje. Starší komentář k čl. 102 ostatně výslovně připomíná, že způsoby zániku mandátu členů zastupitelstev upravují volební zákony a že Ústava takový způsob zániku mandátu sama neupravuje ani nezakazuje.[7] Komentář samozřejmě nemohl reagovat na ústavní novelu z roku 2024; uvedené rozlišení mezi ústavní úpravou zastupitelstva a zákonnou úpravou individuálního mandátu je však pro nynější otázku podstatné.
Srovnání s Poslaneckou sněmovnou a Senátem je v tomto směru poučné, ovšem dle mého názoru spíše potvrzuje potřebu vycházet z konkrétní právní konstrukce jednotlivých druhů voleb. Ústava v čl. 16 výslovně stanoví, že poslanci jsou voleni na dobu čtyř let a senátoři na dobu šesti let. Podle čl. 19 odst. 3 vzniká jejich mandát zvolením a čl. 25 písm. b) výslovně stanoví, že mandát poslance nebo senátora zaniká uplynutím volebního období.[8] Komentářová literatura k těmto ustanovením přitom pracuje s přesným časovým během parlamentního volebního období a současně upozorňuje na to, že u Poslanecké sněmovny mohou v období mezi novými volbami a koncem předchozího volebního období současně trvat mandáty dosluhujících a nově zvolených poslanců. [9] U členů zastupitelstev obcí obdobné ustanovení, které by na ústavní úrovni výslovně spojovalo zánik individuálního mandátu s uplynutím volebního období, nenajdeme.
Tento rozdíl není pouze terminologický. Ústavní soud se v nálezu ze dne 19. dubna 2011, sp. zn. Pl. ÚS 53/10, zabýval mimo jiné právě vztahem mezi vznikem mandátů nově zvolených členů Parlamentu a zánikem mandátů jejich předchůdců. U Senátu konstatoval, že v důsledku tehdejší ústavní úpravy mohou po určitou dobu současně trvat mandáty dosluhujících i nově zvolených senátorů, aniž by tím existovaly dva Senáty; zdůraznil přitom nutnost rozlišovat mezi trváním individuálních mandátů a složením, v němž příslušná komora zasedá. U dosluhujících senátorů současně výslovně vycházel z čl. 25 písm. b) Ústavy, podle něhož jejich mandát zaniká uplynutím volebního období bez ohledu na okamžik následné první schůze Senátu.[10]
Právě Senát současně ukazuje, že argument opačného názoru nelze bagatelizovat. Nové znění Ústavy stanoví od roku 2026 rovněž pevný termín prvního kola senátních voleb v prvním celém týdnu měsíce října. U senátorů však Ústava sama výslovně stanoví šestileté období a v čl. 25 písm. b) váže zánik mandátu na jeho uplynutí. Pokud proto mandát dosluhujícího senátora skončí dříve, než je zvolen jeho nástupce, například proto, že k jeho zvolení dojde až ve druhém kole, může skutečně vzniknout časová mezera. Při jejím posuzování je navíc třeba respektovat zvláštnost senátního modelu: komentářová literatura upozorňuje, že volební období se vztahuje k volené třetině Senátu, nikoliv bez dalšího individuálně ke každému senátorovi zvolenému již v prvním kole. [9] Senát tedy potvrzuje, že české ústavní právo krátkodobou absenci nástupce nevylučuje. Neprokazuje však automaticky stejný následek u obecních zastupitelstev, jejichž ústavní a zákonná konstrukce zániku mandátu je odlišná.
Obdobně je vhodné zmínit také kraje, na které se vztahuje tentýž čl. 102 odst. 2 Ústavy. Ani zde volební zákon neváže zánik mandátu člena zastupitelstva kraje na matematicky vypočtený čtyřletý výroční den. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, zaniká mandát ukončením hlasování ve druhý den voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje.[11] U obcí i krajů je tedy zánik mandátu zákonem navázán na následující volby; liší se pouze přesný okamžik, kdy k němu dochází.
Historický kontext ukazuje, že volební zákon ani dříve neztotožňoval zánik mandátu s přesným uplynutím čtyř kalendářních let. Již před přijetím ústavního zákona č. 87/2024 Sb. stanovil čl. 102 odst. 2 Ústavy, že „funkční období zastupitelstva je čtyřleté“. Tehdejší § 1 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí přitom připouštěl konání řádných voleb v období od třicátého dne před uplynutím funkčního období do dne jeho uplynutí, § 55 odst. 2 písm. d) spojoval zánik mandátu s dnem voleb a podle tehdejšího § 3 odst. 3 se dnem voleb rozuměl první den voleb.[12] Starší úprava tedy výslovně umožňovala, aby mandáty při řádných volbách zanikly ještě před přesným kalendářním uplynutím čtyř let.
Příkladem odlišnosti délky mandátu od přesných čtyř kalendářních let jsou poslední dvoje řádné komunální volby. V roce 2018 se konaly ve dnech 5. a 6. října, zatímco následující řádné volby proběhly již 23. a 24. září 2022.[13] Mandáty dosavadních zastupitelů tehdy podle volebního zákona zanikly dnem nových voleb, tedy před uplynutím přesných čtyř kalendářních let od předchozího hlasování. Tento příklad dokládá pouze to, že délka jednotlivého mandátu nebyla v praxi vždy totožná s přesnými čtyřmi kalendářními roky; sám o sobě neprokazuje, že je přípustné volební období po čtyřech letech prodlužovat. Rozdíl mezi zkrácením a prodloužením zůstává z hlediska čl. 21 odst. 2 Listiny významný.
V tomto omezeném, avšak podstatném významu je zajímavá i důvodová zpráva k ústavní novele. Ta při vysvětlování potřeby pevného termínu voleb výslovně uvádí, že dosavadní termíny voleb do Senátu a do zastupitelstev územních samosprávných celků se postupně posouvaly směrem k letním měsícům a docházelo tím „de facto ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů“.[14] Důvodová zpráva tedy sama vychází z toho, že dosavadní konstrukce vedla k fakticky kratším obdobím. Ani tato pasáž ovšem sama neodpovídá na opačnou otázku, zda může nové uspořádání vést k období delšímu než přesně čtyři kalendářní roky. Její význam spočívá spíše v tom, že ústavodárce řešil délku volebního cyklu právě prostřednictvím fixace termínu následujících voleb.
Stejným směrem podle mého názoru ukazuje i projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně. Při jeho druhém čtení bylo výslovně uvedeno, že jde o zastupitelské sbory s pevně stanoveným volebním obdobím, „které se obnovuje při společně konaných volbách“.[15] Samozřejmě nejde o autentický výklad Ústavy, který by sám o sobě mohl rozhodnout případný ústavněprávní spor. Je však relevantním vodítkem pro posouzení účelu novely a jen obtížně z něj lze dovozovat záměr vytvořit mezi výročním dnem předcházejících voleb a nově fixovaným termínem voleb několik týdnů trvající období bez zastupitelstva.
Podstatné je proto číst obě věty současného čl. 102 odst. 2 Ústavy společně. První stanoví čtyřleté volební období, druhá určuje, že se volby konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne. Obě věty byly přijaty současně a stojí na stejné ústavní úrovni. Datum prvního celého říjnového týdne přitom není v jednotlivých čtyřletých cyklech totožné. Přísně kalendářní pojetí první věty tak může v jednotlivých cyklech vést k časové mezeře mezi dosavadním a novým volebním cyklem, případně k jejich překryvu. Samotný nový text Ústavy proto dle mého názoru vyžaduje systematický výklad obou vět, nikoliv izolované odečtení čtyř let od okamžiku ukončení hlasování v roce 2022.
Nejsilnější námitku proti tomuto výkladu představuje čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se volby musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.[16] Její podstata spočívá v tom, že výklad zachovávající mandáty až do 9. října 2026 může působit jako prodloužení ústavně stanoveného čtyřletého volebního období. Komentář k tomuto ustanovení zdůrazňuje, že z ústavního pohledu je klíčové, aby nedocházelo k prodlužování volebních období, zatímco jejich zkrácení Listina a priori nevylučuje. Současně vychází z toho, že volební období obecních a krajských zastupitelstev jsou stanovena přímo Ústavou, takže jejich délku nemá měnit běžný zákonodárce. [17] Tuto námitku proto nelze bagatelizovat.
Ani tento argument však podle mého názoru nedává pro rok 2026 jednoznačnou odpověď; naopak přesně vymezuje těžiště sporu. Pokud by pokračování mandátů po čtyřech letech mělo stát pouze na § 55 volebního zákona, byla by námitka založená na čl. 21 odst. 2 Listiny velmi silná, protože běžný zákon nemůže sám prodloužit volební období stanovené Ústavou. Po novele č. 87/2024 Sb. však pevný termín následujících voleb stanoví přímo druhá věta téhož čl. 102 odst. 2 Ústavy. Rozhodující proto není střet běžného zákona s izolovaně chápanou první větou čl. 102 odst. 2, nýbrž vztah dvou současně přijatých pravidel stejné ústavní síly: čtyřletého volebního období a pevného termínu jeho pravidelné volební obnovy. § 55 odst. 2 písm. e) pak může být chápán jako zákonná konkretizace tohoto ústavně určeného okamžiku obnovy, nikoliv jako samostatné zákonné prodloužení ústavního období. Citovaný komentář k Listině vznikl před přijetím ústavního zákona č. 87/2024 Sb., a tuto novou otázku vztahu obou vět čl. 102 odst. 2 proto nemohl řešit.
Za přesvědčivý nepovažuji ani argument, podle něhož by zachování mandátů do dne voleb znamenalo zpětné prodloužení mandátu, který voliči v roce 2022 udělili pouze na přesně čtyři roky. Již v době voleb v roce 2022 zákon nestanovoval, že mandát člena obecního zastupitelstva zanikne dne 24. září 2026. Naopak jeho zánik výslovně spojoval s dnem následujících voleb. Současně tehdejší právní úprava umožňovala, aby termín dalších řádných voleb připadl před přesné čtyřleté výročí voleb předchozích. Je proto dle mého názoru příliš zjednodušující vycházet z představy, že voliči jednotlivým zastupitelům udělili individuální mandát s předem pevně stanoveným datem jeho skončení 24. září 2026.
Výklad, podle něhož dosavadní mandáty zanikají až dnem voleb, odpovídá rovněž aktuálnímu výkladu Ministerstva vnitra. Ministerstvo v květnu 2026 vydalo Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 6.4, zpracované výslovně podle právního stavu k 1. květnu 2026. Uvádí v něm, že uplynutím prvního dne voleb do zastupitelstva obce zaniká mandát všem stávajícím členům zastupitelstva podle § 55 odst. 2 písm. e) zákona o volbách do zastupitelstev obcí a že tímto okamžikem zaniká také dosavadní zastupitelstvo.[18] Tentýž materiál výslovně pracuje s novým zněním čl. 102 odst. 2 Ústavy a uvádí, že termín voleb je od roku 2026 stanoven přímo Ústavou. Nejde tedy o mechanické převzetí starší metodiky vzniklé před volební reformou, ale o vědomý výklad právního stavu po její účinnosti. Metodické doporučení není pramenem práva a nemůže rozhodnout případný spor o ústavnost či ústavně konformní výklad zákona; pro praktické fungování obcí je však významné, že ústřední správní úřad i po nabytí účinnosti nové ústavní úpravy výslovně vychází z použitelnosti § 55 odst. 2 písm. e) volebního zákona.
Předložený závěr je založen na systematickém výkladu účinné ústavní a zákonné úpravy. Vzhledem k absenci soudního rozhodnutí, které by výslovně řešilo souběh obou vět čl. 102 odst. 2 Ústavy po novele z roku 2024, však nelze vyloučit odlišné budoucí posouzení.
Všechny praktické důsledky dovozované v článku publikovaném na České justici – neexistence zastupitelstva od 25. září, nicotnost jeho usnesení, zánik nároku na odměnu řadových zastupitelů nebo nemožnost pověřeného zastupitele oddávat – stojí na jediné výchozí premise, totiž že mandáty dne 24. září 2026 skutečně zaniknou. Pokud tato premisa neplatí, odpadají bez dalšího také uvedené důsledky. Pro obecní praxi by navíc bylo přinejmenším problematické, aby obec sama na základě jednoho odborného výkladu přestala aplikovat jednoznačné ustanovení platného zákona a zacházela s ním jako s protiústavním, aniž by pro takový postup existovalo rozhodnutí Ústavního soudu.
Problematika pevného termínu voleb a délky volebního období samozřejmě může být předmětem další odborné diskuse a nelze vyloučit, že bude v budoucnu vyjasněna soudní praxí. Srovnání se Senátem ostatně ukazuje, že nová úprava může u různých druhů voleb vyvolávat skutečné časové kolize. Právě proto však dle mého názoru nelze vycházet z univerzální poučky, podle níž „čtyři roky znamenají čtyři roky“ bez ohledu na konkrétní ústavní a zákonnou konstrukci daného mandátu.
Z výše uvedených důvodů se domnívám, že mandáty členů zastupitelstev obcí není namístě považovat za zaniklé již dne 24. září 2026. Takový závěr by vyžadoval považovat výslovné ustanovení § 55 odst. 2 písm. e) zákona o volbách do zastupitelstev obcí za neaplikovatelné pro rozpor s Ústavou, přestože bylo při stejné volební reformě zachováno, zákon č. 88/2024 Sb. současně přesně vymezuje den voleb a druhá věta čl. 102 odst. 2 Ústavy sama stanoví pevný termín pravidelné volební obnovy.
Za správný proto považuji závěr, že mandáty členů zastupitelstev obcí zvolených v roce 2022 zaniknou dnem komunálních voleb, tedy dne 9. října 2026. Do tohoto dne proto není důvod omezovat výkon pravomocí zastupitelstva, zastavovat výplatu odměn řadovým zastupitelům ani zpochybňovat oprávnění pověřených členů zastupitelstva přijímat prohlášení o uzavření manželství. Lze však očekávat, že letošní první použití pevného ústavního termínu komunálních voleb může přinést také další praktické podněty pro výklad nové volební úpravy.
JUDr. Václav Chmelík,
advokát
e-mail: pravnik@akkvb.cz
[1] KYRAL, Roman; VERNER, Jaroslav. Obce mohou na podzim narazit na problém, se kterým zákon nepočítal. Česká justice, 16. 9. 2026. Dostupné >>> zde.
[2] Srov. čl. I bod 4, čl. II bod 1 a čl. IV ústavního zákona č. 87/2024 Sb., kterým se mění Ústava České republiky a ústavní zákon o bezpečnosti České republiky.
[3] Rozhodnutí prezidenta republiky č. 117/2026 Sb.; srov. též Ministerstvo vnitra: Volby do Senátu a zastupitelstev obcí 2026. Dostupné >>> zde.
[4] Srov. § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 písm. e) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Srov. čl. V body 74 a 75 zákona č. 89/2024 Sb., kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb. Bod 75 vložil do § 55 odst. 2 nové písm. c) a dosavadní písmena c) až e) označil jako písmena d) až f), takže pravidlo o zániku mandátu dnem voleb bylo zachováno.
[7] MIKULE, Vladimír; SUCHÁNEK, Radovan. In: SLÁDEČEK, Vladimír; MIKULE, Vladimír; SUCHÁNEK, Radovan; SYLLOVÁ, Jindřiška. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, komentář k čl. 102, bod 13.
[8] Srov. čl. 16, čl. 19 odst. 3 a čl. 25 písm. b) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
[9] SYLLOVÁ, Jindřiška. In: SLÁDEČEK, Vladimír; MIKULE, Vladimír; SUCHÁNEK, Radovan; SYLLOVÁ, Jindřiška. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, komentář k čl. 16, body 9 a 10, a komentář k čl. 25, bod 6. Srov. též MLSNA, Petr. In: RYCHETSKÝ, Pavel; LANGÁŠEK, Tomáš; HERC, Tomáš; MLSNA, Petr a kol. Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, komentář k čl. 16.
[10] Srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 53/10, zejména body 131 až 138. Dostupné v databázi NALUS: dostupné >>> zde.
[11] Srov. § 48 odst. 1 a § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů.
[12] Srov. § 1 odst. 2, § 3 odst. 3 a § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb. ve znění účinném před 1. 1. 2026. Minulé znění dostupné v e-Sbírce, dostupné >>> zde.
[13] Volby do zastupitelstev obcí se v roce 2018 konaly ve dnech 5. a 6. října a v roce 2022 ve dnech 23. a 24. září. Srov. Ministerstvo vnitra, informace k volbám 2018 a Volby do zastupitelstev obcí a Senátu 2022. Dostupné >>> zde.
[14] Důvodová zpráva k návrhu ústavního zákona zavádějícího pevný termín voleb uvádí, že dosavadním posouváním termínů „dochází de facto ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů“. Srov. vládní návrh později vyhlášený pod č. 87/2024 Sb., obecná část důvodové zprávy. Dostupné >>> zde.
[15] Srov. vystoupení při druhém čtení sněmovního tisku 378 dne 26. 9. 2023: „jde o zastupitelské sbory s pevně stanoveným volebním obdobím, které se obnovuje při společně konaných volbách“. Stenozáznam dostupný >>> zde.
[16] Srov. čl. 21 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Dostupné >>> zde.
[17] BARTOŇ, Michal. In: HUSSEINI, Faisal; BARTOŇ, Michal; KOKEŠ, Marian; KOPA, Martin a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání, 1. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k čl. 21, zejména body 63 až 67.
[18] Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly. Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 6.4: Správa obce v době mezi konáním voleb do zastupitelstva obce a zvolením nových obecních orgánů. Praha, květen 2026, právní stav k 1. 5. 2026, s. 10 a pozn. 7 na s. 21. Dostupné >>> zde.
Časté dotazy k tématu
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
